Poklad v Ošpicen

Málo se ví, že před válkou existovala v polské Osvětimi živá židovská komunita - Židé v městečku, zvaném v jidiš Ošpicen, měli dokonce většinu. Zdejší Židé těsně před tím, než v roce 1939 nacisté synagogu zničili, pohřbili pod podlahou svého chrámu svitky Tóry, svaté knihy a synagogální předměty v kovových bednách. Desítky let po válce se o tom náhodou dozvěděli archeologové a začali tu kopat. Tým polských odborníků zahájil průzkumné práce na místě, kde stávala Velká synagoga, začátkem letošního června a už koncem měsíce došlo k významným nálezům. Archeologické vykopávky představují zatím konečnou fázi šest let trvajícího projektu, který začal neuvěřitelnou souhrou okolností v Izraeli.

Neuvěřitelná náhoda

Jariv Nornberg, mladý muž z Ramat Hašaron, který zrovna ukončil armádní službu, zašel do obchodu, aby si koupil izraelskou vlaječku k nadcházejícímu Dni nezávislosti. Obchod, do kterého vstoupil, patřil devadesátiletému Ješajahuovi Jarotovi, který mu řekl, že žádné vlajky nemá, ať si přijde příští týden. Nornberg mu odvětil, že čekat nemůže, poněvadž Den nezávislosti stráví návštěvou koncentračních táborů v Evropě. Na to mu Jarot řekl: Já jsem se narodil v Polsku, v Auschwitzu. Po dvou hodinách rozhovoru Jarot odešel do vnitřní komůrky krámu a vrátil se s kusem papíru, na který začal kreslit mapu. Vyprávěl při tom Nornbergovi, že těsně před nacistickou okupací, začátkem září 1939, vstoupil do osvětimské Velké synagogy, do níž se mohlo vejít na dvě stě věřících, a tam uviděl tři muže, mezi nimi také gabaje synagogy, jak zvedají svitky Tóry a jiné předměty a dávají je do kovových krabic, které ukládají do země. Jarot dal Nornbergovi nákres místa, kde se podle něj ukryté předměty nacházejí.

Budeš posel, nakázal starý muž Nornbergovi, kterého ještě před dvěma hodinami neznal. A najdeš to.

Nornberg strávil několik let ve snaze najít přeživší, kteří by Jarotovu informaci potvrdili a upřesnili jeho nákres. Podle jednoho z nich, Šlomo Betara, se o pohřbu svatých knih v osvětimské synagoze často mluvilo v ghettu v Sosnowieci. V městském archivu v Bialsku-Biale Nornberg našel také záznam v místním židovském registru, který zněl: A toho dne jsem řekl Salingerovi, aby obstaral dva kovové trezory s keramickým nitrem, do nichž budou uloženy Tóry.

Jarot brzy poté kontaktoval profesionálního archeologa Adama Drukse, syna bývalého místostarosty města Osvětimi. Druks upozornil Nornberga na pana Kalmana Lehrera, syna gabaje osvětimské Velké synagogy, který se údajně podílel na zakopání předmětů. Lehrer si nepamatoval, že by se jeho otec někdy o celé záležitosti zmiňoval, ale věděl, kde synagoga stála: Otec mě poslal do synagogy poté, co ji nacisté vyrabovali, řekl. Jen chvilku poté, co jsem ji opustil, se propadla její střecha.

Kalman Lehrer tedy pomohl na trávou zarostlém kopečku nad údolím, vedoucím ke dvěma nejstrašnějším koncentračním táborům, idetifikovat místo, kde se před válkou osvětimská Velká synagoga nacházela.

Vykopávky

Po prvním týdnu archeologové odhalili kachlovou podlahu synagogy, místo, kde stál aron hakodeš, rituální umyvadlo, několik ohořelých a zničených modlitebních knih a několik polorozpadlých vzpomínkových tabulek. Koncem června našli mj. tři synagogální menory, chanukový svícen a několik synagogálních lustrů.

(Překvapením byl objev čtyř bunkrů, které nacisté vybudovali v rozích základů zničené stavby. V jednom z nich se našla německá helma a plynová maska.)

Podle polských archeologů byla Jarotova mapka poměrně přesná, vystihovala zhruba i velikost synagogy (600 metrů čtverečních). Synagoga byla postavena v 19. století a její podoba je zachycena pouze na několika dochovalých dobových fotografiích a pohlednicích. Jarot ale tvrdil, že věci se nacházejí v jihovýchodním rohu bývalé stavby, která sousedí s místem, v němž se plánuje výstavba Romského kulturního centra. Tam se Tóry nenašly.

Nejsem obvykle optimista, říká Nornberg, ale máme-li alespoň nějakou šanci svitky najít, máme morální povinnost pokračovat v hledání. Poslední synagoga v Auschwitzu má dvě Tóry napsané a darované Židy ze Spojených států. Ale stále je šance, že najdeme zdejší původní Tóry, podle nichž se modlili osvětimští Židé.

Navzdory tomu, že nejsou k dispozici žádné jiné prameny, než ty, které poskytl Jarot, jsou někteří z archeologů ochotni poskytnout opatrný dohad: Pokud byly Tóry skutečně ukryté v kovové schráně zapečetěné keramikou nebo dehtem, je dost možné, že se zachovaly neponičené, říká Dominika Siemenski. A ani kdyby se nenašly, už to, co se již našlo, má velký význam, dodává. Přestože si nejsem jista, že tu Tóry jsou - mohly být vykopány dříve -, podlaha synagogy je důležitý nález.

Ať už jsou skryté Tóry mýtem či ne, archeologické vykopávky svědčí o trvalosti židovského odkazu, které toto místo nese, a to přesto, že byl tak dlouho zastíněn monstrózní genocidou, jež se zde udála.

(Přetištěno se svolením autora z čsp. Forward. Redakčně upraveno.)

Klíčová slova

Jariv Nornberg, Sosnowiec

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.