Paměť v Krakově

Konference na téma obnova historických židovských čtvrtí

V rámci oslavy 750. výročí založení Krakova pořádalo Mezinárodní kulturní centrum pod vedením svého ředitele a bývalého primátora Jacka Purchla konferenci Obnova paměti - regenerace historických židovských čtvrtí ve městech střední Evropy. Bylo to významné setkání, které si zaslouží být v Roš chodeš alespoň krátce zaznamenáno.

Účastníky konference nejprve pozdravili pamětníci. Izraelská básnířka Miriam Akavia vzpomněla na své dětství v Krakově, na zvláštní životní styl krakovských Židů a jejich vztah k polské kultuře i náhlý a násilný konec jejich životů. Známý spisovatel a novinář Leopold Unger (Brusel), původem ze Lvova, spolupracovník pařížské Kultury a polské redakce Svobodné Evropy v příspěvku Poslední naděje a poslední exodus vzpomenul na emigraci zbývajících polských Židů v roce 1968, když tehdejší komunistický šéf Gomulka vyzval židovskou pátou kolonu, aby opustila zemi. To byl konec poslední naděje a poslední exodus, epilog tisícileté historie polských Židů před očima indiferentní polské veřejnosti. Dnes má Polsko tisíce stromů Spravedlivých mezi národy v Jeruzalémě, ale také svůj specificky polský antisemitismus bez Židů, který je stále přítomný.

Emanuel Zingeris (Vilnius), člen hnutí za litevskou nezávislost Sajudis a litevského parlamentu, ukázal na příkladu židovské čtvrti ve Vilniusu na význam evropského kulturního pluralismu, který byl z velké části zničen ve 20. století, ale zčásti se znovu rodí. Historička architektury Michal Firestone (Tel Aviv) chápe obnovu hmotného židovského kulturního dědictví a především památek jako prostředek průzkumu a rozvíjení židovské národní i osobní identity. Ředitel Festivalu židovské kultury v Krakově Janusz Makuch vyjádřil přání, aby se čtvrť Kazimierz jako hraniční prostor různých dob stala díky každoročnímu festivalu místem, kde se tyto světy setkávají a pomáhají oživit vzpomínku na zdejší původní obyvatele a jejich kulturu.

Proměny dobré i špatné

Na konferenci byly představeny současné proměny židovských čtvrtí v některých metropolích střední a východní Evropy. Ředitelka Institutu pro historii Židů v Rakousku Martha Keilová (Vídeň) se věnovala především objevu zbytků středověké synagogy na Judenplatzu, nad níž byl na základě iniciativy S. Wiesenthala zřízen nový památník obětem holocaustu. Krisztina Keresztelyová (Budapešť) upozornila na modernizaci židovské čtvrti v Budapešti, které v důsledku liberální městské politiky hrozí, že ztratí svou kulturní a historickou hodnotu (viz článek v Rch 6/2005). V méně kontroverzním příspěvku byli účastníci autorem tohoto článku seznámeni s obnovou židovských památek pražského Židovského Města a jejich využitím. Urbanista Andreas Wilke (Berlín) hovořil o starém špandavském předměstí v Berlíně, které bylo spojeno s historií berlínské židovské obce již od konce 17. století.

Druhý den konference Sarunas Liekis (Vilnius) kritizoval pasivitu ústředních i místních úřadů ve vztahu k zachování kulturního dědictví menšinových skupin. Dokumentoval to na problémech záchrany starého židovského hřbitova v centru města. Historik architektury Samuel Albert (USA) upozornil na zbytečnou destrukci synagogy a židovského města v Bratislavě a nedávnou novou úpravou pohřebiště Chatama Sofera tamtéž. Situaci židovských památek na Slovensku pak dokumentoval na zanedbaném stavu synagog v Bardejově, v Liptovském Mikuláši a Lučenci. Jaroslav Klenovský seznámil účastníky s významnou úlohou Židů při rozvoji Brna v 19. a 20. století a hovořil o jejich podílu na vzniku zdejšího textilního průmyslu a úloze židovských architektů i objednavatelů při rozvoji zdejší moderní architektury. Matematik a spisovatel Jevsej Grigorjevič Gendel z Minska seznámil účastníky se smutnou situací památek v Minsku, kde před válkou Židé tvořili 60 % obyvatel. Synagogy a hřbitovy nechaly úřady plánovitě ničit jako symboly nesovětského způsobu života. Ačkoli zde stále existuje stará Rakowská ulice s tuctem starých synagog, která přímo volá po obnově a oživení jako centrum bývalé židovské komunity, za současných podmínek to bude sotva možné, protože nynější vláda stejně jako ta sovětská nemá o obnovu židovského kulturního života v Bělorusku zájem.

