Rok 1942

22. června 1942, pondělí 1. týden

Ve 2 h odpol. odjíždíme z Tršic do Olomouce k vystěhování. Veze nás Josef Lón, poněvadž Zdařilová nemohla žádného jiného sehnat. Loučení je těžké a jsme velmi rozčilení. Jedeme dosti rychle, takže jsme v Olomouci o 4 h odpoledne. Před odjezdem jsem v obecní kanceláři v Tršicích odevzdal klíč od bytu a nechal pro Licku vystavit totožnost. V Olomouci - Hodolanech jsme slezli a řekli jsme Lónovi, že jdeme k lékaři a známým. Šli jsme do jednoho domu a tata se pro formu zeptal, kde bývá pan Hanzlík. Hvězdy jsme však hned odpárali1. Šli jsme tedy asi od 1/2 5 odpol. z Olom. - Hodolan do Tršic. Lón odevzdal balíky ve škole a my šlapali do Tršic. Šli jsme neúnavně až do 3/4 12 v noci a odpočinuli si v cestě jen asi 1 hodinu. Ve Vel. Týnci jsme byli asi v 7 h večer. Tedy do lesa jsme dorazili o půlnoci. Sl. [Slávek - Jaroslav Zdražil] zde byl s ruksakama, ale jelikož jsme přišli tak pozdě, šel s nimi opět zpět a vezli ke Zdařilům malířům šicí stroj a kastl s přípravami. Mnoho nespíme, jen ležíme. Jsme jak zbití.

23. června 1942, úterý 1. týden

Časně ráno, asi o 1/2 5, jdeme si lehnout do rži, poněvadž jsme v lese nenašli naše již spíš vyhledané místo. Nabrali jsme si u studánky vodu a lehli jsme si do obilí. Počasí krásné, teplo se stupňuje a v poledne dovršilo 560?C. Voda nám dochází, jsme ale stateční a vydrželi jsme. 3 m od nás dělá Jenofa Vybíralová a nemá ani tušení, že jsme tak blízko. Odpoledne vedro ustupuje a ochlazuje se. V obilí jsme až do 10 h a jdeme nyní zpět do lesa vyspat a čekat Sl. Ten přišel až v 11 h, avšak bez ruksaků. Byl u nás do 4 h ráno, pak šel domů.

24. června 1942, středa 1. týden

O 1/4 5 ráno si hledáme stabilní úkryt a nalezli jsme jej. Je v hustém houští, takže se tam nehodí ani sedět, jen ležet. O 5 h ráno jdu s Lici pro vodu ke studánce, která je pod lesem. Pak jsme poprvé ulehli ke spánku a spíme do 11 h, obtěžováni sty mravenci. Tata vaří 1. teplé jídlo po 2 dnech, a to polévku a maso s chlebem. Museli jsme hodně masa zahodit, poněvadž mama ho dala k lihu a načichlo. Odpoledne ležíme s mravenci do večera a večeříme vejce a chléb. Čekáme na Sl. Má dnes přinést ruksaky. V 11 h v noci Sl. přišel s ruksakama a ještě v 1/2 12 v noci vaří tata kávu. Sl. spal s námi celou noc až do 4 h ráno.

26. června 1942, pátek 1. týden

O 1/2 5 ráno jdeme zase pro vodu a po příchodu zpět hned snídáme teplou kávu. Pak spíme do 10 hod a k přesnídávce je chléb s marmeládou. K obědu je masová polévka, králík a chléb. Místo vody trochu kávy. Počasí je pěkné. Slyšíme asi 80 kroků od nás hlasy našich nejlepších známých, jak pracují v poli, aniž by měli tušení, že jsme zde. Mamě je od žaludku zle, stále vrací a také v noci stále vracela. K večeři chléb. Sl. nepřišel.

29. června 1942, pondělí 2. týden

Ve 3 h ráno jdeme pro vodu a o 4 h snídáme kávu teplou a perník. Chleba máme již málo a jsme trochu mokří. Počasí je trochu lepší, ale stále se kaboní. Lidé dělají ale v poli. O 11 h jíme polévku a o 12 chléb se špekem a kávu. Pátrání dosud žádné. Čekáme Sl., nemáme ani kousek chleba a na večeři byl kousek perníku. Sl. nejde.

1. července 1942, středa 2. týden

V 1/2 4 ráno jdeme pro vodu a snídáme kávu a perník. Spíme do 11 h dopol. Pak jsme si sbalili všechny věci a čekáme. Sl. přijde nám hledat nový úkryt. K obědu polévku s nudlemi a krupici s perníkem. Mamince je již dobře. Sl. však nepřišel. Nevečeříme. V noci byla bouřka, a proto nocujeme v boudě2. Pátrání žádné.

2. července 1942, čtvrtek 2. týden

O 1/4 5 ráno jdeme pro vodu a snídáme hned. V 8 h přišel Sl. a donesl chléb. Naše věc jest právě na četnické stanici. Lón byl již vyslýchán a nevíme, zdali budou i M. [Marii Herinkovou] vyslýchat. Ona je právě dnes v Lipníku. K obědu je chléb s oškvarkama. Odpoledne spíme. Večeříme kroupovou polévku. Sl. nepřišel. Chléb se nám málí3. A o líh máme velkou nouzi. Počasí je pěkné.

5. července 1942, neděle 2. týden

Ráno o 1/2 5 jdeme pro vodu a snídáme vlažnou kávu a kousek perníku. Sl. přišel v 9 h dopoledne a donesl chléb. Též zeleninu donesl a říkal, že odpoledne přijde, ale nepřišel. V poledne bylo hrachové pyré a chléb a poprvé jsme se dosyta najedli. Asi v 1/2 5 přišli A. Domesová a K. Vaculík a byli 2 h asi 20 m od nás. Odešli v 1/2 7 večer. Večeříme chléb s marmeládou.

Obec Tršice u Olomouce (1996).

8. července 1942, středa 3. týden

Ráno kolem 1/2 4 h jdeme pro vodu a spíme pak do 8 h. Pak snídáme kávu a chléb, co měl tata pro králíky nachystán nakrájený v kostkách. Potom ležíme až do 11 h dopol. V poledne byla krupice. Na štěstí Sl. přišel s chlebem, a proto jsme hned jedli chléb se sádlem. Sušíme deky a kabáty. K večeři chléb s marmeládou. Včera večer řekl Sl. M. [Marii Herinkové], že jsme zde. Jsme zvědavi, jak se ona zachová. V noci je bouře, jsme v úkrytě, ale nezmokli jsme.

