Nacistická „Křišťálová noc“ a její současné paralely

Protižidovské manifestace, vyvolané kvůli podlé vraždě německého legačního rady v. Ratha Židem Grynszpanem v Paříži, které se uskutečnily 10. tohoto měsíce v různých městech Německa, proběhly dopoledne 10. 11. také v Moravské Třebové, napsal 12. listopadu 1938 místní týdeník Schönhengster Zeitung.

Tomuto hromadnému násilí na Židech nacisté říkali Křišťálová noc. V noci z 9. na 10. listopadu 1938 byli Židé nacisty v Německu a s jednodenní zpožděním obsazeném Rakousku a v okupovaném pohraničí českých zemí ponižováni, napadáni, vražděni či odváženi do koncentračních táborů. Vypáleno či jinak zdemolováno bylo 267 synagog, vypleněno 7 500 židovských obchodů a bytů. 91 Židů bylo přímo při pogromu zavražděno a 30 000 jich skončilo ve vyhlazovacích táborech.

Násilnou akci provedli nacisté na popud ministra propagandy Josepha Goebbelse. Akce propagovaná jako spontánní výbuch lidového hněvu byla narychlo organizovaná z Berlína a jako záminka k ní posloužil shora popsaný násilný čin židovského mladíka. Tento pogrom byl předstupněm takzvaného konečného řešení, které spočívalo v hromadném a cíleném vyvražďování milionů Židů

Mechanismus a příčina

Již z tehdejšího dění je zřejmý mechanismus, kterým probíhají takové projevy nenávisti. Záminkou k napadání Židů po celém nacisty spravovaném území byl jediný trestný čin (vražda), kterého se dopustil jednotlivec. A to v momentě, kdy již delší dobu probíhala masivní protižidovská propaganda i jednotlivá napadání Židů, a poté, kdy norimberské zákony pasovaly Židy na méněcenné lidi. Židům byla připsána kolektivní vina, paušalizování se stalo běžnou součástí uvažování mnohých lidí, úředních spisů i novinových zpráv.

Všimněme si způsobu, jakým o pogromu informoval Schönhengster Zeitung. Protižidovské manifestace podle něj byly vyvolané kvůli podlé vraždě německého legačního rady v. Ratha Židem Grynszpanem v Paříži. Jako by bylo přirozené a správné chápání, že viníky za jeden trestný čin jsou všichni lidé stejné etnicity nebo náboženského vyznání.

Paralela první - Chomutov

Rozpoznání tohoto mechanismu, vzhledem k tomu, co se v Evropě včetně České republiky děje dnes, je velmi důležité, protože funguje stejně jako tehdy. Ukazuje, že příčinou demonstrací, pogromů a následného holocaustu byl rasismus (antisemitismus), nikoli Židé sami. Právě tak jako dnes není příčinou nenávistných projevů vůči Romům jejich chování (to je opět jen záminkou), ale rasismus (anticiganismus).

Generalizaci i to, k jakému chování vede dlouho živená zášť, popsalo četnictvo v Roudnici nad Labem ve zprávě o dění v Chomutově. Tento dokument o průběhu křišťálové noci ve městě zachycuje veřejné ponižování a týrání místních židovských obyvatel. Citujeme z něj:

Dne 10. listopadu ráno byli shromážděni židé v Chomutově na náměstí, kam byli vyvedeni ze svých bytů policisty za výpomoci civilních osob. Na náměstí v Chomutově byl shromážděn velký dav lidí, a provolával 'Ven se židy'.

Každý žid dostal koště a pod dohledem policejním museli židé zametati náměstí a k rychlému výkonu byli poháněni nadávkami, ranami a kopanci. Smetí museli sbírat rukama a nakládati do vozíku. Aby vozík se smetím byl těžký, byly do něho posazeny děti a když jej nemohli židé utáhnouti, byli poháněni týráním. Po této práci byli seřazeni do průvodu a v průvodu museli nést tabule s německým nápisem 'Ven se židy' a 'Pomsta za Paříž'. V průvodu museli židé provolávati 'židé jsou největší prasečí psi'. Ti, kteří nenesli tabule s nápisy, museli mít ruce vzpaženy, a když jim klesly, byli za to biti. Po průvodu byli odvezeni na radnici v Chomutově k výslechu, z věcí, které měli při sobě byli jim odebrány klíče od domu a peníze.

Po úředním řízení byli naloženi do nákladních aut a odvezeni z Chomutova na demarkační čáru u Loun. Od vzdálenosti 40 m od delimitační čáry museli židé mladší 50 let kleknouti na zem a plaziti se po kolenou až k hranici, při čemž dostávali kopance.

