Vládní nařízení ze dne 17. července 1942 o zaměstnávání Židů

Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle § 1, odst. 1 nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 12. prosince 1940 (Věstn. ř. prot. str. 604), kterým se prodlužují a mění některá ustanovení ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938 (č. 330 Sb.), ve znění nařízení ze dne 27. února 1942 (Věstn. ř. prot. str. 42):

Oddíl I. Všeobecná ustanovení

§ 1

Židé, včlenění do práce, jsou v zaměstnaneckém poměru svého druhu.

§ 2

Kdo jest Židem, řídí se podle vládního nařízení ze dne 7. března 1942, č. 85 Sb., kterým se vydávají další předpisy o Židech a židovských míšencích.

Oddíl II. Pracovněprávní ustanovení

§ 3

(1) Židovští zaměstnanci mají nárok na odměnu jen za skutečně vykonanou práci. Další placení pracovního výdělku bez pracovního výkonu jest nepřípustno.

(2) Není nároku na další placení mzdy (platu) v případě nemoci nebo na poskytování příplatku k nemocenskému.

(3) Židovští zaměstnanci nemají nároku na příplatky za práci přes čas, práci noční, nedělní a sváteční.

(4) Pro poskytování výkonnostních přídavků při zvláštních nadprůměrných výkonech platí příslušná ustanovení pro závod platná, pokud židovský zaměstnanec nepracuje v úkolu.

(5)Poskytovati zvláštní odměny (např. remunerace, vánoční odměny, novoročné, odměny za uzávěrku, třináctý měsíční plat, jubilejní dary, odměny za věrné služby), jakož i odbytné při rozvázání zaměstnaneckého poměru nebo jiné výplaty ze zvláštních důvodů, jest nepřípustno.

(6) Věcné požitky (byt, strava, osvětlení, otop apod.) poskytované židovským zaměstnancům jest bez výjimky započísti na mzdu (plat). Věcné požitky se ocení podle platných sazeb, stanovených příslušným zemským úřadem pro obor sociálního pojištění, pokud zvláštní předpisy neobsahují odchylná ustanovení.

(7) Odlučné, ubytovné, cestovné a stravné smějí býti poskytovány jen s předchozím souhlasem ministerstva hospodářství a práce.

(8) Ustanovení o dalším placení mzdy, odpadne-li práce pro nepříznivé počasí, zůstávají nedotčena.

§ 4

Poskytovati sociální přídavky všeho druhu (např. příplatky na rodinu nebo na děti, výpomoci při porodu nebo při sňatku, výpomoci rodičkám, pohřebné nebo jiné výplaty při úmrtí zaměstnance) jest nepřípustno.

§ 5

(1) Židovský zaměstnanec nemá nároku na placenou dovolenou.

(2) Židovskému zaměstnanci jest poskytnouti na jeho žádost volno v délce dovolené, která by mu příslušela, kdyby nebyl Židem. Dobu, kdy má býti dovolená poskytnuta, stanoví zaměstnavatel. U mladistvých židovských zaměstnanců řídí se délka poskytnutého volna podle předpisů platných pro dospělé nežidovské zaměstnance.

(3) Známky pro dovolenou podle vyhlášky ministra hospodářství a práce o dovolené podle známkového systému ve stavební živnosti a ve vedlejších stavebních živnostech (Úřední list č. 38 ze dne 14. února 1942) nesmějí býti nalepovány pro židovské zaměstnance. Známky pro dovolenou již nalepené, ale dosud neproplacené, propadají ve prospěch protektorátní pošty.

(4) Ve stavební živnosti a ve vedlejších stavebních živnostech řídí se délka neplaceného volna podle známkového systému s tím rozdílem, že nárok na neplacené volno vznikne jen tehdy, strávil-li židovský zaměstnanec celou čekací dobu v témže závodě. Vzdání se nároku na poskytnutí volna jest přípustno.

§ 6

(1) Židovští zaměstnanci podléhají platným předpisům o veřejnoprávním pojištění.

(2) Zaměstnavatelé nesmějí sjednati dohody o dodatkovém starobním zaopatření vedle zákonného starobního a invalidního pojištění ve prospěch židovských zaměstnanců. Dosud poskytované odpočivné platy zůstávají nedotčeny.

(3) Židovští zaměstnanci jsou vyloučeni z členství v závodních pensijních fondech. Za závodní pensijní fondy platí všechna zařízení při podnicích v závodech všeho druhu, mající za účel podporovati zaměstnance zvláště v případě nemoci, invalidity nebo stáří nebo jejich vdovy a sirotky, jakožto podpůrné fondy, interní pensijní fondy, samostatné pensijní pokladny a přídavkové ústavy.

§ 7

(1) Zaměstnavatel může zaměstnanecký poměr se Židem vypověděti kdykoliv ke konci následujícího pracovního dne. Židovský zaměstnanec musí dodržeti jinak platnou výpovědní lhůtu.

(2) Ustanovení o předčasném propuštění a ustanovení o souhlasu úřadu práce k rozvázání pracovního poměru zůstávají nedotčena.

§ 8

Spory, které vzniknou ze zaměstnaneckého poměru Žida, se rozhodnou podle předpisů platných pro spory z pracovních poměrů.

Oddíl III. Ochrana práce

§ 9

(1) Pracovní doba židovských zaměstnanců od 14 do 18 let věku se řídí podle předpisů o pracovní době, platných pro dospělé.

(2) Na dospělé židovské zaměstnance starší 18 let nelze použíti platných předpisů o pracovní době.

(3) Ministerstvo hospodářství a práce může vydati zvláštní předpisy o ochraně v zaměstnání pro Židy, odchylné od platných předpisů o ochraně práce.

Oddíl IV. Všeobecná a závěrečná ustanovení

§ 10

Zaměstnavatelé odvedou částky, které jimi podle tohoto nařízení budou uspořeny, Ústředně pro židovské vystěhovalectví - vystěhovaleckému fondu pro Čechy a Moravu.

§ 11

Na Židy zaměstnané v domácké práci jest použíti předpisů o seznamech dělníků a o dodávkových knížkách.

§ 12

Jednání proti tomuto nařízení trestají okresní úřady pokutou do 100.000 K nebo vězením do jednoho roku nebo oběma těmito tresty zároveň. Byla-li uložena pokuta, jest zároveň pro případ její nedobytnosti uložiti náhradní trest vězení podle míry zavinění až do jednoho roku.

§ 13

(1) Všech ustanovení vyplývajících ze zákona, nařízení, vyhlášky, kolektivní smlouvy, služebního řádu, individuelní pracovní smlouvy nebo jiné právně účinné závodní úpravy, která odporují tomuto nařízení, nelze použíti na zaměstnanecké poměry Židů.

(2) Ministr hospodářství a práce jest zmocněn povoliti výjimky z předpisů tohoto nařízení. Výjimky obecného dosahu budou vydány v dohodě s příslušnými ministry a uveřejní se v Úředním listě.

§ 14

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1942; provede je ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem vnitra a ministrem spravedlnosti.

Státní president: Dr. Hácha v. r.

Předseda vlády a ministr spravedlnosti: Dr. Krejčí v. r.

Ministr vnitra: Bienert v. r.

Ministr hospodářství a práce: Dr. Bertsch v. r.

Vládní nařízení 260/1942: Sbírka zákonů 122/1942, s. 1257.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.