Vražda v Polné

Nová výstava Židovského muzea v Praze

Výstava Vražda v Polné, otevřená 17. června v modlitebně Španělské synagogy v Praze, má za cíl představit známé události, které se odehrály před sto lety, z nového pohledu, v kontextu tehdejší české politické scény, antisemitské publicistiky a dobové atmosféry.

Největší část výstavy je věnována příběhu Anežky Hrůzové a Leopolda Hilsnera, od středy 29. 3. 1899, kdy byla Anežka v Březině zavražděna, přes obvinění a vyšetřování Leopolda Hilsnera a jeho první kutnohorský proces vzáří 1899, následné snahy TGM o revizi procesu, národnostní demonstrace v říjnu 1899 až ke zrušení starého rozsudku a k novému procesu v Písku v říjnu a listopadu 1900, který ovšem skončil pro Hilsnera rozsudkem smrti ne za jednu, ale dvě vraždy. Všechny tyto události jsou na výstavě dokumentovány ukázkami z českého dobového tisku, především nacionálně či antisemitsky zaměřeného.

Proces

Z publikovaných stenografických záznamů výslechů a z průběhu obou procesů lze, myslím, velmi dobře pochopit celý systém dokazování Hilsnerovy viny i míru zaujatosti, respektive nepravdivosti jednotlivých svědectví. Hilsner byl v obou případech odsouzen na základě vykonstruovaného obvinění, pouze podle nepřímých svědectví, která navíc trpěla četnými rozpory.

Proces proti Leopoldu Hilsnerovi byl věcně zmatečný a zcela neprůkazný. Mnoha současníkům bylo stejně jako dnes zřejmé, že se jednalo především o proces politický, dalekosáhle ovlivňovaný antisemitským, křes?anskosociálním a nacionálním tiskem a tehdejší vyhrocenou politickou situací v česko-německých vztazích. Z významnějších osobností se proti procesu postavil na české politické scéně jedině T. G. Masaryk. Ve svém protestu nebránil jen Hilsnera, ale především rozum, věcnost a kulturu českéhopolitického života. Proces s Leopoldem Hilsnerem byl také první aférou v českém prostředí, která dosáhla tak široké publicity v tehdejších sdělovacích prostředcích.

Příprava výstavy

Přípravě expozice velmi napomohla vynikající monografie Jiřího Kovtuna Tajuplná vražda . Případ Leopolda Hilsnera(Sefer1994), v níž jsou pečlivě uvedeny všechny prameny a archivní materiály.

Ačkoli jsou zachována všechna soudní akta a protokoly, nakonec jsme je na výstavě vůbec nevyužili. Zajímavější se totiž zdají jiné materiály, které souvisely s veřejnou povahou kampaně a které lépe přibližují atmosféru tehdejší doby. Několik let byly např. vydávány četné pohlednice s podobiznami všech osob zúčastněných v procesu a zobrazeními míst, jež měla s vraždou spojitost. Lidé se neváhali fotografovat na místě činu, v žurnálech vycházely karikatury a kreslená zpravodajství z procesu atd. Nejzajímavější a nejosobnější jsou anonymní dopisy a antisemitské letáky z té doby. Největší soubor anonymních antisemitských dopisů se zachoval v archivu TGM a na výstavě je z této podivné domácí tvořivosti několik ukázek. Po celou dobu procesu ale přicházely anonymní dopisy také k soudu a jsou zachovány v soudních spisech. (Asi nejotřesnější byl soubor anonymů, které dostával Hilsnerův obhájce Zdeno Auředníček - tyto anonymy paní Auředníčková před deportací do Terezína odevzdala do úkrytu, pak byly za Heydrichiády z obavy před represáliemi zničeny.)

Na výstavě se podílí zápůjčkami nebo spoluprací řada muzeí, knihoven, archivů a jednotlivců (jmenujme alespoň Muzeum Vysočiny - pobočku Polná; Knihovnu Národního muzea - oddělení časopisů; Státní ústřední archiv v Praze; Státní archiv v Třeboni; Archiv Ústavu T. G. Masaryka v Praze; pana Jana Prchala z Polné a pana Petra Vašíčka z Vídně).

Po skončení výstavy ve Španělské synagoze bude expozice trvale umístěna v nově rekonstruované synagoze v Polné, která by měla být otevřena v listopadu 1999. Kulturní a vzdělávací centrum Židovského muzea připravuje na dny 24.-26. listopaduodbornou konferenci ke 100. výročí polenského procesu, věnovanou historii a významu hilsneriády v kontextu české politiky a antisemitismu. Další akce ke 100. výročí polenského procesu lze očekávat v roce 2000.

Výstava Vražda v Polné potrvá ve Španělské synagoze (Vězeňská 1, Praha 1) do 3. října 1999. Je otevřena denně kromě soboty a židovských svátků.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.