Četnictvo tyto lidi poté, kdy zapsalo jejich výpovědi, vrátilo na okupovaná území:

Dnes 11. listopadu o 15. hod. byli vyvedeni židé na delimitační čáru na státní silnici Louny – Postoloprty a styčným důstojníkem opět předáni německým orgánům, pokud příslušeli do zabraného území. Na delimitační čáře státní silnice Louny - Postoloprty byla posílena četnická hlídka třímužovou hlídkou SOS, aby bylo zabráněno propříště vyhošťování židů tímto směrem, na naše území.

Lidovému hněvu neunikla ani chomutovská synagoga, která byla vypálena a později zbořena.

Míra a obvyklost verbální paušalizace je v dnešní české společnosti již na stejné úrovni jako tehdy. Institucionální rasismus je u nás nyní také přítomen, zatím však ne tak silně jako tehdy. Verbální rasismus však velmi často není orgány činnými v trestním řízení stíhán. Co dnes prozatím chybí, je masivnější etablování rasistů v politice a státních strukturách a z toho plynoucí legalizace násilí.

Druhá paralela - Romové

Rasismus, namířený proti Židům i proti Romům, lze v předválečné Evropě vystopovat na více místech, nejen v Německu, ale právě zde dosáhl svého vrcholu, po uchopení moci Adolfem Hitlerem. Ten svůj záporný vztah vůči Židům i Romům vyjádřil mnohokrát, především v knize Mein Kampf, která se stala biblí nejen tehdejších nacistů, ale i těch dnešních. Její první vydání po listopadu 89 v České republice bylo velmi brzy rozprodáno, především na koncertech rasistické hudby (white power), přestože minimální cena se pohybovala okolo 400 korun, což tehdy byla poměrně vysoká částka.

Dnešním zastáncům Hitlerovy ideologie říkáme neonacisté, přičemž předpona neo značí pouze to, že se objevili znovu, jinak mezi nacisty a jejich dnešními pokračovateli není jiný rozdíl než daný jinou dobou.

Ideologie německého národního socialismu byla založena na představě o nadřazenosti německé árijské rasy (neexistující, vymyšlené) nad ostatními národy. Nacisté čerpali z tradice evropského rasismu a moderního antisemitismu, který se vyvinul v druhé polovině 19. století, a z pseudovědeckých teorií o potřebě rasové hygieny, udržování čistoty rasy, které od přelomu století - a nejen v Německu - vzkvétaly. Neonacisté, včetně těch českých, tento závěr převzali s tím, že uznávají vůdcovství Němců, nikoli jejich rasovou nadřazenost, kterou ale pro ostatní, tedy hlavně pro Židy a Romy, berou jako platnou.

Viz základní úmluvu mezi českými a německými kamarády, kterou uzavřel český Národní odpor s Národním odporem německým a rakouským. Zde se krom společného požadavku na zrušení Benešových dekretů píše i toto:

…záměrně stavíme na tradici Německé říše a spojenců říše jako jádra a opory Evropy. Nepřátelskou mocí páchanou zkázu na našich národech skrze biologické a ekonomické zatěžování cizími vlivy může zastavit jen náš společný boj.

Viz článek na serveru Romea.cz Příznivci DSSS: Atentát na Heydricha je zavrženíhodný a spáchali jej zbabělí nájemní vrazi.

Pochod židovským městem nevyšel

I proto můžeme být často svědky oslav (jako oslavy to skutečně pojímají) jednotlivých nacistických vůdců či známých osob, například Hitlera, Goebbelse, Hesse, různých představitelů jednotek SS i vzývání jejich metod. Křišťálovou noc samu slavili čeští neonacisté hned dvakrát - v letech 2003 a 2007.

V roce 2003 chtěli antisemité pochodovat pražským židovským městem, konkrétně Maiselovou ulicí se zapálenými pochodněmi, jak měli ve zvyku jejich nacističtí předchůdci v Německu. Vybrali si k tomu sobotu 11. ledna. Pochodu nezabránilo město ani policie, ale lidé, kteří se svobodě zastrašovat a pošlapávat důstojnost druhých sami postavili. Na místo přišli blokovat neonacistický pochod nejen členové Židovské obce v Praze a dalších židovských organizací, ale i mnoho jejich přátel, lidí z akademické sféry, z neziskových lidsko-právních organizací, z Antifašistické akce, levicových aktivistů či anarchistů.

Neonacistické akci, ohlášené přímo na výročí Křišťálové noci, 10.11. 2007, se tentokrát magistrát snažil zabránit. Židovská obec v Praze svolala před své sídlo na dobu pochodu do Maiselovy ulice náboženské shromáždění. Židovská liberální unie (ŽLU) pak organizovala shromáždění o kousek dál, u Staronové synagogy. To se poté slilo v jednu akci, které se zúčastnilo nejméně 2 000 lidí, opět z různých společenských koutů, včetně některých politiků.

