Červenec - prosinec 1943

1. července 1943, čtvrtek 54. týden

Počátek nového měsíce. Snad bude pro nás dobrý a šťastný. Jdeme do lesa a jíme polévku. Spíme do 10 h a jdeme na plácek. Mračí se. Tata se jde podívat, zdali neporostou hřiby. Pojednou přiklusal s ohromnou radostí, našel kromě menších hřibů 2 asi po 45 dkg. A jsou úplně zdravé. Tata jde znovu a já jdu s ním. Jaké štěstí jsem měl. Našel jsem 5 hříbků, asi 2 kg. Jdu to dát našim, aby to čistili. Pak to krájíme. Ty velké jsou některé červavé. Udělali jsme asi 1 m 10 věnců. Obědváme chléb se sádlem a salát. K večeři je chleba s medem. O 7 h večer jdu s tatou ještě jednou do protějšího lesa. Po hlavní cestě vidíme jít Štajna na procházku. Nenašli jsme nic. Dnes dopol. jsme se modlili a postili, byl malý Jom Kipur. Večer chystáme k vaření a o 3/4 10 h slyšíme u Anny výstřel. V boudě již potraviny jsou, a sice jen chléb a mléko. Jdu dát našim bílou kávu a beru 2 konve vody. Vaříme hříbkovou polévku s brambory a dusíme hříbky a kuřátka. Lici pere, já vařím. Sl. o 2 h v noci přišel. Nového nic, Churchill mluvil, co, nevíme.

3. července 1943, sobota 54. týden

O 3/4 4 h jdeme domů kolem Gandiho pole. Dívám se, zdali má třešně zralé, a zjistil jsem, že 2 stromy jsou již strhané a jen ještě jeden není. Rozhodl jsem se, že ten otrhám. Trhal jsem, až již je úplně den. Právě chci slézt, když Lici zpozorovala někoho na cestě jít. Utíkala a já jsem skočil ze stromu a utíkal taky. Ale chlap za náma. Měl s sebou psa vlčáka, a proto jsem se rozhodl, že to nemá cenu utíkat, a zůstal jsem stát. Ten však, jak se k nám přiblížil asi na 20 m, stočil se a psa odvolal. Byl to K. Bř.1 Já jsem ale na něho zavolal a mluvil jsem s ním. On řekl, že o ničem neví, že nic neviděl. Šel taky hlídat do sadu třešně. Je nám to velmi nepříjemné. On se choval moc hezky. Jdeme domů a jíme kroupovou polévku. Po jídle jsem to našim řekl. Jsou zlí, že jsem trhal, a k tomu ještě v šabes a roš chaudeš a předvčírem byl Jom Kiepur Kótom. Pak spíme do 10 h a jdeme za tatou na plácek. On je tata zlý, že jdu trhat, když je to u cesty. Modlíme se. Obědváme chléb se hříbkama. Jsme pak na plácku. Chvílemi poprchává a zase svítí slunce. Tata již nemá od včera co kouřit. Snad tam budou dnes cigarety. K večeru jde tatínek s Lickou do úkrytu dělat chlebové knedle. Kolem 9 h jdeme do úkrytu a potom o 3/4 10 h jdeme zase vařit. Já jdu s tatou na cestu a naši přijdou pak za námi. Večeřeli jsme chléb se salámem a hříbkama. Odp. jsme jedli též kousek chleba se sádlem a hříbkama. Chodíme údolím a je to riskantní. Naši se museli schovat do obilí, poněvadž ze 2 stran šli lidé. Vaříme omáčku hříbkovou a knedle. 3/4 h jsme nevařili, 6x nám praskl vařič, tak tak, že jsme uvařili. Potraviny tam jsou, a sice chléb, rohlíky, kedlubny, mrkev, petržel, noviny a cigarety. Sl. píše, že mu Orel nechce dát 2 pecny chleba, prý nemá mouku. Od toho Bř. asi neví nic. Jdu dát našim kávu a cigarety a rohlíky a jdu ke drenáži pro vodu. Sl. donesl 6 sýrů jako ementálských. Situace dobrá. Američani se vylodili na Šalamounských ostrovech.

6. července 1943, úterý 55. týden

[...] Asi kolem 1/2 6 h večer slyšíme šustit. Jdu si stoupnout kousek výš a vidím člověka. Ten se napřímil a díval se, a jak mě poznal, šel k nám. Byl to Pl. Slíbil nám, že to nikomu neřekne, ani jí. A odešel. Kombinujeme různě a máme obavy, aby on to nešel udat. Čekáme, co bude dál. Naši jsou dole a já s tatou na plácku. Asi kolem 8 h slyšíme šustit a myslíme, že on už jde s četníkem. Jaké překvapení. On přišel, donesl štrycli chleba, trochu sádla, že prý asi máme hlad, je to opravdu ojedinělý čin. Tata mu dal ty černé kalhoty a on byl hrozně rád. Prý zase ráno přijde a donese mléko a cigarety. Jsme hrozně rádi a děkujeme Bohu, že to tak dopadlo. O 10 h jdeme vařit. Potraviny tam již jsou, a sice chléb a mýdl. prášek. Vaříme kmínovou polévku s chlebem. Mračí se.

7. července 1943, středa 55. týden

Jdeme do lesa a poprchává. Jíme 1 1/2 konve polévky a jdu s tatou na plácek čekati Pl. O 7 h on chudák přišel a donesl 3/4 l kozího mléka a hrneček. Jde hned domů. Začíná pršet a prší. Jíme chléb se sádlem. V tom největším lijavci slyšíme šustit a volat: Kde jste? Jde Pl. a ona a nesou nám hrnce horké polévky, maso, třešně a perníky. Prý se máme zahřát. Máme se prý odstěhovat k nim na komoru, a ne zde zmrzat. Jsou u nás chvíli a pak jdou domů. Jsme téměř úplně němí překvapením. Radili nám, abychom si vyčouhali na Sl. Jíme polévku, chléb a bílou kávu prima. Jdeme na plácek já a tata a potom o 10 h tam odtud hned na cestu. Pak jdeme vařit. Potraviny tam jsou a sice jen málo. Chléb Sl. nedostal. Pl. jsou v domnění, že jsme uprchli z tábora a my jsme to potvrdili. Vaříme kmínovou polévku s chlebem. Sl. píšeme, aby zítra určitě přišel, abychom s ním mohli nutně mluvit. Večer jsme šli kolem F.

8. července 1943, čtvrtek 55. týden

Dnes teče v potoku hodně vody, ale jdeme přesto přece přes potok. Máme v botech mokro. Jíme polévku a spíme. O 1/2 9 h přišel zase Pl. Donesl zase mléko a hrneček zásmažky. Seděl u nás asi hodinu a vykládal. To mléko budeme dostávat každý den. Jíme bílou kávu a chléb. Tata mu řekl, že bychom u nich chtěli bydlet, a že o tom Sl. ví. Prší zase. Jíme chléb a zeleninu a bílou kávu. K večeři je zase káva a trochu polévky. O 10 h jdeme vařit. Potraviny jsou již tam a sice chléb jen a nové brambory. Vaříme kmínovou polévku s chlebem. Sl. nic nepsal, snad přijde. O 1/2 2 h v dešti Sl. přišel. On uhodl, že je to Pl. Je ale proti tomu. Prý mu nevěří. Potraviny k nim dávat nebude. Snad bude povolnější. Ráno jdu ke drenáži,

15. července 1943, čtvrtek 56. týden

O 3/4 4 h jdeme domů kolem F. a Medvěd štěká. Jíme a v boudě jsme již také jedli. Potom jsme snědli omaštěné brambory. Spíme do 10 h. V tom slyší tata šustit a jde ven, myslel, že je to paní Pl[uhařová]. Zmýlil se však. Jakási cizí ženská je asi 4 kroky od našeho úkrytu a lekla se taty a zasmála se hlasitě a řekla, já jsem potichu a hledám hříbky. Tata ale neodpověděl a šel nahoru, tedy ho nepoznala. Ona pak odešla. V poledne jdu s tatou a nařezali jsme trochu chvojí a opravil jsem maskování. Obědváme chléb s husím sádlem. Už se nám také málí. Odp. sedíme. Je hezky. Ty noviny jsou z úterý, to znamená, že zprávy jsou z neděle při nejlepším, takže nemůžeme vědět. Snad se tam na té Sicílii udrží. Večeříme chléb s kečupem. Čekáme, zdali nepřijde X2, ale marně, nepřišel. O 10 h jdeme vařit a měsíc hodně svítí. Jdu přes potok a kolem makounu. Po cestě vidím někoho jít, a proto jsem si dřepl u potoka. Osoba šla k Sl. boudě. Čekám chvíli a vidím v stodole rozžnout cigaretu. Je to asi Sl. Jdu do boudy. Je tam koš a v něm je: chléb, 2 noviny, globin, čtverečkový papír, třešně, kapusta, tužka, cigarety, papírky a potom nám Sl. vytrhl kedlubny. V tom slyším za boudou šeptat. Sl. stojí s Lici. Situace je ohromná. Anglo-Američanům se již podařilo překonat pobřežní pásmo a blíží se již ke Catánii. Jdu pro vodu a našim naproti. Řekl jsem Sl., že naši by ho chtěli vidět, a on, Lici a já jdeme ke drenáži.

