Plány a jak je uskutečnit

Židovská obec v Teplicích to nevzdává

V Teplicích se po posledních volbách zcela změnilo vedení obce: předsedou se stal Oldřich Látal, místopředsedou Michael Lichtenstein, dalším členem vedení Alexander Leibovič, který má na starosti správu obecního majetku (rozuměj především hřbitovů). Sto dvacet členů teplické kehily tak dalo svou důvěru novým lidem. Není to jediná novinka - v souladu s nedávno schváleným statutem FŽO v ČR je nyní řádné členství v Teplicích možné jak u uchazečů, kteří odvozují svoje židovství po matce, tak i u těch, kteří mají židovského pouze otce. Pro ortodoxní pojetí obce nejsou v Teplicích podmínky, a jak mi bylo řečeno, o zcela liberální podobu obce zájem také není. Snahou je - v mezích možností - respektovat konzervativní pojetí židovství.

S úctou a uznáním mluví tepličtí o zásluhách dlouholetého kantora a předsedy obce Chaima Kleina. Ve všech dosud existujících obcích nastala po poslední velké emigrační vlně v letech 1968-69 zhruba tatáž situace. Základní tradice a halacha, které dávaly obcím právo na to, aby i v těch nejtěžších letech mohly být nazývány židovskými, byly dodržovány díky umění, vytrvalosti a víře několika výrazných osobností. Byli to lidé se solidním vzděláním, které si osvojili většinou ve slovenských a podkarpatoruských ješivách. Židovství pro ně bylo stejně přirozené jako vzduch, který dýchali, a židovská obec úhelným kamenem života. V Teplicích to byl zejména Chaim Klein. Sloužil obci po dlouhá léta, staral se o ni a provedl ji i prvním obdobím rekonstrukce po roce 1989. Ale minulý čas sem vlastně nepatří - i ve svých takřka 85 letech se pan Klein na činnosti obce, jak mu to zdraví dovolí, stále podílí.

Budova Židovské obce v Teplicích.

Nápady a aktivity

Snahou nového vedení je rozšířit aktivity obce, především v oblasti sociální a kulturní a získat pro členství další potencionální zájemce. Skutečnost, že od začátku roku 2003 přibylo jedenáct nových členů, je povzbuzující. Jsou mezi nimi mladí i lidé s předválečným ročníkem narození, kteří po letech nacházejí cestu zpátky.

Nápadů a plánů je celá řada, jejich uskutečnění je však ve většině případů závislé na finančních možnostech. Je třeba říci, že teplická obec není bohatá. V restitucích jí bylo vráceno jen několik pozemků, teprve zcela nedávno turistická chata v Krušných horách a v nejbližší době snad už konečně přejde do obecního majetku synagoga v Lounech. Jediné malé zdroje jí jdou z pronájmů; ty tvoří základní stálý příjem, který taktak stačí na základní režii. Přesto však řada projektů běží a další se připravují. Jejich finančním základem jsou granty a sponzorské dary, které se představitelům obce podaří získat.

Co může obec členům nabídnout?

Tradičně společnou oslavu svátků. Po bohoslužbě se koná oslava s pohoštěním ve společenské místnosti, která v poslední době přestává stačit svou kapacitou. V nejbližší době se proto začne s úpravami v přízemí obecního domu, kde vznikne nový prostorný sál. Vzdálenějším, ale zcela vážně braným záměrem je zřízení košer restaurace - rovněž v budově obce. Smyslem je poskytnout členům (těm starším s jistými sociálními výhodami) možnost stravování a zároveň vytvořit místo, kde by se tepličtí Židé přirozeně a pravidelně setkávali. Druhou stránkou věci je, že Teplice jako lázně předpokládají i židovskou klientelu, pro kterou je často košer strava podmínkou.

Pravidelné bohoslužby jsou problémem. V Teplicích není zatím nikdo, kdo by mohl současnému kantorovi pomáhat nebo ho zastoupit. Kehila v této věci celkem právem očekává pomoc ze strany vrchního rabinátu. Pokud se podaří v rámci Nadačního fondu obětem holocaustu (NFOH) získat grant na rozvoj obce a vzdělávání členů, stane se uskutečnitelným i záměr uspořádat v Teplicích kurzy ivritu a zahájit systematickou výuku mládeže s cílem připravit děti na bar a bat micva.

V poslední době organizuje teplická obec také kulturní programy. Připravuje koncert izraelské zpěvačky, výstavu fotografií v Chomutově, uvažuje také o uspořádání zájezdu do Židovského muzea v Praze a - pokud bude zájem - i na další místa, spjatá s židovskou minulosti v ČR.

V sociálních záležitostech spolupracují Teplice s pražskou obcí, jejíž sociální oddělení koordinuje činnost většiny malých obcí. Přímo v Teplicích je možné si vyžádat radu, jak uplatňovat nároky na odškodnění, jak vyplňovat příslušné žádosti atd. I zde se však počítá s postupným rozšířením služeb. V současné době obec mapuje současné i výhledové potřeby a problémy svých členů.

Židovský hřbitov v Teplicích.

Památky a jak je financovat

Náročné na přípravu, čas a samozřejmě i finance jsou židovské památky. V kompetenci ŽO v Teplicích je na 25 hřbitovů, sídlo obce v Teplicích a podle nedávného rozhodnutí vlády to bude i synagoga v Lounech, která se obci vrací. Náklady na jejich obnovu a následnou údržbu jdou do milionů. Přesto se Teplice nezapojily do projektu záchrany židovských památek, který jednotlivým obcím umožňuje převést hřbitovy či synagogy do vlastnictví FŽO spolu s povinností o ně pečovat. Tento projekt, který bude dlouhodobě podporován granty z NFOH, je realizován především se zřetelem na situaci menších obcí, pro které jsou početné památky neúměrnou organizační i finanční zátěží.