Akci v roce 2003 organizoval i Petr Kalinovský, tehdejší mluvčí neonacistického militantního h nutí Národní odpor, který patřil do českého nejtvrdšího antisemitského jádra.

Demonstraci v roce 2007 pak organizovali Erik Sedláček a Patrik Vondrák. Sedláček byl redaktorem antisemitského časopisu Poslední generace. Přispíval i na webové stránky Národního odporu. Vondrák se krom mnoha jiného účastnil shromáždění k připomínce Rudolfa Hesse v bavorském Wunsiedelu, v roce 2004. V Jihlavě později vystoupil s projevem, v němž uctil vojáky nacistického wehrmachtu i jednotek SS.

Viz i článek na Romea.cz Video-důkaz: Bátora se účastnil přednášky extremistické Vlastenecké fronty spolu s nejtvrdším jádrem českých antisemitů.

Paralela třetí – Duchcov

Z těchže důvodů jako proti Židům prováděli nacisté i genocidu Romů. Ani zde nebylo příčinou k jejich osočování, ponižování, napadání a následnému vyvražďování chování Romů, ale rasismus. A tak je tomu i v současné České republice (či na Slovensku a v Maďarsku), kde probíhají časté a bouřlivé demonstrace namířené proti Romům, spojené s rasistickými pokřiky i s přímým násilím, k nimž někdy bývá jako záminka uváděn trestný čin spáchaný jednotlivci. Policii se zatím vždy podařilo zabránit proniknutí těchto demonstrantů ve větším počtu do míst, kde žijí Romové. Jejich snaha o pogrom či lynč Romů je však zřetelná na první pohled, minimálně od roku 2008, kdy proběhla první velký násilnický útok na litvínovské sídliště Janov.

Nebo po demonstracích ve Šluknovském výběžku či těch letošních na více místech.

Viz videa na ROMEA TV:

Rasisté v Rumburku: Cikáni do plynu! Černý svině! Upálíme vás!,

Řádění neonacistů v Duchově

Nebo článek Příznivci DSSS se pokusili o pogrom na ostravské Romy.

Pro srovnání uvádíme jako příklad tehdejší i dnešní dění v Duchově.

Večer dne 9. listopadu 1938 zhasla ve městě světla. Na pět set ordnerů pochodovalo ulicemi a demonstrovalo za odchod Židů a Čechů. Všechny neněmecké obchody byly vyplundrovány a zboží zčásti rozkradeno a zčásti zničeno. Jen některé židovské obchody, pro něž již byli jmenováni němečtí arizátoři, byly uchráněny. Železné rolety byly vypáčeny, výlohy rozbity. Podobný osud potkal i obchody české. Česká Kuncířova restaurace byla zcela zdemolována. Češi a Židé byli biti, týráni a bráni do vazby.

Informace, která pochází ze serveru Holocaust.cz, ukazuje na to, že nenávist spjatá s touhou po násilí se nezastaví před údajným viníkem, ale odnesou ji i další, v tomto případě čeští obchodníci.

Dnešní situace v Duchově stvrzuje, že srovnávání a paralely s Křišťálovou nocí (a vůbec s počínáním nacistů), jakkoli neúplné, mají svou opodstatněnost.

O pogrom na Romy se v Duchově pokusili účastníci demonstrace, kterou pořádali dva místní neonacisté, členové Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Záminkou bylo (skutečně brutální) napadení manželského páru pěti členy jedné romské rodiny. Demonstrace ovšem byla, jako vždy v takových případech, namířena proti Romům jako celku.

Dav dvou set agresivních demonstrantů se po shromáždění na náměstí vydal na pochod městem, snažil se několikrát prorazit kordon policistů, aby se dostal do míst, kde žijí Romové. Skandoval přitom: Jdeme na vás, pusťte nás na ně, nebo Čechy Čechům. Násilníci zranili několik policistů a novináře, vzduchem létaly kameny a lahve.

Pořadatelé této akce, Jindřich Svoboda a Jan Dufek hovořili průběžně o vyvraždění Romů. Svoboda na své facebookové stránce, Dufek přímo na kameru Českého žurnálu (ČT).

Oba byli již před tím odsouzeni, Svoboda za podvod, Dufek za hajlování, nedovolené ozbrojování a zneužívání sociálních dávek. V minulosti se podílel ve větší skupině na napadení skupiny Romů na Slovensku. Na náměstí slovenské Krupiny Romy nejdřív uráželi, hajlovali, vyhrožovali jim kulkou do hlavy a později je i fyzicky napadli.

