Pokyny pro výuku o holocaustu

  • Výuka o holocaustu by obecně řečeno měla:

  • prohloubit znalosti o této bezprecedentní genocidě,

  • uchovat památku těch, kteří trpěli, a

  • podpořit pedagogy i studenty v tom, aby se zamysleli nad morálními a duchovními otázkami, které události holocaustu vyvolávají, a nad jejich dopadem na dnešní svět.

    • Ačkoli se výuka o holocaustu může a také musí v různých kontextech odlišovat, jsou tu přesto určité podobnosti, které je třeba zmínit. Naznačují to i následující definice holocaustu:

    • Pod rouškou druhé světové války, v rámci hledání nového řádu, usilovali nacisté o likvidaci všech Židů v Evropě. Poprvé v historii byly použity průmyslové metody k masovému vyvražďování celého národa. Zavražděno bylo šest milionů lidí, včetně 1 500 000 dětí. Tato událost se nazývá holocaust.

      Nacisté zotročili a zavraždili také miliony dalších lidí. Ve velkém počtu zabíjeli Romy a Sinty, duševně a tělesně postižené, Poláky, sovětské válečné zajatce, odboráře, své politické odpůrce, politické vězně, homosexuály a další.

      Imperial War Museum, Londýn, Velká Británie

    • Holocaust označuje specifický případ genocidy v dějinách dvacátého století: státem financované, systematické pronásledování a likvidaci evropských Židů nacistickým Německem a jeho spojenci v letech 1933 až 1945. Hlavními oběťmi byli Židé - bylo jich vyvražděno na 6 milionů; dalšími cílovými skupinami pro vyhlazení z rasových, etnických či národnostních důvodů byli Romové a Sintové, postižení lidé a Poláci. Pod nacistickou tyranií byly utiskovány a došly tragické smrti miliony dalších lidí, například homosexuálů, Svědků Jehovových, sovětských válečných zajatců a politických disidentů.

      United States Holocaust Memorial Museum, Washington, DC, USA

    • Holocaust bylo vyvraždění přibližně šesti milionů Židů nacisty a jejich spojenci. Od německé invaze do Sovětského svazu v létě roku 1941 do konce války v květnu 1945 usilovalo nacistické Německo se svými spojenci o vyvraždění každého Žida v jimi ovládaném prostoru. Vzhledem k tomu, že nacistická diskriminace Židů začala s Hitlerovým nástupem k moci v lednu 1933, považují mnozí historici tento moment za počátek éry holocaustu. Židé nebyli jedinými oběťmi Hitlerova režimu, byli však jedinou skupinou, kterou se nacisté snažili vyhladit úplně.

      Památník Jad Vašem, Jeruzalém, Izrael

  • Při výuce o holocaustu je dobré si položit tři základní otázky:

  • Proč mám učit o holocaustu?

  • Co mám učit o holocaustu?

  • Jak mám učit o holocaustu?

První otázka se týká odůvodnění. Druhá otázka se zabývá výběrem informací, kdežto ta třetí zkoumá vhodný pedagogický přístup k jednotlivým skupinám studentů. Tyto pokyny se zabývají pouze druhou otázkou.

Holocaustu se můžeme věnovat i v jiných předmětech než v dějepise: v rámci literatury, psychologie, náboženství apod.

Doporučujeme využít celostátních i lokálních připomínkových akcí a podpořit je ve výuce.

Studium holocaustu musí být zařazeno do celkového kontextu evropské historie. Zároveň doporučujeme učitelům, aby se věnovali i místnímu historickému kontextu. Pro lepší pochopení kontextu holocaustu je třeba, aby také uvedli informace o:

  • antisemitismu,

  • životě Židů v Evropě před holocaustem,

  • důsledcích první světové války,

  • nástupu nacistů k moci.

Z historické látky spojené s výukou o holocaustu mohou pedagogové do učebního plánu zahrnout mimo jiné níže uvedená témata. Mohou přitom poskytnout různé pohledy - z hlediska obětí, pachatelů, kolaborantů, pasivních pozorovatelů a zachránců.

  • 1933-1939

  • diktatura v národně-socialistickém Německu

  • rané fáze perzekuce

  • první koncentrační tábory

  • reakce okolního světa

  • 1939-1945

  • druhá světová válka v Evropě

  • nacistická politika v okupované Evropě

  • program eutanázie

  • pronásledování a vyvražďování Židů

  • pronásledování a vyvražďování nežidovských obětí

  • ghetta

  • tzv. Einsatzgruppen

  • rozšiřování systému koncentračních táborů

  • vyhlazovací centra

  • kolaborace

  • odboj

  • pokusy o záchranu

  • reakce okolního světa

  • pochody smrti

  • osvobození

  • Poválečné období

  • poválečné procesy

  • tábory pro osvobozené osoby bez domova (displaced persons camps), emigrace

Cílem těchto pokynů je podpořit výuku o holocaustu. Výuka v různých zemích, školách i v různé době se bude lišit. Proto je důležité, aby se pedagogové zamýšleli nad svým způsobem výuky a případně se nechali inspirovat jinými zkušenostmi.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.