Decimační a tranzitní funkce Terezína

Iluze vězněných, že Terezín bude místem, kde budou moci žít a pracovat až do konce války, vzaly rychle za své. Dne 5. ledna 1942 vyšlo v tzv. denním rozkaze, zveřejňujícím pokyny a nařízení pro vězně, oznámení o nadcházejícím transportu do Rigy. Byl to první ze 63 takových transportů, jimiž bylo na Východ deportováno více než 87 000 lidí. Osvobození se z nich dožilo jen asi 3800.

O dva týdny později, dne 20. ledna 1942 se konala proslulá konference ve Wannsee. Zúčastnili se jí vysocí funkcionáři SS a státní správy. Za Heydrichova předsednictví projednali další postup při realizaci zločinného programu konečného řešení židovské otázky. Terezínu tato konference určila novou funkci. Napříště už neměl být pouze sběrným a průchozím táborem pro Židy z protektorátu, ale také sloužit jako starobní ghetto (Altersghetto) pro Židy z Německa a Rakouska. Napříště do něj měly přicházet zejména osoby starší 65 let, ale také nositelé vysokých vojenských hodností a vyznamenání i politici, vědci a další lidé s významnými vazbami do ciziny. Smyslem tohoto opatření bylo předejít množícím se intervencím ze zahraničí ve prospěch významných osobností a soustředěním starých lidí v Terezíně dodat větší věrohodnost tvrzení, že židovské transporty na Východ směřují do pracovních táborů. Adolf Eichmann řekl 6. března 1942 na poradě svého štábu v berlínské centrále gestapa, že Terezín byl vybrán za starobní ghetto, aby se navenek uchránila tvář. Nová funkce terezínského ghetta vyžadovala také výrazné zvýšení jeho ubytovací kapacity. Až doposud byli vězni soustředěni v hlídaných kasárenských objektech, jichž bylo ve městě celkem jedenáct. Nyní však bylo třeba přeměnit ve velký tábor celé město. V únoru 1942 byla Heydrichovým výnosem zrušena obec Terezín a civilní obyvatelstvo se do konce června muselo z města vystěhovat.

Větší verze

Pamětní aršík připomínající konec fungování civilní pošty v Terezíně.

Ještě před úplným odchodem civilního obyvatelstva začaly do Terezína proudit transporty starých lidí a prominentů nejprve z Německa a Rakouska, od roku 1943 i z dalších zemí pod německou okupační správou - z Nizozemska a Dánska. První transport z Berlína přijel již 2. června 1942. Ještě v témž měsíci byl následován dalšími třinácti transporty z Berlína a deseti z Mnichova. Ve dnech 21. a 29. června dorazily také první transporty z Vídně. To však byl jen předvoj velké vlny dalších transportů. Jen ve druhé polovině roku 1942 přijelo z Německa 124 transportů s 30 989 vězni, z Rakouska 11 transportů s 11 922 vězni a z okupovaných pohraničních území českých zemí 8 transportů s 355 vězni. Zejména pro masu nově příchozích starých lidí znamenaly útrapy života v ghettu strašný šok. Staří lidé z Německa museli uzavírat tzv. smlouvy o zakoupení domova, které je stály prakticky veškerý majetek. Namísto slíbeného doživotního ubytování v lázeňském městě je však po příjezdu do Terezína očekávala syrová skutečnost života v ghettu.

Mapa transportů z Německa a Rakouska do Terezína.

Díky přílivu nových transportů dosáhlo ghetto v září roku 1942 hranice své ubytovací kapacity. V tomto měsíci se v něm již nacházelo až 58 491 vězňů ve srovnání s 12 968 v dubnu téhož roku. Často nastával nepopsatelný zmatek - všechno bylo promícháno, nově příchozí transporty byly jen s největšími potížemi ubytovávány na půdách, v kasematech starého opevnění i v kůlnách na dvorech domů. Zejména staří lidé přicházející z Německa a Rakouska byli hluboce traumatizováni a v beznaději rychle podléhali nemocím a hladu. Mezi dubnem a zářím se proto zvýšil počet vězňů čtyřikrát, počet úmrtí však více než patnáctkrát. Na vyřešení problému přeplněnosti ghetta měli však SS jednoduchý recept - odesílání tisíců lidí do míst vyhlazování na Východě. Jako první v transportech odjížděli právě staří němečtí Židé, kteří si předtím v Terezíně zakoupili nový domov. Šéf SS Heinrich Himmler přitom při audienci u italského diktátora Mussoliniho 11. října 1942 pokrytecky prohlašoval: Ostatní staří Židé byli ubytováni v městečku Terezín jako ve starobním ghettu Židů, dostávají své penze a požitky a mohou si tam svůj život zařídit zcela podle svého vkusu...

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.