Dar nadšení a údivu

Zemřel americký židovský spisovatel Saul Bellow

Pátého dubna tohoto roku zemřel ve věku 89 let v massachusettském Brooklinu americký židovský spisovatel Saul Bellow. Klasik americké literatury minulého století, nositel Nobelovy ceny za literaturu, Pulitzerovy ceny a řady dalších ocenění (mj. získal jako první v USA třikrát Národní knižní cenu). Autor, který věřil v zásadní poslání spisovatele v překotné moderní době.

Znát svůj smysl

K jeho oblíbeným autorům patřili ruští a francouzští romanopisci, autoři píšící v jidiš a anglický spisovatel polského původu Joseph Conrad. Ve své nobelovské řeči z roku 1976 proti sobě postavil dva typy spisovatelů: Jedny, kteří se jako francouzský prozaik Alain Robbe-Grillet domnívají, že román postav patří definitivně minulosti, že současný svět je dobou administrativních čísel a nikomu už nezáleží na vzestupu a pádu určitých lidí z určitých rodin, jak tomu bylo za Balzaca, zkrátka ty, kteří zdůrazňují autonomnost literatury, její technickou sofistikovanost a nezávislost na realitě. Druhý spisovatelský typ charakterizoval citátem z Josepha Conrada. Jsou to ti, kteří se dovolávají té části naší bytosti, která je dána a nelze ji získat, naší schopnosti nadšení a údivu... našeho smyslu lítosti a bolesti, toho sotva znatelného pocitu soudržnosti všech stvoření..."

Jak Bellow přiznává, snažil se vznešeně znějící Conradův výrok vidět prizmatem zkušeností dvacátého století, které spisovatele i jejich čtenáře náležitě poučilo o tom, jak může vypadat soudržnost všech stvoření. Jenže Bellow prohlásil: Nikdy jsem neuznal, že se Conrad mýlí. Mluvil přímo ke mně. Postavy, které tento autor vytvořil, svérázní antihrdinové moderní doby, komplikovaní, do sebe uzavření, neakční protagonisté dávají jeho volbě za pravdu. Jsou dodnes živoucí a oslovují stále nové čtenáře, kteří v nich nacházejí vlastní rozkolísanost, nejistotu i snahu dozvědět se, co jsme a k čemu jsme, znát svůj smysl, hledat milost.

Syn Abrama a Lisy

Saul Bellow se narodil 10. července 1915 v chudinském předměstí Lachine v provincii Quebec jako poslední ze čtyř dětí. Rodiče, Abram a Lisa, přijeli do Ameriky z ruského Sankt Peterburgu dva roky předtím a protloukali se, jak se dalo. Z Lachine se přestěhovali do Montrealu, a když bylo Saulovi devět, stěhovala se rodina do Chicaga, města, jež Bellow později mnohokrát ztvárnil ve svých románech - líčení hrdinova nuzného dětství v chicagských slumech patří například k nejpůsobivějším částem románu Herzog. V dětství žila rodina tradičním způsobem ortodoxních Židů, v Chicagu v době dospívání se Saul postupně víře vzdaloval a spolu s dětmi chicagských pekařů, krejčích, podomních obchodníčků, pojišťovacích agentů, tiskařů, zelinářů a dětí z rodin, které žily z chudinské podpory, objevoval nové světy. V dětství a mládí pochytil v mnohonárodnostním prostředí několik jazyků, kromě angličtiny to byla jidiš, ruština a francouzština. Psát začal už na střední škole. Když mu bylo sedmnáct, zemřela mu matka a otec se znovu oženil, bylo mi jako někomu, kdo přežil výbuch, ale ještě úplně nepochopil, co se vlastně stalo, charakterizoval později své tehdejší pocity. Roku 1937 absolvoval v Chicagu univerzitní studia antropologie a sociologie a rozhodl se živit se jako spisovatel a odešel do New Yorku. Za války (1944-45) sloužil u amerického obchodního námořnictva. V 60. letech z New Yorku odešel, neboť mu vadilo, že tamější intelektuální a umělecká společnost se stále více politicky angažovala. Ani já jsem nesouhlasil s válkou ve Vietnamu, ale nechtěl jsem se zapojit ani do jednoho z organizovaných táborů, vzpomíná na dobu, kdy byl pro svůj chladný přístup k americké alternativní kultuře kritizován za kulturní konzervatismus. Usadil se v Chicagu, později se přestěhoval do Brooklinu.

Američan s židovským původem

Psal výrazným, jedinečným, nejednoduchým a přitom čtivým stylem, který, jak poznamenal autor nekrologu v New York Times, spojoval vysoké a nízké, hovorové a vybroušené, bonmoty a aforismy. Ačkoli je považován za průkopníka moderní americké židovské literatury, neměl rád, když byl spolu se svými kolegy Bernardem Malamudem a Philipem Rothem takto nálepkován. Jeho román Dobrodružství Augieho Marche z roku 1949 začíná dnes již slavnou větou: Tak já jsem Američan, chicagský rodák... Bellow se považoval za Američana s židovským dědictvím. V jednom rozhovoru řekl: Když vás lidé nazývají 'židovským autorem', je to způsob, jak vás uklidit z cesty... Vnímal jsem, že se v padesátých a šedesátých letech spousta spisovatelů chovala ke svým židovským kolegům neomluvitelně sprostě a antisemitismus po holocaustu je naprosto neodpustitelný. Židovský původ k jeho hrdinům ovšem patří a jejich židovské rysy autor postupně stále zvýrazňoval. Přímo se židovských témat dotýká v knize Oběť (The Victim, česky 1971), románu o antisemitismu, jehož protagonistou je židovský redaktor Leventhal, který se stává terčem výčitek vyděrače Allbeeho. (Autor později litoval, že se v tomto románu nedokázal přímo dotknout tématu holocaustu.) Dále ve svém nejpopulárnějším románu Herzog z roku 1964 a také v knize Planeta pana Sammlera (1969), v níž Bellow ústy muže, jenž prošel koncentračními tábory, kritizuje soudobé módní názory generace 60. let.

Do Jeruzaléma a zpět

Jako většina amerických Židů se Bellow velmi zajímal o dění v Izraeli, během jomkipurové války v roce 1973 se dokonce nabídl, že bude pracovat jako válečný zpravodaj pro časopis Newsday. Roku 1976 vydal svou jedinou nebeletristickou knihu. Je to svazek Do Jeruzaléma a zpět, mozaika napsaná během cesty do Izraele a vystavěná z osobních dojmů, úvah a záznamů ze setkání s obyčejnými Izraelci, politiky a lidmi z uměleckých a vědeckých kruhů (ukázku z této knihy přinesla Židovská ročenka 1993/1994). Ačkoli Bellow ve svých dílech i prohlášeních vystupoval proti antisemitismu, neváhal někdy kritizovat izraelskou politiku. Do Jeruzaléma a zpět je však velmi empatický pokus, jak přiblížit americkým čtenářům složitou a výjimečnou situaci židovského státu.

Když roku 1963 uspořádal výbor z židovských povídek, uvedl ho předmluvou, v níž píše: V povídkách židovské tradice má svět, a dokonce vesmír nějaký lidský význam. Platí to rozhodně i o Bellowových vlastních textech, jeho románech a povídkách a za to, že se náš přetechnizovaný a odcizený svět pokusil svými knihami zlidštit, mu právem patří náš dík.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.