Vilém (Willy) Schönfeld

1909-1944

Vilém Schönfeld, známější spíše jako Willy, se narodil 29. března roku 1909 v Chomutově otci Aloisovi a matce Bertě. Měl mladší sestru Janu, která se narodila 6. října 1912. Otec, obchodník s dobytkem, zemřel před začátkem války. Přesné datum jeho smrti neznáme, ale na dochovaných dokumentech je údaj z roku 1939, kdy je Berta Schönfeldová, v té době již deset let nemocná, uvedena jako vdova. Za svým synem přišla v září roku 1938 na jeho pozvání do Prahy. V Praze s rodinami žili také její dva bratři Karel a Viktor Strassovi.

Willy Schönfeld pracoval od roku 1935 jako vedoucí Poradny pro volbu povolání, kterou zřizovala Židovská obec a která sídlila v Praze na adrese Jáchymova 63/3.

V polovině roku 1939 uvažoval o tom, že se vystěhuje do zahraničí, konkrétně do New Yorku v USA. Pokus o vystěhování se mu však nezdařil. Už měl zabaleno a na seznamu věcí, které si hodlal vzít s sebou, nechyběly ani přístroje psychotechnické poradny pro volbu povolání. Můžeme si tedy udělat částečnou představu o tom, co k práci potřeboval - jednalo se o nejrůznější přístroje, za pomoci kterých se testovala hlavně manuální zručnost a přesnost.

31. října 1941 se Willy oženil s Margit Pimselsteinovou.

Zabýval se také grafologií a spolu s dr. Ottou Fantou vydával časopis Die Schrift. Byl autorem knihy Učebnice vědecké grafologie, kterou v roce 1948 přeložil a vydal Pavel Eisner1.

Z Prahy do Terezína byl spolu se svou ženou deportován 13. července 1943 transportem Di. Do stejného transportu byla zařazena i jeho matka. Do Osvětimi byli manželé Schönfeldovi deportováni v prosinci roku 1943. Podle vzpomínek své ženy byl Willy v době transportu nemocný.  Manželé se dostali do terezínského rodinného tábora a Margit jej chodila navštěvovat a krmit na marodku: Já chodím se svou miskou polévky až na marodku, kde skomírá můj muž, můj ubohý Vilík. Otekly mu všechny žlázy a jeho krk je téměř tak široký jak jeho hlava. Propukla u něho tuberkulóza a není mu pomoci.2 Vilém Schönfeld zemřel v plynové komoře, když neprošel selekcí. Jeho žena se dočkala osvobození v koncentračním táboře Bergen-Belsen.

Schönfeldova matka Berta byla v Terezíně až do října 1944. Záhy o příjezdu do Osvětimi byla zavražděna. Willyho sestra Jana byla do Terezína přivezena již v říjnu 1942 transportem Ca. Zahynula velmi brzy, a to 18. listopadu 1942 v Terezíně. 

Poznámky

1:

SCHÖNFELD, Vilém. Učebnice vědecké grafologie pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Jaroslav Spousta, 1948. 277 s.

2:

Herrmannová, Margit. Na cizí planetě - tábor B II b. Praha: Židovské muzeum v Praze, 1994, in: Kdo chce budoucím něco říci, má promluvit, s. 89..

Prameny a literatura:

ŽMP, Oddělení pro dějiny šoa, Sbírka rozhovory s pamětníky, číslo rozhovoru 474.
ŽMP, Oddělení pro dějiny šoa, Sbírka rozhovory s pamětníky, číslo rozhovoru 427.

Herrmannová, Margit. Na cizí planetě - tábor B II b. Praha: Židovské muzeum v Praze, 1994, in: Kdo chce budoucím něco říci, má promluvit, s. 89.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.