Život Židů v Čechách

Malý průvodce po nových expozicích I

Roš chodeš v minulých letech několikrát obsáhle informoval o rekonstrukcích významných synagog a také o nových expozicích, které jsou v nich zřizovány. Neopomene při tom vždy připomenout, že se na těchto pracích významnou měrou podílí a.s. Matana, která spravuje majetek Židovské obce v Praze. Matana však v letech 2000-2003 zrekonstruovala i řadu dalších menších objektů v majetku Židovské obce v Praze, hřbitovních domků, obřadních síní nebo márnic a v nich otevřela nové stálé výstavy. O těchto méně známých stavbách na expozicích chceme nyní referovat.

Rakovník

Jako první byla koncem roku 2000 otevřena první stálá expozice týkající se dějin Židů na Rakovnicku. Nalézá se na židovském hřbitově na jihovýchodním okraji města (ulice Františka Diepolta).

Obřadní síň v Rakovníku.

Rakovník je znám jako sídlo velmi staré a významné židovské náboženské obce - Židé tu prokazatelně bydleli již od poloviny 15. století. Kromě židovských domů, soustředěných v ulicích Vysoké a V brance severně od náměstí, a barokní synagogy postavené po polovině 18. století, kterou dnes spravuje Rabasova galerie, je velmi cennou památkou právě hřbitov založený na jihovýchodním okraji města r. 1635. Hřbitov má více než 400 náhrobků, zajímavou obřadní síň z počátku 20. století a klasicistní hrobnický domek, v němž se expozice nachází.

Základ expozice tvoří deset panelů, na nichž jsou soustředěny informace o dějinách Židů v Rakovníku, Novém Strašecí, Zderazi, Jesenici, Svinařově, Slabcích a v řadě dalších menších obcí v okolí. Návštěvník tu nalezne také množství fotografií jak archivních, které zachycují zničené památky, tak aktuálních, které dokumentují současný stav synagog a židovských hřbitovů. Na xerokopiích sto šedesát let starých plánů jednotlivých měst a obcí jsou zakresleny synagogy, modlitebny, židovské čtvrtě nebo ulice, i poloha židovských hřbitovů. Zajímavým doplňkem jsou plány přestavby rakovnické synagogy z počátku 20. století nebo plány rakovnického hřbitova z 19. století.

Interiér obřadní síně v Rakovníku.

Expozice je otevřena každou neděli. Informace: Matana a.s., Malá Štupartská 1, 110 00 Praha 1, tel.: 272 739 045, e-mail: sbh@cmail.cz.

Kromě hřbitovního areálu je v Rakovníku přístupná barokní synagoga ve vlastnictví města, postavená v polovině 18. století, v sousední budově školy sídlí galerie. Informace: Rabasova galerie, Vysoká 226, 269 01 Rakovník, tel.: 313 513 953, e-mail: rabasova.galerie@worldonline.cz.

Brandýs nad Labem

V kraji Vojtěcha Rakouse byla - na jaře roku 2002 - otevřena stálá expozice o dějinách místních Židů ve hřbitovním domku v Kostelecké ulici. Na jejím financování se podílela vedle pražské ŽO Nadace Židovského muzea v Praze.

Hřbitovní dům v Brandýse nad Labem.

Také v Brandýse je historie židovského osídlení bohatá. Židovská náboženská obec tu existovala od počátku 16. století do nacistické okupace (počet jejích členů významně vzrostl od půle 19. století). Z památek zůstaly dochovány dva sídelní okrsky židovských domů, klasicistní synagoga ze 20. let 19. století a hřbitov, který je jedním z nejstarších v České republice. Založen byl roku 1568 a dochovalo se na něm asi 1500 náhrobních kamenů z let 1572- 1942, včetně tumby ze sliveneckého mramoru. Součástí hřbitova je hřbitovní dům neznámého stáří, v němž je výstava instalována, v suterénním prostoru se nachází pohřební vůz. Dům byl opraven v letech 1996-2001.

