Skutečnosti, které si zaslouží pozornost

Druhá největší židovská obec v České republice je v Brně

Budova ŽO Brno.

Brno je druhým největším městem České republiky. Také tamní židovská obec je se svou necelou třístovkou členů druhou co do počtu mezi deseti ŽO, které vytvářejí Federaci židovských obcí v ČR. Stejně jako všechny židovské obce na našem území ji těžce zasáhl holocaust, ale na rozdíl od mnoha jiných ji úplně nezlikvidoval. V Brně i po válce fungovala synagoga i vše podstatné, co vytváří předpoklady židovského života v náboženském i společenském slova smyslu. V letech 1953-1970, kdy zde jako rabín působil dr. Richard Feder, byla po dlouhou dobu jedinou mimopražskou obcí, která měla svého rabína.

Brněnská židovská obec má dlouhou a dramatickou historii, řadu památek na lepší časy, ale i přítomnost, která popírá pesimistické předpovědi, podle kterých měly židovské obce do roku 2000 v českých zemích postupně zcela zaniknout. Za dobu, která uplynula od pádu totality v roce 1989, se jí podařilo - především díky několika úspěšným restitucím - uspokojivě vyřešit základní hospodářské problémy a je schopna svým členům pomáhat v sociální oblasti, dokázala zachránit a obnovit řadu židovských památek ve svém regionu (celý bývalý Jihomoravský kraj) i vystupovat jako respektovaný partner v řadě kulturních a společenských událostí regionálního i celostátního charakteru.

Neméně důležitá - a pro současnost a zejména budoucnost brněnské židovské obce snad i zásadnější - je viditelná vůle, s níž členové a jimi zvolení zástupci pracují na vnitřní struktuře a rozvoji své obce. Na základě stanov, které schválilo shromáždění členů 26. 10. 2003, zůstává pro řádné členství v obci jako kritérium halacha. Mimořádné členství je umožněno všem, na které se vztahuje právo návratu. Od září minulého roku má Brno opět svého rabína, kterým se stal pan Moše Chajim Koller. Vzniklo zde kulturní a vzdělávací centrum, nesoucí jméno osobnosti, která dosud žije ve vzpomínkách brněnských Židů, rabína dr. Richarda Federa (KVC-RF).

Následující informace jistě nepřinášejí vyčerpávající přehled všeho, co se v Brně děje. Mají jen připomenout několik skutečností, které si zaslouží pozornost.

Hospodaření obce

Obecní záležitosti řídí představenstvo, volené na 3, respektive počínaje příštím volebním obdobím na 4 roky všemi členy obce staršími 18 let. Předsedou je v současné době ing. Petr Weber, který je také jedním z místopředsedů FŽO v ČR.

Pro správu a zhodnocení svého majetku založila brněnská obec instituci, kterou pojmenovala Jakub a dala jí status společnosti s ručením omezeným. Výnos z nemovitostí, jež obec vlastní, je rozhodujícím základem jejího rozpočtu, který se pohybuje v jednotkách milionů. Rozpočet připravuje představenstvo obce a schvaluje shromáždění členů. Postačí ke krytí základních náboženských, sociálních i kulturních funkcí obce, na financování velkých projektů ale nestačí. Jako příklad může sloužit záměr otevřít v Brně penzion pro seniory v budově bývalého židovského gymnázia. Celkové náklady jsou odhadnuty na 70 milionů. I když se podařilo získat ze strany Nadačního fondu obětem holocaustu příslib grantu ve výši 10 milionů, není v silách obce uhradit zbytek, a tak hrozí, že záměr bude nutno přinejmenším odsunout.

Kulturní a vzdělávací centrum rabína Federa

Centrum založili nadšenci z brněnské obce na jaře roku 2002 - oficiální otevření bylo 26. srpna. Pro centrum se našly prostory ve čtvrtém patře komunitní budovy, kam byla po adaptaci přemístěna knihovna. Vedoucí (a jediným zaměstnancem) centra je Mgr. Ivana Lísková, absolventka etnologie religionistiky na FF Masarykovy univerzity, která odpovídá za jeho chod i rozvoj. Centrum vydává interní zpravodaj Kachol velavan (v překladu Modrá a bílá), ve spolupráci s židovskou agenturou organizuje výuku hebrejštiny, přešel pod něj cheder, který pod vedením Katky Staňkové nějaký čas působil na obci, stejně jako výuka izraelských tanců, a vcelku působí jako zastřešující instituce pro rozhodující většinu kulturních a vzdělávacích aktivit ŽOB. Židovské svátky organizuje obec - dnes je to především rabinát - a centrum má na starosti doprovodné kulturní akce. Jedná se o svátky Chanuka, Purim, Nový rok...

Centrum rabína Federa.

Obvykle se členové obce účastní pátečních setkání, ta se scházejí po synagoze většinou ve společenské místnosti ve třetím patře sídla obce. Do vlastních prostor centra se vejde lidí méně, a tak se tu odehrávají především specializovanější přednášky a pořady maximálně pro 15-20 lidí. Pořady jsou určeny především členům ŽOB a jejich rodinným příslušníkům, v menší míře také těm, kteří s obcí sympatizují. Posláním centra je především práce pro obec a její členy - velké akce pro širokou veřejnost se zatím neorganizují. Cílem je, aby se členové obce více setkávali, aby se společně dozvídali další informace o židovství a navzájem si je předávali.

V knihovně, která se stále doplňuje a rozšiřuje, si ale mohou půjčovat knihy, videokazety a kompakty i zájemci, kteří k obci nepatří. Kachol velavan vychází v nákladu asi 270 výtisků, je členům obce zasílán a mohou se z něho dozvědět o všech aktivitách centra.

