Zaznamenali jsme v tisku

červenec 2004

4. července 2004 - SME: V Žilině odhalili pamätník obetiam holocaustu

Slavnostního odhalení památníku se zúčastnil slovenský prezident Ivan Gašparovič, starosta města spolu s několika rodáky a pamětníky holocaustu: Pamätník 'cesty bez návratu' stojí na mieste, kde od marca do októbra roku 1942 počas druhej svetovej vojny bolo zriadené najväčšie zberné stredisko pre deportáciu takmer 26 000 Židov z celého Slovenska.

8. července 2004 - Zpravodajství ČTK: Itálie soudí bývalého německého důstojníka za masakr v roce 1944

Hermann Langer, 85letý bývalý důstojník SS, obviněný ze zavraždění asi 60 osob převážně židovského původu ukrývajících se v klášteře Farneta v Toskánsku, se k soudu nedostavil.

9. července 2004 - MF Dnes: Osud synagogy i Židů z Horažďovic se zpečetil v roce 1942

Historie židovské komunity v jihočeském městečku připomíná dějiny mnoha dalších obcí - do začátku nacistické okupace zde žila poměrně početná židovská menšina, která byla z Klatov odtransportována do Terezína a dále do vyhlazovacích táborů. Neorománská synagoga od té doby pustla, dodnes z ní zbyl jen prázdný interiér: 'Chceme připomenout 125 obětí - lidí, kteří se nevrátili z koncentračních táborů. A také chceme dnešním obyvatelům města říct, že tu bývaly nemovité památky, z nichž se dnes dochoval jen hřbitov Na Loretě. Příští rok, u příležitosti 60. výročí konce války, odhalíme na místě, kde stávala synagoga, pamětní desku,' prozrazuje horažďovický starosta Václav Trčka.

9. července 2004 - Hospodářské noviny: Ruth Bondyová: O Hrabalovi v hebrejštině a nepochopitelném čísle

V rozhovoru říká izraelská spisovatelka, autorka knihy o Jacobu Edelsteinovi a nově také autobiografie Víc štěstí než rozumu: Založení Izraele ve Spojených národech v listopadu 1947 odhlasovala většina států a tvrdí se, že nebýt holocaustu, některé z nich by asi pro něj ruku nezdvihly. Hrálo tu tedy i špatné svědomí. Ale mně se příčí vidět v tom jakési: 'Šest miliónů zahynulo, tak těm zbylým za to dáme stát...' To nemohu přijmout.

  • Viz též rozhovor:

  • Týden 12. července 2004 - Chuť krupicové kaše v Bergen-Belsenu

12. července 2004 - Literární noviny č. 29: Obrazy německého vědomí a válečné mentality

Literární noviny přinášejí recenzi druhého dílu Klempererových deníků (viz Nové knihy - únor 2004): Jestliže první svazek pamětí můžeme vnímat jako analýzu proměn mentality obyčejných Němců i universitně vzdělaných intelektuálů, jako echo rozmáhajícího se totalitarismu a v ryze osobní rovině jako nerovný boj židovského (...) profesora s byrokratickým a antisemitským režimem, pak díl druhý přináší především svědectví o náladách obyčejných Němců v posledních měsících války a opět v osobní rovině o postojích a pocitech Židů, kteří právě díky životu ve smíšených manželstvích unikli (...) internaci v ghettech a fyzické likvidaci v koncentračních táborech. Nejcennější svědectví se podle mého soudu ukrývá právě v zápisech o letech 1944-1945.

12. července 2004 - Romea.cz: Lety po letech

Článek Václava Trojana psaný pro červnové číslo časopisu Romano voďi připomíná polistopadovou historii pietního místa v Letech u Písku: Když po ministru Igoru Němcovi nastoupil Vladimír Mlynář, vypadalo to, že se věci daly do pohybu, a svitla naděje, že vepřín v Letech bude odstraněn. Pod otevřený dopis s výzvou k odstranění prasečí farmy z místa, kde trpěli a umírali lidé, se mezitím podepsaly takové osobnosti jako Simon Wiesenthal a Günter Grass. Vláda jednala, jednala a nakonec prohlásila, že peníze na vykoupení nedávno privatizovaného vepřína nemá. Co dodat?

12. července 2004 - Lidové noviny: Mladíci namalovali Francouzce na břicho hákové kříže

K rasistickému útoku došlo na severním předměstí Paříže: Ženě, která cestovala vlakem s malým dítětem, útočníci nejprve sebrali batoh, kde měla i doklady. Když viděli, že v nich má jako bydliště uveden zámožný 16. pařížský okres, vyvodili z toho, že je židovka. 'V šestnáctém jsou samí židi,' křičeli, ostříhali jí vlasy, poškodili oblečení a nakonec namalovali na břicho hákové kříže. Při útěku porazili kočárek s dítětem a odnesli s sebou ženin batoh s doklady, penězi a kreditní kartou. A to den poté, co francouzský prezident Chirac vyzval, aby se Francouzi postavili proti rostoucímu rasismu a xenofobii.

13. července 2004 - České noviny: Antisemitská aféra v Paříži skončila blamáží, problém zůstává

Média informovala o vývoji v případu rasistického útoku v Paříži na mladou ženu, považovanou skupinou mladíků za Židovku: žena se přiznala, že si útok vymyslela a zinscenovala. Nejen francouzští politikové však varují před bagatelizací celého problému:'Jde-li o podvod, lze to kritizovat. Ale to nic nemění na tom, že jde o desátý nebo dvacátý útok tohoto druhu,' řekl například bývalý socialistický ministr Dominique Strauss-Kahn. Také vládní mluvčí Jean-François Coppé prohlásil, že 'prudký nárůst počtu rasistických a antisemitských činů ve Francii je skutečnost. Je to reálné zlo, jehož vykořenění bude vyžadovat mnoho prostředků a mnoho času.'

