Muzeum v kibucu Givat Chajim

Okolí Givat Chajim Ichud trochu připomíná krajinu Terezína: když minete telavivské mrakodrapy a opustíte rozpálenou dálnici, silnice se stáčí mezi zelená pole, zahradnictví a kibucy, které svým poklidem navozují náladu české vesnice. O zdejším památníku Bejt Terezin jsme v Roš chodeš psali několikrát, takže jen připomeňme, že po dlouhých přípravách vznikl v roce 1975. V kibucu Givat Chajim Ichud proto, že zde (a v sousedním Givat Chajim Meuchad) žilo poměrně značné množství lidí pocházejících ze střední Evropy, často bývalých terezínských vězňů a jejich rodin. Tehdejší záměr byl jasný: uchovávat památku terezínských obětí, připomínat kulturní a vzdělávací činnost v ghettu, učit o tom, co v rámci konečného řešení Terezín znamenal. BT byl také dlouhá léta jediným místem, kde mohli lidé získat informace o osudu svých příbuzných a blízkých, kteří byli v Terezíně vězněni. Na počátku 70. let, v době, kdy byla pražská originální kartotéka transportních záznamů v podstatě nedostupná, byly potají pořízeny kopie všech karet a převezeny do Izraele. V BT je poté uchovávali, časem pracně, s několikerou kontrolou a podle jednotných zásad pořídili jejich opisy, které na počátku 90. let vložili do počítače. Computerová podoba terezínské databáze vznikla v BT s pomocí na míru vytvořeného programu a díky obětavé práci řady dobrovolníků.

Dnešní poslání BT se od toho původního příliš neliší: zanikl sice výsadní monopol na informace o terezínských vězních (ty lze dnes získat i v databázi pražského Židovského muzea a databázi Institutu Terezínské iniciativy, jež je přístupná na adrese www.holocaust.cz), ale zůstává vzdělávací činnost a archiv, v němž jsou uchovávány jedinečné dokumenty přístupné badatelům, studentům a jejich učitelům z celého světa. Zdejší archiv holokaustu je spolu s Památníkem Terezín, Jad vašem a Židovským muzeem v Praze jedním ze čtyř nejvýznamnějších archivů uchovávajících sbírky týkající se terezínského ghetta, říká o významu BT historik M. Frankl. Považuji za důležité, že české instituce zabývající se Terezínem a holokaustem mají v Izraeli partnera, s nímž je možné spolupracovat, dodává.

Liga Terezín

Kromě stálé, před dvěma lety obnovené výstavy o historii terezínského ghetta, která se nachází v prostoru cihlového dvanáctihranu (připomínajícím materiálem a tvarem terezínskou pevnost) se známou mozaikovou podlahou, zpodobňující plán města, je v současnosti v BT k vidění výstava věnovaná dětskému časopisu Kamarád. Vznikla na základě práce spisovatelky Ruth Bondyové na toto téma (hebrejská publikace Říkali mu Kamarád) a představuje dvaadvacet čísel původního časopisu, který v ghettu vytvářeli chlapci z Heimu A v Q 609. Do dnešního dne tyhle pestře ilustrované listy působí neuvěřitelně živě a vtipně. V sále Kamaráda se odehrávají dílny a semináře pro děti a studenty.

Nejčerstvěji byla otevřena výstava s názvem Liga Terezín. V úvodní části zachycuje na archivních snímcích činnost židovských sportovních organizací před válkou a význačné židovské sportovce, poté se soustřeďuje na terezínskou fotbalovou ligu. Výstavní sál je řešen originálně: dominuje mu obraz Dražďanských kasáren, který je namalován po celé čelní stěně - díky tomu jako by se návštěvník ocitl přímo na dvoře, kde se zápasy konaly. Jsou tu vystaveny dokumenty a předměty spojené s ligou: záznamy o výsledcích utkání, které tu s tichým souhlasem Němců probíhaly tři roky, originální vlajky, plakáty, popisy zápasů, fotografie z utkání. Na stěně čteme názvy terezínských týmů a z obrazovky na nás mluví pamětníci - paralelně k jejich vzpomínkám jsou promítány záběry z nacistického propagandistického filmu. I k této výstavě je připraven výukový program, jmenuje se Hra byla náš život.

Bejt Terezin neomráčí audiovizuálními efekty, ale působí tím, jak je autentický, jak neokázale se snaží v rámci takové zkušenosti, jakou byla genocida Židů, soustředit na to, co lidem v kritických podmínkách pomáhalo přežívat: na hudbu, divadlo, dětskou tvorbu, v poslední době na sport. Je umístěný na okraji kibucu v nízkých strohých cihlových budovách; část lidí, kteří v něm pracují, zažila konečné řešení na vlastní kůži, řada dalších (včetně současného ředitele O. Bredy) náleží ke druhé generaci.

A když člověk nového vedoucího BT poslouchá, napadne ho, že Izrael je asi jediná země na světě, v níž někdo opustí americký Hewlett-Packard, aby pořádal akce pro muzeum holokaustu, a světový fotbalový kouč se objeví na vesnickém zápase. Je potěšitelné, že Bejt Terezin nabírá druhý dech a že svůj podíl na tom má i Česká republika.

Kontakt:www.bterezin.org.il.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.