17. července 1943, sobota 56. týden

O 3/4 4 h jdeme do lesa přes potok a jíme polévku a knedle. Já a Lici jsme jedli už v boudě. Spíme do 10 h a jdeme na plácek. Jsme najezeni knedlema. Odpol. připravujeme zeleninovou polévku. Vtom slyšíme shora někoho jít. Rychle jsme sebrali naše věci a utíkáme do úkrytu. V tom ale slyšíme z vrchu volat: Tož, co je s těma hříbkama? Já, mama a Lici jsme už byli v úkrytě a tata šel za tím člověkem. Viděl ale neznámou tvář, a tak se ho ptal, odkud je, a on říkal, že ze Zákřova. Tata se ho ptal, zdali našel hřiby, prý jen jednoho, a on se ptal taty, co on našel. Tata říkal, že pár kuřátek. Do čeho je prý dává, a tatínek říkal, že do hrnce. Potom se rozešli.

Ottova sestra Felicitas.

18. července 1943, neděle 56. týden

Jdeme do lesa potokem a jíme polévku. Spíme potom do 10 h a já s Lici do 1/2 2 h. Jíme chléb se sádlem. Potom jdeme na plácek. Právě čistím tatovi boty a slyšíme šustiti. Je vítr, a proto byla osoba až u nás. Je to Hl. Velmi byl překvapen a zaručil se nám, že nikomu nic neřekne. Situace je prý výborná, on každý den poslouchá. Sicílie je obklopena anglo-amer. válečným loďstvem. Jsme celí vzrušení. On už není v kanceláři, chodí s poštou. On je moc prima člověk. Je hezky. Odpol. jsme na plácku a mama a Lici si našly plácek dole. Večeříme chléb s hořčicí. Snad tam dnes dá Sl. chleba. O 10 h jdeme vařit. Potraviny tam Sl. dal, ale chleba ne. Píše, že v sobotu už o 6 h nedostal chleba a že se pokusí dnes dostat. Doma máme jen kousek a brambor málo. Sl. dále píše, že Rusové podnikli generální ofensivu Orel, Kursk, Charkov a udělali 3 velké vlomy. Tedy situace ohromná. Noviny tam jsou také. Italové označují vojenskou situaci na Sicílii za vážnou. Tedy moc brzo je vážná, sotva týden po vylodění.

20. července 1943, úterý 57. týden

Přes potok jdeme domů a jíme polévku a knedlíky s hříbkovou omáčkou. Potom spíme do 11 h a obědváme chléb se sádlem. Ráno, hned po jídle, jsme našim blahopřáli k jejich výročí. Tata předal mamince list, kde ve verších shrnul všechny události 30 let. Já jsem jim dal také malou básničku, kterou jsem složil. [...] K večeři je slavnostní jídlo, chléb se sádlem. Uvařil jsem tatínkovi trochu zrnkové kávy, je jaksi malátný. Je hrozně dusno. Po 7 h se blíží bouře a točí se kolem, až kolem 1/2 9 h prší až do 1/2 10 h a trochu se vyjasnilo. V dálce je ještě jedna bouře, a proto naši s námi nejdou. O 3/4 10 h jdeme sami údolím vařit. U drenáže chci nabrat vodu, ale nemůžu, teče blátivá. Budu muset jít na Korábko. V boudě jsou potraviny, a sice 5 kg chleba a 20 bělic ryb. Jdu pro vodu na Korábko a Franta Her. má okno otevřené a rozžnuté. Sotva jsem minul kužel, co světlo razí ven, přišel někdo k oknu za mnou se dívat. Mohl vidět jen siluetu. Potom zhasli, ale okno měli otevřené. Škrabem ryby a kucháme a dusíme. Vaříme hříbkovou polévku.

25. července 1943, neděle 57. týden

Dnes jdeme až po 1/4 5 h ráno domů. Je úplně ve dne. Rozhlížíme se na všechny strany. Tatínek je nám již na lesní cestě naproti. Jíme polévku a brambory s cibulkou. Spíme do 11 h a jdeme za tatou na plácek. Obědváme brambory na polovic suché. Odpol. jsme zase na plácku. Vtom slyšíme šustit. Někdo jde rychle dolů. Tata čeká a byl to jakýsi muž, asi ze Zákřova. V chůzi se ptal tatínka: Tak kolik jich máte? Tata odpověděl: Ani jednoho. To jich prý moc nemáte. Sedíme dál na plácku. Dole chodí párečky. Nemáme chleba. Odpol. jsme jedli kousek chleba se sádlem. Lici dnes půjde k X. O 10 h jdeme do boudy a je tam chleba a ve sklince maso. Sl. píše mně pacholský dopis. Lici jde v mamčiným kabátě a šátku od Sl. k X. Oni už spali, ale přesto ona přišla otevřít. X byl opilý a spal na komoře. Oni nešli proto, že Sl. byl u nich a řekl, ať se o nás nestarají, že máme všeho dost a že on nám nese celé koše potravin. Vyhrožoval jim, že prý kdyby se něco stalo, nebudeme žádného šetřit. Ať se prý do nebezpečí nedávají, dost, že on je prý v tom. Prý by je všechny odflákali. Takový je Sl. lotr podlý. Naši čekají u stodoly a Lici donesla buchty skvělé, a prý X zítra za námi přijde. Vaříme brambory, kmínovou polévku a hřibovou omáčku.

26. července 1943, pondělí 58. týden

Domů dnes jdeme už o 1/4 4 h, poněvadž už máme uvařeno. Na cestičce u Sl. slyšíme kroky a kašlat. Po cestě jde jakýsi chlap, ale neviděl nás. Prosím, o 3 h ráno. Jdeme do lesa a jíme polévku a brambory s hřibovou omáčkou. Spíme pak do 11 h. Tata jde na plácek čekat X. Vtom slyší šustit a myslí, že je to X. Byl to ale Pepíček od Černých. On ale tatu nezná. To heslo, co včera Sl. poslal, nebylo asi od něho, myslíme, že je to od Jana, jako i jiné věci. Obědváme chléb a maso. Jsem s tatínkem na plácku. K večeři je chléb a cibulka a suchý chléb. O 10 h jdeme už vařit. Potraviny jsou již v boudě, a sice: 4 kg chleba, med, hořčice, romány na čtení, knih, třešně, noviny a tu naši mouku, co jsme dali X, a Sl. píše, ať ho Lici čeká o 1/2 12 h u chmelu. Lici jde čekat až do 1 h a Sl. nepřišel. Lici je celá uplakaná lítostí. Ten Sl. je ale dacan. Vaříme jen polévku. Sl. asi pracoval znovu, aby ten X nepřišel.

28. července 1943, středa 58. týden

Rychle jdeme přes potok. Vyšli jsme na stráni od Rozárky a proti mně stojí na cestě jakýsi muž s puškou a dalekohledem. Myslím, že je to Bl[áha]. Povídal. Odkud a co to nesete. Já jsem ho ale hned poznal. Bl. to vzal Mr. Řekl jsem: ale nic, to neseme z Tršic. Já jsem utíkal a spadl jsem a vylil mléko a 1 vejce rozbil. On stál proti mně s puškou a chtěl, abych ukázal, co to neseme. Prosil jsem ho a on říkal: co neřekneš, že jsi to ty. Seber si ty věci a běž a nestůj zde se mnou. Rychle jdeme domů. Řekl jsem mu, že bývám na Daskabátku. Přišli jsme dom a naši žasnou. On je opravdu skvělý člověk. Lici se se Sl. hádali hrozně, ale jsou zas dobrý. [...]

30. července 1943, pátek 58. týden

Dnes jdeme zase kolem 1/2 4 h přes potok do lesa a jíme polévku. Spíme do 1/2 11 h a já melu trochu zrnkové kávy, kdyby chtěl tatínek. Potom jdeme do řídkého čtverce a do protějšího lesa se projít. Gandi, ona, Vláďa a Herinkové jsou v poli, sečou. Jdeme zpět a jíme chléb se sádlem. Zase jdeme do řídkého lesa a musím utíkat, neboť nahoru jde jakási ženská. Je parno a dusno. Žně jsou již v plném proudu. Kdyby aspoň tam dnes byly dvě cigarety. Jsme chvílemi v úkrytě. Večeříme chléb. O 10 h jdeme vařit. O 1/2 10 h jsme slyšeli výstřel, asi u studánky. Asi revírník. Broky dopadly až k úkrytu. Tata říká, že asi ten střelec nás slyšel a chtěl nás tou ránou vyplašit. On totiž střílel do výšky. Jdeme vařit. Byl jsem velmi překvapen, když jsem viděl v boudě 30 cigaret, avšak noviny nikde. Jdu dát tatínkovi cigarety. Je jim velmi rád, ale prý by byl raději novinám. Z potravin je tam dále: chléb, paprika, čtverečkový papír, jdu dát našim kávu a beru vodu. Vaříme hovězí prima polévku a brambory. Guláš ohříváme. Stále praskají vařiče. Je jasno.

10. srpna 1943, úterý 60. týden

Za nejistého počasí jdeme do lesa a jíme polévku a zelí. Spíme do 12 h a jíme chléb se sádlem. Jdu s tatínkem na plácek. Odpol. slyšíme jít opatrně někoho ze spodku - jaké překvapení, byl to X. Vykládal s námi přes hodinu a pozval naše dnes k nim. Pak jde domů.

12. srpna 1943, čtvrtek 60. týden

Poněvadž je tma, jdeme domů až po 3/4 4 h a Lici máchá. Hodně prší. Přišli jsme domů a jsme úplně promočení. Převlékli jsme se a spíme do 12 h a odpoledne do 3 h. Naši jsou ale již dlouho vzhůru. K obědu je chléb se sádlem. Naši krájí fazole. Je zima a vítr, 15o C. Večeříme chléb a cibulku. O 10 h jdeme vařit, měsíc svítí a jdeme. V boudě je jen chléb. Sl. píše, že ostatní donese zítra, že mají hodně práce. Avisuje, že pošle i něco lepšího. Situace je výborná. Anglo-americké loďstvo ostřelovalo Neapol. Byl tam fofr. Je jasno. Vaříme hříbkovou omáčku, brambory, kávu a připravili jsme fazole.