Duchcovská DSSS v čele se Svobodou (její předseda) nyní vysílá do ulic hlídky, které mají udržovat pořádek. Do určité míry jde neonacistům na ruku duchcovská starostka Jitka Bártová, která se se Svobodou přátelí.

Podrobnosti lze nalézt mj. v článcích na serveru Romea.cz, například zde:

Organizátor protiromských demonstrací Jan Dufek chtěl, aby "bílí" vyvražďovali Romy, nyní náhle ztratil paměť,

Demonstraci v Duchcově svolávají neonacisté. Organizátor je z DSSS a vyzval k vyvraždění Romů.

V České republice probíhalo tento rok, před Duchcovem i potom, mnoho demonstrací organizovaných rasisty, které byly násilné, například v Českých Budějovicích chtěli účastníci akce napadnout Romy na sídlišti Máj, v Ostravě napadli ubytovnu kameny a podruhé se snažili o totéž. Demonstrací se v čím dál větším počtu účastní i běžní lidé, které přímo za rasisty označit nelze.

Několik desetiletí po válce se zdálo, že „křišťálová noc“ a další hrůzy, kterých se dopouštěl nacistický režim budou následujícím generacím dostatečným varováním před jejich opakováním. Jak je však vidět, někteří lidé jsou nepoučitelní.

Paralela čtvrtá – společenská atmosféra

I bezprostřední příčiny rapidního zhoršování společenské atmosféry jsou si podobné. A k této paralele patří i dnešní postavení Romů, které je identické s předválečným postavením Romů i Židů v Evropě.

Nejhlubší příčinou je fanatismus, rasismus a nenávist, které se historií táhnou bez ohledu na pravdu a logiku. O stereotypy a předsudky, které jsou pevně zakořeněné v myšlení lidí.

Ale jde i o zhoršující se sociální situaci na základě krize hospodářské (před válkou) či bankovní a finanční (dnes). Ta sebou nese bezvýchodnost a frustraci a tudíž uvolňování latentního rasismu i u lidí, kteří se jinak takto neprojevují. Svědčí o tom i fakt, že k protiromským demonstracím se přidávají ve větším počtu i běžní lidé, kterým přestávají vadit rasistická hesla a násilný charakter pochodů.

Velmi silnou příčinou je i fungování médií, tehdy tisku a rozhlasu, dnes i médií nových, především internetu. Respektive jejich nefungování. Média postupně ztrácejí povědomí o své společenské roli a stávají se tak pouhým prostředkem k množení zisku. Způsob, jakým se toho dosahuje, je čím dál lhostejnější, novinářská etika a profesionalita jsou na ústupu.

(Podrobnosti lze nalézt například ve zprávě sdružení ROMEA za loňský rok)

Rasisté a další pravicoví extremisté potřebují vnitřního nepřítele - a k této roli se Romové hodí ideálně. Jsou slabí, média se o jejich názory nezajímají, ostrakizují je již i politici z demokratických stran, aby získali politické body. Kdyby rasisté neměli Romy, byli by dnes vnitřními nepřáteli, mnohem silněji než dosud, Židé či migranti nebo kdokoli další - extremistům nejde o zlepšení života lidí a o řešení problémů, ale o to, dostat se k moci. A jak s touto mocí poté nakládají, jsme mohli sledovat během druhé světové války vyvolané a vedené nacisty, či koncem čtyřicátých a v padesátých letech během stalinistického období u nás.

Fyzik a biolog Jacob Bronowski v knize Vzestup člověka popisoval aplikaci principu tolerance na společenské dění i těmito slovy:

V době, kdy se vědci horečně zabývali principem tolerance, Hitler vykřikoval opačnou koncepci: princip absolutní jistoty. Dilema lidstva se vine mezi dvěma úskalími. Jednak je to víra, že účel světí prostředky. Tato filozofie automatických tlačítek, která stiskne kdosi úmyslně slepý a hluchý k lidskému strádání, se ve válečné mašinérii stala přízrakem. Za druhé je to zrada na lidském duchu, prosazování tmářských dogmat, které z národa, z kultury učiní armádu duchů, poslušných či trýzněných. Jakmile lidé začali věřit, že mají absolutní jistotu, aniž si to ověřili skutečností, dospěli k takovémuto neskutečnému počínání.

Ještě nejsme tak daleko jak tomu bylo před válkou a během ní, žádný nový Hitler není zatím vidět, ale z podobností, které lze v těchto paralelách nahmatat, jde i tak hrůza. Princip absolutní jistoty nabírá na síle.

Tento článek vnikl díky spolupráci sdružení ROMEA a Institutu Terezínské iniciativy, respektive jejich serverů Romea.cz a Holocaust.cz

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.