Český koncentrák není koncentrák?

Václav Klaus o táboře v Letech u Písku

Český prezident Václav Klaus opakovaně vyjádřil pochybnosti o tom, zda je možné tábor v Letech u Písku, v němž byli během druhé světové války vězněni čeští Romové, označit jako koncentrační tábor. V rozhovoru pro Lidové noviny např. uvedl:

Ukazuje se, že to s tím táborem je složitější. Že to byl původně pracovní tábor pro ty, kteří odmítali pracovat. Zdaleka ne jen romský. Není to opravdu koncentrační tábor v tom slova smyslu, jak každý z nás podvědomě rozumí slovu koncentrační tábor a vidí Osvětim, Buchenwald a tyto věci. Samozřejmě se tam odehrála celá řada tragických věcí. Rozumím-li ale tomu, tak oběti toho tábora byly primárně spojené s epidemií skrvrnitého tyfu, a nikoli s tím, co bývá tradičně chápáno jako oběť koncentračního tábora. (Paroubek je silný a zřeletný politik - Lidové noviny, 14. května 2005. Viz např. Reakce politiků na rezoluci evropského parlamentu na webu Krajinou příběhů).

Reagoval tak na rezoluci Evropského parlamentu, která mj. žádá Českou republiku o odstranění vepřína z místa bývalého koncentračního tábora v Letech. Byť bylo Klausovo vyjádření v první řadě motivováno současným sporem s poslanci Evropského parlamentu a Klausovým kritickým názorem na evropskou ústavu, je třeba se také zamyslet nad tím, jaké poselství prezident sděluje občanům České republiky o jejich vlastní minulosti.

Historie cikánského tábora v Letech u Písku je dnes již poměrně detailně probádána. Vznikl původně v roce 1940 jako kárný pracovní tábor pro údajné kočovníky, kteří se prý odmítali usadit. Často se ani usadit nemohli, protože obce odmítaly jejich pobyt na svém území trpět. Od začátku byli však do tábora umísťováni i usedlí Romové, kterých se chtěly jejich vlastní obce zbavit. S přiostřováním protiromské politiky v Protektorátu Čechy a Morava se tábor v Letech (a podobně také tábor v Hodoníně u Kunštátu) postupně proměnil v regulérní koncentrační tábor pro Romy. Panovaly v něm katastrofické ubytovací, stravovací a hygienické podmínky, které vedly k velké nemocnosti vězňů a nakonec k vypuknutí tyfové epidemie. Ze 30 dětí, které se v táboře narodily, nepřežilo ani jedno.

Skutečnost, že převážná část obětí zemřela na tyfus, není - jak se domnívá Václav Klaus - dokladem toho, že Lety nebyly koncentračním táborem, ale právě naopak. Právě tyfová epidemie v Letech byla důsledkem podmínek charakteristických pro koncentrační tábor: nedostatku stravy a vitamínů, nemožnosti udržovat hygienu, vyčerpávající fyzické práce a nedostatečné lékařské péče. V důsledku těchto podmínek byla tyfová epidemie i v dalších koncentračních táborech, např. v Terezíně nebo Bergen-Belsenu.

Klausovo poukazování na epidemii skrvnitého tyfu navíc může být vykládáno velmi povážlivým způsobem: jakoby vězňové v Letech neumírali kvůli nelidským podmínkám, které byly vytvořeny jejich vězniteli, ale kvůli jakýmsi svým specifickým vlastnostem či snad neschopnosti udržet hygienu. Vina by pak nebyla pouze na věznitelích, ale byla by přenesena i na vězně samotné. Vždyť si za to vlastně mohli sami... Podobně pak může být vykládáno i Klausovo tvrzení, že se jednalo o pracovní tábor pro ty, kteří odmítali pracovat.

Lety jistě nebyly vyhlazovacím táborem, jehož jediným cílem bylo co v co nejkratší době vyvraždit co největší počet lidí. Panovaly v nich ale takové podmínky, které lze bez váhání označit za koncentrační tábor. I ostatní charakteristiky koncentračního tábora zde byly naplněny: vězňové byli vybíráni podle paušálních rasistických kritérií a nebyla jim individuálně před soudem dokazována vina. Věznitelé, kterými byli čeští četníci, se snažili je důsledně izolovat od okolí.

Samo označení tábora v Letech je však nejspíše pouze zástupný problém. Ať jej nazveme jakkoli, zůstává skutečností, že letský tábor byl součástí rasistické protiromské politiky, na které se podílely také české úřady v Protektorátu Čechy a Morava a byl článkem v genocidě českých Romů za druhé světové války. Skutečností také zůstává, že tábor byl zřízen českými úřady a střežen českými četníky.

Jak tedy rozumět výrokům Václava Klause? Zdá se, jakoby prezident České republiky chtěl občanům poslat následující poselství: koncentrační tábor zřízený Čechy je něco úplně jiného než koncentrační tábor zřízený nacisty. Nebo snad přesněji: Koncentrační tábor zřízený Čechy pro nepřizpůsobivou menšinu není koncentrační tábor. Přitom česká veřejnost by se právě s ohledem na tábor v Letech měla kriticky zabývat vlastní minulostí. Politika vůči romské menšině byla a je jedním z témat, která dosud nejsou v českém historickém povědomí dostatečně reflektována. Dvojnásob nešťastné pak je, když jsou tyto úvahy českého prezidenta o Letech publikovány ve stejnou dobu, kdy se na místě bývalého tábora koná pietní akt na připomínku jeho obětí.

                                                                                                                                                                                                                      
                                                                                                                                                                                                          20. května 2005

Klíčová slova

Václav Klaus

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.