Hledání stop

Odborný výzkum arizace židovského majetku

Otázky související s konfiskací majetku v různých částech okupované Evropy a jeho následné osudy se od poloviny 90. let staly aktuální jak z hlediska morálního a ekonomického, tak i z hlediska politického. Na toto téma se již uskutečnila celá řada mezinárodních konferencí. Diskusím o problematice se nevyhla ani Česká republika, jejíž vláda usnesením č. 773 ze dne 25. listopadu 1998 zřídila Smíšenou pracovní komisi, která má svou činností přispět ke zmírnění některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu. O práci komise jsme psali v Rch 2/99, připomeňme jen, že jejími členy jsou zástupci vlády, ministerstva zahraničí, financí, vnitra, obrany a spravedlnosti, Úřadu katastrálního a zeměměřičského, Kanceláře prezidenta reubliky a samozřejmě Federace židovských obcí v ČR.

Hlavní koordinátorkou výzkumu týkajícího se osudu nacisty konfiskovaného majetku (financí, zlata, cenných papírů, pojistek atd.) byla jmenována PhDr. Jaroslava Milotová, CSc., archivářka Pražské židovské obce a ředitelka Institu Terezínské iniciativy. Následující článek dr. Milotové shrnuje, jak bude tento nesmírně důležitý výzkum probíhat, a naznačuje, jak složitý a pracný problém badatele čeká.

Co je nejdůležitější

Aktualizace problematiky arizovaného majetku v zahraničí sice vedla k vydání velkého množství publikací, avšak události týkající se území Čech a Moravy jsou v nich zmiňovány jen okrajově, ba mylně. Česká historiografie těmto otázkám doposud věnovala pozornost především v pracích L. Chmely, V. Krále, V. Průchy či A. Teichové. Mimořádný badatelský přínos představují studie M. Kárného, především jeho kniha Konečné řešení, genocida českých Židů v německé protektorátní politice (Praha 1991). Zásadní studie o arizaci v českých zemích však doposud chybí.

Prvořadým úkolem navrhovaného projektu by mělo být shromáždění co největšího množství kvalifikovaných informací o židovském majetku konfiskovaném německými okupačními orgány v letech 1938-1945 včetně nakládání s tímto majetkem po roce 1945. Vyvlastnění Židů žijících na území Čech a Moravy v letech druhé světové války bylo totální a proběhlo jak na území protektorátu, tak i v odtržených oblastech, jež z tohoto výzkumu nemohou být vyňaty.

Vzhledem k tomu, že protižidovská opatření z let 1939-1945 vedla k úplné expropriaci právnických a fyzických osob, je nezbytné stanovit priority výzkumu. Ten by měl vedle stanovení celkového objemu a struktury arizovaného majetku věnovat pozornost takovým otázkám, jakými jsou například speciální postupy při konfiskaci jednotlivých druhů majetku, rozsah přesunů vyvlastněného majetku mimo české země, začleňování konfiskovaných uměleckých předmětů do sbírek galerií a muzeí, převzetí terezínské a dalších majetkových podstat státem v rámci Likvidačního měnového fondu atd. Bude nutné věnovat pozornost otázkám bankovních operací s finančními prostředky na arizačních kontech (po objasnění, v jakém rozsahu docházelo k přesunu finančních prostředků mimo protektorátní území či k jakým účelům byly vynakládány), úloze tzv. neutrálních států (Švýcarsko, Švédsko, Portugalsko) na transakcích s majetkem konfiskovaným z rasových a politických důvodů. Dále je nutno se soustředit na vymezení podílu politických, policejních a finančních institucí okupačního aparátu na arizačním procesu a na stanovení míry jejich odpovědnosti, zabývat se údaji o převzetí a odvezení některých částí vyvlastněného majetku sovětskými orgány v letech 1945-1946. S ohledem na věcnou otázku problematiky nebude tedy projekt časově omezen jen na období let 1938-1945, ale i na období poválečné, a to až do roku 1949.

Postup výzkumu

Ke všem výše uvedeným otázkám byla doposud shromážděna a analyzována základní archivní dokumentace.

Týmové práce na projektu budou zahájeny jeho přesným věcným a časovým vymezením. Každý člen pracovní skupiny bude pověřen zpracováním konkrétního obsahového či chronologického úseku, za který ponese plnou zodpovědnost. Z hlediska metodického bude základem práce odborných skupin studium a analýza archivních materiálů, které se problematiky arizace židovského majetku prioritně dotýkají. Konkrétně se jedná o některé části archivních fodnů uložené ve Státním ústředním archivu, Archivu MZV, Archivu ČNB, písemnosti České eskomptní banky (za války pobočka Dresdner Bank), České banky Union (za války pobočka Deutsche Bank) a Kreditanstalt der Deutschen, které jsou ve správě Ministerstva financí ČR. Tamtéž a částečně ve Státním ústředním archivu bude nutné prostudovat písemnosti národních správ majetkových podstat Auswanderungsfondu, Vermögensamtu a Židovské rady starších. Z archivů zvláštního významu se to pak v oblasti uměleckých předmětů týká Národní galerie a Umělecko průmyslového muzea.

Výzkum se nevyhne ani mimopražským archivům, bude probíhat v Moravském zemském archivu v Brně, kde jsou dokumenty vztahující se k problematice arizací na Moravě, Zemském archivu v Opavě a Státním oblastním archivu v Plzni, které spravují archivní fondy s materiály o průběhu arizací v tzv. sudetské župě. Rovněž bude nezbytné provést výzkum přímo v některých muzeích a galeriích na území České republiky.

Studium archivních dokumentů nacházejících se na území ČR má pro řešení projektu prvořadý význam, přesto bude nezbytné doplnit některé klíčové informace z archivů zahraničních, konkrétně z Německa a Rakouska. Ve Spolkovém archivu bude třeba prostudovat některé partie fondů Říšská banka, Říšské ministerstvo hospodářství, Říšské ministerstvo financí, Říšská komora pro výtvarné umění, Říšský účetní dvůr, dále bude nutné navštívit archivy Deutsche Bank, Dresdner Bank a Zahraničního úřadu a rovněž prověřit dokumentaci k činnosti aukčního domu Weinmüller v Mnichově. Výzkum v Rakousku se zaměří na válečnou činnost aukčního domu Dorotheum.

Zdroj informací

Výsledkem projektu budou dílčí zprávy k jednotlivým problémovým okruhům včetně základní dokumentace a závěrečná zpráva každého pracovního týmu shrnující zjištěné skutečnosti. Kvalifikované informace, které by se týkaly jak průběhu arizace židovského majetku, tak i nakládání s ním během okupace a v bezprostředně poválečném období, by měly Smíšené pracovní komisi sloužit ke zpracování návrhů a doporučení vedoucích ke zmírnění majetkových křivd obětí holocaustu a ministerstvu zahraničních věcí jako argumentační materiál při mezinárodních jednáních, týkajících se problematiky židovského majetku. Zjištěné skutečnosti budou v české i německé verzi zveřejňovány v ročence Terezínské studie a dokumenty a dány k dispozici české i zahraniční odborné veřejnosti.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.