10. července 1942, pátek 3. týden

V 1/2 4 h ráno jdeme pro vodu, v 8 h snídáme kávu a kousek perníku, kterého máme ještě jen 1/4 štangle. Spíme do 12 h. K obědu je kmínová polévka. Čekáme, že Sl. alespoň v poledne přijde a donese chléb a líh. Sl. však nepřišel. Líhu máme jen asi na jedno sehřívání kávy. Je 8 h večer a od poledne jsme neměli nic v ústech. Dychtivě čekáme na Sl. a na chléb. Sl. však opět nepřišel. Nemáme již co do úst vzít. Ve 12 h v noci jíme kousíček perníku. Nemáme již ani drobek chleba, sucharu, perníku ani kapky líhu. Sl. nepřišel. Jsme zoufalí.

11. července 1942, sobota 3. týden

Ráno o 1/2 4 h jdeme pro vodu a spíme pak do 8 h. V 8 h snídáme krupici. Opět jdeme spát a vstáváme v 1/2 12 h. K obědu je hrách z kostek. Odpoledne začalo pršet a jsme v úkrytu trochu mokří. Sl. nejde, a proto se tata rozhodl, že půjde dnes v noci k Mařence. O 10 h vyrazil tata a Lici. Do 10 h čekáme, Sl. nepřišel. U M. byla návštěva, proto naši s nepořízenou odešli. Při cestě zpět ve tmě bloudili a tata stoupl do potoka. Má v botě vodu. Konečně o 1 h v noci přišli. Trpíme hlady. U H. [Herinků] byli viděni mužem.

12. července 1942, neděle 3. týden

Asi o 3 h ráno jdu já a tata k B.[Burianové] s dopisem, zatímco Lici šla sama pro vodu. V dopise žádáme B. o chléb, aby jej donesla v 1/2 1 v poledne k obrázku. Tata mě čekal u lesa a já jsem šel dopis podstrčit do fuku u dveří. Zpět jsme přišli ve 4 h. Nejíme, až na štěstí Sl. přišel v 8 h ráno s chlebem. Proto jsme hned po dlouhé době jedli. Sl. přijde odpoledne a řekne nám, kde nám bude dávat potraviny pro nás a my si budeme muset pro ně chodit. O 1/4 1 h šla Lici a mama k obrázku čekat, zdali přijde od B. někdo. K našemu zklamání však nepřišel nikdo. Čekáme Sl. K obědu byl chléb s marmeládou. Již je 1/2 pecna snězeno a je poledne. K večeři chléb a sardinky. Sl. přišel večer a řekl Licce, kde nám nachystá Sl. zítra potraviny.

13. července 1942, pondělí 4. týden

Vodu nepotřebujeme, poněvadž nemáme líh. Nejdeme proto pro ni. V 8 h jíme ke snídani chléb se sádlem a již žádný chléb nemáme a doufáme, že v poledne nám Sl. donese kousek, co M. z naší mouky vyměnila. Nepřišel však. Ve 12 h začalo pršet, a jsme proto v boudě až do rána. Neobědvali jsme tedy ani nevečeřeli. O 10 h večer jde pak tata a Lici k hrušce do křoví pro potraviny, které tam Sl. pro nás nachystal. Já jsem s mamou v boudě. Naši nemohli místo najít a hledali celou hodinu. Již chtěli s nepořízenou odejít, když se Lici pomodlila a jakoby zázrakem v tom okamžiku tata našel pytel s potravinami. Byla to plná kača s různými pro nás potřebnými věcmi. Naši chtěli nechat ruksak pro Sl., ale neměli věci kde dát, proto jej tam nemohli nechat. Sáčky v kačce byly roztrhané a tata měl ruksak asi 40 kg a ještě 2 balíky a Lici v dece dva pecny chleba a těžkou kabelu. Přišli domů ve 3/4 1 v noci. Byli tedy pryč 2 3/4 h. Po příchodu si trochu odpočinuli, ale nespali.

14. července 1942, úterý 4. týden

Ráno se stěhujeme zpět do úkrytu a sušíme mokré věci. Dosud se počasí mění. Lici spravuje roztrhané věci. Dopoledne jsem já, Lici a tata našli nový úkryt. Poobědvali jsme chléb s marmeládou a po obědě jsme se dali do upravování nového úkrytu. Tata jest ještě od včerejška utahaný. Já jsem rozebíral starý úkryt a nosil to do nového a tata a Lici maskovala. Spěchali jsme se a byli jsme o 1/2 5 h hotovi a odstěhováni také. Úkryt je dobrý, o hodně větší našeho prvního, zde se hodí též sedět a stát a je asi 15 kroků vzdálen od boudy.

13. července 1942, čtvrtek 4. týden

Ráno stále prší a jsme v boudě. Skrz déšť nemůžeme jít ani pro vodu. V 9 h jsem oddělal ruksaky a museli jsme všechno z nich vydělat a rozestavět v boudě. Sáčky jsme museli přesypat. K obědu je chléb se sádlem. Stále prší. Ve 3 h odpol. přestává pršet. K večeři také chléb se sádlem. Ve 1/4 11 v noci jdu já a Lici k hrušce pro potraviny. Cestičku polem Lici hned našla a je to po ní hodně blíž a bezpečnější. Též místo s potravinami Licka hned našla. Potraviny byly v koši a dali jsme je do ruksaků a šli zpět. V 1/2 12 h jsme přišli zpět a donesli jsme chléb, rohlíky, líh a zeleninu.

30. července 1942, čtvrtek 6. týden

O 1/2 4 h ráno pro vodu a hned po příchodu pijeme vřelou kávu a chléb. Ráno v 8 h začíná pršet, a proto stěhujeme deky a potraviny do boudy. Vyjasnilo se však, a proto hned se zase stěhujeme zpět. K obědu je čočková polévka a mrkev s hráškem. Pozorujeme oblohu. Jasní se a je vítr. Večer chceme jít na zemáky a udělali jsme si ze stromku primitivní rýč. K večeři je opět čočková polévka a chléb s marmeládou. V 1/2 11 h v noci jdeme já, tata a Licka na zemáky. Pole jsme našli a narýpali jsme si asi 30 kg brambor. Byly plné dvě kabele a ještě v nohavicích mých kalhot, které jsem ze sebe svlékl. Rýpali jsme 2 1/2 h. Já jsem ryl, tata vybíral zemáky ze země a Lici držela kabele. Maminka je v úkrytě sama a již je netrpělivá. Konečně ve 3/4 1 h v noci jsme přišli domů a tata nám ještě v noci uvařil brambory. Jíme je o 3/4 2 v noci a ležíme pak 1/2 hod. Náš rýpák se osvědčil.