Brandýská expozice je větší než rakovnická (21 panelů), obsah je ale podobný, snad o něco pestřejší: údaje o dějinách Židů v jednotlivých městech a obcích regionu, fotografie, dokumentující stav židovských památek (zejména synagog a hřbitovů) v minulosti i současnosti, kopie nejrůznějších archiválií, soupisů Židů, matrik, kopie tzv. indikačních skic ke stabilnímu katastru s vyznačením synagog a židovských hřbitovů, fotografie významných osobností regionu, kopie map některých obcí z roku 1727 s vyznačením polohy židovských domů v těchto obcích, soupisy židovského majetku z let 1939-1940, fotokopie nacistických vyhlášek z let 1939-1941, týkajících se Židů, a další materiály.

Úvodní panel je věnován osobnosti spisovatele Vojtěcha Rakouse, který se narodil v sousední obci Starý Brázdim (1862-1935 Praha), dalších pět dějinám Židů v Brandýse nad Labem, jeden Vojkovicím, tři Postřižínu, tři Mělníku, jeden Kralupům nad Vltavou, jeden Spomyšli, jeden Bosyni a Byšicím, tři Kostelci nad Labem a dva zbývající rozptýlenému židovskému osídlení v malých obcích.

Expozice je pro návštěvníky otevřena ve stejnou dobu jako městské muzeum, jehož pracovníci návštěvníky do této stálé expozice, stejně jako na židovský hřbitov, doprovázejí. Informace: Matana a.s., další viz výše.

Pardubice

V létě roku 2000 byla v obřadní síni pardubického židovského hřbitova otevřena stálá expozice, mapující dějiny Židů v Pardubicích. Hřbitov byl založen r. 1883 jako samostatná součást městských hřbitovů. Jedná se o velmi záslužný počin, neboť ghetto v Pardubicích nebylo, starý židovský hřbitov ze 17. století byl zlikvidován koncem 30. let 20. století, krásná secesní synagoga byla zbořena v letech 1958-1959, a tak nový židovský hřbitov s obřadní síní z konce 19. století je jedinou památkou na kdysi významnou židovskou náboženskou obec.

Obřadní síň v Pardubicích.

Obřadní síň byla opravena v průběhu 90. let 20. století, na její vnější fasádě byla umístěna pamětní deska umučených příslušníků židovských obcí v Chotěboři, Heřmanově Městci, Litomyšli, Luži a Poličce. V interiéru obřadní síně jsou dochovány například čtecí pult, kamenná deska připomínající zakladatele hřbitova nebo původní kamenná deska z doby založení chrámu, přenesená ze zbořené synagogy. Ve vitrínách jsou na přibližně dvou desítkách panelů vystaveny kopie historických dokumentů zaniklé židovské náboženské obce včetně plánů na stavbu synagogy a obřadní síně, řada fotografií synagogy, ale také domů a továren, které byly před druhou světovou válkou ve vlastnictví zdejších Židů, mnoho dokumentů z doby nacistické okupace (zákazy, oběžníky, soupisy židovských domů, soupisy odevzdaných telefonních přístrojů apod.). Někteří pardubičtí rodáci poskytli své osobní dokumenty, díky nimž bylo umožněno návštěvníkům nahlédnout do truchlivého osudu několika pardubických židovských rodin za nacistické okupace. Zvláštní medailonky jsou věnovány významným rodákům, zejména pěvci-basistovi a režiséru Národního divadla Hanuši Theinovi (1904-1974 Praha), esperantskému básníkovi Stanislavu Schulhofovi (1864 -1919) a stoupenci česko-židovského hnutí, lékaři Viktoru Vohryzkovi (1864-1918), jejichž hroby jsou na hřbitově dochovány. Kromě nich je tu dochováno více než 500 náhrobků od doby založení do současnosti, stojí tu památník se jmény 546 osob z Pardubic a okolí, umučených nacisty, a hrob sedmi neznámých vězňů z vlakového transportu smrti v lednu 1945. Na hřbitově jsou uloženy exhumované pozůstatky mrtvých ze starého hřbitova a rozmístěny náhrobky odtamtud.

Expozici zpřístupňuje správce židovského hřbitova. Informace: Matana a.s. Praha 1, tel.: 272 739 045, e-mail: sbh@cmail.cz.

Beroun

Koncem léta letošního roku byly znovu instalovány dva panely v průjezdu domu čp. 77 na berounském náměstí, zničené před rokem povodní. Texty, fotografie a kopie historických dokumentů na nich instalované vysvětlují návštěvníkům budovy, že před druhou světovou válkou byl dům využit jako synagoga, byla tu židovská škola, byty zaměstnanců náboženské obce a kanceláře. Je tu připomenut osud berounské židovské komunity (zejména období nacistické okupace) a zaznamenána i stručná historie židovského hřbitova. Panely jsou volně přístupné.

