Neznámý Fritz Lederer

Malíř Fritz Lederer se narodil roku 1878 v Kynšperku nad Ohří. Jeho předkové patrně patřili k předním představitelům kynšperské židovské náboženské obce (jež se r. 1930 sloučila s chebskou obcí). Za první světové války bojoval v Haliči a Polsku, jako c. a k. důstojník také snad na Balkáně a na italské frontě (válečné motivy se odrazily i v jeho tvorbě). Vystudoval akademii ve Výmaru, další vzdělání získal v Paříži a Berlíně, kde pak také na čas působil (ilustroval tu r. 1920 např. Knihu Rút). Oženil se s dívkou z podnikatelské rodiny Zeissů, vlastníků jenské firmy specializované na fotoaparáty, teodolity, optické a měřicí přístroje. V roce 1938 uprchl před nacisty z pohraničí do Prahy. Dál už se nedostal a prošel peklem nacistických vězení. Podobně jako jiný vězněný židovský malíř David Friedmann se po r. 1945 vrátil žít a pracovat na Sokolovsko. Zatímco Friedmann odešel do Izraele (jeho dcera a vnučky dnes žijí v USA), Lederer zůstal v Kynšperku.

Ateliér a byt měl v historické brance městského opevnění, propojené s domem č. p. 88. Branou zde začínala předměstská Judengasse (dnes Bezručova ulice), v níž nejméně od 18. století žila menší židovská komunita.

Fritz Lederer: Židovská svatba, pastel, tempera, 1943.

V kynšperské bráně a přilehlém domě č. p. 88 (podle osobní vzpomínky někdejšího ředitele muzea ve Františkových Lázních PhDr. Pavla Stříbrného) umělec po r. 1945 žil s paní Bischofovou, příjemnou starou dámou, která prý stejně jako on po druhé světové válce už neměla nikoho z příbuzných naživu. Po zkušenostech s řáděním místních nacistů, kteří v Kynšperku v září 1938 napadli tamní německé antifašisty i české zaměstnance nádraží a za tzv. křišťálové noci vypálili modlitebnu a poničili židovský hřbitov, si na něm umělec přál být pochován bez náhrobku, což mu bylo splněno. Je také posledním zde pochovaným: zemřel 19. května 1949 v chebské nemocnici.

U příležitosti 130. výročí malířova narození proběhla v jeho rodném městě výstava jeho prací; vernisáže se zúčastnili vedoucí činitelé města Kynšperku a obce Šabina, spolků německých vysídlenců ze Sokolova i Šabiny, novináři a vlastivědní badatelé z regionu i početní zájemci z řad laické veřejnosti. Nejvzácnějším hostem byl izraelský velvyslanec v ČR, který po zahájení výstavy a kulturním programu, představujícím židovské písně a tance, zodpověděl četné dotazy, týkající se dnešního života v Izraeli, možnosti do něj cestovat apod. Výstava prezentuje kolekci 52 exponátů, které zapůjčil spolek sokolovských vysídlenců. Tematicky šlo zejména o krajinomalby, provedené různými technikami (kresby rudkou, tužkou, grafiky). Ty bohužel nejsou signované a vyjma dvou pražských motivů ani blíže identifikovatelné; existuje domněnka, že část z nich umělec pořídil na Chebsku a část patrně ve středním a dolním Poohří. Kladem výstavy, na níž najdeme i dva dochované umělcovy snímky (jeden s rodinou, již za války ztratil), je velkorysé zapůjčení kolekce, kterou spolek sokolovských rodáků v Německu odkoupil z osobní pozůstalosti. K nedostatkům vedle absence katalogu lze počítat i opominutí Ledererových děl z českých, zejména chebských institucí (krajského muzea i státní galerie)

(Za poskytnutí informací o umělci autor děkuje Mgr. Jiřímu Fiedlerovi z Prahy a paní Gertrudě Lallingerové z Ilmmünsteru v SRN.)

Klíčová slova

Fritz Lederer, David Friedmann

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.