Židovská matice školská

SPOLEK

Židovská matice školská byl spolek, který zřizoval a provozoval židovskou školu v Jáchymově ulici. Židovská matice školská byla založena v roce 1920 a jejím hlavním úkolem bylo podporovat židovské školství v Čechách a vzdělávání židovských učitelů. Spolek zřizoval školy a školky, poskytoval jim finanční podporu, vybíral učitele, zajišťoval učební pomůcky, organizoval přednášky, vydával tiskopisy a podporoval také budoucí učitele všeobecného vzdělávání a učitele židovského náboženství.

[matice_razitko.jpg]

Židovská matice školská, razítko. (Foto: Archiv Židovského muzea v Praze, fond Židovská matice školská)

Matice sídlila v Praze, ovšem fungovala při ní řada místních odborů. Členy spolku, ať už fyzické či právnické osoby, byli de facto z celého území republiky. Jednací řečí byla čeština a němčina. Členem spolku mohl být každý Žid bez rozdílu pohlaví, nicméně ženy a dívky měly při volbách do spolkových orgánů pouze pasivní volební právo, tj. mohly volit, ale nemohly být zvoleny – první ženy ve spolkovém výboru se objevují v roce 1923. Čestným členem mohl být jmenován ten, kdo se významně zasadil o židovské školství. Představenstvo spolku tvořilo 16 členů, z nichž alespoň polovina musela být z Prahy a okolí.1 

Při matici fungoval i Ženský odbor, jehož členky se scházely při přástkách, bridgových odpoledních a čajích, přičemž i ony postupovaly zisk ze svých akcí na podporu židovského školství.2 Pozadu nezůstávala ani mládež, která se sdružila v Dorostu židovské matice.3

Spolek Židovská matice školská fungoval po celou dobu první republiky. Ke zrušení spolku došlo v květnu 1940, kdy byla z příkazu Ústředny pro židovské vystěhovalectví podle nařízení Reichsprotektora in Böhmen und Mähren ze dne 5. března 1940 provedena likvidace spolku.4 

15. prosince 1945 byl spolek obnoven. Svojí činnost vykonával podle původních stanov předválečného spolku (k poslední změně stanov došlo v roce 1921). O spolkovou agendu se v tomto období starala Židovské obec náboženská v Praze. K definitivnímu rozpuštění spolku došlo 11. května 1948.5

ČLENOVÉ

Max Brod, který velmi podporoval založení židovské školy, se angažoval i v rámci samotné Židovské matice školské: v letech 1920, 1923 a 1924 byl dokonce funkcionářem spolku.6 Brod byl stoupencem sionismu již před první světovou válkou, kdy působil jako činitel sionistického spolku Bar Kochba a spoluzakladatel Národní rady židovské. Když židovská rada po roce 1918 řešila s Masarykem „židovskou otázku”, byl to právě Brod, který s ním probíral otázky židovského školství, židovského tisku a demokratizace židovských náboženských obcí.7

Vedle Maxe Broda a jeho spolupracovníka a významného představitele česko-židovské politiky Ludwiga Singera (1876–1931) patřil mezi další významné činovníky spolku například Alfred Engel (1881–1943 Terezín), jeden ze zakladatelů Ústředního židovského muzea pro Moravu a Slezsko v Mikulově, pracovník Ústředního židovského muzea v Praze, dále rabín a profesor náboženství Aladar Deutsch (1871–1949), novinář a publicista Filip Lebenhart (1858–1933), který patřil k zakladatelům sionistického spolku Jüdische Volkverein Zion, historik a publicista a zakladatel Židovského muzea v Praze Hugo S. Lieben, historik a judaista, spisovatel a novinář pohybující se v prostředí kolem Franze Kafky a Maxe Broda Friedrich (Bedřich) Thieberger (1888–1958) a jeho otec Karel Thieberger, jenž byl rabínem a jeho dcera Gertruda se provdala za spisovatele Johannese Urzidila. Dlouho patřili mezi činovníky spolku i pražský podnikatel Antonín Glaser, majitel továrny na vlnitý plech v Karlíně, učitel náboženství a rabín Šimon Adler nebo smíchovský rabín Samuel Arje.8