10. srpna 1942, pondělí 8. týden

V 1/2 5 h jdeme pro vodu a v 7 h snídáme chléb a kávu. Tatu bolí v kříži a máma ho maže. V poledne je kmínová polévka a šlíšky a bramb. knedle. Byly výborné. Tatínek si odpoledne vyhřívá na slunci záda a dělá mu to velmi dobře. Je však skrz propocený. Půjde dnes s námi pro potraviny. Večeříme chléb s masem. O 1/2 11 h jdeme já, tata a Lici pro potraviny. Na místo, kde jsou potraviny, se někdo vykadil, a jsme celí od hoven, Licka ruce a já ruce i nohy celé od hoven. Kabele a ruksak též. Vykadil se tam Josef Kotlaba. Šli jsme zpět a umýváme ruce a kabele. S tatínkem jsem natrhal pár rábek. Procházka dělala tatovi velmi dobře.

16. srpna 1942, neděle 8. týden

V 1/2 5 h ráno jdeme pro vodu a snídáme kávu a chléb. O 1/2 10 h vstáváme a škrabeme zemáky. K obědu je nudlová polévka a brambory s česnekovou omáčkou. Jako moučník široké nudle s mákem. Čekáme dnes Sl., chceme s ním důležité věci mluvit. Odpoledne jsme vyrušeni z klidu. U boudy chodí muž a žena a sedí poblíž nás. Zhřívám večeři. V tom slyším šustot. Jakýsi páreček se prodírá nahoru. Dík však umělému maskování odbočili, jinak by přišli přímo do středu úkrytu. Sl. přišel přímo z pouti k nám, a to v 9 h. Odešel až ve 1/4 2 h v noci. Věc s T. [Tandlem] je stále nejasná.

17. srpna 1942, pondělí 9. týden

Ve 1/4 5 h ráno jdeme pro vodu a snídáme hned kávu a chléb. Spíme do 1/4 11 h a pak obědváme brambor. polévku a zelí s nokama. Bylo to bezvadné. Odpoledne je krásně. O 5 h odp. jsme zažili pernou chvíli. Asi 1 m od našeho stanu se točí B. Němcová, Dáša Šrámková a ještě s nimi jakási návštěva. Na štěstí se však obrátili a šli zpět. Nechtělo se jim prodírat se hustým houštím (maskováním). O 7 h večeříme noky na studeno. Ve 1/4 11 h jdeme pro potraviny a já jsem přešel potok a šel k Sl. na cibuli. Tata chodí teď s námi, bolí ho v kříži. Cibule jsem natrhal asi 2 kg a pak jdeme zpět domů.

19. srpna 1942, středa 9. týden

Pro vodu jdeme ve 1/4 5 h ráno. Mama jde s námi a celá se umývá. Já jdu zatím zase na česnek. Přišli jsme domů a snídáme. Spíme do 10 h. K obědu je čočková polévka a chléb se sardinkama. Nemáme petrolej a doufáme, že dnes doneseme. Počasí je zatím nádherné. K večeři není nic. V 1/2 11 h jdeme pro potraviny. Na místě jsme našli balík od L. [Lotky]4 a Sl. nám sděloval, že Angličané jsou již v Paříži, a tím je otevřena druhá fronta. Vylodili se u Dieppe dnes ráno, a to Británie, USA, Kanada a De Gaullisté. Jsme velmi rádi. O 3/4 12 h jsme přišli domů a rozbalili jsme balík od L. a přečetli dopis.

21. srpna 1942, pátek 9. týden

O 1/4 5 h ráno jdeme pro vodu a celý jsem se umyl, tata také. Tata je celý nanic, že nemá zprávu z fronty. Pak hned snídáme. Spíme do 9 h. Tata vaří oběd, a sice karfiolovou polévku a brambory s cibulkou. Od soboty již nepršelo. K večeři je karfiolová polévka. O 1/2 11 h jdeme pro potraviny a jsou tam též noviny, v nichž stojí, že Němci zahnali Angličany zpět a frontu zrušili. Jsme zklamáni.

24. srpna 1942, pondělí 10. týden

Ve 3/4 na 5 h ráno jdeme pro vodu a hned snídáme kávu a chléb. Spíme do 10 h. Pak děláme si koncepty dopisů pro Trudu. Petroleje máme málo, a proto je k obědu z kostek polévka a zhřívané zelí a brambory. Odpoledne píšeme dopisy Trudě a doufáme, že budou tyto mít úspěch. Mama má bolavou nohu a nemůže ani stoupnout. Večer jíme česnekovou polévku a brambory. O 1/4 11 h jdeme pro potraviny a zároveň na fazole. Licka ztratila v poli baterku a byla z toho celá nešťastná. Na štěstí jsem ji já po dlouhém hledání našel. Donesli jsme ruksak a 2 plné kabele fazol a asi 8 kg jablek.

27. srpna 1942, čtvrtek 10. týden

O 3/4 5 h ráno jdeme pro vodu a hned snídáme. Spíme do 11 h a tata již vaří bramborovou polévku a fazole. Po obědě jsme chvíli spali a já jsem čistil primusovou hlavu. Myslel jsem, že jsem zalomil jehlu, ale jen se z drátku vyvlékla. Zašrouboval jsem ale do primusu novou hlavu a hoří bezvadně. Ušetříme alespoň petrolej. Večer jíme bramborovou polévku a fazole z poledne. Večer musíme umývat nádobí, a proto musíme jít 2x pro vodu. Po první jdeme pro vodu o 3/4 11 h. Lici vymývá ešálky a já nabírám. Měsíc krásně svítí. V tom zaslechl jsem na chodníčku hlasy. Ptám se Lici, zdali neslyšela. Ona nic, ale prý nic. Nabíral jsem tedy dále. Najednou mi Lici řekla: Honem do lesa! a popadla ešálky s kabelou a sklenku a utíkala do lesa. Mne nechala s 2 ešálkama a flaškou a konvou dole. Já jsem to rychle s lomozem sebral a utíkal za Lici do lesa. Postavil jsem ešálky do lesa, poněvadž jsem měl plnou náruč nádobí. Jeden ešálek přitom spadl a kutálel se dolů. Já jsem utíkal do hustějšího houští. Ešálek se na štěstí zachytil na jednom stromě. Kolem šli 2 chlapi. Jeden na mne zařval: Kdo je tam! Já jsem neodpověděl a utíkal pryč. Tata nás čekal u sv. Anny a myslel, že jsme to my. Šel proto, jakoby nic nebylo. Jeden z nich na tatu zavolal: Kde vy! tata na to odpověděl: Tam, kde ve ste bele! a šel dál pryč. Mezitím jsem s Lici došel k tatovi a šli jsme pak pro potraviny.

