Padesát pět let poté, co 228 vězňů přežilo pochod smrti ze Schwarzheide do Terezína, navštívili někteří z přeživších i s manželkami místo bývalého koncentračního tábora. Na tryzně vystoupila také řada Němců: starosta Schwarzheide, zástupci firmy BASF, která převzala továrnu BRABAG, kde vězni vykonávali otrocké práce, předseda spolku Kultur und Heimatverein, skupina z organizace Spurensucher (Junge Historiker) a místní občané. Za bývalé vězně promluvil ing. R. Svoboda, který ocenil péči továrny BASF o důstojné zachovávání památky po našich mrvých kamarádech, její pomoc při vydání knihy Hořící nebesa Jiřího Fränkla i spoluúčast na zřízení malého muzea v tamní škole. Poděkoval i členům Spurensucher za vzorné udržování pamětních desek a náhrobků se jmény našich zahynuvších spoluvězňů na trase pochodu smrti a připomněl péči města Drážďan, které dalo postavit památník se jmény našich 110 kamarádů pohřbených v urnovém háji hřbitova v Tolkewitz. V závěru vyjádřil myšlenku, kterou jsme mnozí z nás cítili a sdíleli: My neznáme místa skonu svých rodičů a prarodičů. Stali se obětmi nacionálněsocialitické zvůle. Tento památník a hroby našich spoluvězňů jsou proto zároveň hroby našich rodin.