Židovské památky v Turnově

Byla obnovena jedna z nejstarších synagog v českých zemích

Turnov byl od svého vzniku (někdy kolem poloviny 13. století) až do roku 1848, kdy končilo jeho spojení s vrchnostenským úřadem na nedaleké Hrubé Skále, městem poddanským. Jeho vlastníky a pány byla v průběhu staletí řada šlechtických rodů: Markvartici, Valdštejnové, Vartemberkové, Šlikové, Smiřičtí. Po Bílé hoře bylo rohozecké panství, ke kterému město patřilo, součástí frýdlantského vévodství generalissima Albrechta z Valdštejna, který ho roku 1628 prodal svému důstojníkovi Mikuláši Des Fours. Rodu Desfoursů pak Turnov patřil až do 19. století, kdy byly postupně zrušeny feudální správní principy a nahrazeny kombinací státní administrativy a samosprávy.

Celkovému pohledu na synagogu brání okolní domy

Status poddanského města znamenal mimo jiné, že konečné rozhodnutí o tom, zda se v místě mohou, či nemohou trvale usazovat Židé, nezáviselo na rozhodnutí panovníka, jako tomu bylo v případě královských měst, ale na feudálovi, který příslušné město a panství vlastnil. Turnov byl od 14. do 16. století dokonce rozdělen mezi dva majitele, a jak se uvádí, dvojvládí ztěžovalo správu města, ztrpčovalo život jeho obyvatel a fungování města záviselo v mnoha ohledech na vzájemných vztazích obou majitelů.

Pro Židy, u nichž možnost pobytu i obživy závisely na vrchnosti v míře ještě daleko větší, než tomu bylo u ostatního obyvatelstva, byl přijatelný vztah s místním feudálem věcí zcela zásadní a ovšem také - vzhledem k různým zvláštním poplatkům a daním - značně nákladnou.

Turnovští Židé

Historie turnovské židovské obce je jednou z nejstarších a nejzajímavějších v Čechách. Písemné doklady o Židech usazených v Turnově máme od 16. století (první z roku 1527). V té době již ovšem existuje ve městě židovská obec, která disponuje modlitebnou i hřbitovem. Židovské vlastníky mělo několik domů, roztroušených po celém městě. Na konci 16. století zprávy o Židech mizí a opět se objevují až ve 20. letech století sedmnáctého v období, kdy se rohozecké panství stalo součástí velkovévodství frýdlantského. Židé si opět - s Valdštejnovým svolením - kupují ve městě nemovitosti a zřizují synagogu (zničenou při velkém požáru zaviněném Švédy v roce 1643) i židovský hřbitov v dnešní Sobotecké ulici, který byl postupně rozšiřován a dochoval se až do současnosti. V roce 1647 byla postavena další dřevěná synagoga, která sloužila do roku 1707, kdy spolu se sousední židovskou školou vzala za své při dalším požáru.

Turnovská synagoga, podhled do interiéru z galerie pro ženy

Stavba třetí, kamenné synagogy byla uprostřed nově vznikající židovské čtvrti započata roku 1709, dokončena v roce 1718 a dnes patří k nejstarším intaktně zachovaným stavebním památkám města.

Obec měla živé spojení s obcí boleslavskou a pražskou a po dlouhou dobu se jako nejseverněji položená židovská obec v regionu významně podílela na obchodu se Saskem. Jejích členů postupně přibývalo navzdory občasným neshodám s měšťany, cechy i vrchností; pokud je známo, nedošlo tu k významnějším protižidovským vystoupením. V letech 1839-1870 žilo v Turnově a okolí na sto židovských rodin a řada Židů se podílela na obchodním a hospodářském rozvoji města. Poté však začal počet členů zdejší židovské obce - stejně jako v jiných menších městech a obcích v Čechách i na Moravě - postupně klesat. Mezi světovými válkami (1928) se z důvodu malého počtu členů a s tím souvisejícími problémy se zajištěním náboženských potřeb i vedením matrik dokonce jednalo o sloučení židovské obce Turnov s obcí mladoboleslavskou. Tomu nakonec představitelé turnovských Židů ještě dokázali zabránit a obec si svou samostatnost udržela.

Turnovský židovský hřbitov, založený v 17. století

Jiný velký okamžik v historii židovského Turnova nastal o deset let později a byl beze zbytku spojen s blížící se katastrofou, která se jen nakrátko zastavila několik málo kilometrů od města. Po mnichovském diktátu a nuceném odstoupení Sudet nacistickému Německu v září 1938 uprchlo do Turnova mnoho Židů z Liberce, Jablonce i dalších míst. Vedle stovky zdejších členů obce našlo ve městě a v okolních obcích útočiště na pět set souvěrců, kteří opustili své domovy a synagogy, jež byly záhy za tzv. křišťálové noci vesměs vypáleny.

