Zaznamenali jsme v tisku

červenec 2003

1. července 2003 - International Herald Tribune: Justice for Jews from Arab nations

V osobním svědectví o perzekuci Židů v Libyi v minulém století, které zveřejnila Giulia Boukhobza, mimo jiné říká: Historie židovské komunity v Libyi se počítá na dva tisíce let. V letech 1948 až 1951 odešlo ze země v důsledku antisemitských nálad na 40 000 Židů. Ti, kteří uvěřili slibům vlády a zůstali, však po roce 1961 přišli o právo volit, o své pasy a stali se občany druhé třídy. V červnu 1967 nálady přerostly v otevřenou nenávist a rozlícený dav vyraboval domy Židů, z nichž mnozí byli zabiti. Ti, kteří se zachránili, opustili zemi. Dnes nežije v Libyi jediný Žid!

1. července 2003 - MF Dnes: Synagoga je teď přístupná každý den

Šachova synagoga v Holešově bude o prázdninách otevřena denně od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. Více informací, spolu s unikátním dokumentárním filmem o zboření takzvané nové holešovské synagogy v srpnu 1941 nacisty, na olam.cz.

4. července 2003 - MF Dnes: Třebíčské památky jsou světové; Mělo být zbořeno, nyní se jím pyšníme

Česká média informovala o zápisu tří třebíčských památek na seznam světového kulturního bohatství UNESCO: vedle baziliky sv. Prokopa se jedná o zdejší unikátní Židovské město a židovský hřbitov. Vedle Jeruzaléma se jedná o první čistě židovskou památku zapsanou v UNESCO na světě.

  • Viz též:

  • Právo: Třebíč v seznamu UNESCO

  • České noviny 3.7.2003: Židovská čtvrť v Třebíči byla zapsána na seznam dědictví UNESCO

  • Lidové noviny 3.7.2003: Třebíč se dostala do seznamu UNESCO

4. července 2003 - Právo: Nacistický dozorce z Mauthausenu dopaden

Bývalého dozorce z nacistického koncentračního tábora Mauthausen zadržely ve středu americké úřady v Clintonu ve státě Michigan:Johann Leprich působil v letech 1943-44 v Mauthausenu jako šéf strážní jednotky a byl členem nacistické elitní organizace SS, jež byla norimberským tribunálem prohlášena za zločineckou.

  • Viz též:

  • MF Dnes: USA zadržely bývalého strážce v Mauthausenu

7. července 2003 - Respekt: Hádej, kdo zase nepřišel na večeři

Marek Švehla se ve svém článku zabývá neutěšenou situací českých Romů: Ještě horší jsou věci, které se statistikou vyjádřit nedají (...). Podle vládních odborníků každý romský občan Česka okusil ponížení nebýt obsloužen v restauraci. Všední realitou je nepřijetí do práce kvůli barvě kůže, zákazy vstupu do diskoték, na koupaliště, neustálý strach ze zákeřných útoků holých lebek.

9. července 2003 - MF Dnes: Neonacisté a anarchisté ztrácejí na síle

Z výroční zprávy ministerstva vnitra, která se zabývá stavem extremistických skupin v naší republice, vyplývá, že extremistická scéna je značně roztříštěná a pod kontrolou zpravodajských služeb. Jediné, co se policistům zatím nedaří, je boj s extremisty na internetu.

Trochu jiný pohled najdeme na stránkách Britských listů v článku ze 14.7.2003: Co říká zpráva Ministrstva vnitra o extremismu a co už neříkají média

12. července 2003 - Lidové noviny: Oběti nacismu dostanou peníze do jara 2004

Před několika týdny byla zahájena výplata kompenzací obětem nacismu: (...) ve druhé vlně se dočkalo peněz v minulých dvou týdnech 7700 poškozených. Předseda spolkové nadace Michael Jansen uvedl, že druhou splátku by mělo do jara příštího roku dostat ostatních 60 tisíc lidí. V první fázi vyplatila nadace 73 tisícům lidí 160 milionů eur.

15. července 2003 - MF Dnes: Kresba z Columbie míří na známku

Jeden z organizátorů filatelistických výstav Břetislav Janík přišel s nápadem umístit na poštovní známku České republiky a také Izraele kresbu Petra Ginze Měsíční krajina, která shořela v troskách amerického raketoplánu. Akci podpořil ředitelŽidovského muzea v Praze Leo Pavlát, který nyní jedná s Chavou Pressburgerovou, Petrovou sestrou, o autorských právech. Na adrese www.japhila.cz/petice je možné akci podpořit podpisem.

