O hajlování v této zemi

I ve Křtěticích se policie jen dívala

Na první pohled to vypadá jako dobrá zvěst pro všechny, které ten den zarmoutila zpráva o úmrtí Simona Wiesenthala. V této zemi se prostě hajlovat nebude, prohlásil 20. září český premiér v reakci na zprávy o posledním koncertu neonacistů a o nečinnosti české policie. V tu dobu už šlo o aféru, která plnila média, proti chování policie a proti tolerování nacistických recidiv protestovaly společenské organizace včetně FŽO. Branný výbor sněmovny označil nečinnost policie za chybu a požadoval, aby byly vyvozeny důsledky. Po jistém váhání přiznali možnost pochybení policistů i ministr vnitra František Bublan a nově instalovaný policejní prezident Vladislav Husák. O co vlastně šlo?

V sobotu 17. září se pod záminkou soukromé oslavy svatby sjelo na koncert pěti neonacistických kapel do Křtětic na Strakonicku kolem 500 příznivců extremistické pravice z Česka, Německa, Maďarska a Slovinska. Koncert podle ČTK uspořádaly neonacistický Národní odpor společně s ozbrojeným křídlem české odbočky Blood and Honour (viz dále). Podle svědků bylo ze sálu restaurace, kde koncert probíhal, slyšet rasistická hesla, výkřiky Sieg Heil a jméno nacisty Rudolfa Hesse. Část koncertu s inkriminovanými momenty natočila a odvysílala televize. Zdá se být tedy zřejmé, že tu došlo k porušení zákona, který považuje za trestné podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, hanobení národa, etnické skupiny, rasy nebo přesvědčení. Policie byla na místě (100 mužů, z toho 80 těžkooděnců), celou akci sledovala a údajně i monitorovala, přesto nezasáhla, protože podle svého jihočeského mluvčího nezjistila porušení zákona.

Neonacisté se sjíždějí - Křtětice na Strakonicku 18. září 2005.

Podle Ondřeje Cakla ze sdružení Tolerance a občanská společnost, které dlouhodobě neonacistickou scénu monitoruje, je takové chování policie běžné. Podobné akce jako v Křtěticích proběhnou několikrát měsíčně, policie o nich ví, ale neinformuje. V podstatě jen dohlíží, aby si neonacisté odbyli své v uzavřených sálech a nikdo zvenčí se o tom nedozvěděl. Letos zasáhla jen dvakrát (Hospodářské noviny, 19. 9.).

Je-li tolerantní chování české policie vůči neonacistům tak běžným jevem, nabízí se otázka, proč vzbudil její poslední zásah-nezásah takovou nevoli veřejnosti a pozornost politiků. Policejní prezident už dokonce přislíbil přísné vyšetření a potrestání viníků toho, že jihočeská policie nebyla připravena. (Ponechme stranou sdělení BIS, že českou policii dostatečně informovala, viz Právo, 22 .9.). K rozčilení veřejného mínění jistě přispěl nedávný výjimečně tvrdý zásah policie proti fanouškům technoparty, svobodné společnosti jestli vůbec, pak neporovnatelně méně nebezpečným. A v angažmá politiků hraje jistě svou roli i blízkost voleb: vzpomeňme, že všichni čeští premiéři slibovali, jak s neonacisty, popř. skiny zatočí.

Neonacisté v

Jaké jsou organizace, které propagují ideologii neonacismu a pořádají u nás své akce, koncerty či demonstrace? Jak fungují a kdo jsou jejich aktivisté? Za nejaktivnější neonacistické seskupení u nás byla do roku 1999 považována česká větev mezinárodní (původně britské) neonacistické organizace Blood and Honour (Krev a čest, BaH). Ústředí BaH je v Londýně, organizace má řadu poboček v USA, Švédsku, Finsku, SRN, Slovinsku, Španělsku, Bulharsku, Austrálii, JAR, ČR, Polsku a Slovensku. Německá odnož BaH byla r.2000 postavena mimo zákon. Česká BaH (se skupinami v Praze, Brně, na severu a západě Čech) vznikla roku 1996. Členství je neregistrované, podle odhadů tvořilo r. 1998 její tvrdé jádro asi 50-80 osob, okruh aktivních sympatizantů, rasistických skinheadů, činil asi 800 osob, pasivních sympatizantů (návštěvníků koncertů ad.) byl řádově vyšší. Česká pobočka pořádá koncerty a vydává vlastní neonacistické materiály (tiskoviny, CD, videokazety, oděvy, nášivky apod.). V únoru 1999, několik dní před plánovaným koncertem v Líních u Plzně, proti přívržencům skupiny zakročila policie. Tento zásah činnost české BaH do značné míry oslabil, avšak neparalyzoval. Na činnost české pobočky BaH navázal v roce 1999 Národní odpor (NO). Tato skupina nemá ústřední vedení, aktivisté pracují samostatně nebo v buňkách (v Praze, Brně, Ostravě, ČB, Jihlavě, Světlé n. Sázavou a Orlové). Členové NO se považují za autentické skinheads, vyznávají nacismus a antisemitismus, staví se proti vstupu ČR do EU a deklarují podporu hnutím, která bojují za své národní sebeurčení (především Palestincům). Náplní činnosti má být boj s komunismem ve všech jeho podobách, komunitní činnost v místě bydliště, ve vytváření národně osvobozeneckých zón. Aktivisté NO provozují webové stránky, pořádají většinu koncertů neonacistických zahraničních kapel u nás, rozmnožují a distribuují CD skinheadských kapel. Kolem NO se pohybují pachatelé rasově motivovaných trestných činů a militantní bojůvka Anti-Antifa. V letech 2000-2001 se její přívrženci snažili proniknout na politickou scénu (např. bývalý předseda Republikánské mládeže, kandidát za SPR-RSČ do Poslanecké sněmovny Tomáš Kebza, odsouzený za své rasistické články v týdeníku Republika). Combat 18 (C18) je neonacistická ultrapravicová teroristická organizace (číslice 1 a 8 označují pořadí písmen v abecedě, 1=A jako Adolf, 8=H jako Hitler), která vznikla roku 1991 v Británii. Nemá centrální vedení, skládá se z malých autonomních buněk, které jednají na svou odpovědnost. Webové stránky organizace jsou otevřeně neonacistické: deklarují nadřazenost bílé rasy a vyzývají k odstraňování nepřátel. V Čechách mají aktivisty (brutální pouliční rváče) od r. 1998: tehdy začali navštěvovat protirasistické a antifašistické akce a příležitostně napadali alternativní mládež a občany jiné barvy pleti (roku 1998 např. squatery v pražské Ladronce či indického občana). Ve zprávách Ministerstva vnitra ČR z let 1996-2004 týkajících se pravicového extremismu lze zaznamenat dlouhodobý trend působení neonacistických skupin u nás. Je vněm konstatováno, že:

  • stoupá počet pravicově extremistických produkcí na území ČR, na nichž účinkují nejen české, ale i zahraniční skupiny

  • internet umožňuje komunikaci neomezeného počtu příznivců extremismu na mezinárodní úrovni

  • problémem se stávají projevy rasismu v některých chatových diskusích, a to nejen na extremistických stranách

  • neonacistická scéna se propojuje s radikálními fotbalovými fanoušky (hooligans)

  • v hnutí skinheads dochází ke generační obměně, přičemž nová nastupující generace je mnohem radikálnější než ta stávající

  • přetrvávají xenofobní postoje české veřejnosti a i existence pasivního rasismu

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.