Svědectví kostí

V rámci rekonstrukce Staronové synagogy na pražském Židovském Městě proběhl v letech 1998-1999 v této budově záchranný archeologický výzkum Pražského ústavu památkové péče. O výsledcích výzkumu týkajících se stavebního vývoje synagogy a situace před jejím vznikem ve 13. století, kdy se nevylučuje možnost existence starší dřevěné synagogy, jsme v populární formě informovali (viz Rch 3/1999). Odborné shrnutí průběžného vyhodnocení výzkumu nedávno podal dr. Zdeněk Dragoun v Archaelogia historica 28/03.

Zajímavé jsou jeho závěry o etnické příslušnosti obyvatel, utvářené na základě nálezů materiální kultury a kostí pod podlahou Staronové. Pokud jde o předměty materiální kultury, nálezy nepřinesly jasnou odpověď na otázku, zda zaznamenané starší osídlení v jádru pozdějšího Židovského Města bylo rovněž židovské ... spíše svou komparabilitou s ostatními částmi podhradí nasvědčuje křesťanskému charakteru osídlení. Odlišný pohled na tuto problematiku však přineslo vyhodnocení nálezu více než 1200 zvířecích kostí z různých období od 11. do 16. století. Výsledek osteopatického posouzení je pozoruhodný. V jednotlivých chronologických úsecích si výskyt kostí různých zvířat odpovídá navzájem procentuálně bez ohledu na absolutní počty kostí. Ve všech etapách se vyskytuje nejvíce kostí ovcí a koz, následuje hovězí dobytek, kur domácí apod. Nejnápadnějších jevem je nepatrný výskyt kostí vepře, který kolísá od 0,9 % do 2,5 % a v celkovém počtu představuje pouhých 1,6 %. Výjimečnost tohoto čísla vynikne při srovnání s některými osteologickými rozbory. Autor studie řadu výsledků takových rozborů cituje: tak např. v pražské Michli v období 8.-10. st. činil podíl vepřových kostí 13,5 % z celkového množství, na Kobyliském náměstí v Praze 8 - 30 % (12. a 13. st.), v jímce na Jungmannově náměstí ve středu Prahy 40 % (15. st.), v hradišti na Tetíně 28,7 % (13.-14. st.) apod.

Tak nápadný rozdíl v zastoupení kostí vepře v celkové skladbě nálezů je s velkou pravděpodobností vysvětlitelný tím, že dávní obyvatelé podhradí na pravém břehu Vltavy se konzumaci tohoto zvířete záměrně vyhýbali. Odtud je již jen krok k velmi reálné a překvapivé představě, že se již od nejstaršího osídlení - tedy snad už v 11. století - jednalo o obyvatelstvo židovské. Podle Dragouna tento závěr odpovídá také skutečnosti, že v prostoru poněkud širším, než je rozsah pozdějšího Židovského Města, postrádáme přítomnost románských kostelů. Židovské osídlení na pravém břehu lze podle Dragouna považovat za druhou vlnu, ta první, tradičně lokalizovaná na levý břeh (Malá Strana), mohla tedy přijít už v 10. století.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.