Židovská menšina v Československu

Vzdělávací a kulturní centrum pražského Židovského muzea si buduje zajímavou a užitečnou tradici. Pořádá cykly přednášek na určité téma a z příspěvků sestavuje sborníky. Dnes si povšimneme souborů přednášek o židovské menšině v Československu ve 20. a 30. letech minulého století.

Téma je to v mnoha ohledech šťastně zvolené: problematika menšin je v Evropě znovu více než časová. A pokud jde o židovskou historii českých zemí, je zřejmé, že není mnoho období, která by byla tak překvapivě málo prozkoumána, jako časový úsek vymezený mnichovskou dohodou a Balfourovým memorandem (1917), deklarujícím ochotu Velké Británie jako mandatorního správce Palestiny pomoci zřídit židovský stát.

Oba sborníky zahrnuly sedmnáct příspěvků od sedmi autorů, hlavní autorkou obou publikací je dr. Blanka Soukupová z FHS UK (7 příspěvků). Pro rychlou představu o šíři tematického záběru sborníků si připomeňme názvy několika studií: Československá republika, nový stát ve střední Evropě a Židé. - Český antisemitismus ve dvacátých letech 20. století. Antisemitismus jako složka české identity? - Češi-židé. K identitě českožidovského hnutí 1918-26. - Charakter českého nacionalismu v českých zemích a jeho recepce v prvorepublikovém Československu. - Palestina - země zaslíbená? Pohled českých asimilantů a sionistů na Palestinu ve 20. letech. - Židovské náboženské obce a ortodoxní Židé v ČSR ve 20. letech. - Slovenskí Židia v novom štáte. - Čs. pluralistická demokratická společnost ve stínu nacistického Německa. - Identita Čechů-židů v nové evropské realitě. - Čs. sionistické hnutí v nových historických souvislostech. - T. G. Masaryk a židé (Židé): legenda a skutečnost.

Jednou z předností sborníků je snaha sledovat situaci židovské menšiny u nás jednak z dobového pohledu většinové společnosti a státu, jednak z pohledu Židů samotných. Časový odstup a historická zkušenost umožňují autorům dotknout se některých velmi citlivých zkušeností českých i židovských a narušovat některé ustálené představy. K takovým patří například legenda o téměř nulovém antisemitismu v Masarykově státě, která ještě doznívá ve vzpomínkách nežidovských i židovských občanů z českých zemí. Myslím, že i dobrý znalec poměrů první republiky může být překvapen rozsahem a podobou protižidovských bouří v českých zemích v letech 1918-22, jak je zaznamenávají studie v prvním ze sborníků. Jinou takovou narušenou legendou je ustálená představa o maximální židovské soudržnosti; přinejmenším ve vztahu k židovským emigrantům z Rumunska, Německa, Rakouska a dokonce i ze Sudet po Mnichovu to neplatilo vždy...

Autoři studií - a to je mimořádně cenné - nám umožňují také nahlédnout, jak Židé v Československu (především v českých zemích) viděli sami sebe. Čtenáři se dostává poměrně široký vhled do spletitého a už tehdy, natož dnes, málo přehledného světa protichůdných názorů, postojů a animozit jednotlivých skupin židovské menšiny u nás. Tento svět měl různé dimenze a aspekty, jichž si autoři studií povětšinou všímají. Poněkud stranou jejich pozornosti však zůstává vůbec ne jednoduchá problematika těch československých Židů, jejichž mateřštinou byla němčina. Tuto skupinu povětšinou loajálních spoluobčanů postihl zřejmě nejkrutější osud ze všech Čechoslováků: po Mnichově byli chápáni jako cizinci ve vlastní zemi, za války jako Židé zabíjeni, po válce jako Němci opovrhováni, obíráni o majetek a zařazováni do odsunu.

Poslední věty není nutno brát jako výtku autorům, ale jako další důležitý námět pro historiografickou dílnu Vzdělávacího a kulturního centra. Je třeba říci, že dělá dobrou práci. Zkoumat nestranně historii menšin v tragické laboratoři střední Evropy se zdá čím dál důležitější v době, kdy se znovu zvedají hlasy proti soužití více kultur, dokonce i z míst, kde snad lze občas ještě potkat stín TGM.

Židovská menšina v Československu ve 30. letech. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2004, s. 248. Uspořádaly B. Soukupová a M. Zahradníková, předmluva A. Míšková. 131 str., 8 str. obr. příloh.

Židovská menšina v Československu ve 30. letech. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2004, s. 248. Uspořádali M. Pojar, B. Soukupová a M. Zahradníková, předmluva A. Míšková. 123 str. 18 str. obr. příloh.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.