15. srpna 1943, neděle 60. týden

Jdeme o 1/2 4 h do lesa a jíme polévku a jdeme s tatínkem na chvojí a maskujeme. Jíme chléb s masem. Jsme na plácku. Dnes má přijít X. Stále se mračí a ráno i poprchávalo. K večeři je chléb s hořčicí. Je zamračeno, a proto jdeme už po 1/2 10 h vařit. Licka dnes zase sehrála komedii, ale hrozně blbou. V boudě jsou potraviny, a sice: chléb a 20 cigaret. Jdu našim naproti. Beru vodu a nesu jim teplou kávu. Vaříme polévku houskovou a ohříváme fazole. Je teď ráno jen místy zamračeno. Dnes večer bylo zatmění měsíce. Je to kuriosita. Měsíček!!

20. srpna 1943, pátek 61. týden

Jdeme s polévkou do lesa a jíme ji. Potom spíme do 11 h a jíme chléb se sádlem. Je zde teď úporné vedro již po několik dní, ve stínu 30o C. Tata jde zase trochu na procházku. Mamince je pořád zle, jdou na ni mdloby. [...] 10 minut před 12 h přišel Sl. Byl ospalý, on usnul na jejich voze. Celkem nic nemluvil, on tatovi vrací těch 5 cig. z minulého fasunku. Kousalík má novou mlátičku. On napíše, kdy se s tatínkem sejde. Sl. utrhl Licce pár velkých jablek. Řekl, že obilí, ovoce i zelenina je úplně nemožná.

21. srpna 1943, sobota 61. týden

Po 1/4 4 h jdeme do lesa a jíme polévku hovězí a brambory s cibulkou. Je prima jídlo. Spíme do 10 h a Lici umývá tatovi nohy. Jdeme se na plácek modlit a potom jíme chléb se sádlem. Toho sádla stále ubývá, snad už bude brzy po té válce. Je zase horko a dusno. Jsme v úkrytu, kde je přece jen příjemnější než na plácku. K večeru, tak kolem 1/2 7 h, vedro pomalu odstupuje. Jíme chléb s hořčicí. O 1/2 10 h jdu já a mama Amerikou vařit a tata a Lici jdou k B. [Burianové]. V boudě ještě potraviny vůbec nejsou. Vařím zelí a pak přišli naši. S B. mluvili, jsou prý všichni nemocní, D. [Draha Burianová] s nervama a stará má zuby ven. Asi za 4 týdny pojede do Ol. a tam se zeptá ohledně stříbra a známek. Ohřáli jsme našim kávu a jdu pro vodu. Já jsem trochu marod, mám nachlazený žaludek. Vaříme zelí, brambory a polévku česnekovou. Sl. již nepřišel, tedy nejsou potraviny žádné.

23. srpna 1943, pondělí 62. týden

Jdeme před 1/2 3 h do lesa a jíme polévku. Spíme do 10 h a jíme zelí s bramborama a studenou polévku. Jdeme chvíli na plácek, ale je tam hroznýhic, a proto jdeme zpět do úkrytu. K večeři je opět chléb s hořčicí. Mně je už trochu lepší. Mama také marodí se žaludkem. Jdeme k večeru na plácek a potom vařit. V boudě ale nejsou vůbec potraviny a nic Sl. nepíše. Nesu našim kávu a beru vodu a tata je na Sl. vzteklý. Vaříme polévku bramborovou, hříbkovou omáčku s bramborama. Je jasno, ale potom se zamračilo a hřímá a blýská se, žene se bouře.

27. srpna 1943, pátek 62. týden

Přes potok jdeme do lesa a jíme fazolovou polévku. Mama nejí. Asi o 9 h nás probudilo z plácku kuckání. Přišel X. Mají návštěvu z Prahy a Olomouce. Prý se Anglo-Američani vylodili v Narviku a Smolensk, Briansk a Poltava padly. Já a Lici tam v neděli půjdeme. Ona X pomáhá u Uhnů na svatbě.

29. srpna 1943, neděle 62. týden

Jdeme přes potok do lesa a jíme polévku a kapustu. Spíme do 11 h a jíme chléb a 1/2 vejce. 1 vejce nám zasmrádlo a museli jsme je vyhodit. Jsme na plácku a chvílema v úkrytě. Mamince je stále od žaludku zle. K večeři je chléb s hořčicí. O 9 h jdeme k X, a sice lesem, já a Lici. Za zahrádkama jsme potkali jakéhosi chlapa. Pak přišel X otevřít. Ona už spala, on se s ní pohádal. Dal nám pečený maso a mléko. Na Sl. nadával. O 12 h jdeme do boudy vařit a Sl. v boudě vůbec nebyl, i náš lísteček je tam nedotknutý. Jdu pro vodu a vaříme polévku na zp(ůsob) hovězí a to mléko jsme uvařili. Dal nám i ty prášky pro tatínka. Je úplně jasno.

1. září 1943, středa 63. týden

První den v měsíci září, snad to už bude poslední Roš Chaudoš v exilu. Jdeme do lesa a jíme, poprchává. Spíme do 10 h a modlíme se, 2. den Roš Chaudoš. K obědu je chléb a mléko. Odp. prší. U Gandich jsou ve chmelu a asi že Sl. také. Je vítr a hodně chladno. Mama už je hezky žlutá a já žloutnu pomalu. K večeři je chléb s hořčicí. O 9 h jdeme vařit a v boudě potraviny už jsou, a sice: brambory, prášek na drhnutí a noviny. Jdu na drenáž pro vodu a nesu našim kávu. Situace je výborná. Bombardovali Mnichov, Gladbach a před nedávnem i Berlín. Naši jdou domů, je jasno.

6. září 1943, pondělí 64. týden

Přes potok jdeme do lesa a jíme gulášovou polévku, která je výborná. [...] Kolem 1/2 8 h slyšíme Gandiho 3x volat na bažanty a jdu s tatínkem dolů, ale Gandiho nikde. O 3/4 8 h jdu s tatínkem na plácek a o 3/4 9 h jdeme vařit. Chodím teď i já Amerikou. Přišli jsme tam do boudy a Sl. tam vůbec nebyl i náš lísteček je tam. Tata je pln obav, ačkoliv večer byli Gandovi ve chmelu a smáli se, Lici se rozhodla, že půjde k X. Šla tam a ona už spala a on jí otevřel. Říkal, že Sl. byl celý den na zahradě, že o 9 h dop. nesl chleba od Orla a včera chodil prý hezky oblíknutý. Tedy asi zase chce, dacan, zavádět nové manýry. X prý zase přijde, ale má prý hrozný strach, že by prý nás všechny postříleli. U Frýdku vyhodili most do vzduchu a prý tam byl každý desátý zastřelen. V Itálii se naši drží a postupují. Jsme trochu klidnější.

7. září 1943, úterý 64. týden

Jdeme o 3/4 4 h do lesa a jíme fazole. Spíme do 10 h a jíme suchý chléb a chléb s kedlubem. Pak jdeme na plácek. Je hezky, slunce hřeje. Teď už je měsíček skoro poloviční. Situace je výborná, jen konec aby už byl. Jsme na plácku až do večera a jíme chléb suchý. O 1/2 9 h jdeme vařit, tata je rozhodnutý, že když tam dnes nic nebude, že jde přímo ke Gandimu. V boudě ale jsou potraviny, a sice: chléb, pár rohlíků, živa3 a noviny. Samozřejmě nic napsáno. Naši sedí u stodoly a nesu jim kávu. Asi 3x nám praskl vařič. Nevím, jak to s tím vařením bude dál. Jdu pro vodu a utrhl jsem si pár jablek. O 1/2 12 h jdu na Korábko pro vodu. Vytrhl jsem si u Sl. 20 kedlubnů. Vaříme fazolovou polévku a v ní brambory. Píšeme Sl. už 3 dny o brambory a nenese je. Situace je výborná, v Itálii to jde dobře, naši už mají pár osad a měst. Výstřel!!!!

8. září 1943, středa 64. týden.

Máme brzy uvařeno a jdeme o 3/4 3 h do lesa a jíme polévku. Spíme do 10 h a jíme chléb s kedlubnem. Naši louskají fazole, byli totiž večer u Gandiho na luskách a přinesli dosti fazol. Jdu dát lusky do králičích děr a jsme na plácku. Odpol. jdou dole v druhém lese 3 páni, jeden je asi bratr Bláhův. K večeři je suchý chléb. O 1/2 9 h jdeme vařit, měsíc je v mlze. V boudě jsou potraviny, a sice: chléb, sůl, zápalky a 3 perníčky. Ostatní Sl. sežral a ty už nemohl. On se teď vůbec chová hůř jako pacholek, je to holt dacan sprostý.

9. září 1943, čtvrtek 64. týden.