7. září 1942, pondělí 12. týden

Jsme v boudě a je tam hrůza myší. Ve dne jsou však schovány. O 1/2 5 h jdu pro vodu a je tma jak v pytli. Ve stanu je mokro. V 8 h snídáme kávu a chléb. K obědu je bramborová polévka a chléb. Odpoledne spíme. K večeři je opět polévka. Myši začínají vylézat. V 10 h jdeme pro potraviny. O 1/2 12 h jsme zpět. Je hrozná noc. Mama a Lici stojí venku a bojí se ulehnout. Já a tata jsme je (myši) rozháněli. Když si tata dal na moment do klína kousek chleba, skočila mu myš do klína i při světle.

10. září 1942, čtvrtek 12. týden

Jdu pro vodu o 1/4 5 h a hned snídáme. O 1/2 10 h vstáváme a škrabeme brambory. Jsme nachystáni ke stěhování, poprchává. K obědu je z kostek polévka a brambory s česnekovou omáčkou. Počasí je zase pěkné, jsme v úkrytě. Odpoledne se kaboní. Tata říkal, že mám jít do boudy a shrnout plevy na hromadu. Jdu do boudy a shrnuji plevy do jednoho rohu a ohlédnu se. Krev v žilách mi chladne. Za mnou stojí bratr p. Bl. [Bláhy]. Řekl: Já si myslím, co zde šustí. Já jsem hned udělal grimasu a odpověděl jsem mu: Ale ztratil jsem zde nůž. On na to: Jestli to byl nějaký hezký, tak je ho škoda. Já zase: Již ho mám a odcházel jsem pryč. On se za mnou tázavě ohlédl a nic. Já jsem se schoval opodál a čekal, co bude on dělat. Odcházel pryč a chvílemi naslouchal, zdali neuslyší nás. Já jsem se mezitím dostal ke stánku. Tata právě přicházel ze záchoda. Setkal jsem se s ním a řekl jsem mu vše, co se mně přihodilo. Bratr p. Bl. mne asi nepoznal. Vtom, co mu to vykládám, slyšíme u boudy šeptat. Tata rychle zašel do úkrytu a já jsem utíkal dolů do lesa. Byl to p. Bl. a jeho bratr. Naslouchali, zdali nás neuslyší. Pak ale najednou pustili psa. Ten šňupal a šňupal a strčil hlavu i do našeho stánku. Nezaštěkal však, a proto jsme nebyli vyzrazeni. Já jsem se zatím po břiše plazil ze spodu nahoru k našemu úkrytu a vyčkávali jsme další. Tata říká, že tam stále jsou. Tu slyšíme šustit větve. To šel bratr p. Bl. Prohlížel všechno, i náš starý záchod. Já jsem prožil perné chvíle, když stál asi 2 m ode mne. Naši mají také malou duši. Najednou jde zpět. Tu opět letí pes a šňupe. Zase nás však nenašel. Za chvíli je opět klid. Prožíváme hrůzy. Teď jde někdo k našemu úkrytu, cosi má v ruce, zvoní to. Asi pilku. Myslíme, že je to dělník s bratrem p. Bl. Hledají a říkají, že se zde asi pytlačí. Poukazovali na ošoupané větve, na mokré jehličí u stromů, kde chodíme na malou stranu. Pojednou nahlédl bratr p. Bl. do našeho úkrytu a řekl: To zde vypadá, jako by zde bydleli nějací zajatci. Šli ke vchodu a chtěli jít do našeho úkrytu. V tom však vyšel tata a prosil pana Bl., aby ho neudal. On se nad očekávání pěkně zachoval a ujistil nás, že nás nikde nebude jmenovat, ale my nesmíme totéž učinit. Jeho bratr též se zachoval pěkně. Do boudy se můžeme schovat, ovšem jen za deště. Utěšoval nás, že již brzy bude po válce. Prý se máme jen modlit, ať vše dobře dopadne. Pak odešli. To bylo asi 3/4 8 h večer. Tedy od 1/2 6 h jsme prožívali hodiny hrůzy. Já jsem chtěl jít čekat Sl., ale když to tak dopadlo, tak ne. Jsme šťastní, že se tato věc tak vyřídila. Ve tmě jsme pojedli jen polévku a noky. O 1/2 11 h jdeme pro potraviny, je tam zelenina, králík a pletýnky, O 1/2 1 h v noci přišel Sl. se zprávou, že dnes si Němci odvezli náš nábytek a dělali prý hrozný randál, kde že je prý to ostatní. Telefonovali pro gestapo, které také přijelo a chtělo Aloise H. [Herinka]. Ten není doma a říkali, že zítra opět přijedou. E. H. [Elsa Herinková] se věci velmi zastává.

11. září 1942, pátek 12. týden

O 1/2 6 h jdeme pro vodu a hned snídáme. Spíme do 1/2 10 h. Tata vaří oběd. K obědu je polévka a fazole a brambory. Odpoledne spíme. Dnes večer je Erev Roš Hašóno5. K večeři je paprikáš. O 1/2 11 h jdeme pro potraviny. Mama chodí již asi 3 týdny s námi. Bojí se myší. O 1/2 12 h jsme zpět. Modlili jsme se o 7 h.

12. září 1942, sobota 12. týden

Pro vodu jdeme o 1/2 6 h, ale nemůžeme nabrat, poněvadž u studánky někdo seče trávu. Přišli jsme s prázdnou zpět. O 7 h snídáme. O 1/2 9 h jdeme se modlit na místo, které jsme si již upravili, takže se tam hodí i sedět. Po modlení jsme o 1/2 12 a tata vaří a já jdu s Lici pro vodu. V poli je prázdno, takže se nám dobře nabírá. Pak obědváme hovězí polévku a pečeného králíka a strouhanku s kompotem. Bylo to výborné. K večeři je paprikáš a pletýnky. O 1/2 11 h jdeme zase pro potraviny. Gestapo dnes opět přijelo a chtělo H. Ten ještě není doma. Řekli proto E. H., ať je H. doma, že ještě přijdou. Chtěli králíky. H. [Hanková]6 jim řekla, že mladí pochcípali, a ty starší že jsme zabili. Čekáme, co bude dále. Uprostřed modlení se musíme stěhovat do boudy.

14. září 1942, pondělí 13. týden

V 1/2 5 h ráno jdeme pro vodu a v 7 h snídáme. Pak ležíme do 9 h. Vstáváme a škrabeme brambory. K obědu je hrachová polévka z kostek a mrkev s brambory. Odpoledne jsem šel s Lici na cestu na procházku. Jdeme zpět a já jsem Lici ukázal, že v boudě nejsou myši, a naši se polekali. Mysleli, že je chceme postrašit, a dostal jsem pár facek. Máme zde hodně myší a střílíme je z praku. Mamě prožrali kabát a mrkev nám dopolovic ožrali. K večeři je mrkev a brambory. O 1/2 11 h jdeme pro potraviny. Je tam petrolej, líh, brambory a chléb. Vylezl jsem na hrušku a trhal hrušky, zatímco Lici a tata trhali švestky. Jsme zpět o 12 h.

