Zprávy ze světa

Bayer a pokusy na vězních

Američanka Eva Moses Korová obžalovala německý farmaceutický gigant Bayer AG, že firma v době druhé světové války spolupracovala s nacisty. Podle právníka žalobkyně, která strávila jako dítě deset měsíců v Osvětimi, platil Bayer nacistům, aby mohl experimentovat na vězních.

Reprezentanti Bayeru už dříve přiznali, že v továrně byla využívána otrocká práce lidí z koncentračních táborů. Bayer je také jednou z firem, která se podílí na vzniku fondu v hodnotě 1,7 miliardy dolarů. Peníze mají být vyplaceny jako kompenzace lidem, kteří za války za strašných podmínek a bez mzdy pracovali v různých německých továrnách.

Usa jako prostředník

Státní úřad USA se pravděpodobně stane prostředníkem mezi polskými Židy a Světovou restituční organizací (WJRO). WJRO se v Polsku s pětitisícovou židovskou komunitou prosadila jako organizace, která reprezentuje zemřelé polské Židy a polské přeživší v zahraničí.

Podle článku v Jerusalem Post se představitelé WJRO a reprezentanti polského židovského společenství ocitli ve slepé uličce. Nedokážou se shodnout na tom, jak rozdělit restituovaný židovský majetek. WJRO odmítla polský návrh, aby země byla rozdělena na oblasti bez ohledu na to, jak jsou bohaté. Jedna třetina oblastí by patřila žijícím židovským obcím, druhá WJRO a třetí by byla ponechána pro pozdější určení. Představitelé WJRO návrh odmítli s tím, že na ně vyšla chudá Halič. Přitom je velmi pochybné, že restituovaný majetek bude vůbec vynášet nějaké peníze. Prostředníkem mezi znesvářenými tábory by měl být Henry Clark, jehož pro tento úkol vybral státní tajemník Stuart Eizenstat.

Smuteční shromáždění na Araratu

Na půl milionu Arménů si v polovině dubna připomnělo, že uplynulo 84 let od chvíle, kdy Turci vyvraždili 1,5 milionu jejich krajanů. Účastníci tryzny kráčeli v průvodu s květinami a věnci ze středu Jerevanu až na vrchol hory Ararat, kde se od roku 1995 nachází památník genocidy. Do výklenku zdi vedle památníku byla uložena prsť z hrobu Henryho Morgenthaua Sr., který byl za první světové války americkým ambasadorem v otomanské říši a marně několikrát protestoval proti masakrům. V další nice je hlína z hrobu Franze Werfela, autora románu Čtyřicet dní zachycujícího genocidu Arménů i jejich hrdinný odpor. Smuteční slavnosti se účastnili i arménští ortodoxní biskupové a Gerš-Meir Bourstein, vrchní rabín země.

Znovu o berlínském památníku

Spor o podobu památníku šoa v Berlíně se snad chýlí ke konci. Podle posledních zpráv se německý ministr kultury ic a americký sochař Peter Naumann, který je autorem vítězného návrhu, shodli na kompromisním řešení. Památník by měl sestávat z 2500 betonových stél a z dokumentačního a výzkumného centra. Přijat bude možná i doplňující návrh teologa Richarda Schroedera - jednoduchý sloup s nápisem Nezabiješ v hebrejštině.

Ocenení Claudu Lanzmannovi

Na počátku června bude v Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě předán čestný doktorát režiséru Claudu Lanzmannovi, i u nás známému svým dokumentem Šoa. Představitelé univerzity tak chtějí vyjádřit své uznání Lanzmannově výjimečné práci, kterou režisér ve svých filmech učinil pro židovský národ a židovskou kulturu, pro Izrael, jeho armádu a jeho místo ve světě 20. století.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.