Až ve 3/4 4 h jdeme do lesa a je vyjasněno, ale tma. Jíme polévku kmínovou a kapustu s bramborama. Spíme do 11 h a Lici umývá nohy tatínkovi. O 12 h jdeme dolů, zdali tam není Gandi. Celé dopol. tam byl, ale už je pryč. Jíme chléb s kedlubem. Situace je prima. Je teď pěkně. Odpol. jsme na plácku. Asi o 1/2 6 h večer přišel Gandi do pole a jdu s tatínkem dolů si ho zavolat. Zavolal jsem si ho a řekl nám ohromující zprávu, a sice následující. Včera o 7 h Itálie bezpodmínečně kapitulovala! Anglo-Američ. pochodují do Itálie. Němci, kteří jsou v Itálii, kladou tuhý odpor. Spojenci obsazují italské hranice, takže Němci jsou obklíčeni. Maďarsko nabízí Anglii separátní mír, Bulharské vojsko jede z Balkánu domů, takže Balkán je neobsazen. Partyzáni v Jugoslávii obsadili přístav Split. Gandi je moc přívětivý, říká, že můžeme být každým dnem osvobozeni. Zítra donese noviny. Rusové stojí u Kyjeva! Utíkáme to říct našim a jsou velmi rádi. Dole slyším 2 výstřely, asi Bláha. O 3/4 9 h jdeme do boudy a jsou tam potraviny, a sice: chléb, rohlíky, noviny, 13 vajec. Sl. píše, že situace vzala náhlý obrat, jen máme být opatrní. Praská mně vařič. Nesu našim ke stodole vlažnou kávu. 2x jsem musel vařič rozdělat. O 1/2 1 h jdu znovu na drenáž. U cesty vrchní do Ameriky jde jakýsi chlap se světlem a svítí kolem. Vyřezal jsem 22 kedlubnů a 3 hl. zelí. Vaříme fazolovou polévku, kávu, cibuli pražíme a kompot. Je zima.

18. září 1943, sobota 65. týden.

Jdeme do lesa opět Amerikou. V lese jíme polévku. Spíme do 10 h a modlíme se. U boudy slyšíme mluvit a myslíme, že je to Bl., ale jsou to 3 kluci a sbírají mech. Jíme chléb obložený salámem. Máme s sebou vařiče a spravuji je. Brzy budeme navařeni. Odpol. jsme na plácku a večeříme chléb suchý. O 8 h jdeme do boudy. Jsou tam potraviny, a sice: chléb, noviny, kmín, paprika. Vařič vaří, ale vždy po málo vteřinách praskne, dráty jsou až bílé. Potom přišli do boudy tata a mama a spravujeme vařič. Jdu do lesa pro vařič z Prahy a látáme, jak to jde. Vaříme vždy jen několik vteřin, ale podařilo se nám aspoň ohřát guláš a jedli jsme v boudě chléb s gulášem. Naši jsou s námi v boudě. Dnes jsme vařili naposled. Situace je výborná, Rusi dobyli Novorossijsk a Brjansk.

20. září 1943, pondělí 66. týden.

Brambory máme již doma a spíme do 10 h a jíme suchý chléb. Lici spravila pytel od brambor. Jdeme na plácek a začíná se mračiti. K obědu je chléb s kedlubem. Začíná pršet a prší až do večera. K večeři je suchý chléb. Dnes jde do boudy s Lickou tatínek a já jsem s mamou doma. O 1/2 8 h jdou naši do boudy a berou ze studánky vodu. Na cestě je chytil liják a tatínek má vyhrnuté kalhoty. V boudě jsou již věci, a sice: chléb, rajčata a modlitby. Sl. píše dlouhatánský blbý dopis a dobře, že je tam i tatínek, že může odpověděti. Leje a je hrozně bláta. O 12 h jdou naši domů a tatínek uklouzl a spadl žebrama na nasávací rouru od Sl. a zůstal omráčen na studni, takový náraz to byl. Tak tak, že se dovlekl do lesa, a je celý hin. Možná že prý má zlomené žebra. Jsme pochopitelně celí na nic. Tata si hned lehl a dříme a v noci tvrdě spí.

22. září 1943, středa 66. týden.

Do 9 h jsme spali a jíme suchý chléb a jdeme na plácek. Sušíme deky, je zatím vyjasněno. Mama viděla, jak byla na straně, v boudě svítit a honem to přišla říct a tata jde k cestě. Byl to ml. Bl. a ukázal tatovi, aby se schoval. Asi nebyl čistý vzduch. Jsme na plácku a jíme chléb a syrečky. Odp. slyšíme na cestě kašlat a pak šustit. Utíkáme pryč, ale je to X. Je nachlazený. Odkázal jsem mu ten náš vařič a on říkal, že kdyby měl živu, že by nám uvařil kávu. My jsme mu živu dali a on prý zítra v poledne donese kávu. Začíná pršet a X jde domů. Jíme chléb suchý. O 1/2 8 h jdem vařit a jsou tam věci, a sice: chléb, syrečky a noviny. Sl. píše, že zítra dostaneme vařič, je mastný a kromě toho stojí 150 cigaret, takže bude p. Wolf 3 týdny bez kuřiva. Tak to Sl. napsal. Jdeme v hrozné tmě do lesa a radíme se s Lici, co bychom my mohli vyměnit za cigarety. Přišli jsme do lesa - jaké překvapení. Ve stánku sedí X. Přišel v dešti a donesl kávu bílou, prosím bílou! Z těch dvou koziček a ten pes Sl. to nemohl a mají 2 krávy. Čekal, až my přijdem, a vypili jsme kávu teplou a X. jde pak o 1/4 11 h domů, houští je úplně mokré a on přišel. On je přece ohromný člověk. Prý slyšel sám, že z Prahy hlásili, že v Itálii je občanská válka a Němci vyklidili 2 větší města, aby zabránili zbytečnému krveprolití. Tata bere prášek a rozhodl se, že napíše, aby válečný vařič nekupoval, poněvadž by byl za týden pryč. O 1 h jdu s lístkem do boudy. Spíme pak.

27. září 1943, pondělí 67. týden

Přes potok jdeme do lesa a Lici dala zase tatovi obklad a jíme polévku bramb. Spíme do 10 h a jíme studené suché brambory. Potom jdeme na plácek a jsme pár hodin tam, ale musíme jít zase do úkrytu pod duchny, abychom se trochu ohřáli, je nám zima. Večeře asi je suchý chléb, už nám chléb úplně došel. O 1/2 8 h jdeme do boudy a je tam jen chléb. Sl. píše, abychom mu vrátili ty pytle, co v nich máme brambory. Počká si. Ohledně těch kamínek napsal, ten vařič jste ale opravdu zřídili.

28. září 1943, úterý 67. týden

Snědli jsme bramborovou polévku a tata dostal obklad, ještě ho ta udeřenina stále bolí a teď dostal zase rýmu. Spíme do 12 h a jdeme na plácek. Jíme chléb a syrečky. Trpíme teď zimu a vlhko. Zítra je Erév Roš Hašona. K večeři je suchý chléb. O 1/2 8 h jdeme lesem do boudy a beru na Korábku vodu. Jdu se k X zeptat, zdali tam s tatínkem mohu přijít. On X nebyl doma a ona spala. Jdu zpět do boudy a tata chce, aby Lici s mamou šla ke Gandovým. Jdu tam, ale já sám a v humně jsem volal: Slávo, Slavoni! Gandová přišla k oknu, ale mě neviděla. Prý není Sl. doma, je dole v Tršicích. Řekl jsem jí, ať Sl. řekne, až přijde, aby šel ihned k Lojzovi Herinkovi na kole. Jdu do boudy a potom do křoví k potoku čekat, zdali Sl. tam půjde. Dlouho však nešel a Lici přišla za mnou, abych tam znovu šel a mluvil s Gandovou. Tedy tam jdu a ona mně zase z okna odpověděla, že Sl. není doma. Žádal jsem ji, aby chvíli vyšla ven, že jí chci něco říct. Ona rozžla na dvoře lampu a vyšla ven. Já jsem jí řekl: To jsem já, paní Zdařilová. Ona přišla blíž a pak mě poznala, zasyčela mně hlasitě do obličeje: Ale kuš sakra chlape jeden! Čekal jsem chvíli a přišel Gandi. Řekl jsem mu, že Sl. nám nedal chléb ani brambory. On řekl, že nám dá brambory, ale já jsem chtěl chleba. Šel se podívat a donesl mně koš s chlebem a rohlíkama, co měl Sl. nachystané. Sl. prý šel kdesi do Tršic a ještě ani nevečeřel. Gandi ji omlouval, že se prý polekala a třese se jak osika. On Gandi je chudák, nemůže se hnout, když je ona taková bestie. Vyprosil jsem si od Gandiho noviny. Není prý celkem nic nového. Jdu zase do boudy. Jsme všichni rozčíleni. Já s tou Zdařilovou ještě promluvím, dá-li Bůh, později. Vaříme zrnkovou kávu a polévku bramb. X povídal, že ten svetr prodal za 3 fasungy, ale může je vybrat až od pátku za týden. X prý snad v sobotu dostane a dá tatovi 1 fasung. Prý utekli němečtí vojáci a důstojníci z Olomouce z nádraží a chodí hlídky, proto vojáci na kolech. X prý chytli 2x a musel se legitimovat. Uvařeno máme o 1/4 2 h a jdeme lesem do stánku. Poprchává.

3. října 1943, neděle 67. týden

V 10 h jsme vzhůru a já předělávám brambory, abychom mohli vrátit Sl. tu kačku. Jíme suchý chléb. K poledni se modlíme. Tata jde na hřiby a našel 2. Jíme chléb a syrečky. Je vyjasněno. Situace je, jak se zdá, výborná. Mluvil Masaryk a vybízel český národ, aby pomáhali Židům, a končil svoji řeč: Dobrou noc a Židům lepší nový rok. Četl jsem to i X, ale on je někdy potrhlý švec. Jsme na plácku a chodí párečky. Večeříme suchý chléb. O 1/2 8 h jdeme do boudy a Sl. tam vůbec nebyl, i naše lístečky tam jsou. Jdu otrhat pár růžových rajčat a pár kedlubnů a jdeme do lesa. Lehli jsme si ke spánku.

