Židovské památky Pardubického kraje

Zajímavou novinkou na knižním trhu je trojjazyčná česko-anglicko-hebrejská knížka Renáty Růžičkové a Alžběty Langové Stopy Židů v Pardubickém kraji (s paralelními texty v angličtině a ivritu), kterou letos vydala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje. Graficky nápaditý, netradičně řešený průvodce (144 stran) po území bývalých okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí seznamuje čtenáře nebo návštěvníky a turisty se všemi dochovanými památkami zdejších zaniklých židovských obcí. Slovem i aktuálními snímky (foto Štěpán Bartoš) představuje jak dějiny, tak současnou podobu židovských uliček a čtvrtí s jejich synagogami, budovami židovských škol a rituálních lázní, vývoj a dnešní stav hřbitovů, informuje i o pomnících obětí šoa, pamětních deskách a dalších připomínkách nejnovější historie. U jednotlivých obcí najdeme vždy stručný vývoj početnosti židovské komunity a základní data o náboženské obci nebo modlitebním spolku. Zmíněny jsou také průmyslové závody a obchodní firmy židovských podnikatelů, které se kdysi významně podílely na rozvoji místní ekonomiky.

Hlavní část knihy, která má podobu průvodce, je zarámovaná dvěma výkladovými kapitolami. Úvod publikace přináší souvislý přehled dějin židovského osídlení v českých zemích s přihlédnutím k východočeskému regionu a vysvětlení některých specifik židovského náboženského života. Závěrečnou část knížky pak tvoří souvislý přehled šoa, nacistické snahy o konečné řešení židovské otázky na našem území. Součástí této kapitoly je i tabulka transportů do Terezína s uvedením počtu zahynulých a přeživších z jednotlivých obcí.

Ve formě různě dlouhých encyklopedických hesel autorky podrobněji zpracovaly bývalé židovské obce Dřevíkov, Heřmanův Městec, Hlinsko, Hoješín, Holice, Hroubovice, Chrudim, Jevíčko, Litomyšl, Luže, Pardubice, Polička, Přelouč, Přestavlky, Svitavy, Zájezdec a Žamberk. Stručnými údaji přitom připomněly i řadu okolních lokalit, v nichž se významnější památky nedochovaly, např. Brozany, Dašice, Lázně Bohdaneč aj., podobnou zmínku by si však zasloužily i další, snad omylem opominuté obce s někdejšími modlitebnami (např. Choceň, Moravská Třebová, Podhořany u Ronova, Zdechovice). Průvodce připomíná také existenci několika židovských pracovních táborů z let nacistické okupace s jejich oběťmi (opominuté zůstaly snad jen tábory v Bílé Vodě a Králíkách) a upozorňuje na některé hroby osvětimských vězňů, rozeseté podél železniční tratě Česká Třebová- Přelouč, kterou na začátku roku 1945, v době evakuace vyhlazovacích táborů, projížděly vlakové transporty smrti (pro úplnost tu ale mohly být připomenuty i obdobné hromadné hroby v Brandýse nad Orlicí, Hostovicích, Chocni, Kostěnicích, Moravanech, Radhošti a Slepoticích).

Soupis použité literatury a pramenů svědčí o tom, že autorky čerpaly informace z mnoha různých zdrojů, včetně nejnovějších regionálních publikací a monografií věnovaných jednotlivým lokalitám (např. i studentských seminárních a diplomových prací) a že využily fondy mnoha různých archivů a muzeí.

Přesto však, stejně jako všechny faktograficky bohaté publikace encyklopedického charakteru, se ani tato knížka nevyhnula některým dílčím omylům nebo věcným přehlédnutím. Někde autorky zaměňují pojmy státní příslušnost a národnost (např. s. 109) nebo příslušnost k židovskému náboženství s původem podle tzv. norimberských zákonů (s. 106), někde je zaměněn modlitební spolek se samostatnou náboženskou obcí (Hlinsko, převzato ze starší chybné literatury), někde se uvedená datace liší od skutečné o více než sto let (Luže), někde jsou zaměněné dva různé hřbitovní pozemky (Holice), píše se o barokních náhrobcích z konce 19. století (Hlinsko, jde o náhrobky z 20. století), zděná budova je označena za roubenou (Luže), křesťanské domky na snímku jsou považovány za židovskou čtvrť (Žamberk), fotografie rodiny je lokalizována do jiné obce (s. 70), zaměněna je poloha dvou hřbitovů na plánku (Přelouč). Grafická podoba drobných situační plánků jednotlivých obcí je ostatně natolik diskutabilní, že ve většině případů čtenáře spíš dezinformuje. - Uvedený výběr puntičkářských postřehů ovšem v žádném případě nechce snížit význam této potřebné a informačně přínosné publikace. Bylo by jen žádoucí, kdyby iniciativa autorek z Pardubického kraje inspirovala badatele i z dalších regionů, aby se pokusili vytvořit podobné informačně bohaté ilustrované průvodce také pro ostatní kraje naší republiky.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.