Život Židů v Čechách

Malý průvodce po nových expozicích II

Roš chodeš v minulých letech několikrát informoval o rekonstrukcích významných synagog a o nových expozicích, které jsou v nich zřizovány. Vždy přitom připomínal, že se na těchto pracích významnou měrou podílí a.s. Matana, která spravuje majetek Židovské obce v Praze. Matana ale v letech 2000-03 zrekonstruovala i mnoho dalších menších objektů, zejména hřbitovních domků, obřadních síní nebo márnic a v nich otevřela nové stálé výstavy. O těchto méně známých stavbách a expozicích Rch referoval poprvé ve svém zářijovém čísle, kde jsme psali o Rakovníku, Brandýse nad Labem, Pardubicích, Berouně a Mladé Boleslavi. (Autorkou scénářů a tvůrkyní stálých expozic v těchto městech je autorka tohoto článku.) Dnes přinášíme pokračování. Pro úplnost zmíníme i stavby, rekonstrukce a expozice, které nejsou ve správě židovských obcí.

Nymburk

V apsidě nymburské synagogy byla v r. 1999 otevřena malá stálá expozice o dějinách místní židovské náboženské obce, doplněná synagogálními předměty, které se původně nacházely v místní synagoze, ale byly nacisty převezeny do Prahy. Expozice je přístupná v otevírací době muzea od úterý do neděle od 9 do 16 hodin. Informace: Vlastivědné muzeum, Eliščina čp. 154, 288 00 Nymburk, tel.: 325 512 473.

Benešov

Koncem 90. let 20. století byla díky iniciativě místních rodáků zpřístupněna v obřadní síni židovského hřbitova stálá expozice o dějinách tamních Židů a o jejich osudu za druhé světové války. Informace: Matana a.s.

České Budějovice

Zajímavá je stálá expozice ve hřbitovním domku, která vznikla zásluhou MVDr. Jaroslava Šeredy a prof. Oty Kalenského a velmi podrobně zachycuje dějiny Židů v Českých Budějovicích a stav českobudějovického hřbitova. Klíče od hřbitovního domku jsou uloženy ve vrátnici sousedního ČSAD, vstup na hřbitov i do expozice je možný kdykoli s výjimkou sobot a židovských svátků. Informace: Matana a.s.

Hřbitovní dům, České Budějovice, 2000.

Ledeč nad Sázavou

Pro synagogu v Ledči vytvořil František Pleva expozici sestávající z pěti panelů: dva se týkají rekonstrukce synagogy, jeden historie ledečské židovské náboženské obce, jeden místního židovského hřbitova a poslední synagog v USA, které používají k bohoslužebným účelům Tóry původem právě z ledečské synagogy. Informace: a.s. Matana, Malá Štupartská 1, 110 00 Praha 1, tel.: 272 739 045, e-mail: sbh@cmail.cz nebo Informační středisko, Husovo nám. čp. 60, 584 01 Ledeč nad Sázavou, tel.: 569 721 471, e-mail: is@ledec-net.cz.

Černovice

Při příležitosti otevření zdejšího památníku obětem holocaustu byla koncem loňského roku v márnici na židovském hřbitově otevřena malá stálá expozice o historii černovické židovské komunity a osudu tří židovských rodin za nacistické okupace. Informace: Matana a.s.

Márnice v Černovicích, 1997.

Rychnov nad Kněžnou

PhDr. Arno Pařík, odborný historik Židovského muzea v Praze, je autorem scénářů ke třem významným stálým expozicím v Polné, Rychnově nad Kněžnou a Úštěku, o nichž obsáhle informoval Roš chodeš 10/ 2003 - zde.

Jako první byla po rozsáhlé rekonstrukci r. 1995 zpřístupněna expozice v synagoze v Rychnově nad Kněžnou. V hlavním modlitebním sále jsou panely dokumentující dějiny Židů a židovské památky v Rychnově, Dobrušce, Žamberku, Vamberku, Rokytnici v Orlických horách a v Podbřezí. Na schodišti vedoucí na ženskou galerii a na ní samotné je výstava o životě a díle spisovatele Karla Poláčka. Kromě toho je v synagoze vystavena řada předmětů pocházejících přímo z rychnovské synagogy nebo ze synagog v okolí včetně nálezů z genizy (viz Rch 6/1995). Informace: Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova čp. 2, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, tel.: 494 533 173 (synagoga) nebo 494 535 438, e-mail: moh@moh.cz.

