Kroměříž popatnácté

V Muzeu Kroměřížska se v listopadu uskutečnil 15. ročník konference Židé a Morava. Letos se sešlo na 70 pracovníků archivů, muzeí, vysokoškolští pedagogové se studenty, zástupci židovských obcí, občanských iniciativ, zájemci o dějiny a současnost Židů na Moravě a ve Slezsku. V úvodu provedl názornou klasifikaci synagog v českých zemích architekt Jaroslav Klenovský. Dlouholetý účastník konference Jaroslav Bránský, slavící letos životní jubileum, nám objevil boskovického rodáka Mošeho Spitzera (1900-1982), zakladatele izraelské typografie, knižního designéra a sběratele umění (byl mj. také tajemníkem Martina Bubera).

Prostějov, Znojmo, Mikulov

O participaci židovské komunity na německo- moravském muzejnictví promluvil Otakar Kirsch z FF MU Brno, který na příkladu A. Fischela a H. Iltise odlišil dva proudy muzejního sběratelství v židovské komunitě od přelomu 19.-20. století: sběratelsko- nacionální a vědecko-pedagogický. Ředitelka Archivu města Ostravy Blažena Przybylová sledovala vývoj židovské komunity v Michálkovicích od poloviny 19. století do holocaustu. Marie Dokoupilová z Muzea Prostějovska popsala osudy prostějovského židovského hřbitova, založeného 1801. Přestalo se na něm pohřbívat v roce 1908, roku 1943 byl zrušen. Dnes je tam park s památníkem.

Židovské problematice ve spisech mimořádného lidového soudu ve Znojmě z let 1945-1948 se věnoval David Nehyba z MZA v Brně. Z dvanácti spisů, které byly předmětem jeho výkladu, šokoval jeden s popisem zavraždění 21 maďarských Židů v cihelně u Mikulova v dubnu 1945; i jejich svršky byly ukradeny. Do sféry literární vědy nás uvedl Ladislav Soldán ze Slezské univerzity v Opavě referátem o antisemitských výpadech kněze, literárního historika a redaktora katolických časopisů Jana Strakoše (1899-1966). Ten své místy vulgárně antisemitské teze prezentoval hlavně ve stati Ruský antisemitismus (Rozmach, 1925). Radoslav Daněk z téhož archivu pokračoval v mapování životů a práce podnikatelů a průmyslníků Ostravska referátem o Maxi Böhmovi (1857-1952), mj. zakladateli rafinerie minerálních olejů v Přívoze u Ostravy.

Závěrem dopolední části programu popsala Blanka Soukupová z FHS UK vývoj židovských obcí na Moravě od pražského jara do Charty 77. Za velmi loajálního k režimu označila tajemníka brněnské obce Bedřicha Basse, dlouholetého předsedu Rady židovských náboženských obcí v ČSR.

Berně, Groagovi, Opava

V odpolední části dne prezentovala Dagmar Juráňová z NFOH činnost fondu, který vznikl v r. 2000, vládou ČR byl nadán financemi, zmírnil část majetkových křivd a od roku 2003 podporuje projekty sociální, vzdělávací, obnovu památek i aktivity mladé generace židovské komunity.

Záludnostmi moravského berního systému v 16.–17. století se zabýval Pavel Kocman ze Společnosti pro dějiny židů v ČR. Židé platili většinou vyšší sazbu daně než jiní poddaní a zemské Židovstvo navíc ochranný plat. Historickou mikroanalýzu předvedl Radek Lipovski (CHSD OU) při popisu příčin, průběhu a důsledku sporu dvou konkurujících si židovských provozovatelů vyvařoven Salomona Zwillingera a Valentina Löwa na Koloredově u Místku na konci 18. století. Osudům olomoucké rodiny Groagových se věnovali Pavel Maňák (provedl výklad) a rodák z Olomouce Zwi Batscha (Univerzita v Haifě). Groagovi patřili od poloviny 19. století k podnikatelské a kulturní elitě města. Připomeňme architekta J. Groaga, žáka A. Loose, a jeho synovce W. Groaga, jenž převzal od Friedl Dicker-Brandeisové kufr s kresbami terezínských dětí. Martin Jemelka z katedry společenských věd VŠB-TU Ostrava se zaměřil na vztah obyvatel moravskoostravské kolonie Šalomouny k tzv. šalomounským Židům a na osudy tří z nich. Jeden byl majitelem hostince a neformálního nevěstince, druhý měl mandlovnu, přežil niský transport a vrátil se coby příslušník Svobodovy armády. Třetí, lékař, spáchal v roce 1939 sebevraždu.

Osobnost kroměřížského rodáka architekta Maxe Spielmanna (1881-1970) připomněla Jana Stará z pracoviště NPÚ v Telči. Z jeho realizací uveďme obytný a obchodní dům bratří Picků na Karlově náměstí v Praze (1911), činžovní domy v Podskalské 31-33 v Praze (1921), Petschkův bankovní palác na ulici Politických vězňů (1922) či zámeček v Třebíči.

Marie Krappmannová z Kabinetu judaistiky FF UP v Olomouci oživila konferenci jazykovědným příspěvkem o studii Franze Josefa Beraneka (1902-1967) z roku 1935. Beranek v ní prezentoval zvláštní koncepci tzv. Sudetenjiddisch coby středoevropského židovského jazyka mezi Východem a Západem ovlivněného i češtinou. Výsledky výzkumů k hranickým rodinným poměrům a dětství spisovatele Jakoba Julia Davida (1859- 1906) představil Václav Bednář z Hranic. Davidovo dílo zaujme mj. upomínkami na moravské prostředí.

Jan Dvořák ze Slezské univerzity v Opavě se věnoval tzv. konečnému řešení židovské otázky v Opavském vládním obvodu. Obvod byl součástí Sudet, Němci ho obsazovali hned od 1. října 1938, zdejší Židé zažili brutální útlak dříve než ti ve vnitrozemí. Po polovině roku 1942 zde byli snad jen Židé přivezení k otrocké práci. Ivana Bednaříková-Procházková z kabinetu judaistiky a katedry germanistiky FF UP pojednala o projevech mezigeneračního přenosu traumatu šoa, o jeho odrazu v literatuře českých židovských autorů po roce 1945. Osou výkladu byla kniha H. Epsteinové Děti holocaustu zabývající se tzv. druhou generací. Mnozí z ní o holocaustu píší, přednášejí. Je to forma terapie.

Na závěr navázal Petr Pálka z Muzea Kroměřížska na loňský příspěvek o řešení bytové otázky v Holešově v letech 1939-1943, které se dělo hlavně na úkor Židů. Doplnil ho popisem represí a omezení, kterými členové rady města a později správní komise Židům ztrpčovali život, i když to okupační úřady nevyžadovaly. Výstupem z vydařené akce bude sborník příspěvků Židé a Morava XV, který chce Muzeum Kroměřížska obohatit o bibliografický soupis statí publikovaných ve sbornících Židé a Morava XI-XV. Na konferenci byl už k dispozici více než dvousetstránkový sborník Židé a Morava XIV, sestavený především z příspěvků přednesených v roce 2007. Vydání sborníku podpořil Nadační fond obětem holocaustu.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.