Bývalá synagoga v Berouně.

Mladá Boleslav

Židovská obec v Praze vlastní v Mladé Boleslavi rozsáhlý areál židovského hřbitova, který patří k nejcennějším v naší republice (založen byl před rokem 1584).

Hřbitov se rozprostírá v jižní části města 400 metrů od hradu v části zvané Na Dubcích, hlavní vchod má z Pražské ulice. Jsou tu dochovány náhrobní kameny v celkovém počtu asi 2 000 - nejstarší ze 16. století (nedávno odkryté stély podél přístupové cesty do nové části), nejmladší z konce století dvacátého (hřbitov se občasně užívá dodnes). Vzhledem k počtu renesančních, barokních a klasicistních stél jde o jeden z nejlépe dochovaných a nejhodnotnějších hřbitovů v Čechách. Asi nejznámější osobností zde pochovanou je Jakob Baševi z Treuenburgu (zemřel 1634), první nobilitovaný Žid v habsburské monarchii a finančník frýdlandského velkovévody a vojevůdce Albrechta z Valdštejna.

Obřadní síň v Mladé Boleslavi.

Ve městě se Židé usazovali nejpozději od druhé poloviny 15. století, později byla Mladá Boleslav sídlem významné ješivy a zdejší židovské obyvatelstvo bylo velmi početné. Přesto kromě židovského hřbitova mnoho architektonických památek nezůstalo - barokní synagoga byla stržena r. 1962 a ghetto v severozápadní části městského jádra bylo z větší části zbořeno.

Od 90. let byl postupně opraven hřbitovní dům (postavený na místě staršího špitálu), který slouží jako obydlí správce, roku 2001 byla rekonstruována obřadní síň (z roku 1889), o rok později pak funkcionalistická márnice, postavená roku 1937. Kromě toho se každým rokem vynakládají další finanční prostředky na restaurování cenných renesančních a barokních náhrobků.

V obřadní síni byla letos v létě otevřena stálá expozice Dějiny Židů na Mladoboleslavsku, komponovaná podle stejného modelu jako předchozí dvě zmíněné výstavy. Na 20 panelech jsou umístěny texty seznamující návštěvníky s informacemi o dějinách Židů v jednotlivých městech a obcích regionu (Mladé Boleslavi, Mnichově Hradišti, Pískové Lhotě, Dolním Cetnu, Veselici, Židněvsi, Benátkách nad Jizerou, Sudově Hlavně a Velkých Všelisech), dále fotografie dokumentující stav židovských památek (zejména synagog a hřbitovů) v minulosti i současnosti, kopie nejrůznějších archiválií, např. matrik, soupisů Židů, kopie tzv. indikačních skic ke stabilnímu katastru s vyznačením synagog a židovských hřbitovů, fotografie významných osobností regionu, kopie mapy Mladé Boleslavi z roku 1727 s vyznačením polohy židovských domů, soupisy židovského majetku z let 1939-40, fotokopie nacistických vyhlášek z let 1939-41, týkajících se Židů, soupisy Židů vyvražděných nacisty; unikátní je kolekce fotografií Židů internovaných na mladoboleslavském hradě před transportem v zimě 1941-42.

Dějinám Židů přímo v Mladé Boleslavi je věnováno celkem 8 panelů, další čtyři souvěrcům v Mnichově Hradišti, po jednom pak Pískové Lhotě, Dolnímu Cetnu, Veselici, architektu Bedřichu Feuersteinovi a Jakobu Baševimu. Tří zbývající referují o židovském osídlení v malých obcích regionu. Interiér obřadní síně je zdoben šesti původními tabulemi s liturgickými texty.

V márnici jsou na 13 panelech objasněny zvyklosti spojené s pohřbíváním, typy náhrobků, symbolika na náhrobcích, ev. význam různých staveb na hřbitovech. Dochován je unikátní stůl k omývaní zemřelých.

Na vzniku obou stálých expozic v Mladé Boleslavi se finančně podílela Nadace Židovského muzea v Praze

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.