15. září 1942, úterý 13. týden

Pro vodu jdeme o 1/2 5 h ráno a hned snídáme. Spíme do 9 h, pak děláme knedle. Tata zatím uvařil polévku. Mama a Lici loupou uvařené brambory a já číhám na myši. Tata udělal jed na myši z prášků na spaní. Uvidíme, jaký účinek budou mít. Děláme bramb. knedle. Jsou moc dobré. Máme ještě na večeři. Bylo 102 knedel. Počasí je zakaboněné, ale odpoledne se probralo a je hezky. Licka krájí tatovi tabák. K večeři bramb. knedle. O 7 h večer přišel p. Bl.. a řekl nám, že si máme hledat nový úkryt. Mohl by prý přijít pan nadlesní a mohl by nás najít. Jdu proto ke Sl. do křoví. Abych se s ním setkal, jdu již o 3/4 8 večer. Žádného jsem na štěstí nepotkal. Čekal jsem, až konečně v 9 h Sl. přišel. Řekl jsem mu vše a Sl. říkal, že o tom promluví s F. [Fialou]7. Mám zítra o 9 h přijít a on půjde se mnou k nám. Jdu domů, ale potkal jsem naše a vzali jsme hned potraviny. Byly tam rohlíky, špenát, vajíčka, rajčata, sůl a pod. Ještě večer vaří tata kávu, a jdeme proto ještě večer pro vodu. Zase po cestičce někdo šel, a proto jsme museli jít lesem a zabloudili jsme. Lici má ve vlasech plno jehličí.

Růžena Wolfová, matka.

16. září 1942, středa 13. týden

Vodu máme již doma a spíme až do 9 h. Snídali jsme o 7 h. Lici dělá pomazánku z rajčat. Čekáme netrpělivě, kdo nás vezme, zdali F. či Č. H. [Č. Herinek]. K obědu je faz. polévka a chléb s pomazánkou. Je výborná. Odpoledne jdeme zase hledat úkryt, ale nic šikovného nemůžeme najít. Večer chléb s pomazánkou. Ve 3/4 9 h večer jdu do křoví čekat Sl., ale potkal jsem ho již na cestě. Č. nás nevezme a F. je nejistý, ale s T. [Tandlem] je to dobré. Ten prý nás vezme, ale až za měsíc. Sl. bude chtít, aby nás F. vzal na ten měsíc. Sl. zase zítra přijde.

17. září 1942, čtvrtek 13. týden

O 4 h ráno Sl. odešel a my jdeme hned pro vodu. Je v noci zima, jen 4o tepla. Dopoledne si chystáme věci na stěhování. Sl. doufá, že to F. udělá. K obědu je česnečka a chléb s rajčaty. Odpoledne balíme. Sl. přijde zase večer. K večeři je káva a chléb. Jsme zvědaví, zdali to F. udělá. O 7 h večer přišel Sl. a řekl, že se dnes stěhovat nemůžeme, ale že zítra, a sice k tomu F. Byl zde s námi až do 2 h, pak šel domů. Zítra zase přijde.

18. září 1942, pátek 13. týden

Pro vodu nejdeme, až v poledne. Spíme do 1/2 10 h a pak jíme chléb. Káva není a vařit budeme až v poledne, poněvadž nemáme vodu. Pak spíme až do 11 h a pak jdeme pro vodu. Zd. [Zdařilovi] jsou v poli, čekám, až odejdou. Já pak rychle jsem nabral vodu, umyl se a Lici také. Co se ona umývala, jsem šel já na jablka. Jsou již zralá. Pak jsme přišli a tata vaří kávu. K obědu je chleba a káva. Jsme zabaleni a čekáme. Začíná poprchávat. Dnes se asi budeme stěhovat k F. K večeři je chléb a tvarůžky. Čekáme Sl., aby nám mohl pomoci stěhovat. Sl. však ani do 1 h nepřišel, a proto jdeme já a Lici k F. Zaklepal jsem na okno z pokoje a ustrašení nám přišli otevřít. Zeptal jsem se, zdali můžeme u nich být. Oni řekli, že z toho mají strach a že ji by to zabilo a že to po nich nemáme chtít. Že prý nám všechno udělají, jen máme Sl. říct. Dali nám hrnek mléka a jablka 4 velký. Vzali jsme si chléb, co si Sl. u nich nechal. F. řekl, že prý Sl. asi ráno k nám přijde. Přišli jsme domů o 2 h a tata nás těší, že to tak Bůh asi chtěl.

20. září 1942, neděle 13. týden

Pro vodu jdeme až v 6 h ráno, až se rozednilo. Spíme až do 10 h a tata vaří špenát. Čekáme na Sl. K obědu je špenát a chléb. Doufáme, že Sl. přijde a že je zdravý. V poledne jdeme zase pro vodu. Jsme celí nanic, že Sl. nejde. Nevíme, zdali je zdráv nebo co je. Naštěstí Sl. přišel asi o 2 h a donesl chléb a rohlíky. Jsme rádi, že víme alespoň, že je zdráv. Říkal, že odpoledne přijde. O 5 h večeříme, a sice proto, že je Erev Jom Kipur8. Jíme polévku, strouhanku, bomby a zapili jsme to kávou. O 3/4 6 h večer se jdeme modlit a o 7 h večer jsme pomodlení. Sl. přišel o 1/4 9 h a spal u nás až do 4 h ráno.

21. září 1942, pondělí 14. týden

Pro vodu nemusíme jít, poněvadž nic nevaříme. Jdu se s tatou modlit o 9 h ráno a za chvíli se přišla modlit mama. Lici se modlí v úkrytě. O 1/2 2 h je pausa. Ležíme trochu a o 1/2 4 hodin se jdeme zase modlit. O 1/2 6 h večer jsme pomodleni a večeříme. Kávu a rohlíky s barchesem. Chléb se sádlem, housky, od Sl. trnkovou buchtu. Sl. nám řekl, kde se máme stěhovat, a zítra dopoledne se odstěhujeme. Skalka do úvah nepřijde, poněvadž se bude přistavovat a nemá střechu. O 1/2 10 h večer jdeme pro potraviny. Přišli jsme zpět v 1/2 12 hodin.

