Budoucnost židovských památek

Mezinárodní konference The Future of Jewish Heritage in Europe

Synagoga v Casale Monferrato v Itálii.

V hotelu Praha proběhla ve dnech 24.-27. dubna 2004 mezinárodní konference The Future of Jewish Heritage in Europe. Konferenci uspořádalaEuropean Association for Jewish Culture ve spolupráci se Židovským muzeem v Praze, za podpory sponzorských organizací Hanadiv Charitable Foundation, World Monuments Fund, Cahnman Foundation, Rich Foundation, Charles and Andrea Bronfman Philantropies a American Joint Jewish Distribution Committee.

Obě předchozí mezinárodní konference v New Yorku (1990) a v Paříži (1997) pomohly nastínit program obnovy židovského kulturního dědictví. Pražská konference měla pokračovat v této snaze a soustředit pozornost na záchranu, obnovu a budoucí využití židovských památek různého druhu, včetně muzeí, archivů, knihoven a dokumentačních center v Evropě. Cílem konference bylo vytyčit, kudy se toto úsilí má ubírat.

Dědictví

Program pražské konference se dotýkal všech aspektů židovského dědictví, byli pozváni památkáři, restaurátoři, badatelé, sponzoři, vládní úředníci, místní a regionální činitelé, ředitelé židovských muzeí, kurátoři a památkáři, představitelé židovských obcí, zástupci nadací, novináři a spisovatelé. Vystoupilo na 30 řečníků z 25 evropských zemí, Izraele a Spojených států. Jednotlivá pracovní zasedání byla věnována specifickým aspektům židovské hmotné kultury podrobněji, včetně využití technologií a úlohy dokumentace či metod získávání finančních prostředků pro různé projekty.

Barokní synagoga v Slonim v Bělorusku.

Úvodní zasedání na téma Židovské kulturní dědictví v kontextu evropské kultury zahájil maďarský spisovatel a bývalý disident György Konrád. Z debaty vyplynulo, že navzdory oživení antisemitismu nebyla atmosféra pro přijetí židovské kultury v Evropě nikdy tak příznivá jako nyní. Účast návštěvníků na kulturních akcích stoupá, počet obnovených židovských památek je větší než kdykoli od 2. světové války. Vznikají nová židovská muzea a stará byla významně modernizována a rozšířena. Množství památek bylo sepsáno a dokumentováno, některé také obnoveny. Grantové programy Jewish Heritage Grant Program, který je součástí Světového památkového fondu, pomáhají financovat každoročně více než 50 projektů obnovy židovských památek.

Finanční podpora projektů je však nesoustavná a chybí užší spolupráce mezi mnoha současně probíhajícími projekty a institucemi, které je podporují. Konference se proto soustředila na otázky vzájemné spolupráce a na finanční podporu, jež by pomohla zdůraznit význam péče o památky v životě současných židovských obcí a při prezentaci židovské kultury v evropských společnostech. Byla první konferencí, která se zabývala potřebami a posláním památek různého druhu, včetně archivů, hřbitovů a památníků šoa.

Konference se zabývala také definicí evropského židovského dědictví (židovské čtvrti, synagogy a hřbitovy, sbírky judaik a archivy) a pokoušela se stanovit, do jaké míry je odpovědnost a péče o ně povinností židovských obcí a do jaké míry lze při tom využít veřejných prostředků. Materiální židovská kultura není totiž výlučně v židovském vlastnictví, leckde dnes existují státem podporované židovské instituce včetně muzeí, archivů, vědeckých institutů a památníků. Veřejná účast pomáhá nejen při správě a zpracování archivních a jiných materiálů, ale také v integraci židovského dědictví do evropské kultury, které bylo obecnou historiografií donedávna opomíjeno. Tak slouží poznání židovské historie také hlubšímu a pravdivému poznání minulosti evropských národů. Zejména události šoa a nedávné vlny antisemitismu staví před nežidovské obyvatelstvo Evropy naléhavou povinnost zabývat se historií holocaustu a přemýšlet o jeho důsledcích pro evropskou společnost.

Synagoga v Bevis Marks v Londýně.

Péče a úsilí o záchranu židovských památek při obnově židovských obcí stojí podle účastníků konference mimo jakoukoli pochybnost. Uchování vzpomínky není pouze povinností náboženskou, ale je důležitou složkou židovské kultury a existence, potřebnou při utváření identity současné generace. Židovská historie je uchovávána v milionech dokumentů, které dosud nebyly vůbec zpracovány nebo byly využity jen zčásti a které se nacházejí ve státních nebo městských archivech v každé evropské zemi. Mnohé mají velký význam pro židovskou historii. Všechny archivy jsou nedostatečně financované a jejich sbírky jsou většinou jen obtížně přístupné veřejnosti a odborníkům.

Jedno ze zasedání se zabývalo posláním židovských a veřejných muzeí s významnými sbírkami judaik a jejich úlohou v prostředí a době multikulturní společnosti, dále měnící se rolí muzeí ve veřejném životě, požadavky na využití nových technologií a zejména potřebou integrace muzeí do širší sféry veřejného vzdělávání a kulturních programů. Jiné zasedání se věnovalo ekonomickým aspektům židovského dědictví: integrace tohoto dědictví do evropské kultury nabízí širší možnost jeho ekonomického zabezpečení, jak o tom svědčí některé zkušenosti z Evropského dne židovské kultury. Významné památky židovské historie musí získat odpovídající publicitu, která by vedla k jejich lepšímu financování a širšímu využití.

Naděje

K doprovodným programům pražské konference patřil památkový veletrh ve foyer hotelu, na němž měli účastníci příležitost vystavit a propagovat své projekty nebo odborné technické služby. Bylo možné se zde seznámit s některými projekty, realizovanými v poslední době. Zmiňme alespoň některé z nich: nedávno byla zpřístupněna veřejnosti La Sinagoga degli argenti v Casale Monferrato (1591) nedaleko Turína, která je po letech rekonstrukcí oslňující ukázkou pozdně barokní piemontské architektury s majestátním svatostánkem, s bohatou výzdobou a expozicí cenných stříbrných předmětů z inventáře synagogy.

Museo Ebraico di Venezia představuje známé benátské ghetto a jeho synagogy, propagaci židovských památek ve Španělsku připravilo Sefardské muzeum v Toledu. K nejpozoruhodnějším židovským čtvrtím v Evropě patří židovské sídliště v katalánském městě Girona s Nachmanidovým institutem židovských studií. Na výstavě byly představeny některé projekty rekonstrukce pod vedením Světového památkového fondu, např. obnova synagogy v Pińczówě v Polsku s nejstaršími dochovanými nástěnnými malbami. Světový památkový fond se podílí rovněž na záchraně jedné z největších barokních synagog ve Slonim v Bělorusku (1642), jejíž interiér je bohatě zdobený nástěnnými malbami a štuky. V londýnské City byla zase vloni otevřena pro veřejnost pečlivě obnovená a dosud činná synagoga Bevis Marks (1701), která patří k nejstarším a nejpamátnějším v Anglii - ve zdejší kongregaci se narodil Disraeli, svoje sedadlo zde měl sir Moses Montefiore a synagogu podporovali londýnští Rothschildové. Byla to povzbuzující výstava.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.