Připomněli si

Když před několika měsíci sjednávali pedagogové pražského Gymnázia Pod Vyšehradem Mgr. Havlíček a Mgr. Urbanová vzdělávací seminář svých studentů na konec ledna 2005 v Terezíně, určitě neuvažovali o tom, že právě první den jejich pobytu bude připomínán po celém světě jako památný den a proběhne vzpomínání na všechny, kteří nepřežili holocaust. Při naší první zmínce významného data nabyla atmosféra ve skupině zvláštního přídechu. Všichni přítomní studenti obzvláště pozorně sledovali nové informace předkládané lektory vzdělávacího oddělení Památníku Terezín a téměř posvátně se probírali dokumenty se vztahem k pronásledování Židů a Romů v období 2. světové války.

Někteří se zaměřili na vyhledávání dostupných údajů ke známým i méně známým osobám. Došlo i k velice zajímavým a překvapivým zjištěním. Jedna ze studentek pátrala po svém dědečkovi, který byl v terezínském ghettu vězněn jako malý chlapec. Našla jeho jméno v transportním seznamu z Prahy do Terezína s označením Ca. Data jí souhlasila, místo dědečkova posledního bydliště také. V tu chvíli si ostatní spolužačky uvědomily, že před pár hodinami při úvodní besedě jim byl představován též čtrnáctiletý chlapec z transportu Ca Petr Ginz jako mimořádně schopný, nadaný, událostmi nezlomený. Vynikal v terezínském chlapeckém heimu L 417 svou tvořivostí a sestavoval s dalšími mladičkými spoluvězni časopis Vedem. Psal si deník, maloval. Jeho kresba Měsíční krajina byla předložena světu na počátku roku 2003 a v raketoplánu Columbia se dostala do vesmíru. Měl tím být splněn sen, který Petr snil v Terezíně, ale deportace a následná smrt ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi -Březince vše zhatily.

Naši studentku ale napadly další otázky. Nemohl se dědeček s Petrem Ginzem znát či v ghettu potkávat? Protože její dědeček holocaust přežil a žije i dnes, rozhodnutí přišlo okamžitě: zavolat otce, kontaktovat dědečka a vyzvědět ihned, co se dá. Zprávu dostala sice pozdě v noci, ale zato všechny ohromila. Dědeček potvrdil: Ano byl jsem v Terezíně ubytován v heimu, v budově bývalé školy L 417, tam byl rovněž Petr Ginz. Doslova detektivním pátráním této studentky žila celá třída, její pedagogové i lektoři Památníku Terezín.

Určitě měl tento malý objev, spojující dávnou minulost s jejich spolužačkou, vliv i na ostatní, neboť další den vzdělávacího pobytu se při závěrečné prezentaci doslova předháněli v předkládání toho nejzajímavějšího, co si zde zjistili a nastudovali. Několik studentů se pokusilo vyjádřit niterné pocity z připomínky Dne obětí holocaustu i výtvarně. Zároveň si slíbili, že ve studiu a zpracovávání dalších faktů o holocaustu budou pokračovat i po návratu do školy.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.