22. září 1942, úterý 14. týden

Pro vodu jdeme o 1/2 6 h ráno. Spíme do 8 h a pak se stěhujeme do nového úkrytu. Spravili jsme si ho a je dobrý. Ležíme na jehličí a je to velmi měkké. Hodně se potíme a obzvláště tata, který planýruje motykou a je celý mokrý. O 1/2 1 h obědváme kávu a chléb se sádlem. Pak jdeme pro vodu. Pak jdeme na chvojí a hodně jsme ho již na maskování spotřebovali. Konečně o 4 h jsme tak dalece hotovi. Odpočíváme do večera a pak večeříme chléb se sádlem. O 1/2 6 h večer jdu k cestě čekat p. Bl., ale nepřišel. O 10 h jdeme pro potraviny a jsou tam jen rohlíky. Na zpáteční cestě jsme natrhali u Gandiho trnky. Nyní je vyjasněno.

24. září 1942, čtvrtek 14. týden

Pro vodu jdeme až v poledne a Gandi trhá jablka. Čekáme, až půjde domů, a já jsem šel nabrat kabelu krásných červených jablek. Snídáme o 9 h chléb. Tata jde s námi pro vodu. Již ho nebolí tak moc v kříži jako včera. K obědu je chléb a káva. Odpoledne již o 5 h jdu já, mama a Lici čekat p. Bl., ale zase marně. Jíme k večeři chléb se sádlem od Sl. Líčíme udice na bažanty. Odpoledne jsem viděl Sobotku, Šrámkovou a Jánku z Přerova. Chce Rostíka dostat do Přerova do učení. O 1/4 9 h jdu s Lici čekat do křoví Sl. Ten o 9 h přišel a říká, že věří v toho T. Šel k H., poněvadž je tam T. Jsme zvědaví, co vypraví. Zítra jdeme opět v 9 h a Sl. půjde s námi k nám. Byl tam petrolej a chléb. O 11 h jdeme pro vodu.

29. září 1942, úterý 15. týden

Pro vodu jdeme o 6 h ráno a hned snídáme kávu a chléb. V 7 h jdeme čekat p. Bl. k cestě, ale čekáme marně. Tata nám donesl oběd k cestě, a sice česnekovou polévku a chléb s hruškou. Čteme a hlídáme, aby někdo nešel, máme udice nalíčeny, ale nic se nám nechytne. Čekáme až do večera, ale marně. Tata se s Lici a mamou jaksi pohádali a tata chtěl zase utéct, že to již nevydrží apod. Chtěl psát M. Zboř. [Marii Zbořilové]9 dopis a naši nechtěli. Tata je velmi naštván a s nikým nemluví. Mama dostala záchvat. Ani nejde s námi pro potraviny. Já a Lici jdeme o 1/2 9 h sami pro potraviny a je tam petrolej, líh, cibule, zelenina, brambory a hrušky. Jsme zpět o 9 h a naši již spí.

3. října 1942, sobota 15. týden

Pro vodu jdeme o 1/2 7 h ráno a hned snídáme. Modlíme se, je Šmini Azerez10. K obědu je polévka se strouhankou a špenát. Odpoledne chodím s tatou po lese. Asi o 1/2 5 h jdeme k cestě. Hlídám a pojednou jsem zahlédl muže v bílém kabátku a s puškou. Šel jsem to říct našim, ale jelikož on šel velmi rychle, asi slyšel šustit větve a šel hledat do lesa. Byli jsme jak na trní. Myslel jsem, že je to R. Vacul[ík]. Pískal, myslel, že mu naletím. Čekáme bez hlesnutí až do 1/2 8 h večer. Tata a Lici jdou do křoví za Sl. a ten přišel o 3/4 10 h a naši jsou rádi, že přišel. Sl. říkal, že to určitě byl syn p. Bl. Jsme rádi, poněvadž jinak bychom se museli stěhovat. O 1/4 12 h v noci se modlíme, poněvadž jsme se večer nemodlili. K večeři je chléb a káva.

13. října 1942, úterý 17. týden

O 1/2 7 h ráno jdu pro vodu a pak snídáme. Čekám na p. Bl. Na štěstí jsme ho nalapli asi o 1/2 12 h a mluvili jsme s ním. Říkal, že by nás tam vzal, kdyby k němu nejezdil p. okresní hejtman, proto nemůže. Doufáme ale, že to ten T. udělá. K obědu je guláš a brambory od čtvrtka. Bl. říkal, že dnes bude hon, ale ne u nás. O 1/2 4 h slyšíme již výstřely. Asi o 6 h přišli na pole pod nás a stříleli. Nešťastnou náhodou jeden postřelený bažant doletěl asi 8 m od nás. Mysleli jsme, že budeme mít bažanta, ale pak najednou slyšíme šustit a to p. revírník s mládenci hledají střeleného bažanta. Revírník se psem je 1 m vedle našeho úkrytu, ale na štěstí nás neviděl. Pes měl již hlavu v našem úkrytu, ale na štěstí jej revírník odvolal zpět. Mama a Lici čekaly u boudy na bratra p. Bl. Lici byla právě v úkrytě, když zazněl první výstřel. Jde za mamou, ale ta již jde k nám. Zabloudila však, a proto sedí těsně vedle úkrytu, ale v hustém houští. Za ní jde jakýsi kluk (asi Pepík revírníků), ale nevidí ji. Pes utíká kolem maminky, ale nic nezpozoroval. Mama je celá vylekaná. Konečně slyšíme hlas L. Vaculíka, že již mají bažanta, a odcházejí pryč. Jsme celí mrtví strachem a děkujeme Bohu, že to tak dopadlo. O 1/4 9 h večer jdeme čekat Sl., ale ten nepřišel ani do 10 h. Jsme plní starostí.

17. října 1942, sobota 17. týden

Ve 1/4 6 h ráno začíná více pršet, a proto jsme sbalili věci a sedíme pod bilrotem. Ke snídani jíme kousek suchého chleba. Je zima. Musíme se o 8 h ráno stěhovat do boudy. Prší stále až do 1 h odp. Pak přestává, a jdeme se proto všichni na cestu projít, poněvadž je nám zima. Obědváme kousek chleba s Angiomin. Asi o 4 h odpoledne slyšíme výstřel, pod lesem. Jdeme proto do boudy, a pak se pro jistotu stěhujeme do úkrytu. Kolem 5 h odp. slyšíme šustot, myslíme, že je to Sl., ale byl to jakýsi lesák a chodil stále kolem našeho úkrytu. Za chvíli na to slyšíme zase šustit, myslíme, že se onen lesák vrací. Jaké však zklamání, když jsme poznali, že je to pan nadlesní. Rozhodli jsme se proto, že si všechny věci sbalíme a řekneme Sl., že nutnost vyžaduje, abychom zmizli. Tata a Lici napakováni již o 1/4 8 h večer. Já s mamou jsme zatím ostatní věci sbalili. Sl. přišel do křoví o 1/4 9 h a již spěchal domů, má dělat kytice. Dal do boudy slámu a tata a Lici šli do boudy. Tata již zůstal v boudě, celý zmořený. Lici šla ještě pro primus a pak šla pro nás. My jsme si naložili a šli s Bohem z lesa. Tata je již rád, že je pod střechou. Sedě jsme spali do rána.

