Extremismus a media

Koncem května se na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy konal workshop, jehož smyslem bylo určit roli médií ve chvíli, kdy u nás narůstá aktivita neonacistických skupin v ulicích a extremistické politické strany kandidují ve volbách. V úvodu setkání byla představena mediální analýza českého extremismu, kterou zpracovala společnost Newton media a jež zaznamenala na významném vzorku mediálních výstupů situaci od poloviny února do poloviny května. Z analýzy kromě jiného vyplývá, že extremisté plánují své aktivity tak, aby měly co největší mediální dopad, a že levicový extremismus je proti pravicovému medializován zanedbatelně.

Informovat, nebo ne

Barbora Osvaldová (vedoucí katedry žurnalistiky FSV UK) ve svém příspěvku mj. položila otázku, zda vůbec o extremistech referovat, a tím je legitimizovat. Média často pracují s informacemi extremistů jako s relevantním zdrojem, málo se ptají a při představě o jakési nestrannosti dávají prostor i extremistům, s nimiž dělají rozhovory a nechají je bez příslušné odezvy prezentovat jejich názory. Problémem jsou hlavně média, která využívají síly obrazu. Vladimíra Dvořáková (vedoucí katedry politologie VŠE) připomněla mj., jaké konkrétní metody extremisté používají. Profilují se jako bojovníci za svobodu a přímou demokracii, rozdělují společnost (my versus oni), hovoří o nutnosti obhajoby zájmů slušných lidí, národní či rasové čistotě a předkládají řadu dalších populistických témat a jednoduchých řešení.

Všechna tato témata se snaží prezentovat lidově a srozumitelně. Nárůstu extremismu nahrává i polarizace politické scény a fakt, že etablované strany občas používají podobný jazyk a diskurz jako extremisté. Jarmila Balážová (ČRo 6) hovořila o roli a možnostech romských médií a na konkrétních příkladech (vystoupení předsedy Dělnické strany ve veřejnoprávní TV apod.) ukazovala občasnou bezradnost a problémy českého mediálního prostředí. Na její příspěvek navázala Dana Moree (FHS UK), která srovnávala situaci v Holandsku a Česku. Tak např. v Holandsku média přinášejí rozsáhlé analýzy týkající se zázemí extremistů a detailní informace, které je umožňují lépe poznat a zasadit jejich aktivity do širšího kontextu. Samostatným tématem je úroveň svobody slova: novinář se někdy dostává do situace, v níž musí vážit, co je jeho role, jaké typy informací bude podávat a jestli tím, co sděluje, přispěje k eskalaci konfliktu, nebo k uklidnění situace.

Nebavit se s nimi

Panel novinářů v druhé části workshopu měl za úkol ukázat, zda existují v redakcích jasná a srozumitelná interní pravidla, která by definovala, jakým způsobem mají novináři o extremismu referovat. O politice veřejnoprávních médií, na která je zaměřena největší pozornost, jsme se bohužel příliš nedozvěděli, protože jejich zástupci se na poslední chvíli omluvili. Deník Právo podle redaktora Petra Uhla nemá určenu politiku vůči extremismu jako jevu, ale pečlivě dodržuje zákony a udržuje si vyšší citlivost k tématu. V demokratické společnosti je podle Uhla vše, tedy i svoboda slova, omezena zákonem. Slušný člověk nemůže dělat rozhovor s někým, jehož hlavní snahou je šíření nenávistných idejí.

Julie Stejskalová (Česká tisková kancelář) zastávala názor, že její zpravodajská agentura musí informovat o všech aktivitách. Což se ukazuje jako situace, která extremistům jednoznačně nahrává. Podle Jakuba Pokorného (Mladá fronta Dnes) se extremismus stal významným tématem (20 x na první straně MfD) a jeho vyznavači se prý tím, že dostávají prostor, sami znemožní. Podle některých diskutujících je tento přístup v rozporu s etickým kodexem Syndikátu novinářů. Internetové noviny, např. Aktuálně.cz, mají podle redaktora Petra Závozdy etický kodex, který on sám vnímá jako ideál, k němuž se novináři snaží vztahovat, a uvnitř redakce se vede nepřetržitá diskuse. Závozda zároveň zmínil důležitý moment: média musí svým vydavatelům vydělávat, jejich vydávání se řídí i obchodem a marketingem a editoři se musí řídit marketingovým uvažováním.

Petr Třešňák z Respektu hovořil o výhodách týdeníku, který poskytuje mnohem více prostoru pro spolupráci v redakci a pro editorskou práci. Média by se podle něho především neměla nechat vést extremisty a jejich strategií. Extremisté by měli být objektem pozorování, ale ne součástí diskuse (nemají nám co říci) a novináři by měli dávat téma do širších kontextů (role státu, situace v sociálně vyloučených lokalitách, postoje místní veřejnosti). Klíč k tématu je tedy v regionech a v sociální vyloučenosti romských komunit. Extremisté využívají romská témata jako vstupenku do politiky a obecně dochází k ohrožení demokracie.

Workshop připravily Fakulta humanitních studií a Gabal Analysis Consulting, které nyní záznam zpracovávají do textové podoby. V blízké době bude zájemcům k dispozici.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.