Bohužel, jednalo se pouze o dočasné útočiště. Na sklonku roku 1942 a v lednu 1943 byli všichni Židé z Turnova internováni na zámku v Mladé Boleslavi, deportováni do Terezína a většina z nich 20. ledna dále do Osvětimi. V roce 1945 se jich do Turnova vrátilo devatenáct. Ti zdejší ŽO ve velmi skrovném měřítku obnovili. Po několika letech byla obec vzhledem k stále klesajícímu počtu členů přeměněna na synagogální sbor. Od roku 1951 začala být synagoga užívána jako skladiště. V roce 1961 zanikla zdejší obec definitivně i de iure.

Synagoga

Dnešní synagoga odpovídá budově vystavěné kolem roku 1718, a jedná se tedy o jednu z nejstarších zachovalých mimopražských synagog v Čechách. Zvnějšku jen mírně obdélná stavba s pěti půlkruhovitě zaklenutými okny (vnitřní rozměr hlavní lodi cca 7 x 7,50 m) je zastřešena poměrně vysokou valbovou střechou. Východní stěna zčásti přiléhá ke štítové stěně vedlejšího domu, uprostřed ní je zevnitř patrné půlkruhové okno, pod nímž stával dvoudílný barokní svatostánek, po jeho stranách v dolní části arkádovité výklenky. K severní stěně přiléhá téměř v plné délce budovy předsíň synagogy a galerie v patře (široká cca 4 m), otevřená do hlavního sálu jedním širokým stlačeným obloukem (kdysi oddělená nízkým parapetem a kovanou mříží), s dvěma menšími okny v bočních stěnách a dvěma v severní průčelní zdi. Dole se předsíň do hlavní lodi otevírala vstupem a později značně rozšířenými okny. Největší pozoruhodností stavby je patrně velmi dobře dochované vnější kamenné schodiště na ženskou galerii, kryté prodlouženou stříškou s břidlicovou krytinou, a pod ním hlavní vstup do předsíně synagogy pro muže. Vnější schodiště na galerii bývalo původně dřevěné, později vesměs nahrazené zvláštní přístavbou, ve své původní podobě se u nás nikde nedochovalo.

Původní podoba

Úmysl vrátit synagoze původní podobu a zpřístupnit ji veřejnosti se datuje od poloviny devadesátých let minulého století. Budova, kterou roku 1990 získal v malé privatizaci soukromý vlastník, byla na návrh města Turnova roku 1997 prohlášena za kulturní památku. V roce 2003 ji získalo město výměnou za jiný dům do vlastnictví a vzápětí nato zadalo provedení stavebně-historického průzkumu a projektové dokumentace. O tři roky později Turnov na obnovu synagogy získává od Finančního mechanismu Norské fondy dotaci ve výši 280 010 eur a v dalším roce (2007) je vlastní rekonstrukce zahájena. Slavnostního otevření kompletně obnovené stavby se zcela zrestaurovaným interiérem, jehož dominantním prvkem je opravená malířská výzdoba stropu, se uskutečnilo již 20. listopadu 2008. Celkové náklady na obnovu dosáhly částky 13 578 000 Kč a je v ní zahrnuta stavební část, interiér, technický dozor i projektová příprava.

V turistické sezoně 2009 budou v interiéru instalovány zápůjčky ze Židovského muzea v Praze. Jedná se o původní liturgické předměty z Turnova. Koruna na Tóru, štít na Tóru, ukazovátko na Tóru, dva pláštíky na Tóru. Je to mimořádná příležitost seznámit se rovněž s movitými turnovskými židovskými památkami, které vynikají jak stářím, tak neobyčejnou uměleckou hodnotou.

Hřbitov

Dalším památkou, připomínající místní historii, je židovský hřbitov v Sobotecké ulici, založený v polovině 17. století a udržovaný pražskou ŽO. Dochovaly se na něm cenné barokní, rokokové, klasicistní i secesní náhrobní kmeny (nejstarší z r. 1680) a i stavebně hodnotný hřbitovní dům, kde bydlel správce hřbitova a prováděla se tahara, rituální očista zemřelého před pohřbem. Jsou zde pochováni Židé ze širokého okolí (Semily, Železný Brod, Vysoké nad Jizerou a řada menších vsí v okruhu třiceti i více kilometrů). Díky porozumění představitelů města Turnova v čele se starostkou paní Hanou Maierovou, dlouhodobému úsilí celého týmu spolupracovníků, přispění Norských fondů i nemalým nákladům, které neslo město, se podařilo synagogu obnovit a veřejnosti zpřístupnit cennou památku, která dokumentuje nejen zajímavou a dlouhou historii židovských obyvatel Turnova, ale je v souboru místních památek i jednou z nejzajímavějších.

Kontakt pro zájemce o návštěvu a prohlídku: t.dubinova@info.turnov.cz, tel. 733 691 479.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.