8. října 1943, pátek 68. týden.

Ulehli jsme ke spánku a do 11 h spíme a modlíme se. Chleba moc nemáme, a proto jíme omezený kousek chleba se sádlem. Jsme na plácku a chodí houbaři, takže utíkáme se schovat. Čekáme na X, má donést tatovi cigarety. O 1/2 4 h jdu do úkrytu a ohřívám s Lici nad zápalkama hrnec karfiolové polévky s knedlíčkama. Podařilo se nám to dosti ohřát a jíme polévku a chléb a každý 1 vejce. O 1/2 6 h se modlíme Kol Nidre a tím jsme zahájili Jom-Kipur. Ostatní modlitby se domodlíme v boudě. O 1/2 7 h jdeme do boudy a modlíme se. Potraviny jsou už v boudě, a sice: 8 kg chleba, asi 1/2 kg vuřtu, 5 cigaret a noviny. Zvlášť rádi jsme tomu vuřtu a cigaretám, neboť X, tlučhuba, nepřišel. Situace je výborná, v Itálii i v Rusku. O 10 h jdeme společně do lesa. Nemusíme vařit.

13. října 1943, středa 69. týden.

Jíme karfiol. polévku, zelí a brambory s gulášem a spíme do 11 h. Jíme chléb suchý. Jdeme trochu na plácek a stále se courají hřibaři. Pak přišel X s Columbusem. Je to docela příjemný člověk, na ševce nevypadá. Jde brzy pryč. Jíme zase suchý chléb a modlíme se, je Erév Sukkot. Jdeme do boudy a je tam chléb, živa, sirky a noviny. Pijeme hořkou bílou kávu. Já jsem si donesl z lesa mech a obecpal střechu u boudy, aby netáhlo. Naši jdou o 11 h do lesa. Vaříme karf. polévku, brambory a ohříváme zelí s gulášem. O 1/2 3 h jdeme za zachmouleného počasí do lesa.

15. října 1943, pátek 69. týden.

V lese jíme karf. polévku a zelí s bramb. a gulášek a spím do 10 h a jíme suchý chléb. Pak se modlíme. Stromy byly zmrzlé a teď roztávaly a jsou úplně mokré. Ani na plácek nemůžeme jít. Odpol. je hon. Střelci jsou v údolí a hledají bažanta střeleného. Střílí Zlámal, nadlesní, Dokoupil a jakýsi adjunkti. Též u Gandiho v malinách honili. Jíme suchý chléb. Prší, a proto jdu dnes já a tata vařit, neboť je mokro a nemáme obuv. V boudě je jen chléb. Sl. píše, že boudu připraví až příští týden v úterý, dříve nemá čas. Vaříme gulášovou polévku a brambory s cibulkou. O 12 h jsme hotovi a jdeme lesem kolem F. domů, neprší.

16. října 1943, sobota 69. týden.

V lese jíme polévku a brambory s cibulkou a lehli jsme si ke spánku. Spíme do 10 h a modlíme se. Jíme suchý chléb. Odpoledne zase honí a střílí. Jsme jak na trní. Je zamračeno. K večeři je opět suchý chléb. O 6 h jdu já s tatou vařit a jdeme přes potok. Od hájovny jede auto osobní, možná že je to ten Wieland. V boudě jsou pecny chleba, sůl, kmín a paprika. Sl. píše, že ještě týden nebude tata kouřit, že prý Sl. též nekouří. Dále píše, že Záporoží padlo, Krym je odříznutý a Gomel a Kyjev hoří. Sušíme nad vařičem, totiž tatínek suší hříbky a o 3/4 10 h jdu k X. On se prý u Orla pokusí dostat v pondělí trafiku. Vaříme polévku a pár brambor. Vypil jsem s tatínkem 2x kávu. Ten nový hajný už nastoupil, jmenuje se Majtner. O 1/2 2 h jdeme kolem F., ale Amerikou do lesa. Vařič nám praskl, a proto není jídlo moc horké. Je pěkně, není bláto.

17. října 1943, neděle 69. týden.

Po snězení polévky a brambor spíme do 1/2 10 h a modlíme se. Jíme suchý chléb. Ráno byli zase 2 lidé na hřibech. Jsme s tátou do 12 h na plácku a jíme pak chléb se zeleným rajčetem. Sl. nám ani ty rajčata nepošle. Odp. do 3 h ležíme. K večeru jdou jakési ženské a ta jedna volala, že už přišla na 5 hromad lidských hoven, jako kdyby prý zde někdo bydlel, myslím ti parašutisté. Jíme suchý chléb. O 6 h jdeme do boudy. Náš lístek je v boudě nedotčený. Vaříme si 2x polévku a mimo toho pijeme kávu. Vyřezal jsem si 12 malých karfiolů. Naši jdou o 1/4 11 h domů a my o 1/2 12 h. Mračí se a je úplně teplo, 11o C.

18. října 1943, pondělí 70. týden.

Jíme karfiolovou polévku a spíme do 1/2 10 h a jíme suchý chléb a modlíme se. Jdeme na plácek. K obědu je suchý chléb. Odpol. spíme do 1/4 3 h. Slyšíme jít školu na hřiby na mýtinu. O 1/4 4 h přišel X. Cigarety nedonesl, až v pátek máme si pro ně k nim přijít. Byl jakýsi ospalý, asi že po včerejší opici. Dal tatínkovi 2 malé špačky. Snad se budeme už zítra stěhovati. Jen aby nám do toho nepršelo. Je jakési nejisté počasí. Situace je výborná. Rusi houfně postupují, Angličani dobyli město Volturno a obsadili Azory. O 1/4 7 h jdeme do boudy a Sl. píše, abychom se na zítra připravili ke stěhování. Vaříme karf. polévku. Naši jdou do lesa kolem 10 h a já s Lici jdeme o 3/4 12 h. Mračí se.

19. října 1943, úterý 70. týden.

Po jídle, tj. o 1 h, uleháme ke spánku a do 1/2 6 h spíme. Pak jsme se dali do rozdělávání střech. Neseme si hůlky na okraj lesa a odtamtud je já odnáším ke Gandijům na louku. Narazil jsem na to děvče od Březinů (co bydlí se Segedem), ale nepoznala mě. Též jsem se musel schovat před chlapama, ale šťastně jsem tam všechno odnesl. Pak balíme. Jíme suchý chléb a modlíme se. Kolem 1/2 1 h slyšíme zase ty 2 Přerováky (Miškaře a Domesa) a chodí po lese a až u stánku byli a viděli Licku a ten Domes řekl a to jste vy. Vtom jsem přišel k nim já a povídám. Tak co, rostou, rostou. Bavil jsem se s nimi asi 10 minut, chtěli po mně, abych jim prodal ten hřib, co tata našel, řekl jsem, že ano, ale za cigarety. Ukazoval mně, že kouří waldmaistr. Pak jsem se odporoučel a šel. Chtěli, abych šel jim ukázat, kde rostou hřiby, řekl jsem jim, že mám hlad a spěchám domů. Na Licku zapomněli. Odpol. přišel X se na nás podívati. V pátek máme přijít pro cigarety. Jíme suchý chléb a o 1/2 6 h nesem věci na plácek. O 6 h jdeme s nákladem, já nesu brambory a malý batoh a aktovku a Licčinu kabelu. Lici peřiny. V boudě jsou jen nařezány desky, a to pod psa uřezány. Sl. píše, že za chvíli přijde se slámou. Tata zůstal v boudě a já, mama a Lici jdeme zase do lesa. Neseme: já kačku, Lici deky a mama 2 kabele. Vzali jsme u studánky vodu. Sl. zde ještě s tou slámou nebyl. Potřetí jdu já a mama a bereme lepenku, kabelu a desku s aluminiem. Sl. zde stále nebyl, a proto jsme dali věci dole a sedli nahoru. Sl. již nepřišel. Jdu na drenáž pro vodu. Stěhovali jsme se přes potok. Skoupali jsme se. Tata nožem opravil desky.

20. října 1943, středa 70. týden.

Mizerně sedíc spíme do 1/2 5 h a jdeme na stranu a do 1/2 7 h spíme. Pak Sl. donesl slámu a večer si ji položíme. Sl. říkal, že včera nemohl, cigaretu nemá. Modlíme se a k obědu je karfiolová polévka. Aspoň že budeme mít přes den teplé jídlo. V řepě dělal Gandi a ona. V poledne zarážíme pár hřebíků na kalhoty. Franta Her. s ní je v karfiole u Sl. na listí, ale asi že tlouci mě slyšeli. Je v boudě zase vedro. Viděli jsme toho nového hajného. Jíme karfiolovou polévku. Odpol. byla za Sl. Jašková z Olomouce a Sl. s ní sedí přes hodinu a kouří. K večeru vzal brambory a jede domů a stavuje se u Franty Her. a je tam hodinu. Jíme chléb a kávu. Sl. ne a ne jít, a to musíme všichni na stranu. O 8 h tata zevnitř vypáčil hašpu a jde na stranu a počkal si na Sl. Je úžasný vítr. Sl. a tata stojí v zahradě a řvou, že to musí být v chaloupkách slyšet. Sl. má drbku a chtěl jít na četnickou stanici. Nakonec se ale zase spor urovnal a Sl. dal tatovi cigarety a opice už mu z hlavy unikla. Sl. donesl chléb, noviny, vuřt a tatovi kus domácího chleba. Byl potom chvíli v boudě a o 1/4 12 h jde domů. My jsme se dali hned do práce a dáváme si slámu. V plné práci kdosi klepe. - Reuter, také nachmelený, sedí zde a ne a ne ho dostat pryč. Jdu pro vodu a on stále sedí. Až jsem řekl, že musíme jít všichni pro vodu, a tak šel. U boudy měl stát fajfku a nezapomněl na ni. Kdyby on přišel o pár minut později, tak by se se Sl. potkal. Rusové prý dobyli Vitěbsk. Dali jsme si i dolů slámu a já s tatou jdeme na Korábko pro vodu a potom ulehli pořádně ke spánku. Šli jsme spát o 2 h.

