Poradna pro volbu povolání

V říjnu 1935 byla otevřena Poradna pro volbu povolání při Sociálním ústavu Židovských náboženských obcí Velké Prahy. Vědecky byla přičleněna k Ústřednímu psychotechnickému ústavu Masarykovy akademie práce a byla určena pro židovské děti, které se rozhodovaly, co budou dělat po škole, tj. pro maturanty a žáky kvarty na gymnáziích, pro žáky 5. tříd obecných škol a pro žáky 3. nebo 4. třídy měšťanské školy. Poradna, kterou mělo ročně navštívit až 600 mladých lidí, se chtěla zaměřovat na problémy, které vznikly z historického rozložení povolání mezi židovským obyvatelstvem, a na rozpoznání předpokladů pro nejrůznější povolání. Zároveň soustředila informace o všech odborných školách v Československu, možnostech studia v zahraničí, stejně tak i o učebních místech. Děti zde podstupovaly zkoušku schopností, jejíž výsledek jim měl pomoci při výběru vhodného povolání či školy.
Děti ve věku 10 a 14 let se zde měly dočkat pomoci při výběru školy, která by nejlépe odpovídala jejich schopnostem, a zjistit, jestli mají ve studiu pokračovat či jít do učení. Stejné pomoci se zde dostávalo i čerstvým absolventům. Zároveň poradna podávala pomocnou ruku těm mladistvým, kteří se rozhodli vystěhovat se do Palestiny, s výběrem vhodného povolání pro život tam. Registrace potencionálních zájemců byla prováděna na půdách jejich škol, ale přihlásit se mohli i ti, kteří již opustili školu, ale dosud nenašli zaměstnání. Propagace se orientovala také na rodiče, kteří nevěděli, co s dítětem po absolvování příslušného stupně vzdělání. Psychotechnická zkouška, lékařská prohlídka i porada byla zpoplatněna, ale mohlo dojít ke snížení nebo odpuštění poplatku v závislosti na majetnosti uchazeče. Bezplatně se pak zprostředkovávalo učňovské místo. Poradna akcentovala židovská specifika při výběru povolání a bojovala za to, aby mladí židé nechodili studovat pouze medicínu a práva.
Organizací poradny byl pověřen Willy Schönfeld, který měl již s řízením poradny pro volbu povolání zkušenosti. Ke zřízení poradny píše Schönfeld toto:
Zřízení židovské porady pro volbu povolání naprosto neznamená nějaké umělé  "isolování". Naopak, má usnadniti, aby se mladí židovští lidé včlenili do hospodářského celku, aniž by se při tom pustily se zřetele specificky židovské problémy volby povolání. Nejdůležitější z těchto problémů vyplývá již z rozvrstvení židovského obyvatelstva co do povolání. 1

Schönfeld poukazuje na problémy, které vyvolává nerovnoměrný výběr povolání, kdy jsou jednotlivá zaměstnání přeplněna a akademicky vzdělaní lidé nemohou najít jiné povolání, dojde-li ke společenským změnám, jako tomu bylo v téže době v sousedním Německu, Schönfeld doslova píše:
Že takové poměry mohou vésti ke katastrofě, dokazuje nejlépe příklad Německa, kde se židovská mládež, takřka již tradičně, věnovala výhradně obchodu, peněžnictví a svobodným povoláním. Právě tato svobodná povolání, jimž židé v Německu při volbě povolání dávali nepoměrně vždy přednost, byla postižena převratem v Německu nejtíže a nejdůkladněji. Budoucnost desetitisíců židovských akademiků je doslovně zničena, poněvadž jejich jednostranné vzdělání nepřipouští, aby převrstvili. Činí se nyní pokusy, aby se zachránila aspoň mládež před stejným osudem tím, že se uplatňuje vliv na volbu produktivních povolání. 2 Poradna částečně reaguje i na hospodářskou krizi, během níž byl více potřeba promyšlený výběr povolání.

Důraz klade na osvětu a seznámení mládeže s jinými atraktivními obory. Poradna nechce bojovat proti vysokoškolskému vzdělání, ale proti tomu, aby chodili studovat ti, u nichž je vysokoškolské studium podníceno pouze “falešnou ctižádostí rodičů”. Při doporučování se bere ohled také na sociální situaci, prostředí a zdravotní stav zájemce. Psychotechnické vyšetření mohlo také pomoci při hachšarah a poradit s volbou povolání při vystěhování se do Palestýny. Rodičům pak mohla poradna také pomoci v otázkách výchovy.
Ještě v červnu roku 1938 Marieta Karpeová píše ve svém článku pro List židovské ženy o tom, že si mládež spíše vybírá akademická povolání a agituje za to, aby si děti vybíraly taková povolání, jimiž se budou moci živit i v zahraničí, a hlavně aby se učily cizí jazyky.
Po roce 1939 přešla poradna pod Židovskou obec a sloužila při přeškolovacích kurzech.
 

 

Poznámky

1:

SCHÖNFELD, W.: Potřebujeme židovskou poradnu pro volbu povolání?. In Věstník 1935/7-8, s. 2-4.

2:

SCHÖNFELD, W.: Potřebujeme židovskou poradnu pro volbu povolání?. In Věstník 1935/7-8, s. 2-4.

Prameny a literatura

Schönfeld, Willy. Potřebujeme židovskou poradnu pro volbu povolání?. , in: Věstník židovské obce náboženské v Praze, č. 1935/7-8, s. 2-4.
Karpeová, Marieta. K volbě povolání. , in: List židovské ženy, příloha Židovských zpráv, č. 24.6.1938, s. 2-3.
Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.