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY PRO DĚTI

Spolek podporoval nejen samotné školy, ale i vzdělávání učitelů a jejich umístění, zajišťoval finance a vyučovací pomůcky a vydával tiskoviny a propagační materiál. Matice se pokoušela vydávat vlastní Knihovničku, knižní edici se vzdělávací četbou pro děti. Jednalo se o krátké naučné čtení. V roce 1928 vyšel titul Zachránce – beletristická povídka, které pracovala s židovskými zvyky, tradicemi a vysvětlovala hebrejská slova, jež se používala při denním styku v tradičním židovském prostředí. Potřebu vlastní Knihovničky formulovala Židovská matice následovně: Na všech stranách pociťuje se nedostatek česky psané židovské literatury. Dosud však nebylo nic učiněno, aby tomuto nedostatku bylo odpomoženo.9

Pro koho byla knižní edice určena? Knížečka, o kterou se jedná, je krásného obsahu i zevnějšku a doporučujeme ji všem židovským matkám a vychovatelkám.10 O dalším svazku knihovničky se jednalo, ale není jasné, zda k jeho vydání došlo.

Vedle pražské obecné školy a mateřské školky se spolek staral i o volnočasovou mimoškolní aktivitu židovských dětí. Velkým úkolem bylo provozování prázdninové osady asi pro osmdesát dětí v Černovicích u Tábora, která byla zřízena v polovině třicátých let při pražské škole a kterou vedli učitelé židovské obecné školy. Nemajetné děti měly pobyt zdarma, ty ostatní pak za poplatek, jehož výše se odvíjela v závislosti na počtu přihlášených. Pobyt byl umožněn dětem obého pohlaví, a to ve věku 7 až 14 let. Prázdninová osada umožňovala dětem nejen si užít měsíce volna na čerstvém vzduchu, ale i se něčemu přiučit: Jedinečně zdravá krajina, stálá lékařská péče, výborná, dětem přiměřená kuchyně, dostatečný a školený pedagogický dozor, židovská výchova,11 to byly hlavní důvody, proč měli rodiče své dítě na pobyt přihlásit.

Ve stejné době otevřela židovská matice v Praze zahradní kolonii, kde se děti učily pracovat v přírodě, a pro řadu z nich to byla jakási hachšara pro budoucí život v Palestině. V řízení této kolonie se měla angažovat i vdova po Theodoru Lessingovi, Ada Lessingová.12 V roce 1936 pak děti se Židovskou maticí školskou vyrazily i na zimní osadu do Benecka v Krkonoších. Max Propper tento pobyt popsal v časopise Jaldut:

Max Propper: Zima v horách

Před pololetními prázdninami jsem byl doma radostně překvapen, když mi maminka oznámila, že jsem přihlášen na zimní zájezd dětí do Benecka. Byl jsem již v letní osadě Židovské matice školské, kde se mi to velmi líbilo, a proto jsem se velmi těšil i na zimní zájezd. Konečně pozdě večer jsme přijeli do Benecka. Po večeři jsme šli spat, abychom se ráno nedočkavě probudili a toužili vstoupiti s lyžemi na sníh. I toho jsme se dočkali. Bylo nás tam asi 30 chovanců a vedoucí s námi měli stále dost práce. Sněhové poměry nám přály. Skoro celý den jsem trainovali na louce. Že to nebylo bez pádů a veselých příhod, domyslíte si sami. Měli jsme vlastního trainera, který i nejnešikovnější z nás naučil poměrně dobře jezdit. Někteří se pustili i do skákání na můstku, který jsme si sami postavili. Rádi jsme stavěli ze sněhu. Někdy sněhuláka, jindy hrady a konečně jednou i zákopy. Rozdělili jsme se na dvě strany a vesele jsme stříleli koulemi, až byly zákopy pobořeny. Takových veselých příhod je na osadě vždy mnoho. Největší radost nám však udělal pan ředitel, když nám po večeři vyprávěl. Byly to věru krásné večery! Škoda, že každá radost musí končiti. Končily i pololetní prázdniny, a my zotaveni ujížděli jsme smutně ku Praze. Těžko jsme se loučili a jistě se všichni setkáme opět na osadách ŽMŠ.13

