Dvě knihy Waltera Laqueura

Dějiny antisemitismu

Walter Laqueur (nar. 1921) patří, jak píše, k posledním žijícím příslušníkům generace, která zažila evropský antisemitismus v jeho nejextrémnější podobě. Je americký historik a politický komentátor. Původem je ovšem náš soused, narodil se a vyrůstal v německém Breslau (dnešní polské Vratislavi). Na podzim 1938 uprchl před Hitlerem do Palestiny, pracoval v kibucu a poté se stal novinářem, takže zažil vznik Státu Izrael a poznal všechny jeho vůdčí představitele. Od roku 1955 žil nejprve v Londýně a poté střídavě v Londýně a ve Washingtonu. Je autorem a spoluautorem desítek knih o moderní historii a politických hnutích.

Jeho kniha Měnící se tvář antisemitismu vyšla ve Spojených státech a v západní Evropě poprvé v roce 2006 a věnuje se nejen stručným dějinám antisemitismu, ale především jeho souvislostem, tím, z jakých prostředí antisemitismus v průběhu dějin vycházel, jaké byly jeho skutečné i předstírané příčiny a jak a proč se tato prostředí i příčiny měnily. Laqueur se zabývá i problémy současného antisemitismu, a to do větší hloubky, než s jakou se můžeme setkat v denním tisku. Poukazuje například na to, že dnešní antiglobalistická levice, jež zaujímá tvrdě protiamerický postoj, se ostře staví také proti Státu Izrael - a přirozeně tak přitahuje i antisemitské živly. Dodává však: ...protižidovské cítění levice a médií v západní i ve východní Evropě je jen zčásti produktem událostí v Izraeli. Proměna a modernizace antisemitismu je obecnější - z 'lichvy' se stala 'Wall Street' a Protokoly sionských mudrců se znovu vynořily jako spiknutí neokonzervativců směřující k dobytí světa.

Zvláštní kapitolu autor věnuje antisemitismu a muslimskému světu, kde je klíčovým bodem pochopitelně izraelská politika. Už vznik Státu Izrael a zejména porážky, které muslimové utrpěli v letech 1948 a 1967, představovaly velké trauma zejména proto, že Židé byli tradičně pokládáni za slabé a bojácné. Důležitým rysem arabského antisemitismu byla v posledních desítkách let sílící islamizace. A islamističtí antisemité zhusta spolupracují s evropskými antisemity. Velkou předností Laqueurovy knihy je klidný a nezaujatý styl. Autor zkoumá problémy chladně, nepropadá emocionálním výlevům, jen nad největšími nesmysly antisemitské propagandy občas utrousí ironickou poznámku. Text je skutečně zhuštěný, na dvě stovky stránek se vešly jak stručné dějiny antisemitismu, které zachycují všechny podstatné detaily, od nejznámějších po méně známé, tak rozsáhlý politický esej o příčinách tohoto odpudivého jevu. Čtenář se dozví i o popírání holocaustu, o Protokolech sionských mudrců i o sionistickém hnutí a mnoha dalších souvisejících tématech. Laqueur připomíná, že dnešní antisemitismus se samozřejmě nedá srovnávat s pronásledováním Židů ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století - rozhodně však, říká, neexistuje důvod si myslet, že poslední kapitola dlouhé historie antisemitismu už je dopsaná.

Laqueur, Walter. Měnící se tvář antisemitismu. Od starověku do dnešních dnů. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2007, s. 218.

Poslední dny Evropy

Hlavní evropská města za posledních dvacet let výrazně proměnil příliv přistěhovalců a postupný úbytek původních obyvatel. Jak asi bude Evropa vypadat za dvacet let? Stane se z ní pouhý skanzen? Převezmou ji přistěhovalci, kteří na rozdíl od původních Evropanů mají hodně dětí? Převládne v Evropě islám? Přijmou přistěhovalci evropské hodnoty a způsob života, nebo setrvají při vlastních, jak to zatím většinou dělají? A jaký bude osud sociálního státu, na který už dnes většina evropských zemí nemá? To jsou otázky, které v této knize formuluje Walter Laqueur a na které hledá odpovědi. Není to četba příliš povzbuzující, ale nejedná se ani o kolekci apokalyptických vizí. Autor situaci, ve které se nacházíme, shrnuje na závěr následovně:

I když je dnes úpadek Evropy nezvratný, není žádný důvod, proč by se z něj měl stát krach. Je však nutné splnit nepříjemnou podmínku - konečně se postavit tváří v tvář skutečnosti, udělat to, co se v mnoha částech Evropy dodnes ještě odkládá. Debata by se měla vést o tom, které evropské tradice a hodnoty se stále ještě dají uchovat, a ne o Evropě jako o zářném příkladu pro celé lidstvo a mravní velmoci 21. století. Věk iluzí už pominul, a pokud někomu ještě nějaké zbývají, ať se vydá s průvodcem do Neuköllnu, La Courneuve nebo do Bradfordu. Nejsou to nejlepší ani nejhorší místa, je to podoba věcí příštích.

Laqueur, Walter. Poslední dny Evropy... Humanistická Evropa nebo islamistická Eurábie?. Nakl. Lidové noviny, 2006, s. 178., přeložila Petruška Šustrová.

Klíčová slova

Walter Laqueur

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.