Odešel Pavel Borský

Pavel Borský (Blum) se narodil 5. ledna 1921. S rodiči žil v Piešťanech. V sousedním Novém Mestě nad Váhom pak navštěvoval gymnázium, kde těsně před zavedením slovenské verze norimberských zákonů stihl ještě odmaturovat. Pavel (přátelé mu říkali Paľko) od mládí vynikal jako aktivní sportovec. Byl členem bratislavského plaveckého klubu Bar Kochba a držitelem československého rekordu na 100 metrů znak v roce 1938. Navíc hrál závodně vodní polo a šermoval. (Až do konce života udržoval se členy Bar Kochba pravidelný kontakt a přátelství.)

Pavel Borský, 40. léta.

Holocaust zasáhl Pavla podobně jako jeho židovské vrstevníky. Rodiče byli už v dubnu 1942 deportováni a zlikvidováni v nacistickém lágru konečného řešení. Paľo sám byl nuceně zařazen do tzv. 6. židovského robotného práporu ve Svätém Juru u Bratislavy. Koncem roku 1943 se mu povedlo odtamtud utéct a přidat se v horách k partyzánům. Byl spoluzakladatelem jednotky Čapajev, s níž se mu na podzim roku 1944 zdařilo nedaleko východoslovenského Stropkova prolomit nacistické obklíčení a připojit se pak na území SSSR ke Svobodově armádě. Jako příslušník 2. stíhacího pluku 1. čs. letecké divize byl vysazen na Slovensku, zúčastnil se ještě posledních bojů Slovenského národního povstání a po jeho potlačení vojsky SS pokračoval v ozbrojeném odboji v horách. Ve všech bojích vynikl odvahou a hrdinstvím. Dosáhl hodnosti plukovníka čs. armády a byl nositelem řady vysokých sovětských a československých vyznamenání a medailí. Kromě jiných i Řádu Vlastenecké války za likvidaci šesti nacistických vojenských transportů.

V roce 1945 začal v Praze studovat na Vysoké škole sociálních a politických nauk. Poté jako zaměstnanec ministerstva zahraničních věcí působil v diplomatických službách v Teheránu a v Římě. Jeho poslední štací byla ambasáda ve východním Berlíně v období tání 60. let. Tzv. protisionistické procesy 50. let a později znovu období husákovské normalizace po bratrské internacionální pomoci překazily i Borskému kariéru. Měl však štěstí, že ovládal řadu cizích jazyků, a tak se v té době uživil jako anonymní překladatel, zejména v oblasti literatury faktu.

Nakonec to byl opět sport, který kladně ovlivnil jeho další život. Tentokrát to však nebylo plavání ani šerm, ale lyžování. Stal se předsedou Svazu lyžařských škol a v této funkci osobně vedl výcvik a navíc organizoval zájezdy pro instruktory a trenéry lyžování do francouzských Savojských Alp. Za své zásluhy v této oblasti byl francouzskými partnery oceněn udělením čestného občanství údolí Belleville. Pavel Borský byl také aktivním členem Svazu židovských odbojářů a oporou bývalých spolubojovníků i ostatních přátel Židů a všech, kteří se ocitli v nemoci nebo nouzi. Jeho jméno, mladická podoba v bojové uniformě i četná vyznamenání zůstanou nejen pamětníkům, ale i mladším a příštím generacím zachovány na tabulích cti a slávy českých a slovenských židovských hrdinů ozbrojeného odboje proti fašismu v Terezínském památníku.

Pavel Borský zesnul v Praze, 15. června 2003 ve věku 82 let. Odešel jsi, Paľko, ale v našich srdcích žiješ. Díky Tobě. Vďaka.

Klíčová slova

Pavel Borský

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.