ZÍSKÁVÁNÍ FINANCÍ

Důležitým úkolem matice bylo získávání finančních prostředků na školu, což se dělo v podstatě čtyřmi způsoby: členskými příspěvky, dobrovolnými dary, úředně povolenými sbírkami a pořádáním přednášek, hudebních a divadelních produkcí a dalších kulturních akcí, jejichž výtěžek poté šel na podporu školství.14 Na řadě těchto akcí se podílely děti ze židovské školy i jako účinkující, matice rovněž měla ve vlastnictví spolkové loutkové divadlo. Soukromé školy sice dostávaly dotace, ale ty nevystačily na pokrytí celého provozu školy. Židovská matice školská pořádala různé kulturní akce, jejichž výtěžek byl věnován na podporu židovského školství. Zde je reportáž z jednoho takového koncertu z roku 1931:

V sobotu, dne 14. února, uspořádala Židovská matice školská slavnostní akademii. Velký sál Bet Haamu byl zcela naplněn. Obecenstvo se zájmen poslouchalo vážná i humoristická čísla programu. Paní Erna Fischerová-Voglová, doprovázena na klavír paní dr. Editou Voglovou, zapěla písně G. Mahlera a na neutuchající žádost přidala Dvořákovou 'biblickou píseň'. Pan Oto Kraus krásně přednesl arii krále Vladislava ze Smetanovy opery 'Dalibor' a Loeweho baladu. Jeho skvělý výkon byl odměněn bouřlivým potleskem. Na klavíru doprovázel pan H.V. Susskind. Pěkně též působil přednes paní Božy Michálkové.
V humoristické části plně zaujalo obecenstvo 'Vinohradské kvarteto', doprovázené u klavíru dirigentem hebrejského mužského sboru, panem B. Potlakem. Pan Rudolf Bandler, člen Německého divadla, doprovázen u piána svojí chotí, zapěl několik písní. Jako konferenciér účinkoval humorista Slava Grossmenn.
Zbývá zmíniti se o překvapujícím výkonu mladého virtuosa na housle Jochmanna, od jehož nadání lze si velmi mnoho slibovati.
Po programu následoval tanec obecenstva za zvuku židovského jazz-orchestru. Výborná nálada udržela téměř všechny účastníky až do časných hodin ranních. Čistý výtěžek věnován bude podpoře židovského školství v Čechách.
15

Poznámky

1:

AHMP, Magistrát hlavního města Prahy II, sign. SK II/0252.

2:

AŽMP, Židovská matice školská, sign. 53.249.

3:

AŽMP, Židovská matice školská, sign. 53.249.

4:

AHMP, Magistrát hlavního města Prahy II, sign. SK II/0252.

5:

AHMP, Magistrát hlavního města Prahy II, sign. SK II/0252.

6:

AHMP, Magistrát hlavního města Prahy II, sign. SK II/0252.

7:

Gajan, Koloman. Masaryk a Max Brod. Praha: Židovská náboženská obec v Praze, 2001, in: Židovská ročenka, sv. 2000-2001, č. 5761, s. 28-50..

8:

Pěkný, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 2001, s. 704..

9:

Židovské zprávy, příloha List židovské ženy, 26.10.1928.

10:

Židovské zprávy, příloha List židovské ženy, 26.10.1928.

11:

Židovské zprávy, 7.6.1935, s. 5.

12:

Jaldut, 1934, s. 286.

13:

Jaldut 1936, s. 171-172.

14:

AŽMP, Židovská matice školská, sign. 53.247.

15:

Židovské zprávy 20.2.1931, s. 5.

Prameny a literatura:

  • AHMP, Magistrát hlavního města Prahy II, sign. SK II/0252.
  • AŽMP, Židovská matice školská, sign. 53.249
  • Židovské zprávy, příloha List židovské ženy, 26.10.1928
  • Židovské zprávy 20.2.1931 
  • Židovské zprávy, 7.6.1935
  • Jaldut, 1934, s. 286
  • Jaldut 1936, s. 171-172
  • Pěkný, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 2001, s. 704.
  • Gajan, Koloman. Masaryk a Max Brod. Praha: Židovská náboženská obec v Praze, 2001, in: Židovská ročenka, sv. 2000-2001, č. 5761, s. 28-50.
Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.