13. července 2004 - Zpravodajství ČTK: Petice za známku k uctění památky židovského chlapce byla úspěšná

Petici, kterou téměř před rokem inicioval svaz českých filatelistů, vyslyšela Česká pošta a kresba Petra Ginze, která shořela spolu s astronautem I. Ramonem v troskách raketoplánu Columbia, vyjde na známkách 20. ledna 2005. Další informace na www.japhila.cz/petice.

14. července 2004 - Plzeňský deník: Sinaj Adler: Přežil jsem Údolí smrti

Bývalý terezínský a osvětimský vězeň, nyní izraelský občan, vydává v češtině své vzpomínky na tábory smrti: Napsal jsem tuto knihu, aby se co nejvíc lidí dovědělo o životě vězňů v koncentračních táborech. Je důležité připomínat a nezapomenout, co se tehdy stalo. Někteří lidé totiž raději tvrdí, že to není pravda, a chtějí tyto zážitky vymazat, protože to pro ně není pohodlné. Autor je bratrem nedávno zesnulého Maxe Adlera, zakladatele Muzea Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic. Knihu vydal spolek Přátelé dr. Š. Adlera a bude k dostání v muzeu a v plzeňských knihkupectvích.

15. července 2004 - Reflex: Pod židovskou hvězdou

V rozhovoru říká ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát o jedinečnosti holocaustu: Rasový antisemitismus je hrůzně jedinečný v tom, že vynáší rozsudek smrti nejen nad lidmi živými, ale i těmi, kteří ještě ani nebyli počati. V okamžiku, kdy vstoupily v platnost norimberské zákony, bylo podle rasových schémat předem zjevné, že pokud se určitému páru má narodit dítě, není už předem hodno života. Filozofka Hannah Arendtová napsala, že nacistický režim byl v dějinách prvním režimem, který rozhodoval, kdo smí a nesmí žít na této planetě.

15. července 2004 - Zlínské noviny: Snímek Hitlerova kantáta odhaluje zákulisí nacismu

Dlouho očekávaný televizní snímek mladé režisérky Jutty Brückner pojednává o dalším aspektu vzestupu nacistické ideologie v Německu, o fanatické lásce tisíců žen k Führerovi:Film líčí životní cestu hudební skladatelky Ursuly, kterou hraje Lena Lauzemis, od fanatické nacistky po ženu, která si uvědomuje zločinnost hitlerovského režimu. Jako dvaadvacetiletá žije Ursula pouze svým záměrem napsat kantátu pro Adolfa Hitlera.

24. července 2004 - MF Dnes: Český historik nahlíží tragickou rakouskou etapu

K recenzi knihy Martina Jeřábka Konec demokracie v Rakousku 1932-1938 (viz Nové knihy - červen 2004) připojil Jaroslav Šebek v sobotní příloze také článek přibližující rakouskou reflexi 70. výročí pokusu o nacistický převrat: Málo probádanou oblast představují i aktivity stoupenců nacionálního socialismu, kteří se objevili v církevních kruzích již před rokem 1938. (...) Vyjasnění mnoha sporných momentů z nedávné minulosti tak ještě na rakouskou veřejnost teprve čeká.

26. července 2004 - Právo: Milý člověk, říkají o vrahu Nižňanském sousedé

Ivan Vlček se vrací ke kauze Eduarda Nižňanského, obviněného ze zmasakrování 160 obyvatel slovenských obcí Ostrý Grúň a Kľak v lednu 1945, o měsíc později také 18 Židů: Jeho sousedé si ho chválí. 'Je to milý člověk a má velmi příjemnou manželku. Chovali se dobře, nikoho neobtěžovali a žili moc pěkně,' říkají. O desítkách zastřelených pochopitelně nevěděli.

27. července 2004 - SME: Internetová stránka Sieg Heil ponúka informácie o holokauste

Německým úřadům se podařilo znemožnit přístup na některé neonacistické internetové stránky. Zajímavým způsobem zasáhly do stránek siegheil.de: zájemce o tyto stránky je okamžitě přesměrován na informační portál www.shoa.de.

28. července 2004 - MF Dnes: Židovský památník poškodili vandalové

Památník židovským obětem holocaustu z Bohumína, který stojí na místě synagogy vypálené v roce 1940, měl být slavnostně odhalen v září letošního roku: 'Vandalové rozmazali hnědou barvu po mramorové desce s nápisy v češtině a hebrejštině,' řekla mluvčí radnice Lucie Balcarová.

31. července 2004 - Právo: Krutá daň za krátkou svobodu

Ve svém článku pro sobotní rubriku Historie připomíná Miroslav Šiška varšavské povstání proti nacistům, o něhož 31. července uplynulo právě šedesát let: Povstání bylo zároveň bitvou, do níž byly nepřímo angažovány diplomacie západních států a která se týkala i něčeho důležitějšího než svobody Varšavy, či dokonce Polska. Byla to srážka mezi svobodou lidské bytosti a jejím právem rozhodovat o sobě a totalitarismem, který toto právo neuznával a ve jménu idejí (rasistických nebo třídních) chtěl učinit člověka šroubkem ve své státní mašinérii.

Klíčová slova

Eduard Nižňanský

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.