Jak je to v Polsku

Zvláštní část jednání se zaměřila na současný stav a obnovu židovských památek a čtvrtí ve větších polských městech. Příspěvek Eleonory Bergmanové (Varšava) byl věnován historii tzv. severní čtvrti Varšavy, kde žily dvě třetiny zdejšího židovského obyvatelstva a kde za války vzniklo také ghetto. Čtvrť byla kompletně zničená za povstání v roce 1943 a v době socialismu přeměněna na rozsáhlé panelové sídliště, kde nalézt jakoukoli stopu minulosti bylo skoro nemožné. Teprve nedávno zde vznikla prohlídková trasa, připomínající památná místa v ghettu, a připravuje se vznik židovského muzea. Rektor stavební fakulty Boguslaw Szmygin (Lublin) se zabýval osudy židovských památek v Lublinu a možnostmi jejich využití. Profesorka dějin umění Agnieszka Zablocka-Kosová v příspěvku o historii a budoucnosti židovské čtvrti ve Vratislavi představila projekt revitalizace komplexu budov v židovské čtvrti kolem zdejší synagogy z roku 1829 se záměrem soustředit sem hlavní vratislavské kulturní instituce. Jak upozornil historik architektury Jacek Wesolowski (Lodž), židovské osídlení v Lodži nemělo nikdy přesně vymezené hranice. Nejspíše by si označení židovského sídliště zasloužila severní čtvrť, kde byly synagogy, hřbitovy a školy, kulturní a sociální instituce obce. Židovské továrny, výstavné obytné domy a paláce jsou roztroušené po celém městě, jejich současný stav je však velmi špatný. Židé v Tarnově před válkou tvořili polovinu obyvatel městečka, za války zde nacisté zřídili jedno z největších ghett v Haliči. O přítomnosti tarnovských Židů dnes svědčí jen hřbitov, ruiny synagogy a několik veřejných budov. Přesto regionální muzeum a jeho ředitel Adam Bartosz spolu s místními aktivisty usilují o oživení jejich památky a připomínku mladé generaci.

Ekonomka Monika A. Murzynová v příspěvku Oživení paměti, nebo masová spotřeba? poukázala na rozpory při regeneraci krakovské Kazimierze jako největšího a nejlépe dochovaného židovského sídliště v Polsku. Do roku 1939 byla Kazimierz plná bohaté a staré židovské kultury, válka zahubila většinu jejích obyvatel a poválečné zapomnění vedlo k další devastaci. Po roce 1989 se čtvrť stala vítaným dědictvím, které dnes plní důležitou symbolickou i ekonomickou funkci při revitalizaci města. Dosáhnout kompromisu mezi komerčním využitím a skutečnou interpretací kulturního dědictví je obtížný úkol, který vyžaduje odpovědný přístup všech zúčastněných včetně židovské obce, mezinárodních židovských institucí, místních obyvatel, veřejných úřadů i soukromých investorů. O významu židovských památek pro budoucí generace hovořili účastníci konference v závěrečné panelové diskusi.

Svět před katastrofou

Konference byla zakončena vernisáží výstavy Svět před katastrofou - krakovští Židé mezi válkami v Mezinárodním kulturním centru na Krakovském náměstí, která dokumentuje pomocí starých fotografií, dokumentů a amatérského filmu bývalý život krakovské Kazimierze. K výstavě byl vydán i obsáhlý katalog. Poslední den byl věnován prohlídce památek Kazimierze a účasti na některém z mnoha kulturních pořadů 17. festivalu židovské kultury, který zde probíhal od 23. 6. do 1. 7. v jednotlivých synagogách, Muzeu Haliče, Národním muzeu nebo Židovském centru v Osvětimi. Součástí festivalu byly prohlídky a exkurze po židovských památkách, výstavy židovského umění, přednášky o nejrůznějších aspektech židovské kultury a setkání s židovskými spisovateli z Izraele, USA a Evropy. Probíhala tu rovněž přehlídka starých i nových filmů s židovskými tématy a zejména hodnotné koncerty židovské hudby za účasti skupin jako Kroke, Veretski Pass, Beyond the Pale, Daniel Kahn & The Painted Bird, Greg Wall's later Prophets, Bester Quartet, Alfred Schreyer ad.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.