22. října 1942, čtvrtek 18. týden. VI.

Pro vodu jdu o 1/2 3 h ráno a spíme až do 1/2 8 h. Tata vaří kávu. K snídani je káva a chléb. Pozorujeme lidi v poli. K obědu jsou fazole. Odpoledne ležíme a musíme hodně na stranu. Řekneme Sl., aby nám donesl ten domácí záchod. Sl. přišel a o 1/2 9 h donesl záchod. Správně jsem měl pro něj jít já. Prší. K večeři chléb a káva.

25. října 1942, neděle 18. týden

Sl. odchází o 3 h ráno, já jdu pro vodu až o 3/4 5 h. Spíme až do 1/2 8 h. Snídáme pak kávu a chléb. Sl. přišel o 1/2 9 h a donesl z Brna balík. Je tam pro mne diftinový oblek a tatovi soukenné kalhoty a různé šaty a potraviny. Jsme velmi rádi. Sl. jede dnes pryč. K obědu je polévka z uzeného masa, zelí s uzeným a chléb. Je to výborné. Odpoledne sedíme a pozorujeme pole. Sl. přijde až večer. K večeři je chléb s medem. Sl. přišel až o 1/2 9 h a spal zde až do rána. S H. Lojzou nemluvil.

31. října 1942, sobota 19. týden. 6 dešťů.

Zase o 1/2 4 h ráno jdu pro vodu a umývám se. Spíme až do 7 h a tata dává snídani. O 8 h nás přišel Sl. zamknout. Mají hodně práce na vše svaté. Sl. donesl maso (kozu) a tata vaří oběd, a sice uzená polévka, zelí a knedle. Je to ohromné. Odpoledne je 2x sl. Malča na zelenině [v zahradě], jsme ticho. K večeři je chléb s medem. Sl. přišel, donesl chléb a říkal, že mu T. řekl, že stojí v novinách, že jedna žena ukrývala žida a že byli oba zastřeleni. Prý T. ty noviny Sl. dá. Já jdu s tatou na 11/2 h na procházku.

8. listopadu 1942, neděle 20. týden

Pro vodu jdu o 1/2 3 h a tata zase vaří hned kávu. Spíme až do 7 h a hned snídáme kávu a chléb. Sl. přišel o 1/2 8 h celý nešťastný. F. [Fialová] to řekla Pečkovi a ten to prý vykládal v hospodě. P. [Alois Pluhař]11 to řekl zase T. a nevíme, zdali to T. bude chtít udělat, neb co z toho bude. K obědu jsou knedle z chleba s marmeládou. Odpoledne dáváme pozor. K večeři je polévka housková. Sl. přišel o 8 h a donesl nám velmi dobré zprávy z fronty. Angličané postupují a jsou již hodně vpředu. Spal s námi až do 3 h. Já jsem celou noc byl u našich dole a nespali jsme, jen vykládali o politice.

9. listopadu 1942, pondělí 21. týden

Jdu pro vodu o 1/2 3 h ráno. Tata vaří kávu a spíme až do 7 h a pak snídáme. Sl. zamkl o 8 h. Zprávy nám nedonesl. Jsme zvědaví na dnešní zprávy. Sl. řekl, že to od Pluhaře zas ví Vláďa. Sl. je celý pryč, prý to špatně dopadne. Jsme zvědaví, co bude dál. K obědu je bramb. polévka. Odpoledne hlídáme. Začíná být zima. K večeři je zase polévka a chléb. Sl. nám o 5 h odemkl, prý ještě přijde, ale čekali jsme do 9 h. Nepřišel.

23. listopadu 1942, pondělí 23. týden

Sl. odešel o 1/4 3 h ráno a já jdu pro vodu o 4 h, poněvadž svítí měsíc. Jen co jsem vylezl z boudy, vidím jít člověka ke kříži nahoru s kolem a jsem tím velmi zneklidněn. Spíme do 1/2 8 h a pak snídáme. Venku je velký vítr a metá sníh. Jsme celí zabalení a ležíme a teplo nám není. K obědu je čočková polévka a velmi jsme se zahřáli. Odpoledne máme horkou kávu a chléb. Stále ještě metá sníh. K večeři je česnečka. Jsme nyní celé dny odemknuti. Večer jsme ani nemohli otevřít dveře, poněvadž byly zaváty sněhem a cestičky také. Sl. přišel o 6 h a šel zase poslouchat. O 1/2 9 h přišel, donesl kávu a řekl, že Rusové útočí, 14 000 Němců zabili a dobyli zase vesnice a města zpět. Sl. s námi pije kávu s chlebem. Sl. je dnes dobře naložen. Donesl slámu a prima se leží.

30. listopadu 1942, pondělí 24. týden

Jdu o 3 h ráno pro vodu s tatou a jdeme hledat můj pásek, který jsem včera ztratil. Našli jsme jej až ve chmelu nahoře. Pak jdeme ke drenáži pro vodu, ale neteče tam, a proto jsem nabral hrnkem do konve na zkoušku. Je to 410 kroků od nás. Spíme do 1/2 8 h a pak snídáme. Sl. nepřišel. K obědu je rajská omáčka a houskové knedle. Odpoledne sedíme. Mama plete můj svetr. K večeři je káva a chléb. S večeří jsme museli čekat až do 1/2 9 h, až Sl. přišel s chlebem. Sl. spí s námi do 1/2 3 h ráno.

5. prosince 1942, sobota 24. týden

Jdu o 1/2 4 h ráno pro vodu a potom spíme do 1/2 8 h. O 3/4 8 h snídáme. K obědu je bramborová polévka. Odpoledne ležíme. Je velký vítr. Večeříme kávu a chléb. Sl. přišel o 6 h a donesl jablka, mouku, chléb a cukroví. Prý po poslechu přijde, ale nepřišel. Nejdu ani večer na stranu, poněvadž je hrozný vítr.

7. prosince 1942, pondělí 25. týden

Ve 1/4 4 h jdu pro vodu. Spíme do 8 h a pak snídáme. K obědu je kapusta a bramborová polévka. Odpoledne sedíme. Sl. dělá na poli, sníh sešel a je hrozně bláta. Večeříme kávu a chléb. Sl. přišel a donesl dopis od L. a Pl. L. píše hrozné věci, že asi brzy pojedou. Prý v Polsku je jistá zkáza a že jsme se výborně rozhodli. Ráda by následovala naše jednání, ale nemá příležitost. Sl. odešel o 1/2 11 h. Namíchnutý.

