Výňatky z projevu Heinricha Himmlera k župním vedoucím, proneseného6. října 1943 v Poznani

(...) V tomto prostředí a nejužším okruhu přátel se můžu zmínit o otázce, kterou jste vy, mí straničtí kolegové, považovali za samozřejmou, která se ale stala nejtěžší věcí v mém životě. Jde o židovskou otázku. Považujete za samozřejmé a chvályhodné, že ve vašich oblastech už nejsou žádní Židé. Všem Němcům - až na výjimky - je to jasné. Nebyli bychom schopni vydržet bombardování a utrpení čtvrtého, a možná pátého a šestého roku války, kdyby v těle našeho národa i nadále hlodal tento mor. Ono se snadno několika slovy řekne: Židé musí být vyhlazeni. Pro toho, kde má splnit tento požadavek, je to nejtěžší a nejobtížnější úkol v jeho životě.

Podívejte, přirozeně existují Židé, kterým bychom nechtěli ublížit. Jen si vzpomeňte, kolik lidí - dokonce Parteigenossen [soudruzi - členové NSDAP] - zaslalo mně nebo jiným úřadům petice, v nichž se praví, že Židé jsou, pravda, všichni svině, jenom ten a ten je slušný a měl by být ušetřen. Troufám si říci, že těch peticí za jednotlivé slušné Židy bylo více než Židů v celé Říši. To znamená, že v Německu je tolik milionů lidí, kteří znají onoho slavného slušného Žida, že jejich počet prostě převyšuje skutečný celkový počet Židů. Zmiňuji se o tom, protože z vlastních žup víte, že i všichni čestní lidé národněsocialistického přesvědčení znají nějakého slušného Žida.

Zdůrazňuji, že co říkám v tomto kroužku, je určeno jenom pro vaše uši a žádám vás, abyste o tom nikdy nemluvili. Dostáváme se k otázce: co s ženami a dětmi? I v tomto případě jsem se rozhodl pro zcela jednoznačné řešení. To znamená, že se necítím oprávněn vyhlazovat muže - tedy zabíjet je nebo nařizovat jejich zabíjení - a současně dovolit mstitelům v podobě jejich dětí, aby dospěli a my je přenechali našim synům a vnukům. Muselo být učiněno to důležité rozhodnutí, že tento národ má zmizet ze světa. Zorganizování tohoto poslání bylo nejtěžším úkolem, který jsme až dosud museli splnit. Podařilo se to - věřím, že to mohu oprávněně prohlásit - aniž by utrpělo nadšení či duše našich mužů. Toto nebezpečí bylo velmi reálné. Vyhnout se dvěma protikladným možnostem, tj. buď příliš zhrubnout, stát se bezcitným a nemít úctu k lidskému životu, nebo zeslábnout a zhroutit se, bylo stejně obtížné, jako proplout strašlivou úžinou mezi Skyllou a Charybdou.

Veškerý zkonfiskovaný židovský majetek - dosahuje nesmírné hodnoty - byl předán říšskému ministrovi hospodářství do posledního feniku. Zaujal jsem tento postoj: jsme vázáni povinností našemu lidu, naší rase a našemu Vůdci, kterého se našemu lidu po dvou tisíciletích opět dostalo, že jestliže chceme zvítězit ve válce, nesmíme být v tomto ohledu malicherní, ale důkladní. Hned zpočátku jsem dal mužům SS jasně najevo, že kdo si přisvojí byť i jedinou marku, je mrtev. Za několik posledních dnů jsem v této souvislosti podepsal několik - klidně mohu říct, že to byl asi tucet - rozsudků smrti. V takovýchto případech musíme jednat tvrdě, jinak by tím trpěl celek. Cítil jsem, že je mou povinností, abych k vám o této otázce jednou pro vždy otevřeně promluvil jako k nejvyšším nositelům vůle strany, nejvyšším hodnostářům našeho politického řádu, Führerova politického nástroje, a vysvětlil vám, jak se věci mají. V námi okupovaných zemích bude židovská otázka vyřešena do konce tohoto roku. Zbudou už jenom jednotliví skrývající se Židé. Otázka nežidů ženatých či vdaných s Židy a otázka položidů bude rozumně a přiměřeně prošetřena, rozhodnuta a vyřešena.

Asi mi budete věřit, že mi působí velké potíže mnoho různých ekonomických zájmů. V nejdůležitějších oblastech jsem vyčistil židovská ghetta. Ve Varšavě jsme museli s Židy čtyři týdny bojovat v ulicích. Čtyři týdny! Zlikvidovali jsme tam zhruba 700 bunkrů. Celé ghetto vyrábělo - kožichy, oblečení a podobné věci. Když jsme se tam dříve snažili zasáhnout, ozvalo se: Stůj! Škodí válečnému hospodářství! Zájmy zbrojní výroby! Parteigenosse Speer přirozeně neměl s těmito hlasy nic společného. Vy jste v této věci jistě nemohl nic podniknout (v tomto bodě se na pódiu jistě obrátil směrem ke Speerovi). Ty souvisely s údajnými zbrojními zájmy. Parteigenosse Speer a já chceme tuto nejasnou sféru v příštích týdnech a měsících společně vyčistit. A učiníme tak nesentimentálně, ale s ohledem na Německo.

Tímto bych chtěl židovskou otázku uzavřít. Nyní víte, co se děje a necháte si to pro sebe. Později budeme moci zvážit, jestli o ní máme německému lidu sdělit více. Věřím, že my - my všichni - jsme konali v zájmu německého národa a vzali na sebe zodpovědnost - zodpovědnost za provedení, ne za myšlenku - a že si s sebou vezmeme toto tajemství do hrobu.

(Převzato z publikace SS v akci. Dokumenty o zločinech SS. Praha: Naše vojsko, 1960, s. 137-145. 676 s. )