22. října 1943, pátek 70. týden.

O 8 h nás Sl. zamkl a jíme chléb s kávou. Modlíme se pak. Tata je v hrozně špatné náladě a neustále brble. [...] Sl. nás odemkl. Kolem 6 h jdeme na stranu a jíme k večeři suchý chléb. O 3/4 8 h jde já a tata k X. On má opici, ale ona je tam také. Jsou moc přívětiví. My jsme jim donesli ten suchý chléb. Ona nám dala pár jablek a 2 buchtičky. X nám půjčil mapu a já si ji obkreslím, též nám půjčil na čtení katechismus. Jdeme pro vodu na Korábko. Tata už má od X cigar.

23. října 1943, sobota 70. týden.

Spíme do 8 h a Sl. nás zamkl. Snídáme kávu a chléb. Sl. donesl karfiol a celer. K obědu je karfiol. polévka a zelí s bramborama a kousíček vuřtu. Je hrozně horko. Já si obkresluji mapu Itálie a část Ruska, je to hrozná facha. Sl. je většinou pryč a ne zde. [...] Situace je ohromná, Rusové udělali na Kremebungu ohromný průlom, jen aby se jim to dařilo tak dále. Jdeme na drenáž pro vodu a čistím kobereček. Je tma. Mama a Lici jdou trochu na procházku a tata dělá celerový salát a já mapu. O 10 h na Korábko a pak spát.

1. listopadu 1943, pondělí 72. týden.

V 8 h snídáme a spíme do 1/2 11 h. Sl. jak slíbil, nepřišel, proč, nevíme. [...] Jsme úplně hladní, odpol. jíme kvačku a Sl. ne a ne jít s chlebem. Kéž kolem 7 h přišel. Donesl tvrdý chléb, prý stojí 50 K, Orel se mu zdráhá dáti, a 1/4 másla za 150 K a trafiku. V 8 h jde hned pryč. Má slíbené 1 kg sádla. Jdu s tatou na procházku ven a pro vodu. Lehli jsme si k spánku a klepe někdo - X, tak nachmelený jak nikdy. To prádlo už je vyprané. Donesl nedělní noviny. Asi za 1/2 hodiny jde domů. My jdeme pak spáti.

5. listopadu 1943, pátek 72. týden.

Tatínek teď celé noci nespí, poněvadž je naštvaný na Sl. O 1/2 7 h snídáme. Tatínek si zase ostříhal vousy. Chtěl je mít jak nebožtík stařeček, ale vadily mu při jídle. K obědu je polévka z posledních brambor a Sl. nenese druhé, už 3 dny mu o ně říkáme. Včera nám dal červ. řepu, celery, petržel, zelí a trochu cibule. Je zase vítr. Odp. sedíme. Sl. byl v poli u Žofky a Drexler oře. Sl. jede až ve tmě domů a do boudy nepřišel. Čekáme, zdali přijde, ale marně. Tatínek je hrozně rozčilený a jdu s ním na procházku. O 1/2 9 h jdu k X si vypůjčit kabelu brambor, že máme hlad. Půjčili mně a jdu do boudy a uvařili jsme si pár. Jdeme pro vodu a po jídle spát. Snad donese Sl. ráno chléb nebo brambory. Poprchává. Hlad.

6. listopadu 1943, sobota 72. týden.

Do 9 h ležíme a nespíme. Sl. zde nebyl, Drexler a Vláďa jsou v poli. K poledni přišel Sl. k Her. Dopol. asi o 1/2 10 h jíme česnečku. Sl. přijel s vozíkem do zahrady. Je moc přívětivý, dal tatovi fukem cigaretu. Na střechu přibil papír. Pak přišel do boudy a donesl: chléb, cigarety, 2 noviny, vuřt. K večeru přijde, Lici s ním bude mluvit. K obědu je karfiol. polévka. Odpol. dělá v poli opět Drexler, tata krájí zelí. Před Sl. se dělal nemocný, aby s ním nemusel jednat, jinak by byl bugr. Sl. říkal, že je marod, že si šel večer brzy lehnout. Situace je výborná. Rusi se vylodili na Krymu u Kerče, bijí se u Kyjeva, Velkých Luk, v Italii naši postupují ve středních Apeninách. Překročili řeku Trigno. Sl. nemůže odpol. do boudy přijít, poněvadž dělá v poli Drexler. Večer Sl. přišel a donesl ještě jeden pecen chleba, syrečky a ocet. Jde s Lici na procházku, je prý moc přívětivý. S tím chlebem to bude zase prý lepší, až Orel na to trochu zapomene, ale s bramborama to je hrozně zle. Od Gandiho nedostane a brambor nesežene, chodí prý komise po chaloupkách. Sl. mluví prý moc optimisticky, že už bude brzy konec. Situace je výborná. Kyjev padl! Je to výborné. Jdu s tatínkem na 2 h na procházku a do lesa házím nať a odpadky. U Gandiho jsme si vzali cibuli a nať jsem hned zahodil do lesa. Lici krájí cibuli. Jdeme pro vodu a třepeme deky a potom jdeme na brambory.

8. listopadu 1943, pondělí 73. týden.

O 7 h snídáme a o 10 h jdeme nahoru. Sl. je v poli a Drexler též nadává, že má odevzdat brambory a nemá je. K obědu je opět guláš z vuřtů a brambory. Je prima oběd. Odpol. sedíme. Sl. a Herinková sází česnek. Dělá se vítr. Co nového nevíme, od pátku nemáme noviny. Večer jede Sl. a Herinková domů a Krista jde pro karfiol. Ráno zde byla i Hanková. Snad večer donese Sl. chléb. K večeři je chlebová polévka. Sl. nepřišel. Mama a Lici jdou na procházku a přišly o 9 h a jdu já s tatou ven. Bereme si karfiol a jdeme pro vodu. Uleháme k spánku a klepe Reuter. Jdu ven a on se sebral a jde pryč a stojí u kádě. Tata jde za ním a jdou do boudy. On je zas v octě. Sedí až do 1 h !!! Říkal, že Slavoň zde už spíš byl. Sl. chodí s tou holkou, co jezdí k Fialům z Přerova, co si ji měl Her. vzít. O 1 h jde domů a my spát.

16. listopadu 1943, úterý 74. týden.

Snídáme kávu s posledním chlebem. Jdeme nahoru. K obědu je karfiol. polévka a pár brambor v ní. Odp. sedíme. Počítám na 100 %, že Sl. dnes přijde, jinak je hlad. My máme všichni hlad a jíst není co. Nevíme, co je se Sl., a chci večer tam jít. K večeři není nic. Potom jsme se rozhodli s Lici, že půjdem ke Sl. O 1/2 9 h jdeme tam a sice zadkem jejich zahradou. V kuchyni sedí holička a Gandové a u Žofky je světlo. Slyšel jsem mluvit Gandovou a Mařu. Do 1/2 10 h čekáme a holička je stále u nich. Jdeme domů a píšeme dopis pro Sl. Chci jít k X, aby dopis Sl. dal. Jdu k X a oni už spali a přes okno jsem se ho ptal, co je se Sl. On ani nevěděl, že je Sl. nemocen. Sebral jsem se a jdu s Licí, která mě u Herinkového čeká, zpět zadem ke Zd. U Gandich jsou vzhůru a u Žofky zhasli. Čekáme do 1/4 12 h, až se u Gandich zhaslo. A jdu potom za Sl. On mě zval dál a probudil Vl. a donesl mi chleba a Sl. mně dal 2 sáčky nudlí. Byl moc přívětivý a Sl. též řekl mně, že má silnou chřipku. Prý si poslal pro X a ten nebyl doma. Sl. musí ležet. Řekl jsem mu, že Lici je na schodech na zahradě a on mně nic neodpověděl. Jdu zpět s Lici domů a jsme rádi, že máme co jíst. Sl. řekl, že má ještě na lístek fasovat dál a bude hledět, aby to zítra nějak tatovi donesl. Hned jsme dostali každý kousek chleba a jdeme pro vodu a spát. Prší.

18. listopadu 1943, čtvrtek 74. týden.

Snídáme v 1/2 7 h a o 10 h jdeme nahoru. Od Zd. [Zdařilů] není nikoho vidět. K obědu je česnečka s chlebem. Odp. sedíme a ejhle. Sl. jde. Je naštvaný, že jsem byl v úterý u X. On X prý přišel za Sl. a řval jak pavián, že ať tam nechodíme, že on má už hlavu jak škopek a že se z toho zblázní apod. Taky naposled jsme u nich byli. Cigarety Sl. nedonesl, že má prý jen cigára. Nového není nic, u Kyjeva prý Rusové postupují. Noviny nemá, ale slíbil, že donese a též vuřt a to sádlo.

23. listopadu 1943, úterý 75. týden.

Ráno spravuji vařič a snídáme. Sl. dělá v makouně. Spíme do 12 h (jen já a Lici) a jdem nahoru. K obědu je kapusta a chléb. Odp. dělá v poli Drexler. Asi viděl, že je bouda odemknutá, a přišel k boudě a díval se špalkama dovnitř. Stále si pobrukoval: Sl., toť ta sviňa mesim chrápe. Až byl hotov, přišel zas a zase se díval dovnitř. [...] Situace je dobrá, ale u Kyjeva útočí Němci.