8. prosince 1942, úterý 25. týden

O 1/4 4 h jdu pro vodu a spíme do 1/2 8 h a pak snídáme. Přemýšlíme, jak bychom L. pomohli. Budeme o tom mluvit se Sl. S Máňou je to prý velmi zlé, bojí se, zdali o Vánocích vydrží převoz domů. K obědu je kapusta a chléb. Odpoledne sedíme. Večeříme kávu a chléb. Sl. přišel o 9 h a mluvili jsme s ním ohledně L., ale on to nemůže udělat. Až kdybychom byli v přírodě, pak ano. Sl. spí zde zase až do 1/2 7 h ráno.

10. prosince 1942, čtvrtek 25. týden

Pro vodu jdu o 1/4 4 h a spíme do 1/2 8 h, pak snídáme. K obědu je opět hrachová z kostek a chlebové knedle. Odpoledne vykládáme. Večer jíme kávu a chléb. Stále pijeme hořkou kávu. Sl. přišel o 8 h a je zde do 1/2 10 h a jde dělat věnec. Máňa [Marie Herinková] prý zítra přijde, ale v beznadějném stavu. Chodit prý již nikdy nebude moci a půl těla prý má ochrnuto. Musí jí brát moč. Sl. poslouchat nebyl.

12. prosince 1942, sobota 25. týden

Ve 4 h ráno jdu pro vodu a spíme do 1/4 8 h, pak snídáme. K obědu je kyselé zelí a z chleba houskové knedle. Odpoledne sedíme. Tata je na H. [Herinky] zlý. K večeři je chléb a káva. Sl. přišel až o 3 h ráno, byl až do 1/2 12 h u H. Máňa prý hrozně vypadá a má hrozné bolesti. Stále prý jen křičí, že ji to nesmí bolet, že to musí vydržet. Sl. šel domů o 1/4 7 h ráno.

19. prosince 1942, sobota 26. týden

Dnes jdu s tatou pro vodu o 1/2 4 h. U Máni je světlo a kdosi kolem ní chodí, asi H. Situace je dobrá, Rusi útočí a v Africe také. Spíme do 1/2 8 h a pak snídáme. K obědu je hovězí polévka a paprikáš z králíka a chléb. Odpoledne sedíme. K večeři je káva a chléb. Sl. přišel o 2 h ráno. U Máni byl dnes odpoledne farář ji zaopatřit, to navlékla ta stará babizna. Na Máňu to hrozně působí. Sl. zde spí do 1/2 7 h ráno.

22. prosince 1942, úterý 27. týden

Pro vodu jdu o 3 h a spíme do 8 h a snídáme pak. K obědu je fazolová polévka a brambory s oškvarkama (tata vyškvařil ovar). Odpoledne sedíme. Jdu o 1/2 5 h na stranu a je mlha (není vidět na 5 kroků). Potom vinšujeme tatovi. Dali jsme mu každý srdce z perníku. Sl., Kurt a L. dali také srdce12. Já jsem tatovi složil báseň. Večeříme brambory a chléb a kávu. Sl. přišel o 9 h a spí zde do 4 h ráno. Situace je dobrá.

24. prosince 1942, čtvrtek 27. týden

Pro vodu jdu o 1/2 4 h a spíme do 9 h a snídáme pak. K obědu je kapusta a vuřt a brambory. Dnes je Štědrý den. Odpoledne je vítr a sedíme. Situace je dobrá. Rusi útočí a prolomili frontu. Mánin stav je beznadějný. Je to chudák. Večeříme kávu a chléb a kapustu. Sl. přišel o 9 h a donesl cukroví, dala mu to pro nás pí. Gandová. Sl. zde do 3 h. Je trochu marod. Sl. donesl tatovi 45 cig. a 1 balíček cig. tabáku.

27. prosince 1942, neděle 27. týden

O 1/2 5 h jdu pro vodu a spíme do 9 h. Jsem nachlazen a mám rýmu. Pak snídáme. K obědu je hovězí polévka a roláda z bramb. těsta s povidly a makem. Je to prima. Odpoledne sedíme. Večeříme chléb s medem a já piji čaj, ale nemohu se potit. Sl. přišel a šel hned domů, byl na kině. O 1/2 1 h piji znovu čaj, ale potit se nemohu.

28. prosince 1942, pondělí 28. týden

Dnes jde pro vodu tata, a sice o 1/2 1 h. Právě šel k H. z osady T. a proto se musel tata schovat. Spíme do 10 h a pak snídáme. K obědu je polévka a brambory s okurkovou omáčkou. Odpoledne sedíme. Rýma mně už ustupuje. Večeříme omáčku a brambory a chléb a kávu. Tata dává teď vždycky večer lampu nahoru. Sl. přišel o 1 h a donesl polštáře a na zeď chrániče. Je zde teď teplo. Sl. zde spí do 4 h ráno.

31. prosince 1942, čtvrtek 28. týden

O 4 h jde tata a Lici pro vodu a spíme do 7 h a snídáme pak. K obědu je polévka s nokama. Odpol. sedíme. K večeři bude bramb. guláš. Sl. přišel o 6 h a donesl jídlo a řekl, že musí jít domů stahovat tele, zdechla jim kráva. Čekáme na něj, ale přišel až o 2 h ráno úplně na mol. Byl u H. od 1/2 12 h. Spal zde až do 7 h ráno.

Rok 1942 ukončen.

Poznámky

1:

Židé v Protektorátu stejně jako v Německu byli od září 1941 povinni nosit veřejné označení žlutou šesticípou hvězdou s nápisem Jude.

2:

Bouda - jde o malý přístřešek s krmivem pro zvěř, bažantí boudu.

3:

Vysvětlení Felicitas Wolfové-Gardové: Chléb nám dochází.

4:

Lotka - přítelkyně Kurta Wolfa v Brně.

5:

Předvečer Roš ha-šana.

6:

Hanková - bydlela v domě Aloise Herinka.

7:

Fiala - Fialovi byli sousedy Herinkových a Zdařilova zahradnictví.

8:

Předvečer Jom kipur. Wolfovi slavili i Jom kipur katan, Malý den smíření, v předvečer každého Roš chodes na začátku měsíce.

9:

M. Zboř. - Marie Zbořilová sloužila dříve v domácnosti Wolfových. Na jaře 1944 přijela do svého domku. V deníku označena též jako Mař. - Mařenka, nebo Zmrz. - Zmrzlíková.

11:

Později uváděn také jako Pl., X, Reuter, Reutr nebo Reut.

12:

Kurt Wolf (t.č. v Sovětském svazu), a Lotka, (t.č. v Brně), blahopřáli ovšem jen symbolicky.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.