Polná

Roku 2000 byly v rekonstruované synagoze v Polné otevřeny dvě stálé expozice. V hlavním modlitebním sále jsou na mnoha panelech instalovány texty, fotografie a kopie historických dokumentů o dějinách polenské židovské náboženské obce, na ženské galerii dokumenty o Leopoldu Hilsnerovi, který byl r. 1899 obviněn z rituální vraždy (viz Rch 10/2000.) Informace: Informační centrum Městského úřadu, Husovo náměstí čp. 39, 588 13 Polná, tel.: 567 212 556, 567 212 632, e-mail: infocentrum@mu-polna.cz.

Úštěk

V letošním roce byla po dlouhodobé rekonstrukci zpřístupněna synagoga v Úštěku, v níž je představena historie úštěcké židovské obce, v suterénních místnostech je ukázka vybavení židovské školy a bytu učitele včetně mnoha dobových předmětů. Roš chodeš obsáhle informoval v zářijovém vydání letošního roku. Synagogu zpřístupňuje průvodkyně, tel.: 606 460 912.

Žamberk

Olga Sixtová a Arno Pařík připravili stálou expozici do obřadní síně na židovském hřbitově: jsou tu dokumenty o dějinách žamberských Židů a překlady nápisů z nejvýznamnějších náhrobků, návštěvníci se také dozvědí základní informace o židovských pohřbech. Klíče od obřadní síně jsou v sousedním muzeu, jehož pracovníci návštěvníky doprovázejí. Informace: Městské muzeum, ul. Čs. armády, 564 01 Žamberk, tel.: 465 611 678.

Mirotice

V márnici na židovském hřbitově je instalováno pět menších panelů s texty a fotografiemi vztahujícími se k dějinám místní židovské náboženské obce, synagogy a hřbitova. Márnici zpřístupňuje správce hřbitova, který bydlí v rodinném domku nedaleko hřbitova. Informace: Matana a.s.

Turnov

V květnu 2002 byla v rekonstruovaných přízemních prostorách budovy tahary a vozovny na židovském hřbitově v Turnově veřejnosti zpřístupněna stálá expozice, zaměřená na historii židovské populace ve městě a jeho okolí (připomenut je také např. Český Dub, Semily a Železný Brod). Autorem scenáře je Pavel Jakubec. Prostřednictvím osmi panelů může návštěvník získat základní znalosti o místní židovské obci, jejích synagogách a hřbitovu, pronikne do uliček židovské čtvrti a seznámí se s několika osobnostmi, které z místních rodin vzešly, nebo zde alespoň působily, to vše v hlavním zaklenutém sálu. Vedlejší místnost tahary je prezentována stroze pouze s jedním panelem, poukazujícím na specifika židovského pohřebního ritu: atmosféra prostoru se soustřeďuje především kolem kamenného stolu pro rituální očistu zesnulých.

Část expozice ve vozovně, přistavěné k domu až později, se zcela věnuje období I. a II. světové války. Od roku 1997 jsou zde instalovány kamenné kopie původních skleněných desek (z r. 1952) se jmény osob umučených během šoa a dva doplňovací panely s výčtem téměř 600 osob židovského původu, které prošly Turnovem v letech 1938-1943.

Hrobnický dům na židovském hřbitově v Sobotecké ulici je stále obýván správcem, který v návštěvní době (mimo příslušné svátky a soboty) expozici zpřístupní. Klíč je možné získat také v Informačním centru na náměstí Českého ráje (500 m severně od hřbitova). Informace: Matana a.s. (Autorem textu o Turnově je Pavel Jakubec.)

Heřmanův Městec

V létě roku 2002 byla otevřena stálá expozice v nákladně rekonstruované synagoze, kterou vlastní město Heřmanův Městec. I zde jsou obsáhlé texty objasňující dějiny místní židovské náboženské obce doplněny řadou současných i historických fotografií, plány na stavbu synagogy a kopiemi mnoha starých dokumentů a listin. Cenný je ale zejména interiér synagogy včetně vnitřní výzdoby (pečlivě restaurované do původní podoby) a části dochovaného původního mobiliáře ze druhé poloviny 19. století (aron ha-kodeš, dřevěná ženská galerie, litinové části zábradlí, lustry, okenní vitráže). V márnici na židovském hřbitově je dochován jeden z mála pohřebních vozů (původem z Hořic v Podkrkonoší) a máry (původem z Přelouče). Informace o otevření synagogy a sousední školy, v níž je galerie, podá Městský úřad, Nám. míru 4, 538 03 Heřmanův Městec, tel.: 469 660 340, e-mail: meu@mesto-hm.cz.

