Tanec na cizí veselce

Žurnalistka a spisovatelka Hanna Krallová (nar. 1937 ve Varšavě) působila do počátku 80. let v týdeníku Polityka. Od r. 1972, kdy uveřejnila sbírku reportáží ze Sovětského svazu Na východ od Arbatu, vydala několik knih. Nejznámější z nich je zpráva o vůdci povstání ve varšavském ghettu Marku Edelmanovi Stihnout to před Pánem Bohem (1977), která ji proslavila; dodnes byla přeložena do dvaadvaceti jazyků (česky vyšla na pokračování v časopise Revolver Revue č. 15, 16).

Krallová, Hanna. Tanec na cizí veselce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997, s. 230.(z roku 1993) je prvním knižním titulem H. Krallové, který vychází česky. I v této knize je výchozím tématem většiny příběhů genocida polských Židů. V několika povídkách (které nabývají místy rysů reportáže či zprávy) jsou zachyceny osudy lidí, kteří přežili šoa, osudy jejich rodičů a prarodičů, ale také jejich dětí. Hanna Krallová zde vystupuje jako zprostředkovatel těchto osudů, zapisovatel vzpomínek a také jako svědek jejich současných životů.

Svědectví o lidských tragédiích, o krutostech, které páchali druzí (ať už nacisté nebo po válce komunisté), i o krutostech, k nimž se v mezních situacích uchýlily samy oběti, jsou podána věcně a přesně. Do záznamu jejich vyprávění vstupuje vypravěčka: svými postřehy, pozorováními, asociacemi, proměnami časových rovin, řečnickými otázkami. Možná tak činí až příliš vehementně, ale Krallová je brilantní režisérka: svědecká výpověď se takovými zásahy stane rázem svižnější, zajímavější nejen obsahem, ale také důmyslnou technikou podání. Ztrácí však svou sevřenost a intimitu.

K nejpůsobivějším v knize patří úseky, v nichž text plyne čistě jako prosté konstatování událostí - v příbězích Fantom bolesti, Portrét s kulkou v čelisti nebo Bornštajnova ulice, Horní ulice... A pak vynikající reportáž Jen krátce o prvním mezinárodním setkání lidí, kteří přežili válku díky tomu, že je někdo ukryl. Do New Yorku tehdy přijelo asi dva tisíce Židů a Židovek kolem padesátky, kteří se chtěli setkat s lidmi s podobným osudem a využít této příležitosti k tomu, aby našli své pravé rodiče. Přijela i skupina žen z Polska. Nejenže setkáním s ostatními traumatizující vzpomínky nezmenšily, ale dozvěděly se další fakta o tragických osudech svých příbuzných, které nikdy nepoznaly. Navíc si mezi newyorskými dámami uvědomily svou polskou zaostalost a ještě se ocitly ve spárech historiků, novinářů, psychologů a psychiatrů, kteří jim kladli své rafinované otázky (Usínala jste s cípem polštáře v ruce? Zdědily po vás vaše děti strach?). Nakonec jim byl nejmilejší americký rabín, který je odvezl na letiště. Jen ten už se na nic neptal, jen tomu už nemusely nic říkat.

(Hanna Krallová Tanec na cizí veselce. Z polského originálu přeložila Pavla Foglová, doslov napsal Josef Mlejnek. Vydalo Nakladatelství Lidové noviny v Praze roku 1997. 230 stran, dop. cena 145 Kč.)

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.