28. listopadu 1943, neděle 75. týden.

O 7 h snídáme a do 10 h ležíme, ovšem jen já a Lici. Modlíme se, je Roš Chaudeš. Kéž by to bylo pro nás poslední měsíc v exilu. K obědu je hřibová omáčka s chlebem. Němci něco píší, že prý se vykládá, že začíná v Německu revoluce, je prý to bluff. [...] Dnes udělal tata tu červenou řepu a je prima. O 10 h jdeme spát. Celou noc prší.

1. prosince 1943, středa 76. týden.

Začínáme nový měsíc s důvěrou v brzské osvobození. Snídáme o 1/2 7 h a asi o 1/2 9 h přišel Sl. s povozníkem a orají. Sl. donesl tomu klukovi kávu a asi 5 rohlíků. K obědu je kroupová polévka. Sl. má zde sodovkovou láhev s kořalkou a s Gandim si zavdávají. Odp. orají na té straně u boudy. Skoro vůbec tu stranu nehnojí, pak chce mít dobrou úrodu. K večeru přišel sám Marek a Sl. nás odemkl a řekl, že ještě přijde. K večeři je káva s chlebem. Je zamračeno a hrozně bláta. O 3/4 9 h jdu sám 2x na Korábko a u Fialů je živo. O 10 h jdeme spát. Tata bere prášek.

2. prosince 1943, čtvrtek 76. týden.

Poslední chleba jsme snědli ke snídani. Ležíme a o 10 h přišel Sl. a donesl: chléb, sůl, noviny, asi 1 1/2 kg vepřového masa a 4 jitrnice. Jde hned pryč, prý přijde, ryje. [...] Situace je dobrá. Rusi jdou dopředu a i v Itálii se to snad hýbe. Dnes je 5 let Hácha presidentem. K večeři je česnečka. Ty noviny jsou totiž z úterý, tj. z 30. m. m. Je večer vyjasněno a i zamrzlo. Naši jdou na procházku a o 9 h jdu já s tatou kolem F. do Ameriky. U Tihelky jsem vylezl na strom prostrašák z pytle. V Amer. jsme už vzali strašák, a sice vestu. Jsme venku do 11 h, vzali jsme vodu a jdu na potok vylít záchod. Pak třepu deky. Tu vidím jít ze spodku po cestičce někoho k boudě. Jdu do boudy a čekáme. Někdo klepe na boudu, otevřel jsem - Reuter, ovšem nachmelený. Sedíme až do 2 h v noci !!! Uvařili jsme mu čaj. Fiala prý zabíjel svini, asi víc jak 2 q těžkou. Dnes je Reuter dosti prima, i když je nachmelený. Dal tatovi Machurku (domácí tabák). O 2 h jde domů, je mu zima. Tata mu dal 2 prášky ke spaní. Mrzne, jdeme spát.

3. prosince 1943, pátek 76. týden.

O 8 h snídáme a o 11 h jdeme nahoru a jíme 1/4 jitrnice a poslední chléb. Sl. není v zahradě. K obědu jíme nudlovou kmínovou polévku. Vyhlídáme Sl., asi o 1/2 3 h přišel s košem a ryje a zakrývá hlínou stromky ze školky. Starý Lón zemřel. Sl. říkal, že gestapo sebralo ve Lhotě někoho, snad prý ten dotyčný někoho ukrýval. Sl. donesl chléb, noviny, cigarety, petržel. Situace je výborná. Stalin, Churchill a Roosevelt a Čankajšek se sejdou v Iránu, v Teheránu. Je to situace: snad se na něčem usnesou, pro nás dobrém. [...] Měsíc bude za chvíli poloviční. Od 1/4 9 h jdu já s tatou kolem potoka do Amer. Z Tršic jel jakýsi povozník k Doloplazím a museli jsme čekat, až zajede. Jsme venku až do 10 h a jdeme přes vodu. Pak jdeme spát, mrzne.

7. prosince 1943, úterý 77. týden.

O 8 h snídáme. Pro nedostatek chleba jím já a Lici nadrobené suché kůrky. O 1/2 12 h jdeme nahoru a jíme česnečku s nadrobenými kůrkami. Tata je naštvaný na Sl. Nemáme už žádný chléb. Dopol. a odp. byla mlha a teď teprve odstupuje. Doufám s určitostí, že Sl. dnes přijde, ne-li, jdu já k nim. Tata je hrozně rozčílený a o 5 h odp. se sebral a jde pryč, já jsem chtěl jít s ním, ale on za žádných podmínek nedovolil. Jdu ale přece aspoň za ním, ale ztratil jsem ho. Jdu se podívat do boudy a Sl. je v boudě. Donesl 2 pecny chleba, prý neví, zda zítra přijde. Jede do Brna na zem[skou] jednotu zahrad[níků]. Jdu hledat opět tatínka a potkal jsem ho v Americe. Je mlha a poprchává. Jdeme domů a jíme chléb s masem. O 9 h jdeme pro vodu a o 10 h spát. Tata a Lici berou prášek. Situace je podle novin dobrá. Konference v Teheránu je skončená, komuniké však dosud žádné. Roosevelt se sejde s tureckým zahr. min. Menemenčoglu.

13. prosince 1943, pondělí 78. týden.

O 8 h snídáme, já nadrobené kůrky. O 10 h já a tata vstáváme a melu mouku z krup. K obědu udělal tata z mouky z krup a z krupice, co Sl. donesl, noky a ty jsou k obědu s cibulkou. Jsou sice trochu tvrdší, ale dobré. Odp. sedíme. Doufáme, že Sl. dnes určitě přijde. Čekáme a čekáme, dosud marně. Proto já a tata večeříme nadrobené kůrky. Jsem rozhodnut jít za Sl. Mama a Lici jdou ven a já na drenáž pro vodu. O 1/2 9 h jsou zpět a večeří též kůrky nadrob. a já s tatou jdu ven. Na procházce jsme se rozhodli, že dnes ještě vyčkáme a řekneme zítra Sl., ovšem přijde-li, že jsme vystačili proto, že jsme celou jeho poslední zásilku spotřebovali. Jsme do 11 h venku a bereme na Korábku vodu. Přišli jsme zpět a tata je chudák hladový a jí pár kůrek a rohlík. Spát nemůže, a proto o 3/4 12 h jde s Lici opět na procházku a já jsem s mamou v boudě. Mama má teď večer trochu melancholickou náladu. O 3/4 2 h je tata s Lici zpět a jdeme spát.

14. prosince 1943, úterý 78. týden.

O 8 h snídáme, a sice všichni nadrobené kůrky. Dále ležíme do 12 h a k obědu je fazolová polévka z posledních brambor a tata použil k vaření té vody z těch nok. Alespoň jsme se nasytili a trochu nám zbylo. Odp. spravuji si přezůvky. Doufáme s určitostí, že Sl. dnes přijde, ne-li, tedy jdu já k nim. K večeru jíme každý pár lžiček fazolové polévky. O 3/4 5 h jde tata ven a o 6 h jde zpět. Sl. nepřišel a myslíme, že snad ani nepřijde. O 1/2 7 h jdu vynést záchod a přišel Sl. My jsme mu řekli, aby před tatou řekl, že byl skládat zkoušky. On říkal, že byl v Hulíně a řekl jeho lidem, aby dali Reuterovi chléb a on aby nám ho v pondělí donesl a Reuter prý nechtěl. Nevíme, co je na tom pravdy. Sl. donesl tvrdý chléb a brambory. Nového není nic, Rusové dobyli u Chersonu jakousi křižovatku. Sl. si nevzpomněl na jméno, v Itálii též postupují, o Turecku neví Sl. nic. Sl. jde hned domů, zítra donese chléb. Mama a Lici jdou na procházku. Tedy Sl. mně ušetřil cestu k nim. Těch 10 cig. prý vykouřil on a vrátí jich tatovi. Kroupy prý ještě dostaneme. O 1/2 9 h jdu já s tatou ven, o 1/4 11 h jsme zpět a potkali jsme u kádě Reutera. Jdeme pro vodu. Reuter sedí, tata mu uvařil 2x moka. Ze začátku měl špici, ale po té kávě vystřízlivěl. Říkal, že ona prodala tu kozu za 200 K a kozla za 1000 K. V úterý budou zabíjet prase. Prý nám dá na vánoce: 1 bažanta, 1/2 zajíce a z prasete prý také něco. Až o 3/4 3 h jde domů a já jdu s ním k nim, on mně dal pro tatu machorku. On říkal, že shání štětec a nemůže sehnat, tak mu dal tata ten svůj a on mu dal ten starý. Reuter je tomu moc rád. Ona je vzhůru a přívětivá. Dal mně napít jakousi kořalku z vlastní výroby. Prý v neděli přijde a donese knihy. Dnes donesl nedělní noviny a tatovi knihu o Gajdově puči. On je velký dobrák. Spát jdeme tedy až o 3/4 5 h!!! Je zamračeno.

Felicitas v moravském kroji.

16. prosince 1943, čtvrtek 78. týden.

