Sendakův Brundibár

Knižní verze slavné terezínské opery

Zatím poslední velkou prací amerického malíře, spisovatele, klasika knih a ilustrací pro děti Maurice Sendaka je výprava a kostýmy k opeře Brundibár a ilustrace k převyprávění opery, které (stejně jako její nové anglické libreto) vytvořil jeden z nejznámějších současných amerických dramatiků, nositel Pulitzerovy ceny za rok 1993 Tony Kushner. Kniha Brundibár vyšla na podzim v roce 2003 v nakladatelství Michael Di Capua Books, Hyperion Books for Children.

Maurice Sendak se narodil roku 1928 v newyorském Brooklynu. Jeho rodiče, polští židovští imigranti, přijeli do Ameriky před první světovou válkou. Velká část rodiny zahynula za holocaustu, tváře některých z nich Sendak později zachytil ve svých ilustracích k pohádkám I. B. Singera. Mé dětství bylo zbarvené vzpomínkami na život v Polsku, který jsem nikdy nepoznal, ale rodiče mi předali jeho věrnou podobu, vzpomíná malíř. První knihu pro děti ilustroval, když mu bylo osmnáct let; dodnes jich doprovodil obrázky přes osmdesát, z toho devatenáct i sám napsal. Kromě psaní a ilustrací se Sendak zabývá návrhy divadelních kostýmů a výprav pro opery a balet (mj. pro Kouzelnou flétnu, Lišku Bystroušku, Louskáčka) a návrhy hraček. Mnohé jeho knihy byly zfilmovány či zdramatizovány. Za svou práci obdržel řadu cen - jako první Američan získal Cenu Hanse Christina Andersena; roku 1997 mu prezident Clinton předal Americkou národní medaili za umění a roku 2003 obdržel Cenu Astrid Lindgrenové. Sendak též založil dětskou divadelní skupinu a veřejně se vyjadřuje k bolestem, jež trápí dnešní děti: AIDS, chudoba, týrání.

Maurice Sendak, ilustrace z knihy.

Sendakovi prý někdy vyčítají, že jeho příběhy jsou temné. Svým způsobem mají pravdu: snaží se zachytit projevy podvědomého dětského strachu, úzkosti i agrese (hrdinou jeho nejslavnější knihy je malý Max, jemuž se v noci v pokoji zjevují divočiny); v jeho knihách se stejně jako v klasických pohádkách ničí a zabíjí. Současná doba je pro děti těžká," prohlásil. "Děti musí být statečné, aby překonaly vše, co jim svět připravil. A svět je záludnější, drsnější a nebezpečnější, než kdy byl."

Je zřejmé, proč Maurice Sendaka zaujala opera Brundibár - jako umělce, ale také jako člověka, který ztratil blízké v době šoa a dotýká se ho dětské utrpení. Díky spolupráci Sendaka s Tony Kushnerem vznikla krásná knížka: příběh Aninky a Pepíčka bojujících s Brundibárem je věrný původnímu Hoffmeisterovu libretu a přitom je dětem představen originálně a nápaditě. Vyprávěcí části jsou psány klasickým způsobem, přímé řeči komiksově - jednotlivé postavy je říkají ve svých bublinách, některé ilustrace jsou celostránkové. Sendak použil pro ilustrace Brundibára pastelky, jejich barvy jsou pestré, přitom působí tlumeně, skromně, jako by připomínaly jednoduché pomůcky, se kterými si musely vystačit děti v Terezíně. Tváře dětí a ostatních protagonistů jsou zachyceny jen v základních rysech a jako ostatně všechny Sendakovy ilustrované postavy vypadají velmi obyčejně, snad až neotesaně, hřmotně (když Sendak začínal, jeho kresby prý působily v tehdejší mickeymouseovské Americe téměř revolučně). Stránky knihy sledují jednotlivé divadelní výstupy - návštěva lékaře u nemocné matky, potíže s prodavači ve městě, příchod flašinetáře Brundibára atd. Nádherné a detailně prokreslené, plné vtipných nápadů jsou kulisy a kostýmy a celostránkové ilustrace. Máme tu ulice, pohádkovou směs barevných pavlačových domů, kostelů a synagog, připomínající současně pražské Židovské Město a polská venkovská městečka (velmi bizarně např. vypadá budova nápadně podobná pražské Židovské radnici, ovšem s křížem na věžičce), jsou tu scény z těsných terezínských dvorků přecpaných haraburdím, šaty a krámy. Na starých novinách, kterými se děti přikrývají, luštíme nápisy v hebrejštině a češtině, absurdní směs z citátů z terezínských programů, z výroků z imaginární terezínské kulturní rubriky a slov jako vystřižených z Kushnerovy černé komedie - Kafka na Hrad.

Na záložce knihy se americké děti (je určena čtenářům od 4 do 8 let) dočtou základní informaci o vzniku a osudu opery a jejího autora. Jak skončila většina dětských herců, se nedozvědí. Sendakovy ilustrace to ovšem naznačují - vidíme děti odcházející v průvodu a pod nimi nápis Arbeit macht frei či krásný obrázek k písni o dětech, které jako kosi odlétají z hnízda - děti tu odnášejí od plačících matek velcí černí ptáci, kteří spíš než kosy připomínají vrány.

Z knih Maurice Sendaka zatím vyšla v češtině jen jediná, jeho slavná Tam, kde žijí divočiny (nakl. Hynek, 1994). Doufejme, že vyjdou i další - a Brundibár by mezi nimi rozhodně neměl chybět.

Klíčová slova

Maurice Sendak, Tony Kushner

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.