Praděd v krnovské synagoze

Přinos židovských podnikatelů z Krnova pro rozvoj tohoto slezského města připomíná výstava v hlavním sále krnovské synagogy (z roku 1871). Židé ve slezském Krnově žili nejméně od 14. století, o dvě let později století však byli ze Slezska vypovězeni a usazovat se tu směli až v druhé polovině 19. století - v Krnově tehdy žilo 500-600, za první republiky pak 300 až 400 Židů. Většina se hlásila k německé národnosti, v náboženských otázkách patřili k liberálnímu směru.

Etiketa likéru Praděd, asi 1936.

Výstava je složena z dobových vyobrazení továren, obchodů a rodinných vil, stavebních plánů, firemních faktur a etiket výrobků. V roce 1876 založil svoji společnost Jakob Bellak, který ve dvou závodech vyráběl sukno z ovčí vlny (jeho podniky se staly jádrem pozdější Karnoly). Rodina po sobě rovněž zanechala vilu naproti teplárně na Revoluční ulici. Obchodu s látkami se věnovali společníci Geiringer a Reitler, kteří k tomuto účelu dali vystavět palác Silesia, a rodina Schulhaberů, jejíž obchod se nacházel na Hlavním náměstí v prostorách dnešní řecké kavárny Hermes. Největší pozornost na výstavě je věnována krnovské firmě Siegfrieda Gessiera, který si roku 1877 nechal zaregistrovat slavný bylinný likér s německým názvem Aitvater s českým překladem Praděd. Občanské sdruženi Krnovská syna- goga, které výstavu pořádá, nabízí návštěvníkům k shlédnutí unikátní sbírku vinět tohoto likéru. Gessierova firma měla pobočky ve Vídni, Budapešti i Berlíně a jejím odběratelem byl také habsburský císařský dvůr. Mezi vystavenými exponáty je dobrozdání ředitele Lázní Lipová, který potvrzuje blahodárné účinky likéru na krevní oběh a doporučuje jeho konzumaci zejména řidičům, cyklistům a myslivcům. O likérníkovi Gessierovi se tradují úsměvné historky, zejména o jeho marketingových tricích: Říká se, ze pan továrník hodně cestoval, a když zasel do nějaké restaurace, samozřejmě si objednal jako aperitiv Praděda. Když se číšník omluvil, že tento nápoj na jídelním lístku nemají, sehrál scénu, uraženě se zvedl a odešel. Týden po něm navštívil majitele restaurace agent s nabídkou prvotřídního likéru Praděd.

Mezi členy židovské komunity v Krnově byli lékaři a učitelé i příslušnici nižších společenských vrstev. V roce 1938 jich většina město opustila. Přes 70 % krnovských Židů zahynulo v táborech smrti. Ti, co se zachránili emigrací, většinou vstupovali do československých vojenských jednotek, ve kterých bojovali za svobodu naši země. Vlastnictví krnovských Židů bylo zabaveno roku 1938 nacisty a v roce 1945 jako německý majetek automaticky zestátněno. Navrácen byl pouze jeden rodinný dům. Bližší informace podá správce synagogy ing. Jan Stejskal na tel. 737 201 166.

Klíčová slova

Jakob Bellak, Siegfried Gessier

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.