Kroměříž pošestnácté

Konference Židé a Morava má úctyhodnou tradici

V Muzeu Kroměřížska se uskutečnila v listopadu další z řady konferencí na téma Židé a Morava. Účastníci měli k dispozici sborník příspěvků z loňské konference, na jehož 360 stranách našli 25 prací z historie a současnosti Židů na Moravě a ve Slezsku i bibliografii sborníků Židé a Morava XI-XV (2004-2008). Vydání publikace podpořil Nadační fond obětem holocaustu v rámci programu Vzdělávací aktivity v oblasti judaismu.

Hodonín, Hranice, Horní Uhry, Ticho a Blum

Koloběh referátů zahájila Eva Janáčová z FF UK v Praze. Představila pět generací izraelských výtvarníků s moravskými kořeny, jejich alija byla motivována různě. V první generaci (poč. 20. století) pojednala o L. Blumovi či A. Ticho, druhá alija znamenala útěk před nacismem (M. Spitzer, R. Weissenstein), po konci světové války se do Izraele odebral A. Glaser, kolem roku 1968 sochař D. Kulka. Jaroslav Klenovský z ŽO v Brně se zabýval obnovou židovského hřbitova v Hlučíně (více v Rch 12/2009). Židovskému podnikání a jeho osudu se věnovala Galina Rucká z okresního archivu v Hodoníně v referátu o obchodním domě Julia Hoitaše v Hodoníně z r. 1907.

Anna Ticho, 20. léta minulého století.

Nejdále do minulosti zamířil Daniel Soukup z FF UP v Olomouci rozborem Olomouckých povídek z přelomu 14.-15. století. Jde o prózu s naučnými příběhy, z nichž referující vybral povídky týkající se Židů, které sloužily jako prostředky ideového soupeření s Židy, husity a těmi, kteří se odlišovali v pojetí věrouky. Na svůj referát z předloňska pojednávající o demografickém obrazu židovské obce Lipníku n. B. navázal Miroslav Marada z okr. archivu v Přerově, když obdobně pojednal židovskou obec v Hranicích v polovině 17. století. Marie Dokoupilová z Muzea Prostějovska přiblížila na rozboru gruntovnic bydlení v židovských domech v Prostějově. Ladislav Soldán ze Slezské univerzity v Opavě přiblížil postavu přírodní filosofky Anny Pammrové na dopisech z 20.-30. let 20. století; její názory autor srovnal s obdobnými antisemitskými myšlenkami Jakuba Demla.

Text Simony Malé z FF UP v Olomouci (přednesla ho její kolegyně) pojednává o moravských Židech, kteří v 17. a 18. století přicházeli na západní Slovensko (v polovině 18. století šlo o 30 000 osob, skoro polovinu všech Židů v Horních Uhrách). Dopoledne zakončil expresivní výklad Libuše Křenkové ze sdružení Moravská brána z Lipníku n. B., která píše s žáky učebnice, vydává učební texty, angažovala se v projektu Zmizelí sousedé a nyní pracuje na projektu Příběhy židovských domů.

Ostrava, Rousínov, školy, Kohn a Gold

Odpolední část programu zahájil Martin Jemelka z VŠB-TU Ostrava. Zaměřil se na židovský proselytismus v Moravské Ostravě v letech 1854-1920 jako na modernizační fenomén. (Třetina všech konverzí proběhla v letech 1911-1920, v poměru 1:4 konvertovaly více židovské ženy než muži, především z důvodu sňatku.) Jitka Jonová z CMTF UP v Olomouci přiblížila osudy olomouckého arcibiskupa Th. Kohna, jehož děd konvertoval k římskokatolické církvi. (Na zprávu o jeho zvolení měl premiér Taafe reagovat otázkou: Snad je ten Žid alespoň pokřtěn? Na začátku 20. století již na Kohnovi vadilo vše, byl nucen rezignovat a následovala posměvačná kampaň v tisku, již autorka dokumentuje.)

Život a dílo Hugo Golda (1895-1974) sledovala Miroslava Kyselá z UP v Olomouci. Po 1. sv. válce pracoval v brněnském židovském nakladatelství svého strýce M. Hickla, po jeho smrti nakladatelství převzal. Autorka připomněla Goldovy spolupracovníky v Jüdische Volksstimme, důraz položila na jeho sborníky k dějinám a současnosti Židů a židovských obcí na Moravě, v Bratislavě i v Čechách, popsala i Goldův odchod do Palestiny a aktivity jeho telavivského nakladatelství. Zdravotní péči o židovské obyvatele Rousínova mezi lety 1850-1919 se věnovala Michaela Růžičková z MZA v Brně. Otázkou židovských studentů na středních školách zemí Rakouska-Uherska se na základě statistik zabýval Petr Kadlec z FF Ostravské univerzity. (Uveďme dva údaje pro Moravu: v roce 1870 zde byl podíl židovských obyvatel přes 2 %, ale na gymnázia a reálná gymnázia chodilo skoro 18 % židovských studentů a obdobně na reálky.) P. Kadlec tyto počty srovnával s dalšími zeměmi a Předlitavskem celkově. Pak analyzoval teritoriální, jazykový a sociální původ židovských studentů tří moravských škol.

Znojmo, Frýdek-Místek, Holešov, Zweig

David Nehyba z MZA v Brně uvedl svůj výklad historií Židů ve Znojmě od 13. století přes vypovězení roku 1454 po nový příchod po roce 1851. Pak se zaměřil na likvidaci židovských znojemských firem za druhé světové války. Život prostějovského rodáka, dramatika Maxe Zweiga v Izraeli přiblížila Ivana Bednaříková-Procházková z FF UP v Olomouci. Zweig pocházel z významné židovské rodiny a pociťoval, že je předurčen k psaní divadelních her. Tvorbě obětoval rodinný život i pohodlí, uchránila ho však před německým běsněním v protektorátu, neboť se v roce 1938 vydal do Palestiny dohlížet na nastudování své hry Marranové. V Palestině ani v Izraeli, kde nadále žil, nezdomácněl kvůli své příslušnosti k německému jazyku a kultuře. O židovském obyvatelstvu ve Frýdku a Místku na základě rozboru sčítacích archů ze sčítání lidu v roce 1930 pojednal Daniel Baránek z FF UK. (Mezi tamními Židy, kteří tvořili kolem 2 % obyvatel, byl vysoký podíl cizinců z Haliče či Slezska, polovina židovských domácností zaměstnávala služebnou, většinou křesťanku. Frýdecká a místecká židovská komunita měla vysoký podíl členů středního a vyššího věku.)

Vydařenou konferenci zakončil Petr Pálka z Muzea Kroměřížska referátem o zániku Židovského Města Holešova. Po pogromu v prosinci 1918 navrhla křesťanská obec na základě přípisu moravského zemského výboru židovské obci sloučení. To bylo židovskou obcí akceptováno. Stát však chtěl mít situaci v rukou a přijal novelu k obecnímu zřízení (zákon ze 7. 2. 1919), kterým do konce roku mohla vláda slučovat a dělit obce. Tak čs. vláda 15. 5. 1919 schválila sloučení křesťanské a židovské obce, měsíc nato obdržela obec název Holešov.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.