V Hradci o souvislostech

Konference o charakteru protektorátní kultury

Úzce orientovaní odborníci nemají zpravidla možnost setkávat se v diskusi nad společným tématem. Jejich specializace je nutí nepřekračovat hranice oboru. Snaha narušit tyto hranice a rozšířit perspektivu pohledu byla důvodem uspořádání mezioborové konference Protektorát v sociokulturních souvislostech. Konference proběhla v říjnu na Univerzitě Hradec Králové a jejím cílem bylo přinést nové podněty a otázky do diskuse o charakteru protektorátní kultury, stejně jako o její dosavadní interpretaci, a to napříč jednotlivými obory. V rámci tří tematických oblastí (rozpolcené umění; patos odporu, alibismus sebeobětování; ideologické rámce výzkumu) zazněly příspěvky zahrnující pohled mediologický (Pavel Večeřa, Petr Bednařík), historický (Naděžda Morávková, Eduard Burget), literárněhistorický (Josef Vojvodík, Jiří Brabec) a kunsthistorický (Anna Pravdová, Hana Rousová); nechyběl ani příspěvek z oblasti kinematografie (Tereza Czesany Dvořáková), architektury (Milena Josefovičová) ad.

K nejzajímavějším patřila vystoupení J. Vojvodíka na téma specifika protektorátní tvorby Toyen a Jiřího Brabce, který shrnul obecné aspekty postavení umělce v totalitním systému. Problematiky antisemitismu se dotkl Pavel Suk v příspěvku Antisemitismus v sešitových románech Čtení pro ženy a Večery pod lampou, kde bylo mj. zmíněno, že antisemitsky laděný sešitový román vyšel v reedici i po roce 1989. Po vystoupení P. Suka následovala široká diskuse, dokazující aktuálnost tématu.

Šlechtici a Romové

Velkou pozornost vzbudil příspěvek Hany Rousové na téma Paradigmata kultury chování za války a jejich poválečné konsekvence, v němž autorka prostřednictvím absurdního příběhu dvou mužů otevřela otázku dodnes nedořešených restitucí židovského majetku. Pro příznačnost příběhu je zajímavé zastavit se u něj podrobněji. Ludwig von Gamm a Felix von Kahler se nikdy nesetkali, přesto se jejich osobní příběhy fatálně zkřížily. První pocházel z rodiny, která byla povýšena do šlechtického stavu počátkem 20. století, druhý patřil k potomkům rodu působícího v Meklenbursku od 15. století. Šlechtické tituly nebyly pro jejich střet podstatné, ale dodávají mu tragikomický rozměr: metaforicky zastřešují odlišná kulturní chování. Kahlerovi byli Židé žijící v Čechách. Udržovali intenzivní kulturní kontakty, zejména s okruhy Maxe Broda, Angelo Neumanna apod. Vlastnili zámek ve Svinařích a vilu v Bubenči od arch. Hübschmanna. Felix s rodinou uprchl 17. 3. 1939 dramatickým způsobem do USA, a přestože po celou válku finančně podporoval československý odboj, nebyl mu na základě tzv. Benešových dektretů vrácen majetek (neboť roku 1930 uvedl při sčítání obyvatel německou národnost). Do Československa se proto nevrátil. Friedrich Ludwig von Gamm, povoláním pojišťovací agent, byl organizátorem německé kontrarozvědky (Abwehru) v protektorátu. Nastěhoval se do Felixovy luxusně zařízené vily v Bubenči. Před koncem války nechal uskladnit její mobiliář a uprchl. V konci 50. let žádal v dopisech Kahlerovy, aby se pokusili získat uskladněný majetek a vrátili mu jeho věci. V té době už Felix nežil, vše vyřizovala jeho dcera Maria Bauer. Gammovy dopisy, jejichž ukázky byly v příspěvku citovány, jsou absurdním svědectvím arogantního chování člověka neschopného jakékoli osobní i dějinné reflexe.

S příspěvkem H. Rousové souvisel svým přesahem do současnosti i referát Dagmar Magincové K cikánské otázce: recepce a interpretace holocaustu Romů v ideologických rámcích. Romský holocaust je u nás znám především prostřednictvím svého mediálního obrazu, který do značné míry ovládají předsudky a stereotypy charakterizující vztah zdejší majority k Romům. Příspěvek proto shrnul historický kontext válečné rasové genocidy Romů v českých zemích, podal stručný nástin stavu historického bádání o tématu a poukázal na vliv účelového historického výkladu v 90. letech, který se promítl do současné mediální diskuse o holocaustu Romů.

Na závěr konference Jiří Brabec, u příležitosti jehož životního jubilea se konference konala, připomněl, že vědci a badatelé jsou povinni pracovat na zvolených tématech z vlastní vnitřní potřeby a v této potřebě neustat, dokud si nepoloží všechny důležité otázky. Odborník pracující a publikující pouze kvůli vnějším okolnostem nemůže nikdy přinést zcela přesvědčivé a podnětné dílo. J. Brabec tak vyslovil krédo, jež by mělo ve vědecké obci zaznívat co nejčastěji.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.