Řád a pořádek

Brněnské prvomájové setkání Národního odporu bylo na poslední chvíli zrušeno. Místní radnice tak učinila na základě posudku politologa Miroslava Mareše. Podle jeho názoru se tato organizace někdy snaží působit spíše umírněným dojmem a nevyjadřovat neonacistickou podstatu. V jiných vyjádřeních, vnějších výstupech a reálné činnosti se však jedná o jasná přihlášení se k neonacismu a k násilným metodám prosazování politických zájmů.

Kolem toho posudku se již strhla mela. Národní odpor jej zesměšňuje, opět se všemožně přetřásá svoboda slova a projevu, pracně se dokazuje, kdo se dopouští nebo hodlá dopouštět násilí anebo navazuje na dědictví hitlerovského nacismu. Stačí se však podívat na internetové stránky zmíněné organizace a nemusíme být příliš na pochybách. Pozvánka Národního odporu na poslední veřejnou akci vyzdvihuje novou tvář Prvního máje, kterou přinesla nacionálněsocialistická revoluce v roce 1933 v Německu. Na stejných stránkách se nabízí ke stažení pěkné video ze smutečního průvodu uspořádaného k výročí uctění památky Rudolfa Hesse, posla míru, zavražděného v pokročilém věku ve věznici Spandau. Rudolf Hess byl, jak známo, Hitlerovým zástupcem spoluodpovědným za politiku nacistické strany a norimberský tribunál ho odsoudil na doživotí. V jiném oddílu webu Národního odporu si je možno přečíst hrubé antisemitské výroky přetištěné z publikace vydané u nás v roce 1942.

Diskuse kolem zákazu shromáždění bude jistě pokračovat, osobně očekávám spíše odsudky restriktivního opatření. Budeme číst o svobodě pro ty, s jejichž názory nesouhlasíme, o nevhodném zatlačování extremismu do ilegality. Navíc - dodají jiní - třeba nás jen někdo straší. Těm klukům o něco jde, vadí jim bordel a korupce. Chtějí jasnou vládu zákona, jsou pro pořádek, proti drogám, příživnictví, asociálům a nepřizpůsobivým cizincům. Hájí naše národní zájmy, jsou to v podstatě řádní lidé, kteří jen občas přestřelí. Kdo z nás nebyl mladý, že?

Shodou okolností teď čtu deníkové zápisky velitele vyhlazovacího tábora Osvětim Rudolfa Hösse. Byl to svým způsobem spořádaný člověk. Po uniformě netoužil, jeho snem bylo žít s rodinou ve vlastnoručně zbudované zemědělské usedlosti. Miloval zvířata, zvláště koně. Jako velitel koncentračního tábora Osvětim vyžadoval naprosté pracovní nasazení. U svých soudruhů v SS si cenil kamarádství a obětavosti, vůči nepřátelům, zvláště Židům, byl nesmiřitelný, svému přesvědčení o nadřazenosti vlastní rasy oddaný. Sadismus a šikana se mu příčily, stejně tak krvavé krutosti. Když se začalo vraždit v plynových komorách, zapůsobilo to na něj uklidňujícím dojmem. Jak uvedl, pro oběti to bylo šetrnější a on sám si již dost užil při skupinových exekucích. Jak rovněž zaznamenal, když jednou pozoroval ženy a děti vstupující do plynové komory, samou lítostí by se nejraději ztratil, ale nesměl dát najevo pohnutí. Každý ohled, i ten sebemenší, by se později krutě vymstil. Tato likvidace byla nezbytná, aby naši potomci byli provždy osvobozeni od našich nejurputnějších odpůrců.

Těm, kdo se zapojují do polemiky o neonacismu, doporučuji, aby si související texty četli najednou se záznamy osvětimského velitele Rudolfa Hösse.

Pro Radio Česko a Roš chodeš

Klíčová slova

Rudolf Hess, Miroslav Mareš

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.