O 8 h snídáme a do 1/2 12 h spíme. Tata pilně vaří, a sice oběd, kroupovou polévku. Nemá co kouřit, jen tu machorku a ta je přece jen bez nikotinu. Reuter říkal, že na vánoce dostanou o 50 cig. víc a na Nový rok též, ale pak prý budou fasovat jen 25 cig. Jsem zvědav, zdali Sl. dá tatovi víc cigaret. Odp. sedíme. Tata vaří kapustu. K večeři je kapusta s chlebem. Jeden pecen praskl, ale doufáme, že zítra Sl. donese. Že by dnes přišel, pochybujeme, i když on pevně přislíbil. O 1/2 7 h mama a Lici jde ven, je dosud značná tma. Jsou zpět o 8 h a o 1/2 9 h jdu ven já s tatou. Jsme venku do 11 h a bereme vodu. Přišli jsme zpět a v boudě sedí Reuter. Přišel za chvíli po našem odchodu úplně na mol. Lici mu uvařila moka. Asi že se se svojí manželkou pohádal a možná že i poťukal, on totiž na ni nadával. Prý nám nechá na vánoce upéct vánočku. Domů jde Reuter o 1/2 3 h. My jdeme spát, je jasno. Sl. nepřišel.

17. prosince 1943, pátek 78. týden.

Do 7 h spíme a snídáme. O 1/2 12 h jdeme nahoru a obědváme kapustu s chlebem. Odp. melu kroupy i na mouku a trochu kávy. Shřívám si kávu s nadrob. kůrkama a klepe Sl. Donesl cibuli, 2 noviny, prášek na drhnutí, cigarety. S chlebem ještě přijde. Říkal, že má v mádlu mouku, ale prý za nějaké oblečení. Jestli chceme dát ten svetr. Řekli jsme mu, že ano, a sice za 200 K mouky mírové ceny. Mama a Lici jde na procházku a Sl. přišel a donesl 1 chléb. My jsme mu dali ten svetr s rukavicemi. Za chvíli na to někdo klepe - Reuter. Donesl tatovi 2 hrušky, jak med sladké, a noviny, ty samé, co máme od Sl. Prosil tatu, aby mu půjčil zase ten jeho štětec, on si dal na ten náš nechat dělat v Olomouci nové držadlo a není hotov. Asi za hodinu jde domů a naši přišli z procházky. O 1/2 10 h jdu ven já s tatou a o 1/2 12 h jsme zpět a jdeme spát. Situace je výborná. Rusové dobyli město Čerkasy. Beneš podepsal se Stalinem smlouvu o poválečné pomoci a spojenectví. Rusi jsou u Kirovogradu.

21. prosince 1943, úterý 79. týden.

Snídáme o 1/4 9 h a do 1/2 12 h spíme. Tata s mamou jsou již dávno vzhůru a vaří k obědu bramborovou polévku. Odp. stojím dole. Tata pokrájel poslední kapustu a vaříme ji jako zelí. O 5 h jdu na drenáž pro vodu. K večeři je káva a chléb. Dnes je 1. den chanuka. Jsme zvědavi, zdali dnes Sl. přijde. Slíbil, že na svátky dostaneme vepřové maso, tedy jsme zvědavi. Též jsme zvědavi, jak se ukážou Reuterovi, dnes zabíjeli. O 8 h jdou mama a Lici ven. Dosud. Sl. nepřišel a pochybujeme, že by snad ještě dnes přišel. On bude asi teď před svátky pilně pálit kořalku. S tím svetrem ještě nic nevíme. Sl. říkal, že ta dotyčná zde dosud nebyla. Naši jsou zpět a jdu já s tatou ven. Bereme na Korábku vodu. Jsme zpět a jdeme spáti. Tata spí teď zase špatně. Je obleva.

23. prosince 1943, čtvrtek 79. týden.

O 1/4 8 h pijeme kávu s chlebem. Spíme dál a o 10 h chce tatínek vařit na počest jeho narozenin sváteční jídlo, ale nejde proud. Venku sněží. [...] Lici se stala nehoda. Kýve se jí můstek v předu v horní čelisti. Je asi 15 cm mokrého sněhu napadnuto. Tata je asi 1 1/2 h venku a pak přišel zpět. Lici vyprala a já jdu s ní na potok máchat. Potom jdu já a Lici na Korábko pro vodu. Tata je večer nabrblaný. Jdeme spát.

24. prosince 1943, pátek 79. týden.

Snídáme o 1/2 8 h. Do 1/2 12 h spíme. K obědu jí mama a tata chléb s červeným sádlem a já a Lici zbytek bramb. guláše od včera se zelím a chlebem. Sedíme nahoře a kromě tatínka, který dříme, hrajeme trochu v karty. Máme viset prádlo ke schnutí. K večeři je chléb a káva. Tata jde ven na stranu. Čekáme dnes Sl. Reuter ten tatův štětec nedonesl a tata se musel namydlit s kartáčkem na šaty. Je vyjasněno. Tata jde na procházku o 1/2 9 h. Kolem 1/2 10 h je zpět. Tata má to tušení, že Sl. dnes nepřijde. Asi o 1/4 11 h slyšíme kroky a už za boudou volat: Otevřte, Alois, jde Reuter4. A opravdu Reuter přišel a donesl přes 2 1/2 l ovarové polévky, 4 kusy ovaru, kroupovou bouřku, náplň do jítrnic, cukroví, vánočku, 2 knihy. Jak tak seděl, jde Sl. Reuter rychle vklouzl na naše spodní lože a sedí tam. Sl. donesl 3 pecny chleba, noviny, cigarety a 1 1/2 kg vepř. masa z Lipňan za K 180 kg, tj. za 270 K. Chvíli zde stojí, je nachmelený. Prý má dnes hlídku. Jde pryč a Reuter vylezl. On je se Sl. na křížku. Jak zabíjel, chtěl, aby mu Sl. prodal alespoň žejdlík té kořalky, a Sl. řekl, že nemá. Tandl zas prý řekl Reuterovi, že Sl. má. Reuter chtěl za to sádlo. Prý dal Sl. za truňk mouku, cigarety a cukr. My jsme Sl. řekli, že jsme dostali zabíjačku od Reutera, o cukroví jsme pomlčeli. Je to od těch Reutrů opravdu vzorné chování, když oni jako chudáci dají, a druzí, lépe situovaní, ne. Reuter jde brzy domů, aby na Štědrý den nebyla ona sama. Ona prý chtěla sama k nám s tím přijít, ale nevěděla, jak bychom ji prý přijali. Reuter říkal, že zítra přijde, jsme zvědaví. Jdu s tatou pro vodu. Ještě večer jsme snědli tu ovarovou polévku. Chleba teď máme, bohudíky, dost. Situace je podle Reutra dobrá. U Něvelu prý Němci ztratili 180 tisíc lidí, celá slovenská divize i s generálama se vzdala. Tata dal každému kousek cukroví. Ta vánočka je moc hezká a voní od ní celá bouda. Jak Reuter seděl dole a Sl. zde byl, tak Reuter tatu tahal stále za nohu.

28. prosince 1943, úterý 80. týden.

O 1/2 8 h snídáme a do 1/2 12 h spíme. [...] Asi o 1/2 7 h někdo jde, myslíme, že je to Sl., ale byl to Reuter. Donesl si žehličku a plátno do rukavic. Nám donesl asi 1/4 kg loje. Sedí zde a Lici se dala do šití rukavic a udělala je hotové a dala mu je hned. Rukavice se velmi povedly a mu se velmi líbí. Prý nám ona upeče na Nový rok hezkou vánočku. Reuter je dnes úplně střízlivý. Vykládal nám, že mu prý Gandi řekl, že se Anglo- Američané vylodili v Albánii, v Rusku se bojuje o Žitomir. Kdyby to s tím vyloděním bylo pravda, bylo by to prima. Sl. do 10 h nepřišel, a proto jdu napřed pro vodu a potom ke Sl. U Gandich v kuchyni je již tma, jen u Sl. je světlo. Chvíli jsem se schoval u nich v záchodě a viděl jsem, že u nich je Tandl. Čekal jsem u skleníku, až on půjde pryč, a musel jsem utéct. Tl. byl opilý a po cestě si zpíval. Sl. ho šel doprovodit a zároveň přiložit a já jsem ho zavolal. On mně donesl 9 kg chleba a rohlíky. Říkal, že již 4 dny leží.

31. prosince 1943, pátek 80. týden.

Poslední den v starém roce. Snídáme a k obědu je kmínová polévka s kůrkama. Odp. se umývám. Chvílema sněží. O 7 h jdu s tatou ven. Potkali jsme jakési 2 lidi a Holubáře. V tom někdo jde od Her. Schovali jsme se za hůlky od rajčat. Myslíme si, že je to Sl. Osoba však, jak přišla ke kompostu, doslova praštila s něčím na kompost. Volali jsme za ní, Slávku, Slávku! On ale šel dál a až kus se zastavil. Šel jsem s tatínkem za ním a on řekl: To není Slávek, to jsem já. Byl to Vláďa. Hned po těch slovech se otočil a se slovy: dacani sprostí, odešel. Nevíme, co takové jednání má znamenat a proč nepřišel Sl. V aktovce byla: živa, zápalky, cigarety, žárovky. Jdeme zase ven a pro vodu 2x. Jsme pochopitelně rozrušeni. Máme za to, že Vláďa byl opilý. U Her. dělají Silvestra a je tam křik. K večeři byl guláš s chlebem. Do 12 h čekáme na Reutra, ale dnes nepřišel, a proto jdeme spát. Tedy s takovými dojmy jsme skončili rok 1943. S Bohem!

Poznámky

1:

K. Bř.- Karel Březina. Jeho syn, prof. Karel Březina, který poskytl mnoho cenných informací o pobytu Wolfových v Tršicích, tuto příhodu potvrdil. Jinde uveden též jako K. Břez.

2:

X - Alois Pluhař. Jinde uveden také jako Reuter.

3:

Živa - kávovina, náhražka kávy.

4:

Původně uvedeno jiné slovo, přepsáno silně tímto krycím jménem Pluhaře.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.