Zaznamenali jsme v tisku

září 2003

2. září 2003 - České noviny: Představení 'Píseň z Terezína' sklidilo ve Vídni úspěch

Zhudebněné básně dětí z bývalého židovského ghetta v Terezíně zazněly v pondělí večer ve vídeňském divadle Odeon, které představilo dílo Píseň z Terezína komponisty Franze Waxmana. První představení skladby, v níž autor zhudebnil několik básní z knihy Motýla jsem tu neviděl, se uskutečnilo v roce 1965.

6. září 2003 - Lidové noviny: Od rozumu k šílenství

Okouzlení sanskrtem a árijská idea vydobyly v 19. století vysoce prestižní postavení indoevropeistice, novému oboru (...). Nejznámějším plodem orientální renesance byla rasová árisjká ideologie (...) Budil v této souvislosti upozorňuje na selhání soudobé politologie při analýze historických kořenů nacismu, na nebezpečný sklon nazírat Hitlerův režim jako ztělesnění čistého zla mimo veškeré pochopitelné kategorie (Ješajahu Leibowitz, Lanzmanův film Šoa)... píše mimo jiné ve své recenzi knihy I. T. Budila Od prvotního jazyka k rase (Academia 2002) Jaroslav Blažke.

6. září 2003 - SME: Hamburg: Sprístupnili bývalý koncentračný tábor

Koncentrační tábor Neuengamme u Hamburku byl otevřen pro veřejnost. Slavnostního otevření tábora, v němž zemřelo na 55 000 lidí z mnoha zemí Evropy, se zúčastnilo několik bývalých vězňů: Jeden z najväčších koncentračných táborov zriadili nacisti koncom roku 1938 v zrušenej tehelni v Hamburgu-Neuengamme. Najprv to bol vysunutý tábor koncentračného tábora Sachsenhausen, ale v lete 1940 sa osamostatnil. Do roku 1989 sloužil tábor jako věznice.

8. září 2003 - SME: Nadácia Solidarita si pripomenula obete holokaustu

Už po čtvrté si Slovensko připomnělo Památný den obětí holocaustu a rasového násilí, který připadá na 9. září - tento den v roce 1941 schválil Slovenský štát Židovský kodex. Přestavitelé nadace Solidarita a prezident Schuster předali medaile mimo jiné Oto Wagnerovi, který Prežil holokaust, aby varoval, do akých hlbín sa môže prepadnúť tisícročná civilizácia.

8. září 2003 - Literární noviny č.37: rubrika Přelet

V tradiční rubrice věnované aktuálnímu literárnímu dění ve světě nás Pavel Kolář seznamuje se vzpomínkami manželů Iggersových, které pod názvem Zwei Seiten der Geschichte vydalo nakladatelství Vandehoeck & Ruprecht v Göttingenu: Právě až tzv. křišťálová noc, resp. Mnichov přiměly obě rodiny k emigraci. V americké části pamětí je zprvu hlavním tématem problematický postoj severoamerické společnosti k židovským imigrantům. Wilma zaznamenává (...) i antisemitismus imigračních úřadů, vtělený do výroku kanadského ministra pro přistěhovalectví 'none is too many'.

12. září 2003 - MF Dnes: Zpřístupněná synagoga vypráví trpké příběhy Židů

Osudy židovské komunity z Krnova přibližuje Ivan Motýl: Zatím si téměř nikdo v Krnově neuvědomuje, co všechno tady vybudovali židovští podnikatelé a jak se před válkou podíleli na rozvoji města. To se může změnit s trvalým zpřístupněním synagogy, věří třiatřicetiletý Jan Stejskal, vůdčí osobnost sdružení Krnovská synagoga.

16. září 2003 - Právo: Ostrůvek ticha svitavským Židům

V neděli byl ve Svitavách odhalen památník obětem holocaustu: Židé založili v silně německých Svitavách svou obec roku 1892, postavili si synagogu a hřbitov umístili na vršek za hranice města. Synagoga byla vypálena o Křišťálové noci v listopadu 1938 a do března 1939 židovská obec prakticky zanikla. Poslední izolované rodiny skončily v koncentračních táborech.

16. září 2003 - Právo: SRN: jak nebezpeční jsou neonacisté?

Po zadržení několika neonacistů, v jejichž bytech se našlo množství zbraní a plány útoků na mešity, řecké školy a další objekty, mezi nimi také pumový útok při slavnostním položení základního kamene židovského kulturního centra v Mnichově, se v Německu začalo diskutovat o míře nebezpečnosti pravicových extremistů: Oficiální zpráva Úřadu na ochranu ústavy neboli tajné policie udává, že v Německu je kolem 10 700 pravicových extremistů, kteří jsou připraveni použít násilí.

16. září 2003 - MF Dnes: Rom, Čech, Afričan a uprchlík budou objíždět školy

V rámci vládní kampaně proti rasismu, jejíž letošní ročník byl 15. 9. zahájen, se opět po českých a moravských školách rozjede několik dobrovolnických týmů, složených z příslušníků menšin. Jejich úkolem bude diskutovat se studenty o otázkách tolerance, rasismu a xenofobie: Mezinárodní agentura Opinion Window před dvěma lety uvedla, že podle jejího průzkumu podporuje rasistické postoje skinheadů asi každý třetí Čech pod třicet let.

17. září 2003 - MF Dnes: Předválečné transporty dětí mají pomník

Na Liverpoolském nádraží odhalil Nicolas Winton památník dětem, které svými transporty zachránil před nacismem: Soška dítěte s obrovitým průhledným kufrem stojí na místě, kde mnoho zachráněných dětí poprvé vstoupilo na britskou půdu. Socha nazvaná německy Für Das Kind (Pro dítě) je dílem sochařky Flor Kentové.

