Až příliš dobré téma

Ďáblova dílna dostala amerického Oscara

Během Berlinale 2007 se mne německý novinář ptal, s jakými pocity prý Češi asi přijmou soutěžní film Ďáblova dílna. Řekla jsem, že Češi žádné pocity nemají, protože většina z nich o padělatelské dílně v Sachsenhausenu nikdy neslyšela. Film tehdy na Berlinale prakticky nevzbudil ohlas: prostě jen další příběh z války o KZL, natočený navíc režisérem akčních filmů a s herci, známými jen z v televizních krimiseriálů. Asi za tři měsíce v Praze mě čtrnáctiletá dcera vyzvala ke společné návštěvě Ďáblovy dílny, která se s minimální publicitou hrála v kinech. A jaké překvapení: v dobře napsaném a skvěle zahraném thrilleru o málo známé akci Bernhard byla šťáva a energie, která tak často chybí seriózním projektům o holocaustu. Samozřejmě, nesrovnávejme Ďáblovu dílnu s Lanzmannovým Šoa. Je to komerční podívaná, kde najdeme andělské hrdiny, padouchy, morálně rozpolcené zločince a napínavou zápletku. Ale ta je vyprávěná s takovým zápalem a tak dobře podložená historickou dokumentací, že to budí respekt. Dcera se následně ponořila do knih od lidí, kteří přežili holocaust, a já si konečně přečetla pár rozhovorů s Adolfem Burgerem, který navzdory svému věku trávil to jaro v letadlech a besedoval s publikem.

Příběh

Kdo nečetl Burgerovu stejnojmennou knihu, ten se nedozví, co přesně má autor s filmem společného. Hlavní hrdina filmu Stefana Ruzowitzkého se totiž jmenuje Salomon Sorowitsch (bravurně ztvárněný rakouským hercem Karlem Markowicsem) a je to práskaný berlínský padělatel, který kdysi emigroval z bolševického Ruska. Krátce před válkou ho zatkne komisař Herzog a jako nenapravitelného kriminálníka ho pošle do koncentráku. Sorowitsch patří k umělcům v přežití a maluje tam idealizované portréty esesáků. V průběhu války ho Herzog - už vysoký důstojník SS - vyhledá a nechá převézt do zvláštního bloku v Sachsenhausenu. Sorowitsch po letech vidí bílou postel, dobře živené muže, pracovní ruch tiskařské dílny. Jako nejlepší falzifikátor v Evropě se tu má stát duší tajné akce: dílna má vyrobit kufry falešných liber a znehodnit tak britskou měnu. Akce je úspěšná, nacisté objednávají dolary. Jenže židovští typografové, tiskaři a kreslíři si uvědomí, že je to hra o život: až svůj úkol splní, budou pravděpodobně zabiti. Pokud ho nesplní, bude to stejné. Blíží se konec války a osvobození, a tak se východiskem stane nekonečné protahování práce. V dílně narůstají konflikty: někteří chtějí prostě přežít, jiní sabotovat nacistickou výrobu. Všechno je o to horší, že dílna leží uprostřed koncentráku, kde denně umírají lidé ve zvířecích podmínkách. Nastupují výčitky. Salomon Sorowitsch se drží svých kriminálnicích praktik: do ničeho se neplést. Zároveň ale využívá nadstandardních styků s Herzogem a začíná kvůli ostatním riskovat život. Jak se z toho všeho dostat? Kdo ty muže zabije dřív? Němci, anebo spoluvězni, až po osvobození odhalí jejich kolaboraci a exkluzivní životní podmínky? Zpět k Adolfu Burgerovi. Kam se nám ztratil? Postava s tímto jménem ve filmové ďáblově dílně opravdu pracuje. Stejně jako skutečný Burger je to mladý typograf-komunista a jeho žena Gisela skončila v Osvětimi. Ale tím podobnost končí. Zatímco filmový Burger je Němec z Berlína, ten skutečný pochází ze Slovenska, a přinutil Ruzowitzkého celkem čtyřikrát přepsat scénář. Nevadilo mu, že on, který zachránil za války život mnoha lidem, se tu octl ve vedlejší roli a jeho míst zaujal obyčejný kriminálník. Trval ale na přesném zobrazení dílny a událostí souvisejících s akcí Bernhard.

Burger

Burgerova kniha vychází už po třetí, tentokrát bez jakýchkoliv úprav. Je škoda, že Burger tak často vypráví o dějinách, místo aby mluvil prostě o sobě, ale i tak je jeho příběh mimořádný: V době Slovenského štátu ho chránila výjimka, kterou Tiso udělil Židům pokřtěným před rokem 1938. Burger začal ale pracovat v komunistické buňce a vyráběl falešné křestní listy. I se ženou byl zatčen v roce 1942. Prošel Osvětimí i Birkenau, kde si ho jako typografa vyhlédli nacisté pro projekt Bernard a převezli ho sachsenhausenské dílny. Skutečný padělatel Salomon Sorowitsch se ve skutečnosti jmenoval Solomon Smoljanov a nakreslil Burgerův portrét. Jeho dobrodružný životní příběh je v knize sotva na dvou stránkách, ale Burgera zjevně fascinoval.

Epizody ze života v dílně jsou do filmy přejaty většinou beze změny. Velkou část publikace tvoří pečlivě dohledané archivní materiály a fotografie. Je to cenné svědectví. Ale není náhoda, že kromě odborné veřejnosti o padělaných nacistických penězích vědělo jen málo lidí. Burgerův příběh je totiž tak fantastický, že se mu zdráháme věřit, i když máme před očima jasné důkazy.

Oscar a rozpaky

Nejenže nemá smysl srovnávat Ďáblovu dílnu s Lanzmannovým Šoa. Nesnese srovnání ani s Polanského Pianistou. Ďáblova dílna není velký film a jeho autor si na rozdíl od Polanského vůbec nedovede představit vnitřní prožitky svých hrdinů, natož aby jejich příběh povýšil na obraz obecného lidského údělu. Je to prostě dobrý komerční film o protřelém kriminálníkovi, v němž pod tlakem okolností vítězí solidární lidskost nad potřebou přežít. Možná je to málo, ale je to dobře napsané, natočené a zahrané. Získalo to nedávno významnou světovou cenu: Americká filmová akademie mu přidělila Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Snímek měl pozitivní recenze i v Evropě. Rozhodně může neinformované přivést k zájmu o holocaust, asi jako kdysi Formanův Amadeus vzbudil v USA vášnivou vlnu zájmu o klasickou hudbu. Na druhé straně, ti, kdo holocaust přežili, budou film hodnotit jinak: jako komercializaci tématu, které je třeba věcně zdokumentovat a předat dalším generacím - ale nic víc. Jenže u toho nikdy nezůstane, protože holocaust je příliš velké téma. Jeho příběhy se derou do lidské paměti někdy i méně seriózními cestami.

Adolf Burger, Ďáblova dílna, Praha 2007, vydalo nakladatelství Ikar, 280 str. Na motivy knihy byl v roce 2007 natočen stejnojmenný rakousko-německý film; režie Stefan Ruzowizky.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.