15. července 2003 - Deník Litoměřicka: I bývalý prezident Havel ocenil přínos výstavy v Muzeu ghetta

Pochvalný dopis napsal Václav Havel organizátorům právě otevřené výstavy Für das Kind, která je věnována všem jednotlivcům, kteří svou činností umožnili přežití deseti tisíc převážně židovských dětí, když riskovali svůj život pod nacistickými režimy v Německu, Československu, Rakousku a Polsku, během let 1938 - 1939. Vystavená díla zachycují předměty denní potřeby dětí, které byly před vypuknutím války zachráněny a odvezeny do opatrovnických rodin ve Velké Británii.

17. července 2003 - Právo: NS definitivně zastavil kauzu Tutter

Nejvyšší soud nařídil zastavení řízení proti J. Klímovi a J. Davidovi, kteří byli obviněni ze zneužití pravomoci veřejného činitele za to, že v padesátých letech zabránili stíhání nacistického zločince Wernera Tuttera. Řízení bylo zastaveno s odkazem na to, že oba muži byli obviněni až po uplynutí doby k tomu určené.

18. července 2003 - Lidové noviny: Nad památníkem pro oběti holocaustu váhají Němci už 13 let

Od pádu berlínské zdi bylo zamítnuto již několik návrhů na památník obětem holocaustu v Berlíně. Také vítězný návrh amerického architekta Petera Eisenmana, který se má skládat z různě velkých betonových kvádrů, má mnoho kritiků: Když se na památku mrtvého postaví jen kámen, vznikne hřbitov. Nevím, jaké poučení se dá ze hřbitova odnést," prohlásil například americký dramatik Arthur Miller. Simon Wiesenthal řekl v prosinci roku 1998: Na jeden památník měl holocaust příliš mnoho podob.

25. července 2003 - Tachovský deník: Starý židovský hřbitov upravuje mezinárodní tým mladých lidí

Dvanáctka mladých lidí z Belgie, Francie, Španělska, Irska, Jižní Koreje, Japonska, Finska a Polska se v pondělí 14. července sjela do Svojšína, aby upravili židovský hřbitov, který přestal fungovat v roce 1938 po Mnichovu.(...) Workcamp, tedy v doslovném překladu pracovní tábor, pořádá organizace Inex - SDA ve spolupráci s Obecním úřadem Svojšín.

26. července 2003 - Lidové noviny: Počítače mapují holocaust

Úvodní článek pro sobotní přílohu Věda připravil Martin Uhlíř a věnuje se v něm rozsáhlému projektu, v jehož rámci by mělo být více než 53 000 vzpomínek těch, kteří přežili holocaust, převedeno do textové podoby, v níž bude možné vyhledávat. Nahrávky vzpomínek pořídila nadace S. Spielberga Survivors of the Shoa Visual History Foundation.

26. července 2003 - MF Dnes: Židovský hřbitov je domovem i stálou výzvou

Rostislav Hányš se vypravil do Šumperka, aby poznal zdejšího správce a obyvatele židovského hřbitova, Antonína Šimůnka. Jedenadevadesátiletý muž v Šumperku žije od roku 1929: Občas jsem viděl, jak s nimi Němci zacházeli. (...) Shromažďovali tady i Židy odjinud. Nikdy nezapomenu ty jejich pohledy. Nebyla v nich nenávist, ani vzdor, jen smíření s krutým osudem,.

27. července 2003 - Lidové noviny: Iliescu odmítl izraelskou kritiku svých výroků o holokaustu

Rumunský prezident Ion Iliescu uvedl pro páteční vydání deníku Ha'arec, že je překvapený a zarmoucený izraelskou kritikou svých výroků o holocaustu. Uznal sice rumunský podíl na něm, dále však řekl, že holokaust se netýkal jen Židů, ale i jiných národů.

28. července 2003 - Respekt: Měly tu stát paneláky

Článek s podtitulem Třebíčské židovské město vstalo z mrtvých a vítá své dědice se vrací k události minulých dní - k zapsání židovské čtvrtě v Třebíči do seznamu UNESCO.

28. července 2003 - MF Dnes - Františkovy Lázně: Na vypálenou synagogu upozorní pamětní deska

Dne 3. srpna 2003 bude na rohu ulic Americká a Francouzská ve Františkových Lázních odhalena pamětní deska, která bude připomínat vypálení zdejší synagogy a krutý osud židovské komunity.

30. července 2003 - iliteratura: Kertész, Imre: Člověk bez osudu, recenze překladu

Jovanka Šotolová zakončuje svou recenzi slovy: Nesporně je však Kertészův Člověk bez osudu knihou veledůležitou, nakladatelským počinem tohoto roku, dílem, které by mělo patřit k základní výbavě každého člověka i v dnešní době.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.