Belgie : Překročení hranice

Dva miliony osobních spisů cizinců z období 1835-1943 předal belgický úřad státní bezpečnosti (cizinecká policie) do Královského ústředního archivu. Při této příležitosti uspořádal koncem března Královský archiv ve svém bruselském sídle odbornou konferenci, věnovanou těmto dokumentům. Účastníkům konference představili archiváři výsledky své práce, historici prezentovali projekty, vzniklé na základě vyhodnocení tohoto uceleného a informačně bohatého pramene. Spisy sehrály také významnou roli při pátrání po osobách pronásledovaných za 2. světové války: téměř 95 % Židů, kteří žili ve 40. letech 20. století v Belgii, byli emigranti z evropských zemí; mnozí přišli s představou, že se odtud snáze dostanou do USA nebo do Palestiny. (Proto se také ve 30. letech rozrostla židovská komunita v Antverpách. O tom viz rozhovor s A. Wiederem v Rch 4/2009.)

Ze stejného zdroje čerpaly i projekty Národního památníku pevnosti Breendonk a Židovského muzea deportace a odboje v Mechelenu. Projekt památníku s názvem Nejsem jen číslo vrací dosud neznámým lidem z řad vězňů tváře a přibližuje jejich životní osudy; památník v současné době připravuje novou interaktivní expozici, kde bude možné zrekonstruovat osudy 3500 osob. Muzeum v Mechelenu, které právě vydalo publikaci Mechelen-Auschwitz 1942-44. Zničení belgických Židů. 28 transportů, 18 522 portrétů, přišlo v roce 2007 s projektem Transport XX, kde ukazuje namísto transportních čísel tváře 1200 ze 1636 osob zařazených v dubnu 1943 do transportu, který se pokusili osvobodit belgičtí odbojáři (do konce března bylo fotografie možné vidět v Královském parku v Bruselu).

Osobní spisy, uložené zatím na cizinecké policii, začaly být v posledních letech více využívány veřejností. (Pomocí spisů by bylo možné zrekonstruovat např. československou emigraci v Belgii ve 20. století.) Historici a archiváři si uvědomují význam zachovaného fondu a Královský ústřední archiv se snaží získat finanční prostředky, které by mu umožnily pokračovat v dosavadní praxi ukládání osobních spisů v depozitářích. Vzhledem k velkému množství dokumentů, které by tu měly být ještě uloženy (na cizinecké policii leží ještě na 4 miliony osobních složek), si kladou otázku, zda je nutné uchovat všechny spisy po roce 1950, jak by měl proběhnout výběr osob, jejichž dokumentace bude uložena v archivu, případně jak pomocí techniky zmenšit fyzický rozsah fondu.

Klíčová slova

Transport XX

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.