Češi, Němci, Židé

Setkání historiků v hartmanické synagoze

Horská synagoga v Hartmanicích vítá už celý rok návštěvníky expozicí k dějinám česko-německo-židovského soužití. Na stejném místě se 25. a 26. dubna letošního roku konala vědecká konference Identita versus integrita. Spolužití Čechů, Němců a Židů (nejen) v oblasti Šumavy a Českého lesa v 19. a 20. století. Hostitelem a organizátorem konference bylo občanské sdružení Památník Hartmanice. Setkáním historiků v prostorách bývalé hartmanické synagogy vyvrcholil dvouletý program historického výzkumu, který finančně podpořily Evropská unie v rámci grantu pro regionální rozvoj (Interreg III A), Česko- německý fond budoucnosti, Nadační fond obětem holocaustu a ČRo 6.

Synagoga v Hartmanicích

Přednášky, které představily poslední poznatky o česko-německo-židovském soužití od raného novověku po dnešek, pronesli přední znalci této problematiky z České republiky i Německa. Zaměřili se na šumavský region, události však byly akcentovány i v kontextu dění v českých zemích, případně celé Evropy.

Do Hartmanic se na konferenci sjelo přes sedmdesát účastníků. Moderní technologie umožnily, aby úvodní slovo pronesl z Londýna S. Bloch, potomek zdejší významné podnikatelské rodiny. Zdravicí navázal M. Klíma, předseda občanského sdružení Památník Hartmanice, a zastupitelé Evropské unie a Plzeňského kraje.

Odborná část konference byla rozdělena do jednacích bloků. První z nich, Češi, Němci, Židé v širší dějinné perspektivě, zahájil L. Novotný (Sociologický ústav AV ČR) mezioborovým příspěvkem Němec a Německo v postojích obyvatel českého pohraničí, v němž se zaměřil na aktuální podobu sociologické reflexe Němce a Německa v dnešní době: V poslední době pozorujeme pokles konfliktních témat mezi politiky obou zemí a nárůst pozitivního hodnocení vzájemných vztahů. Je ovšem třeba důsledně odlišovat mezi Německem dnes, na nějž je nahlíženo s jistým pragmatismem a kdy jsou zdůrazňovány výhodnost a přínos takovýchto partnerství, a mezi Německem coby historickým sousedem s komplikovanými a dodnes nezhojenými historickými vztahy. V. Strobach (FF UK) se zabýval tzv. rudou asimilací, tedy vztahem Židů a levicových hnutí. Příspěvek D. Musilové (FHS UHK) se věnoval společným aktivitám českých a německých poslankyň a senátorek Národního shromáždění v letech 1920 až 1938. O jiné míře tolerance referoval P. Bednařík (ÚSD AV ČR) v příspěvku Téma emigrace v českém tisku v období druhé republiky. V tehdejších novinách se totiž prezentovaly názory na to, jaký by měl být postoj státu k imigrantům, kteří přišli do Československa ve třicátých letech z Německa a Rakouska a z nichž byla řada židovského původu. Současně zde byl problém uplatnění Židů z odstoupených území.

Druhý blok Češi, Němci, Židé na Šumavě od konce 2. světové války zahájila příspěvkem J. Krejsová a přiblížila dokumenty a svědectví o tragickém putování asi šesti set žen mnoha národností z koncentračního tábora Helmbrechts. K. Suchy, rodák z Kundratic žijící v Mnichově, referoval o pomoci německých obyvatel Šumavy židovským vězňům během zmiňovaného pochodu smrti (např. poskytnutí jídla a pití či úkrytu ve stodolách). D. Kovařík (ÚSD AV ČR) shrnul poznatky o německých antifašistech v českých zemích po roce 1945 s přihlédnutím k šumavskému regionu: Na celé Šumavě můžeme odhadovat počet držitelů antifašistických legitimací na několik tisíc osob." R. Soběhart (FF UK a VŠE v Praze) přiblížil problém integrace odsunutých Němců ze střední, jihovýchodní a východní Evropy do německé společnosti. T. Jílek (ZČU Plzeň) pohovořil o česko-bavorské hranici v době studené války.

Odpolední program konference pokračoval blokem Češi, Němci, Židé na Šumavě v regionálních studiích. V jeho rámci vystoupil J. Podlešák (JČU České Budějovice), V. Chvátal (Muzeum Českého lesa, Tachov), J. Jiřička (NP Šumava). P. Hudičák s P. Reschem představili až netušené interpretační možnosti zpracování fondů Fotoateliéru Seidl (viz článek v Rch 4/2006). K. Čapková (ITI) rozebírala pojetí češství, němectví a židovství u Hilde Lechnerové z Javorné. Nakonec vystoupil vzácný host, který přijel až z Göttingenu, ač pochází z nedalekého Horšovského Týna. Vilma Iggersová, profesorka dějin jak na starém kontinentu, tak v Americe, pohovořila o životě své židovské rodiny na venkově mezi Čechy a Němci.

Druhý konferenční den věnovaný metodologii výzkumu židovských osudů na Šumavě i v jiných regionech a také aktuálně řešeným projektům si kladl za cíl především tato bádání propojit. Proto byl první příspěvek věnován právě hostitelskému místu - M. Klíma přiblížil pátrání po Židech z Hartmanic, které ho přivedlo do světových archivů (především v Rakousku a Izraeli). Na specifika šumavského hvozdu navázal J. Woitsch (Etnologický ústav AV ČR) příspěvkem o židovském řemesle draslářství: Draslářství se stalo jedním z pilířů hospodářských aktivit zejména venkovských Židů. Nápadná etnicko-náboženská vyhraněnost oboru byla však zároveň příčinou napětí mezi židovskými výrobci a převážně křesťanskými odběrateli potaše.

Sekci o řešených projektech zahájil Z. Maršálek (VHA Praha a ÚSD AV ČR), který na kategoriích víra, národnost a státní příslušnost ilustroval problém vznikající databáze příslušníků čs. zahraničních jednotek za 2. světové války. Příspěvek A. von Arburga (ÚSD AV ČR) o edici pramenů Migrace a transformace shrnul cíle dosud nejhlubšího archivního výzkumu k tematice odsunu Němců a etablování nových populačních, sociálních, ekonomických a politických struktur v českém pohraničí. F. Wetzelová hovořila o on-line modulech pro přeshraniční výuku dějepisu, na níž pracuje se svým kolegou M. Mannem na Univerzitě v Pasově. M. Spurný (Antikomplex) nahlédl činnost svého domovského sdružení v referátu na téma Bezdomoví a hledání identity v krajině 'po Němcích'. Závěrečný referát J. Jiráka (Muzeum dr. Hostaše, Klatovy) a Z. Svobody (hrad Kašperk) inspiroval k výletu po stopách finanční stráže na Šumavě.

I když jsme nezmínili všechny referáty, je patrné, že problematika česko-německo- židovského soužití byla v Hartmanicích nahlédnuta opravdu z mnoha úhlů pohledu. Příspěvky by měly být v dohledné době uveřejněny ve sborníku.

Klíčová slova

S. Bloch, Vilma Iggersová

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.