Teplické rozhodnutí souvisí s filosofií, kterou nové vedení tamní obce prosazuje. Tou je profesionální přístup k řízení obce i jejímu hospodaření. Profesionální zde znamená zejména kvalifikovaný, jinak jsou všechny funkce v současné době neplacené. Ale tepličtí představitelé si věří; znalostí místních poměrů i lidí a zkušenostmi z vlastní podnikatelské praxe chtějí stabilizovat a výrazně zlepšit situaci obce a získanými prostředky zhodnotit a zkvalitnit její činnost. Je to ostatně v pořádku a lze si jen přát, aby se jim záměry zdařily. Projekt federace je míněn jako pomoc obcím, které si samy pomoci nemohou...

Pro to, aby památky byly spravovány přímo z Teplic, je nutno uvést ještě jeden dobrý důvod. Představitelům obce se daří spolupracovat s řadou společenských organizací i se žáky místních škol. Vedle odvedené práce na konkrétních brigádách má tato spolupráce pro teplické Židy ještě jeden důležitý efekt. Obec se dostává do povědomí obyvatel města jako fungující a pozitivní instituce.

Restaurované pomníky na hřbitově v Sobědruhách.

Tři hřbitovy

Hřbitov v Mostě, založený r. 1878, je už několik let opravován. V minulých letech byl vyčištěn a hlavní pozornost i náklady (z nichž podstatnou část hradily opakované příspěvky od Okresního úřadu Most) byly věnovány poměrně rozsáhlým budovám, které se zde zachovaly. V současné době je opraven vlastní hřbitovní dům s bývalou obřadní síní a menší domek v rohu se vstupní bránou. Po dokončení úprav interiérů by v obnovených prostorách měla být umístěna expozice, která by připomněla židovskou minulost Mostu i okolí a vysvětlila základní pojmy a hodnoty judaismu. Vybudováním nezbytného zázemí a bytu správce hřbitova i expozice budou vytvořeny předpoklady pro pořádání tematických kulturních pořadů. Hřbitov bude zařazen do trasy doporučených kulturních památek, kterou pro návštěvníky Mostu chystá městský úřad.

Významnou kulturní památkou je hřbitov v Sobědruhách. Byl založen roku 1669 nedaleko vsi, která byla převážně židovská. Rozlehlý a zdevastovaný hřbitov nechala teplická obec zbavit stromů a hustého křoví. Ukázalo se, že pod vrstvou hlíny a odpadků se uchovaly vyvrácené velmi vzácné náhrobní kameny z konce 17. a začátku 18. století. Dnes už je osazeno 35 nejcennějších restaurovaných a konzervovaných náhrobků na původním místě. Za nimi se rozprostírá rozsáhlá plocha, posetá povalenými a částečně zničenými náhrobními kameny. Z obvodové zdi zůstalo jen malé torzo, zcela zmizela obřadní síň. Potrvá ještě dlouho, než bude znovu vystavěna hřbitovní zeď a budou postaveny všechny kameny. Ale skoro jistě už lze říci, že se to stane, protože to základní se už podařilo - na místě zarostlého smetiště je opět hřbitov!

Do třetice se zmiňme ještě o dalším pohřebišti: nový židovský hřbitov je součástí komplexu městských hřbitovů a dosud se tu pohřbívá. Vidíme zde, jak velká a silná byla teplická komunita v před 2. světovou válkou. Žilo tu víc než 3 000 Židů (11 % obyvatel). Mnozí z nich stáli u zrodu pozdější prosperity zdejšího, zejména sklářského průmyslu. Vedle rozlehlé plochy plné náhrobků s datem do roku 1939 je tu skromná část s malými pomníčky. Tam jsou pohřbeni ti, kdo šoa přežili nebo se tu po válce znovu usadili.

Minulost teplických Židů však sahá daleko do minulosti. Obec zde existovala už v roce 1480, stálo tu několik synagog a celá židovská čtvrť, která se vyvíjela od 16. až po 19. stol. Byla zbořena po 2. sv. válce. Až po válce byla také zbořena Stará synagoga, založená v šestnáctém století a často přestavovaná. Velká Nová synagoga, dílo arch. Hermanna Rudolpha, která měla přes 1 300 míst k sezení, byla nacisty vypálena a zbořena.

Budova pohřebního bratrstva naproti obřadní síni chátrá a část střechy se propadla i s krovem. Pomohlo by, kdyby se stavba dostala na seznam kulturních památek, kam bezesporu patří. Návrh na zapsání leží na ministerstvu kultury už mnoho měsíců. Odpověď stále žádná.

Nevzdáme to, říkají představitelé obce. Řídíme se totiž zásadou, že židovský hřbitov je vizitkou obce. Je v tom hodně černého, šibeničního i židovského humoru; ale také hodně pravdy.

Židovská obec v Teplicích je a trvá. Má své potřeby, své plány a své omezené prostředky, kterými se snaží ty plány uskutečnit. Pokud by teplickým chtěl v jejich úsilí někdo pomoci, může se s pracovníky kehily spojit pomocí webových stránek. Adresa je: www.kehila-teplice.cz.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.