Dobrá Voda

V Dobré Vodě u Hartmanic v jihozápadních Čechách byl ve druhé polovině 90. let 20. století rekonstruován dům, v němž žili předkové rabína Šimona Adlera, a v něm byla instalována rozsáhlá expozice, kterou spravuje Muzeum Dr. Šimona Adlera. V muzeu jsou vystavena judaika související se židovskými svátky a zvyklostmi, předměty každodenního života Židů včetně rekonstruované košer porážky a interiéru pošumavské hospody, významnou součást expozice tvoří dokumentace 110 židovských náboženských obcí v jižních, západních a severních Čechách včetně fotografií mnoha jejích židovských památek. Nedílnou součástí jsou také dokumenty o životě a díla zdejšího rodáka rabína Dr. Šimona Adlera, jeho ženy a jejich tří synů. Informace: Muzeum Dr. Šimona Adlera, tel.: 376 593 412.

Český Dub

V Českém Dubu se ve sbírkách ještědského muzea dochovala pozoruhodná kolekce části výbavy zdejší modlitebny, která bývala v soukromém domě čp. 10 na náměstí: Tóra, tři svitky knihy Ester z 18.- 19. století, povijan na Tóru z r. 1743, brokátový pláštík na Tóru barokního charakteru, nevelký aron ha-kodeš se stopami polychromie 18. století, menora a 38 hebrejských tisků. Veškeré tyto předměty jsou v expozici vystaveny a je možné je zhlédnout během otevírací doby muzea. Informace: Podještědské muzeum Karolíny Světlé, tel.: 485 147 090.

Kasejovice

V Kasejovicích, které byly sídlem významné židovské náboženské obce (početné židovské osídlení je v tomto městečku doloženo od 16. století), stojí uprostřed bývalého ghetta synagoga postavená na počátku 60. let 18. století, do dnešní pozdně barokní podoby byla upravena v r. 1830 a bohoslužebným účelům pak sloužila téměř sto let. Později zde byla uložena soukromá judaistická a historická sbírka, za protektorátu budova sloužila jako sklad arizovaného židovského majetku. Po r. 1990 byla synagoga restaurována a o čtyři roky později zpřístupněna jako městské muzeum s expozicí o dějinách kasejovických Židů. Dochován je cenný svatostánek z první třetiny 19. století a ornamentální výzdoba hlavního sálu. Informace o otevření synagogy: Městský úřad, 335 44 Kasejovice čp. 98, tel.: 371 595 100, e-mail: ou.kasejovice@kasejovice.cz.

Synagoga v Kasejovicích, 2002. Snímky autorka.

Kdyně

Ve Kdyni nebývalo příliš početné židovské osídlení, ale přesto tu existovala židovská náboženská obec, která si pro své potřeby postavila v letech 1862-63 synagogu v historizujícím novorománském slohu. Od r. 1929 se v ní konaly bohoslužby jen o svátcích, tyto bohoslužby ustaly v roce 1936. Za první světové války sloužila jako přístřeší pro uprchlíky z Haliče, za druhé světové války jako skladiště. Po druhé světové válce přešla do majetku Církve československé husitské a jejím bohoslužebným účelům sloužila až do 90. let 20. století, kdy ji zakoupilo město Kdyně a zrestaurovalo do původní podoby. Dochována je původní výmalba kleneb a stěn - dílo malíře Amerlinga z Domažlic, několik lavic, dřevěný klasicistní svatostánek a ženská galerie.

Synagoga tzv. podélného typu je spojená se školou a bytem rabína. Ve sklepě pravděpodobně původně bývala rituální lázeň. V současné době synagoga slouží jako muzeum s expozicí o dějinách kdyňské židovské komunity, stavebně souvislé prostory bývalé školy jsou využity jako městské informační centrum. Informace: Informační centrum, Masarykova čp. 12, 345 06 Kdyně, tel.: 379 734 385, e-mail: infocentrum@kdyne.cz.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.