Vybrané akce roku 2003: Pro brněnskou a moravskou veřejnost tu probíhaly Dny židovské kultury. Na programu byly kulturní akce a jako každoročně byla zpřístupněna řada židovských památek. ŽOB uspořádala ve svém sídle den otevřených dveří, konaly se přednášky o židovské historii a o památkách, uskutečnil se koncert skupiny Ha-chucpa. Vše zdarma jako dárek obce brněnské veřejnosti. Za úspěch lze považovat i letošní oslavu Purimu. Vystoupila na ní rodinná hudební skupina Tiferet, kterou tvoří rodiče se svými sedmi dětmi. Vyvolali báječnou atmosféru, kterou ještě podpořilo občerstvení a výborné moravské víno - zkrátka Purim, jak má být. A do třetice: úspěchem je i zpravodaj Kachol velavan, který se setkal s velkým zájmem a pomáhá zvyšovat zájem o dění na obci.

Centrum je organizačně součástí ŽOB a je jí také v rámci možností financováno. Část výdajů je hrazena z grantů Nadace ŽO v Praze či ministerstva kultury. Faktem je, že centrum musí hodně a často počítat, co může a co nemůže z finančních důvodů realizovat, a jeho další rozvoj bude hodně záviset na úspěšné grantové politice.

Památky

Část nemovitých památek, které musela spravovat ŽOB, postupně přechází do správy Federace ŽO v ČR. Celá řada významných a finančně náročných objektů, ať už jsou to synagogy nebo hřbitovy, ale ve vlastnictví i správě brněnské obce zůstává. O tyto památky se stará spolupracovník ŽOB ing. Klenovský, který má na starosti vlastně celou moravskou část památkového projektu Federace ŽO. Ing. Klenovský je na tento druh památkové činnosti dlouhodobě specializován - mj. vydal celou řadu publikací, které se židovským památkám na Moravě věnují (Brno, Mikulov, Třebíč, Osoblaha apod.), je autorem souhrnné práce Židovské památky Moravy a Slezska, která vyšla v česko-anglické verzi v r. 2001.

V poslední době byly díky ŽOB rekonstruovány cenné synagogy ve Slavkově a v Boskovicích, dokončuje se synagoga ve Strážnici. Hodně práce se udělalo na hřbitovech v Mikulově, v Třebíčí i jinde. Celá řada dalších pohřebišť ale v uspokojivém stavu není. Hlavním důvodem jsou omezené finanční prostředky, které lze na opravy a údržbu vynaložit.

Výrazným úspěchem péče o židovské památky na Moravě je zapsání třebíčského ghetta na seznam památek UNESCO. Ing. Klenovský pracoval na odůvodnění návrhu a je také odborným konzultantem města Třebíč i státních institucí, které by se měly na celkové rekonstrukci tohoto světově unikátního celku podílet.

Na otázku, co - vedle nedostatku peněz - zpomaluje úsilí o záchranu židovských památek, ing Klenovský říká: Já bych si snad posteskl jen na byrokracii. Ta v posledních letech tak narostla a úřednictvo natolik zvýšilo svou bdělost, ostražitost a nároky, že už jsem těmi papíry, žádostmi a potvrzeními skoro ubitý. Je to hrozný boj. Samozřejmě, finance, to je boj další. Takže - papírování, administrativa.

Brněnská obec investuje do památek ročně kolem 2 milionů Kč, celkový objem vynaložených peněz s příspěvky dalších subjektů se pohybuje kolem 4-5 milionů za rok.

Nový rabín

Moše Chajim Koller se narodil v Karlových Varech a odešel před devíti lety studovat do Izraele. Zhruba před dvěma roky projevila brněnská obec z podnětu zemského rabinátu v Praze zájem o jeho případné angažování. Nakonec se obě strany dohodly a výsledkem je, že pan Koller loni v září začal působit jako brněnský rabín. Jeho přáním je pracovat se všemi současnými členy obce a nechybí mu ani pochopení pro ty, kdo se jimi zatím z různých důvodů stát nemohou. Není, jak řekl, příznivcem dělení judaismu na ortodoxní, konzervativní či liberální. Za situace, ve které se nachází většina Židů v České republice, je nezbytné organizovat kvalitní vzdělávání a předávání informací. Každý by měl nejdříve zjistit a poznat, co je skutečnou podstatou židovství a jak se tato podstata může promítnout do jeho života. A postupně, pokud bude sám chtít, si pak hledat vlastní cestu. Žít jen podle doktrín, to není cesta. Člověk jako Žid musí být současně sám sebou. Výsledkem takového procesu by mělo - nebo mohlo - být autentické tradiční židovství, pro jehož obsah dělení do jednotlivých kategorií či škatulek není podstatné. Ani jednotlivé obce by se za současné situace nemusely tolik zabývat otázkou, zda budou takové či onaké denominace. Pokud se jejich členové budou zabývat tím důležitým a budou základní podstatu židovství brát vážně, mohou vytvářet jednu obec i za situace, kdy jejich osobní praxe nebude zcela totožná.

Smlouvu se svým novým rabínem uzavřela brněnská obec zatím na jeden rok. Po jeho uplynutí se pak obě strany budou moci vyjádřit, zda vzájemná spolupráce je dobrá a přináší výsledky. Možnost prodloužení je ve smlouvě uvedena.

(Židovská obec Brno sídlí na tř. Kpt. Jaroše 3, 602 00 Brno, e-mail zob@zob.cz, website www.zob.cz, tel. +420 545 244 710, fax +420 545 213 803.)

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.