Terezín po třinácti letech

Ve dnech 20. - 23. listopadu 2004 se v Památníku Terezín sešlo na pracovní konferenci s názvem Terezín 2004. Stav a perspektivy historiografie terezínského ghetta více než šedesát historiků z Čech, Slovenska, Německa, Izraele, Rakouska, Polska a USA. Jak napovídá název setkání, úkolem konference bylo provést bilanci dnešního stavu bádání o historii terezínského ghetta, načrtnout možné perspektivy a metodická východiska jeho dalšího rozvoje.

K podobné zásadní bilanci došlo již v roce 1991 na konferenci Terezín v konečném řešení židovské otázky a obsah stejnojmenného sborníku je dodnes cenným příspěvkem k historii terezínské historiografie i k vlastním dějinám terezínského ghetta. V roce 1991, kdy jsme si připomínali 50. výročí začátku hromadné deportace protektorátních Židů do nacistických ghett a koncentračních táborů, byla hlavním důvodem ke svolání konference snaha odstranit umělou izolaci našich historiků, zabývajících se dějinami Terezína. Šlo o to navrátit naši historiografii na mezinárodní odbornou scénu.

Nápad svolat konferenci navazující na setkání z roku 1991 vznikl skoro náhodně: impulzem se stal článek, o který požádala Institut Terezínské iniciativy (ITI) redakce Roš chodeš (viz článek v Rch 1/2002) a jenž v krátkosti shrnoval výsledky české terezínské historiografie z let 1991-2001. Po dva následující roky se pak ITI a Památník Terezín zabývaly obsahovým a organizačním zajištěním akce. Už jen výběr referujících, který by reprezentativním způsobem odrážel nástup nových badatelských generací u nás i v zahraničí za posledních dvanáct let, rozličná metodologická východiska, perspektivy a výzkumné tradice účastnických států, byl složitým úkolem. Díky osobnostem, které se na konferenci sešly, aby zde představily výsledky výzkumu tří generací historiků dějin holocaustu a terezínského ghetta, se tento úkol podařilo splnit více než dobře.

Tři dny

Program konference byl obsáhlý: během tří konferenčních dnů bylo v šesti tematických blocích předneseno téměř třicet příspěvků. Konferenci zahájili zástupci ITI (Jaroslava Milotová), Památníku Terezín (Vojtěch Blodig), Židovského muzea v Praze (Leo Pavlát),Ústavu pro soudobé dějiny AV (Helena Krejčová) a Památníku Bejt Terezín v Izraeli (Anita Tars).

Úvodní příspěvek zástupkyně ITI obsahově navazoval na vystoupení Miroslava Kárného (1919-2001) na konferenci v roce 1991 a vedle bilance výzkumu dějin terezínského ghetta za posledních 12 let poukázal na dnešní požadavky a výzkumné perspektivy terezínské historiografie. Je zřejmé, že dnes lze jen obtížně uvést téma, jemuž by alespoň v základních obrysech nebyla věnována pozornost, navzdory tomu tu však existují rezidua z minulosti. Tím největším je nedostatečné zpracování dějin ŽNO v Praze, jejíž činnost byla v letech 1941-1945 s Terezínem úzce svázána, a mnohé z toho, co je na ghettu oceňováno, například péče o děti a mládež či přednášková činnost, mělo svůj základ v aktivitách obce před deportacemi. Toto téma představuje úkol v prvé řadě pro domácí historiky. Pro zpracování složitějších témat, jako je problematika deportačních vln do Terezína a z Terezína, financování ghetta či vnitřního fungování nuceného společenství, je nezbytná úzká spolupráce historiků českých, rakouských a německých.

Vedle českých historiků byli na konferenci nejpočetněji zastoupeni historikové němečtí a jejich příspěvky budily značnou pozornost. Bohatou debatu vyvolal např. příspěvek Alfreda Gottwalda z Technického muzea v Berlíně, který se zabýval logistikou terezínských deportací. Peter Witte věnoval pozornost Eichmannově roli při deportacích do vyhlazovacího tábora Belzec, kde byla zavražděna část terezínských vězňů. Peter Klein provedl srovnání Terezína s výrobními ghetty v Lodži a Rize.

Velkou pozornost vzbudil příspěvek rakouského historika a literárního vědce Michaela Wögerbauera, který připravuje ve spolupráci s ITI kritickou edici pamětí Benjamina Murmelsteina, posledního terezínského staršího". Zajímavé a kvalitní referáty přednesli rovněž Ruth Bondyová, Anna Lorencová, Severin Hochberg z Muzea holocaustu ve Washingtonu, Rober Kuwalek, ředitel muzea v Belzecu, Wolf Gruner (Institut für Zeitgeschichte), Katarina Hradská (HÚ SAV), Miroslav Kryl (UJEP), Lenka Matušíková (Státní ústřední archiv), Anna Hájková a Michal Frankl (oba ITI).

S plným zněním většiny příspěvků přednesených na konferenci se bude možné seznámit v edici Terezínských studií a dokumentů 2005 a na stránkách Terezínských listů.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.