20. září 2003 - MF Dnes: Čeští Romové dopadli za války nejhůř

S historikem Petrem Lhotkou z Muzea romské kultury v Brně hovořil Luděk Navara o romském holocaustu u nás: Myslím, že na území protektorátu a německé říše, tedy i na území dnešní České republiky, je to (židovský a romský holocaust) naprosto srovnatelné. Šlo v obou případech o systematické vyhlazování podle čistě rasových kritérií.

K rozhovoru připojil autor také portrét Františka Růžičky, který prošel cikánským táborem v Osvětimi II -Birkenau (Ze sedmdesátičlenné rodiny přežili válku dva), a článek o průběhu romského holocaustu pod názvem Tragický příběh vyhlazení českých Romů.

20. září 2003 - Právo: V Heydrichově vile pomáhala Židům

Radnice pražské čtvrti Letňany udělila čestné občanství Heleně Vovsové. Za okupace byla nuceně nasazena do vily, ve které říšský protektor Reinhard Heydrich zaměstnával jako služebnictvo několik Židů: 'Její obětavost a nezištná pomoc mnohdy z vlastních skromných prostředků naštěstí zůstala před nacisty neprozrazena,' zdůraznil starosta Dobrý.

23. září 2003 - Právo: Muž přeživší koncentrák dostal trest za odpor proti neonacismu

Martin Löwenberg byl za svou účast na antifašistické demonstraci v Mnichově odsouzen k pokutě 450 euro. Skupině demonstrantů řekl, že se jde postavit do čela průvodu, a dodal: Co vy uděláte, je vaše věc. Tato věta byla soudem uznána za veřejné nabádání k trestnému činu.

24. září 2003 - Britské listy: Ještě jednou Riefenstahlová: co je podstatou a funkcí umění?

Fabian Golgo se ve svém článku ještě jednou zamýšlí nad vazbou mezi uměleckým dílem a angažovaností jeho autora: Leni možná napomohla rozšíření obrazu Hitlera jako božské osobnosti, ale není pravda, že vědomě souhlasila s hrůzami, které přišly ke konci toho desetiletí. Stejně jako většina Němců, kteří pociťovali hněv vůči svým sousedům a také - jako lidé skoro všude už po staletí - neměli rádi židy. Ale nepožadovali vytvoření koncentračních táborů.

25. září 2003 - Právo: Nelitovat Němce

Zajisté, vyhnání je drama pro ty, kteří jsou vyháněni. Ale vyhnání Němců nezměnilo mentalitu lidstva, zatímco holocaust ji změnil. Vyhánění taky neznamená brát lidem život. Ano, mělo své oběti. Jenže oběti bývají všude, i v dobách míru. Třeba při autonehodách. Při vyhánění nastávala smrt v důsledku nehod. Holocaust smrt předpokládal, říká v rozhovoru Marek Edelman, účastník povstání ve varšavském ghettu, a reaguje tak na aktuální dění kolem berlínského Centra vyhánění.

26. září 2003 - Právo: Nadace nabízí českým obětem zdravotní péči

Německá nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost poskytla přes 277 tisíc Euro (asi 8,8 mil. Kč) na projekt lékařské a sociální pomoci českým občanům, kteří přežili holocaust. Program domácí a zdravotní péče se týká stovek lidí, kteří přežili koncentráky. Projekty může u německé nadace podat z ČR kdokoli, zájemců však příliš není. Bližší informace na internetové stránce www.stiftung-evz.de.

září 2003 - Unlikely Heroes: Nový film z produkce The Simon Wiesenthal Center's Moriah Films Division

O tom, že židovský odpor se za holocaustu neomezil jen na varšavské povstání a několik povstání v koncentračních táborech, vypráví film Nepravděpodobní hrdinové. Snímek sestává z portrétů sedmi lidí, kteří se zapojili do odporu proti nacistické perzekuci - jednou z nich je také malířka Friedl Dicker-Brandeisová. Režisérem je Richard Trank, komentář čte Ben Kingsley.

26. září 2003 - MF Dnes: Ze stájí se stávají opět synagogy

Opravy bývalých synagog a ostatních židovských památek v maďarském městě Mád se stávají pomalu skutečností: Nacistický holocaust smetl dvě třetiny z téměř jednoho milionu maďarských Židů. Mnoho z těch, kteří přežili, uprchlo za povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956, když si uvědomili, že komunisté jsou odhodláni rozdupat jejich náboženství stejně jako nacisté. Dnes je mezi deseti miliony obyvatel Maďarska méně než sto tisíc Židů. Žádní Židé v Mádu, městě ležícím 220 kilometrů východně od Budapešti, jež bylo střediskem židovské vzdělanosti, nezůstali.

29. září 2003 - České noviny: Historička holocaustu Maxwellová kritizuje středisko vyhánění

Je tragické, že 13 milionů Němců bylo po válce vyhnáno z východní Evropy, ale je mnohem více tragické, že většina vyhnaných nadšeně podporovala Hitlerovy vyhlazovací a zotročující války, říká Maxwellová, která přednášela nedávno také v Praze.

30. září 2003 - MF Dnes: Pinkasova synagoga je znovu přístupná

Po čtrnácti měsících se pro veřejnost otevírá pražská Pinkasova synagoga s unikátním Památníkem obětí holocaustu. Náklady na rekonstrukci objektu dosáhly 7,8 milionu korun.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.