Svítá naděje

Když v roce 1990 bývalí vězni terezínského ghetta založili Terezínskou iniciativu (TI), dali si za svůj hlavní cíl přispět k tomu, aby v Terezíně konečně existovala důstojná připomínka role, kterou město sehrálo v době šoa: přestupní stanice na cestě k vyhlazení. Do té doby byla vzpomínka na ghetto potlačena a oficiálně se připomínala pouze Malá pevnost jako vězení především komunistických odbojářů.

Podařilo se: k 50. výročí založení ghetta (1991) bylo ve městě slavnostně otevřeno Muzeum ghetta. Brzy se však objevil jiný problém: do nového muzea zavítali především zahraniční turisté, ale ti, které jsme chtěli oslovit především, tedy naši spoluobčané a hlavně mládež, přicházeli jen zřídka, a když už do Terezína zajeli, navštívili tradičně jen Malou pevnost. A tak, když Terezínská iniciativa zdědila (od svého zahraničního člena) větší finanční obnos, rozhodli jsme se část výnosu věnovat na projekt, který by mladé lidi, žáky a studenty do Terezína přivedl.

Náš projekt se - ve spolupráci s Památníkem Terezín - rozběhl před šesti lety. Na základě návrhu TI nabízí vzdělávací oddělení památníku školám možnost jednodenní nebo dvoudenní návštěvy. Návštěvníky, kteří zvolí časově kratší variantu, v úvodu čeká krátká přednáška o židovské historii s důrazem na šoa, doplněná dokumentárním filmem nebo rozhovorem s pamětníkem válečných událostí. Následuje prohlídka Muzea ghetta a dalších památných míst Terezína včetně Malé pevnosti (s odborným doprovodem). Dvoudenní vzdělávací zájezdy umožňují navíc zabývat se více studenty a žáky, kteří připravují literární a výtvarné příspěvky na různá témata z historie ghetta (život mládeže, zdravotnictví a hygiena, význačné osobnosti, kultura v Terezíně apod.) a pak je prezentují. Odbornou náplň zajišťují pracovníci památníku, TI poskytuje, kromě svých členů, kteří vyprávějí své vzpomínky, především finanční prostředky na dopravu u všech a nocleh u dvoudenních zájezdů.

K naší velké radosti se vzdělávací projekt velmi dobře ujal. Díky němu výrazně vzrostla návštěvnost českých škol v Terezíně a zájem roste i nadále. Jen pro ilustraci: kapacita zájezdů pro rok 2006 je zcela naplněna, přijímají se přihlášky na rok 2007. Co bohužel klesá, jsou finanční možnosti naší TI. Pokles úrokové míry, vzestup cen pohonných hmot a tím i ceny dopravců způsobily, že jsme museli počet námi financovaných zájezdů v minulém roce hodně omezit. Ne bez následků: bez naší dotace se z třiceti na poslední měsíce roku 2004 přihlášených škol zúčastnila jen jediná.

V loňském roce jsme žádali o grant na ministerstvu školství, o němž jsme se domnívali, že do jeho působnosti by náš projekt měl patřit především. Marně. Žádali jsme o grant od Nadačního fondu obětem holocaustu, který by měl právě pro tyto účely sloužit. Jenže příspěvek odtud nepokryl ani 10 % potřebné částky. Byli jsme zoufalí, že slibně se rozvíjející a záslužný projekt neutáhneme. Přitom mnozí členové TI právem poukazovali na to, že finanční zdroje TI, pocházející z dobrovolných příspěvků a darů od členů, povětšinou starých lidí, kteří přežili Terezín a další koncentrační tábory, by měly sloužit hlavně na sociální a kulturní potřeby TI a že o vzdělání českých dětí by se měl starat především český stát.

Na letošním sněmu TI vyslechl naše stesky ředitel Židovského muzea v Praze L. Pavlát a napsal výmluvný článek do MF Dnes, v němž zdůraznil význam informovanosti o šoa jako součásti výchovy k lidskosti a toleranci. Poukázal také na neuvěřitelný paradox: samy oběti násilí přispívají českým dětem to, aby se seznámily s jejich osudem. Odsoudil v tomto směru zejména přístup ministerstva školství. Napsal mj.: Nemá-li ministerstvo na uvedenou vzdělávací činnost ve svých dotacích prostor, je to smutné. Má-li, ale žádost Terezínské iniciativy neshledalo dostatečně závažnou, je to ještě smutnější. Neudržitelnost dané situace je totiž téměř skandální: Ti, kdo poznali nacistický teror, o něm kvůli sobě hovořit nemusí. Pravdu o nacismu by však měli znát především ti, pro něž je nepoznanou minulostí. Mělo by se tak dít z úcty k zavražděným spoluobčanům, ale především kvůli vlastnímu poznání a budoucnosti demokratické Evropy. Lidé, kteří mají co říct, jsou ještě stále mezi námi. A existují i místa, kde jejich slova neznějí, ale vpalují se do mysli i srdce.

Na článek zareagovali velice kladně pracovníci ministerstva školství: nutno s povděkem jmenovat především dr. Profanta a Mgr. Němečkovou, kteří nás s ochotou instruovali, kde a jak na ministerstvu požádat o příslušný grant, a poradili nám, laikům, s jeho formálním vypracováním. Nedávno jsme se dozvěděli, že mezi přidělenými granty pro druhou polovinu roku 2005 je i ten náš.

A tak svítá naděje, že snad již nebude nutno vzdělávací zájezdy českých škol do Terezína omezovat pro nedostatek našich finančních zdrojů.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.