Komu patří památka na Bruna Schulze?

Klíčovým tématem večera uspořádaného 19. listopadu loňského roku na počest šedesátého výročí smrti Bruna Schulze (1892-1942) newyorským Střediskem pro židovské dějiny (The Center for Jewish History) se stala událost, ke které došlo takřka 60 let po Schulzově smrti. V únoru roku 2001 objevil německý režisér Benjamin Geissler nástěnné malby, které Schulz vytvořil během jara či léta r. 1942, za okupace Drohobyče nacisty. Polský spisovatel židovského původu Bruno Schulz, před válkou učitel kreslení v drohobyčském gymnáziu, na zakázku nacisty Felixe Landaua - ten byl za okupace Drohobyče jakýmsi pochybným Schulzovým ochráncem - vytvořil i malby v pokoji Landauova syna. Ty se donedávna považovaly za ztracené.

Během večera proběhla světová premiéra Geisslerova filmu Finding Pictures, který má dvě těžiště: nalezení maleb na zdech ošuntělé vilky v Tarnowské ulici během natáčení, a kontroverze, která vznikla v důsledku jejich zmizení, respektive odstranění a odvezení pracovníky jeruzalémského muzea Jad vašem o několik měsíců později. Hlavní postavou filmu je režisérův otec Christian Geissler, který hledání maleb inicioval; jednou z linií je tak i generačně odlišné hledání vztahu k tíživé minulosti. Z mozaiky výpovědí nejrůznějších pamětníků (mluví se zde ukrajinsky, polsky, německy) vystupuje osobnost Bruna Schulze; mezi nejživějšími je vzpomínka Schulzova žáka z místního gymnázia. Slovo mají i Landauovi příbuzní (sám Landau je citován v otřesných ukázkách ze svého deníku, v němž zaznamenával mimo jiné i vraždy páchané na drohobyčských Židech), příznačné pro mizérii dnešního města jsou záběry současných obyvatel Landauovy vily, dvojice nemocných lidí, kteří jen lhostejně přihlížejí objevům ve vlastní spíži. (Nikolaj Kalužny a jeho manželka Naděžda později na žádost Jad vašem svolili k odvozu maleb z jejich bytu; tvrdí, že s malbami mohou zacházet po svém, když byly nalezeny v jejich bytě.) Rýsuje se atmosféra života v drohobyčském ghettu, včetně posledních dnů Bruna Schulze, který, tak aspoň zní jedna z legend obestírajících spisovatelův život, zemřel střelou Landauova rivala, Karla Gunthera, jenž se na Schulzovi mstil za smrt svého chráněnce. Největším přínosem filmu je zachycení spletitosti vztahů tak charakteristické pro nedávné dějiny východní Evropy. Tato mnohovrstevnost se promítá i v paradoxní dohře, která následovala po objevu maleb.

Bruno Schulz

Nález Schulzových maleb, který mohl zůstat pouhou senzací pro obdivovatele Schulzova díla, se vyvinul v mezinárodní skandál. V diskusi, která uzavírala slavnostní večer, režisér upozornil na to, že to byl právě on, kdo jako první o malbách informoval pracovníky Jad vašem; vyzval jeruzalémskou instituci, zda by finančně nepřispěla k založení památníku holocaustu na Ukrajině. Podle Geisslerova vyprávění místo odpovědi přijeli pracovníci muzea v květnu do Drohobyče a malby uloupili. Pochybnou úlohu přitom sehrály místní drohobyčské úřady, které daly k odvozu svolení. Geisslerův film vyznívá jednoznačně v neprospěch Jad vašem. Fragmenty Schulzových obrazů, skrytých pod několika vrstvami pozdějších nátěrů, byly odstraněny ze zdí narychlo, bez dostatečné péče. Jeruzalémský památník se naopak brání tvrzením, že muzeum je nejlepším místem, kde zůstane památka na Bruna Schulze zachována. Argumentují současným ukrajinským antisemitismem a nezájmem o uchování památky na minulost. Drohobyčská synagoga je v dezolátním stavu, život a dílo místního rodáka Schulze zde nejsou připomenuty žádným památníkem.

O osudu Schulzových maleb podrobně informoval v roce 2001 deník The New York Times. Časopis The New York Review of Books zveřejnil protest několika amerických akademiků, kteří mimo jiné tvrdí: Dílo Bruna Schulze nám koneckonců připomíná, že tento region představoval po dlouhou dobu jedinečné kulturní bohatství a různorodost; snaha jedné skupiny o přivlastnění si jeho (Schulzovy, pozn. red.) památky vymazává tyto pluralitní dějiny. Na toto prohlášení reagovala skupina známých izraelských osobností, mezi nimi například spisovatel Aharon Appelfeld. Čin Jad vašem obhajují poukazem na to, že nástěnné malby Bruna Schulze jsou významné především díky kontextu, v němž vznikly: jejich autor byl pronásledován a zavražděn proto, že byl Žid; k vytvoření maleb byl přinucen nacistou. Jejich správným místem je proto jeruzalémský památník: z původní židovské obce zbyla v Drohobyči pouhá hrstka lidí, o Schulzovu památku tu nikdo nedbá. V Drohobyči existuje málo upomínek na Židy a holocaust, a místní úřady mohou učinit jen pramálo k tomu, aby se tato situace změnila. Proto nejspíš byl starosta města a jeho kolegové ochotni pomoci Jad vašem v získání tohoto uměleckého díla ghetta.

Dnešní drohobyčští Židé (je jich dnes asi 250) mají ovšem jiný názor. Lze citovat slova Dory Kacnelsonové, jedné z nejpozoruhodnějších osobností Geisslerova filmu. Tato bělovlasá paní, úctyhodná matriarcha usazená v těsném bytě plném knih, pronáší pomalou a výraznou němčinou: Protože Jad vašem si myslí, že jsou nejdůležitějšími Židy, a my jsme Židé, kteří zůstali ve východní Evropě a žijeme v různých zemích, těžce, bez práv. Mohou nás ignorovat. Nemůžou porozumět našemu životu. Nechápou, proč jsme tu zůstali. Zde v Ivano Frankivsku (Stanislaw) je osm set Židů. V této oblasti žijí dva tisíce Židů, a ve Lvově je osm tisíc Židů. (...) Ti lidé nemají velkou moudrost Židů. Židovská moudrost vidí celý svět jako jeden obraz. Ano, zůstáváme zde, ale milujeme Izrael. Izrael potřebuje naši podporu.

Obrazy jsou zničené, zněla rezignovaná slova Benjamina Geisslera na závěr večera. Lze jen litovat, že důležitá diskuse kolem nálezu a nejlepšího místa pro uchování maleb neproběhla dříve, než došlo k jejich problematickému sejmutí.

Během večera byl uveden anglický překlad Schulzovy biografie z pera Jerzy Ficowského Regions of the Great Heresy, Bruno Schulz: A Biographical Portrait. Toto doplněné vydání obsahuje i kapitolu věnovanou nálezu Schulzových nástěnných maleb, z níž je naše ukázka.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.